Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Jaký je váš názor na šumění větráčku na CPU? Pokud vám stejně jako mně vadí a máte některou z podporovaných architektur (Intel Core, Atom, Pentium M; AMD: Turion64, Turion X2, X2), můžete ho zkusit trochu ztišit pomocí následujícího návodu.
Ještě upozornění - vzhledem k tomu, že se jedná o nízkoúrovňový přístup k hardware, neručím za případné škody na majetku a zdraví (když vám vyprskne do obličeje rozpálený procesor a způsobí vám vážné popáleniny, za mnou nechoďte).
(I když to nejhorší, co by se vám teoreticky mohlo stát je nestabilita systému)
Linux PHC je projekt, který umožňuje uživatelům snížit elektrické napětí na jádře procesoru. Pro hladkou funkčnost procesoru je potřeba určité minimální napětí na jádře, které roste spolu s pracovní frekvencí procesoru. A díky tomu, že každý procesor (i stejného typu) je v malé míře odlišný od ostatních - a tedy i minimální napětí pro hladký chod se kus od kusu liší, řeší to výrobce tím, že nastaví nějakou bezpečnou hranici, při které velká většina běží stabilně. A tady nám vzniká prostor, který se snaží využít právě PHC.
Takže, co nás čeká?
Budeme potřebovat: zdrojové kódy aktuálního jádra, nástroje pro kompilaci, PHC patch pro náš procesor. Potřebné balíčky nainstalujeme v Debianu pomocí: aptitude install build-essential linux-source-2.6.30. PHC patch není v repozitáři - musíme ho stáhnout z fóra.
Pokud máme štěstí a acpi_cpufreq (pro procesory AMD powernow-k8)je zkompilován jako modul (zjistíte pomocí příkazu: zcat /proc/config.gz |grep ACPI_CPUFREQ) (pro procesory AMD nahraďte ACPI_CPUFREQ POWERNOW_K8, můžeme pokračovat - v opačném případě bude nutné znovu přeložit jádro.
cd /usr/src tar xf linux-[verze].tar.bz2 cd linux-[verze] zcat /proc/config.gz > .config #pokud nefunguje, vezmeme config z /boot make oldconfig # Pokud je acpi-cpufreq modul, stačí nám spustit make prepare make scripts # Pokud ne, spustíme make menuconfig, nastavíme konfigurační volbu # Power Management Options->CPU Frequency Scaling->ACPI Processor P-States na "M", # spustíme make, make install, make modules_install, upravíme zavaděč a restartujeme do nového jádra.
Nyní nám už zbývá jen rozbalit PHC, přeložit a nahrát upravený acpi-cpufreq modul:
tar xf phc-[verze].tar.gz cd phc-[verze] make prepare make make install rmmod acpi-cpufreq # resp. powernow-k8 pro procesory AMD modprobe phc-intel # resp. phc-k8
Tím je PHC nainstalován a o jeho přítomnosti by měly svědčit nově vytvořené soubory: /sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/phc_*
V adresáři /sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/ se nám (pokud vše proběhlo hladce) vytvořily nové soubory s prefixem phc_. Nejdůležitějším je phc_controls, který, pokud si vypíšeme jeho obsah ukáže něco takového: 11:15 8:15 6:15 - je zde vždy identifikátor frekvence procesoru (FID) a identifikátor napětí (VID), oddělený dvojtečkou pro každou frekvenci, na které může procesor běžet. Výchozí nastavení ve stejném formátu je pak v souboru phc_default_controls. Nevýhodou tohoto formátu je, že skutečná hodnota napětí a frekvence je pro každý typ procesoru jiná a není možné ji bez datasheetu k procesoru spočítat.
Jakoukoliv změnu provádíme zápisem ve stejném formátu do souboru /sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/phc_control (samozrejmě musíme pod rootem).
Takže jak nastavovat? Pokud máme spuštěný nějaký userspace program na škálování frekvence procesoru, vypneme ho. Nastavíme userspace governor (pokud není k dispozici, pro nejvyšší frekvenci poslouží dobře i performance):
root@Odyssey:/sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq# echo userspace > scaling_governorDále nastavíme nejvyšší frekvenci procesoru (u mě je to cca 1.46GHz):
root@Odyssey:/sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq# echo 1467000> scaling_setspeedZatížíme procesor - osvědčilo se mi použití mprime (32bit a 64bit verze) a začneme snižovat napětí po malých krůčkách. Tedy pokud v phc_controls máte např. 11:43 8:27 6:15, můžeme začít s nastavením 11:40 8:27 6:15. Pokud máte vícejádrový procesor, nezapomeňte toto změnit pro všechna jádra
Po každé změně nechte počítač chvíli zatížený a při jakýchkoliv projevech nestability vraťte zpět poslední funkční hodnotu. Tento postup opakujte pro všechny další frekvence. Nicméně, u procesorů Intel Core(2) není možné snižovat napětí pod výchozí hodnotu nejnižší frekvence..
Pokud už jste se dostali na hranici, kdy už dále nechcete/nemůžete snižovat napětí, doporučuji nechat počítač běžet zatížený několik hodin (k tomuto opět poslouží např. mprime) a pokud se objeví jakékoliv známky nestability, napětí o trošku zvýšit). Výsledné hodnoty pak můžete přidat do startovacího skriptu
Pokud vás zajímají nějaké výsledky, provedl jsem mini test. Testoval jsem na notebooku Lenovo N200 (procesor Intel DualCore T2310 (1.4GHz), s výchozími a s nejnižšími dosaženými hodnotami (systém běží stabilně i na nejnižsí možné napětí). Testoval jsem vždy idle (několik málo spuštěných aplikací a daemonů, na počítači jsem v tu dobu nepracoval) a plnou zátěž CPU programem mprime. Na počítači běželo jádro 2.6.31-rc6 (x86_64) a nebylo nijak řešeno šetření energií (plný jas displeje, ondemand governor, běžící wifi a bluetooth, aktivní USB, firewire...). Výsledky pak shrnuje následující tabulka.
Jádro bez PHC | Jádro s PHC | |||
---|---|---|---|---|
Teplota | Spotřeba | Teplota | Spotřeba | |
V klidu | 45°C | 40W | 45° | 40W |
Zatížený | 76°C | 103W | 59° | 65W |
Spotřebu jsem získal z programu Powertop, nicméně ta je "trošku" mimo. ACPI totiž hlásí stále plnou kapacitu baterie, která ale bude po dvou letech provozu už opotřebovaná.
V klidu byla teplota obou jader i spotřeba přibližně stejná díky tomu, že pro nějnižší frekvenci nemůžu snižovat napětí, při plné zátěži se ale objevily velké rozdíly jak v teplotě (přes 20°C) a spotřebě (téměř 40W).
Tiskni
Sdílej:
Nože prezraď, aký máš k tomu notebooku zdroj (koľko Wattový)?
když jsem instaloval (no, spíš jsem se o to jen pokoušel) tenhle tejden na Gentoo KDE 4.3, tak mi v jednu chvíli dosáhla teplota kritický úrovně, který je nastavená na 100°C a vypnul se. Když jsem notebooka nechal vystydnout a pokračoval jsem v emergi, pustil jsem si watch s příkazem sensors (kontrola teploty) a vypozoroval jsem, že při zátěži se teplota pohybovala mezi 80° a 90°C (jakmile se to dostalo na 90°, tak se větrák roztočil na max a zchladil jádra)...
tohle je starý Core 2 Duo 1,66GHz.
skoda, ze nepodporuju CORE 2 ULV :(
Není, to je ještě celkem málo...
ono asi zálezí na konkrétní řadě a účinnosti chlazení.
U staršího HPčka sem měl teplotu v klidu na 45 a při zátěži bez přídavného chlazení (průvan pod notebookem) lezla přez 80.
Teďka u T60 neklesne pod 40 a nepřeleze 60. A co jsem vypozoroval, tak v linuxu zatím najvíc topí grafika (atina). Jinak pod win ten odběr v klidu klesá pod 15W
No, snížit odběr při zatížení ani tak nepotřebuji, spíš ten odběr v klidu, se současnými 13 Watty mi to vydrží jen 3 hodiny pohodlné práce :(
Jak již bylo uvedeno přede mnou - občas zkalibrovat. U nové baterie stačí 1-2x za rok, pak o něco častěji. A stáří "baterie" se nepočítá od koupě, ale od datumu výroby těch článků.
Taky mi to furt hlásí, že má 95-100%, ale pak jsem zjistil, že 100% ukazatele znamená 65% původní kapacity
Hmm, moje lenovácká to dělá automaticky. Po 2 letech denního používání 80% reálné kapacity.