Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Zdravim
Ted jsem s uzasem ve tvari sledoval v televizi jak ruzni lide, predevsim podnikatele nadavaji na seznam ze jim zmizely emaily, faktury, kontakty a kdesi cosi.
Nikdy jsem nepochopil, jak nekdo muze mit firemni postu na freemailu.
Vas nazor?
Zdenek
Tiskni
Sdílej:
Ale ani ta smlouva ti nebude garantovat, ze ten software ti neco nepodela, maximalne pak budes resit s RH, jak ten problem vyresit.Nebo ten problém vyřeší přímo oni. Záleží co si od nich koupím.
Rozdil bude v tom, ze tvoje data budou ukladany na lip vybavenej server (RAID, UPS, monitoring) a zalohovany...V tom takový rozdíl není, Seznam tohle taky dělá, i když je služba "zadarmo" protože mu jde o dobré jméno. Rozdíl u placené služby je hlavně ve vymahatelnosti, můžou tam být stanovené pokuty za nedostupnost nebo ztrátu dat. Placená služba může běžet klidně i v horším technickém zázemí, než má velký freemailový poskytovatel, ale bude zajištěná těmi sankcemi ve smlouvě.
Nikdy jsem nepochopil, jak nekdo muze mit firemni postu na freemailu.Já také ne, ale takových lidí je překvapivě mnoho. A nejpřekvapivější je to, že mnozí z nich mají vlastní doménu (pro web) a hosting, kde je e-mail v ceně. Přesto používají i pro firemní účely poštu na Seznamu (často tyto adresy dokonce inzerují - takže na stránce
www.nejakafirma.cz
mají adresy typu reditel.nejakafirma@seznam.cz
) - na přímý dotaz většinou odpovídají tím, že jim vyhovuje webové rozhraní Seznamu.
Mně připadá dost nebezpečné už jen to, když firma nemá svůj vlastní mailový server. Firemní e-maily jsou přece nesmírně důležitá obchodní data a už jejich vyzrazení může znamenat značné finanční ztráty. ... Ale freemail pro firemní poštu, to je sebevražda! Nechápu.Jojo, to nad tim zacnou premyslet, az nejaka firma krachne po tom, co ji nekdo takhle precte email na freemailu, stejne jako zacali lidi pouzivat SSL, kdyz se na bednu dostal pripad, jak jeden skolak pres tcpdump precetl hesla v emailu v nezasifrovane komunikaci. Kdyz si to clovek uvedomi, tak sifrovany spojeni na servery se pomoci SSH zacalo pouzivat uz hrozne davno, protoze plain text telnet se dal snadno odposlouchavat. Co ja pamatuju, tak SSH jsem pouzival na VS nekdy kolem let 1997/1998, mozna jeste driv. A 10 let po tom lidi jeste pouzivali prihlasovani pres plain text ke svoji poste. Hruza!
Ale u malých firem se to dá pochopit - provozovat vlastní server a správce k němu je drahé.Ale dyt si prece nemusi hned kupovat celou serverovnu s vlastnim serverem, staci si to objednat bud jako outsourcing sluzbu (bud na vlastnim serveru, pokud jsou hodne paraniodni) a nebo aspon na nejakym spolecnym serveru pro vice subjektu, ale aspon s jistotou, ze je tam failover reseni a zalohovani. Ale kdyz to by znamenalo, ze by museli nekde tech par korun mesicne sebrat a sobe si brat nechteji.
Odstavec 2b licencniho ujednani. Paty a sesty bod. b) Provozovatel nenese odpovědnost za:
...
* případnou ztrátu nebo poškození dat, jež Uživatel v emailové schránce vytvořil nebo uložil,
* jakýkoliv jiný následek používání Služby Email.
Uzivatel muze tak akorat brecet ze si neprecet co odsouhlasil.
Takže nikdy mě nezklamal freemail na atlasu - a to už tam mám mailovou adresu asi desátým rokem - spolehlivost fantastická.Ano, to je přesně ten freemail, kde svého času nebylo pro přístup do administrace potřeba žádné heslo
protoze je pouziva vyrazne mene lidiNapříklad Active24, že? Jejich služby používá opravdu málo lidí, ne více, než má prstů jedna ruka
ak si za mail platis, tak by tvoje maily mali byt este zalohovane na inom servri a zodpovednost za ich stratu nesie firma, ktora ti tu sluzbu poskytujeZodpovědnost jistě, ale finanční zodpovědnost? Náhradu škody? To se obávám, že nikoliv. Náhradou škody samozřejmě nemyslím, že vám poskytovatel v případě problému sleví měsíční poplatek (jak to reálně v praxi vypadá), ale že provede skutečnou náhradu škody.
pravdepodobnost straty by mala byt u komercnom poskytovani mailovej schranky nizsiaMěla by. Ale bude? Troufám si tvrdit, že jak u koho. Nepochybuji o tom, že některý freemail může klidně běžet lépe než nějaká placená služba.