Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Zdravim
Ted jsem s uzasem ve tvari sledoval v televizi jak ruzni lide, predevsim podnikatele nadavaji na seznam ze jim zmizely emaily, faktury, kontakty a kdesi cosi.
Nikdy jsem nepochopil, jak nekdo muze mit firemni postu na freemailu.
Vas nazor?
Zdenek
Tiskni
Sdílej:
stejne jako Seznam freemail je zadarmo. Ano, muzes si koupit placeny ucet (mozna ne u Seznamu, ale u jine spolecnosti) a pak budes mit i zaruky, ikdyz to treba bude vypadat uplne stejne jako freemail. Rozdil bude v tom, ze tvoje data budou ukladany na lip vybavenej server (RAID, UPS, monitoring) a zalohovany na externi medium a v pripade havarie budes mit na smlouve telefonni cislo
Pokud si ovsem udelas ucet na freemailu, tak podobne, jako si stahnes GNU program ze serveru, tak tam budes mit NO WARRANTY. Pripadne si u RH stahnes SW a k nemu si koupis podporu. Samozrejme, ze vetsina GNU softu je dost kvalitni na to, ze si muzou nektery firmy dovolit ti garantovat funkcnost, ale to urcite sami nejdriv proveri, ze ten SW je OK a stejne u ty licence nechaji NO WARRANTY, ikdyz s nima budes mit uzavrenou smlouvu
Ale ani ta smlouva ti nebude garantovat, ze ten software ti neco nepodela, maximalne pak budes resit s RH, jak ten problem vyresit.
Ale ani ta smlouva ti nebude garantovat, ze ten software ti neco nepodela, maximalne pak budes resit s RH, jak ten problem vyresit.Nebo ten problém vyřeší přímo oni. Záleží co si od nich koupím.
Rozdil bude v tom, ze tvoje data budou ukladany na lip vybavenej server (RAID, UPS, monitoring) a zalohovany...V tom takový rozdíl není, Seznam tohle taky dělá, i když je služba "zadarmo" protože mu jde o dobré jméno. Rozdíl u placené služby je hlavně ve vymahatelnosti, můžou tam být stanovené pokuty za nedostupnost nebo ztrátu dat. Placená služba může běžet klidně i v horším technickém zázemí, než má velký freemailový poskytovatel, ale bude zajištěná těmi sankcemi ve smlouvě.
. Pokud někdo postaví aplikační software na programech pod licencí GPL neznamená to, že za něj nemůže chtít peníze
svůj názor jsem již napsal ve svém blogu, každopádně je vidět, že freemailová služba zcela bezpečná není a uživatelé by si měli vzít z této události poučení.
Nikdy jsem nepochopil, jak nekdo muze mit firemni postu na freemailu.Já také ne, ale takových lidí je překvapivě mnoho. A nejpřekvapivější je to, že mnozí z nich mají vlastní doménu (pro web) a hosting, kde je e-mail v ceně. Přesto používají i pro firemní účely poštu na Seznamu (často tyto adresy dokonce inzerují - takže na stránce
www.nejakafirma.cz mají adresy typu reditel.nejakafirma@seznam.cz) - na přímý dotaz většinou odpovídají tím, že jim vyhovuje webové rozhraní Seznamu.
Mně připadá dost nebezpečné už jen to, když firma nemá svůj vlastní mailový server. Firemní e-maily jsou přece nesmírně důležitá obchodní data a už jejich vyzrazení může znamenat značné finanční ztráty. ... Ale freemail pro firemní poštu, to je sebevražda! Nechápu.Jojo, to nad tim zacnou premyslet, az nejaka firma krachne po tom, co ji nekdo takhle precte email na freemailu, stejne jako zacali lidi pouzivat SSL, kdyz se na bednu dostal pripad, jak jeden skolak pres tcpdump precetl hesla v emailu v nezasifrovane komunikaci. Kdyz si to clovek uvedomi, tak sifrovany spojeni na servery se pomoci SSH zacalo pouzivat uz hrozne davno, protoze plain text telnet se dal snadno odposlouchavat. Co ja pamatuju, tak SSH jsem pouzival na VS nekdy kolem let 1997/1998, mozna jeste driv. A 10 let po tom lidi jeste pouzivali prihlasovani pres plain text ke svoji poste. Hruza!
Ale u malých firem se to dá pochopit - provozovat vlastní server a správce k němu je drahé.Ale dyt si prece nemusi hned kupovat celou serverovnu s vlastnim serverem, staci si to objednat bud jako outsourcing sluzbu (bud na vlastnim serveru, pokud jsou hodne paraniodni) a nebo aspon na nejakym spolecnym serveru pro vice subjektu, ale aspon s jistotou, ze je tam failover reseni a zalohovani. Ale kdyz to by znamenalo, ze by museli nekde tech par korun mesicne sebrat a sobe si brat nechteji.
Odstavec 2b licencniho ujednani. Paty a sesty bod. b) Provozovatel nenese odpovědnost za:
...
* případnou ztrátu nebo poškození dat, jež Uživatel v emailové schránce vytvořil nebo uložil,
* jakýkoliv jiný následek používání Služby Email.
Uzivatel muze tak akorat brecet ze si neprecet co odsouhlasil.
Takže nikdy mě nezklamal freemail na atlasu - a to už tam mám mailovou adresu asi desátým rokem - spolehlivost fantastická.Ano, to je přesně ten freemail, kde svého času nebylo pro přístup do administrace potřeba žádné heslo
protoze je pouziva vyrazne mene lidiNapříklad Active24, že? Jejich služby používá opravdu málo lidí, ne více, než má prstů jedna ruka
ak si za mail platis, tak by tvoje maily mali byt este zalohovane na inom servri a zodpovednost za ich stratu nesie firma, ktora ti tu sluzbu poskytujeZodpovědnost jistě, ale finanční zodpovědnost? Náhradu škody? To se obávám, že nikoliv. Náhradou škody samozřejmě nemyslím, že vám poskytovatel v případě problému sleví měsíční poplatek (jak to reálně v praxi vypadá), ale že provede skutečnou náhradu škody.
pravdepodobnost straty by mala byt u komercnom poskytovani mailovej schranky nizsiaMěla by. Ale bude? Troufám si tvrdit, že jak u koho. Nepochybuji o tom, že některý freemail může klidně běžet lépe než nějaká placená služba.
Ještě bych to chápal u nějakého malého živnostníka/samovykořisťovatele, ale leda za předpokladu, že si poštu stahuje přes pop3 a o zálohování se stará sám.
Zlobit se můžou jak chtějí, ale k ničemu jim to není, jsou leda k smíchu.

.