30.8.2010 19:29
| hardware
| Přečteno: 2292×
| Komentářů: 14, poslední 31. 8. 2010
| Hodnocení: 100 % (9 hlasů)
V původní koncepci x86 počítačů plnil chipset funkci propojení procesoru se zbytkem počítače. S postupující integrací a trendem směřujícím někam k
SoC dochází k integraci některých funkcionalit do chipsetu nebo CPU. Tento integrační přístup snižuje spotřebu, zlevňuje výrobu a v neposlední řadě snižuje komunikační latence. V současné době je na trhu hned několik koncepcí zapojení procesoru, chipsetu a I/O zařízení, které významně ovlivňují jednotlivé hardwarové platformy Intelu a AMD. Za účelem jejich porovnání jsem si vypůjčil obrázky z manuálů k základním deskám Gigabyte, neboť tento výrobce jako jeden z mála informuje zákazníka o konkrétním zapojení základní desky.
28.8.2010 12:13
| hardware
| Přečteno: 1849×
| Komentářů: 51, poslední 31. 8. 2010
| Hodnocení: 56 % (9 hlasů)
Kdysi jsem se zařekl, že nebudu provozovat 100W topinkovače v procesorovém socketu.
Pohledem do historie člověk zjistí, že původní TDP procesorů architektury x86 se dlouho pohybovalo v řádech okolo 30-50W, až v době příchodu Pentia 4 a Athlonů 64 posunuli výrobci svoji normu až ke 100W. V dobách Pentia 4 a Athlonů64 rozhodně platilo, že údaj uváděný jako TDP byl oběma výrobci interpretován jinak. Intel poněkud křivácky uváděl běžnou hodnotu, AMD pak hodnotu maximální. I když tento stereotyp přežívá v myslích mnohých uživatel dodnes, situace se od té doby dokonce minimálně jednou otočila.
21.8.2010 22:14
| hardware
| Přečteno: 1496×
| Komentářů: 10, poslední 22. 8. 2010
| Hodnocení: 80 % (5 hlasů)
V poslední době často skloňovanou technologií je Intel Turbo boost. Její význam je poměrně často poněkud přeceňován, neboť se prakticky jedná o x-tou variaci na EIST, Cool'n'Quiet a kdo ví čeho všeho před tím. Současná implementace je zajímavá tím, že člověk na první pohled vlastně ani neví, jakou frekvenci jeho procesor bude mít (pravda, přečte si to v manuálu Intelu). CPU s touto techologií totiž mění frekvenci jader v závislosti na tom, kolik je jich aktivních. Intel do procesoru implementoval nějakou logiku, která se o toto řízení výkonu stará. Je poměrně známé, že rozdílnou frekvenci jader umožňovaly procesory AMD již od architektury K10, a podle diskuzí na internetu to údajně pod Linuxem zvládají i procesory Intel Core2.
15.8.2010 15:42
| Přečteno: 9034×
| Komentářů: 47, poslední 17. 8. 2010
| Hodnocení: 78 % (9 hlasů)
Jak jsem napsal minule, výrobci základních desek dokáží dodávat na trh neuvěřitlné zmetky a ještě se přitom tvářit, jak super je to produkt, za hlasitého potlesku impoteních IT recenzentů. Obyčejný čtenář pak nabývá dojmu, že nejkvalitnější deska se pozná podle toho, o kolik lze přetaktovat a už vůbec nikomu nevadí, že nedodržuje ani základní standardy typu PCI Express či nepodporuje klíčové funkce nabízené čipsetem. Dalším z nešťastných trendů dnešní kolotočářské produkce konzumní elektroniky je chlazení. Chladiče nejroztodivnějších tvarů a barev jsou designovány pro co nejhezčí vzhled, navrchu jsou žebra pro jistotu zakryty napevno přimontovaným reklamním plechem, aby se unikající teplo pokud možno drželo uvnitř chladiče co nejdéle a co nejpomaleji odcházelo. Zcela běžné jsou případy, kdy po odstranění reklamního plechu z vrchu chladiče klesla teplota chipsetu o 10-20 C.
7.8.2010 10:53
| Přečteno: 1352×
| Komentářů: 19, poslední 9. 8. 2010
| Hodnocení: 83 % (6 hlasů)
Po minulém zápisku jsem se ponořil do recenzí a ceníků, snažíce se nakombinovat ideální sestavu s poměrem cena/užitná hodnota. Tentokrát jsem se rozhlížel na platformě AMD, která nabízí více funkcí za méně peněz, navíc díky Hypertransportu netrpí úzkým hrdlem pro PCIe periferie jako Intel s DMI sběrnicí (aka PCIe 1.0 4x). Začal jsem u high-endu v podobě AMD 890FX a postupoval s ohledem na cenu postupně dolů. Dospěl jsem ke zjištění, že si z nás musí výrobci základních desek nutně dělat prdel. O největší perly se s vámi podělím.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz