Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Ano je to tak, zrak Vás nešálí. Tímto zápiskem vzdávám holt systému, bez kterého by byl můj život těší. A co že mě na tomto systému tak uchvátilo? V první řadě je to vzhled a celková propracovanost GUI. Také množství novinek a bezpečnostních oprav o proti Windows XP. Další skvělou věcí je Aero a v neposlední řadě uchvatný internet explorer 7, už se nemůžu dočkat 8 verze.
Mám dva počítače pc1 a pc2 a notebook nt1. Pc1 má sitovku sit1 pc2 ma sitovku sit2 a notebook ma sitovku sit3
Kdyz zapojim pc1 s nt1 tak ledky sviti vse funguje, kdyz propojim pc1 a pc2 ledky nesviti sit nefunguje, pri propojeni pc2 a nt1 ledky sviti sit funguje.
Otázka zní kde je problém?Jelikož se stále nudím 
a nemám co dělat. Napadlo mě opět otestovat FreeBSD 7, které od dob mého posledního testování dospělo do verze RC1.
Když jsem nedávno nastavoval síť a sdílení internetu, tak jsem si vzpomněl, že jsem často v dikuzích, kde se objevilo téma síte, četl příspěvky pana Michala Kubečka o tom, že ifconfig je obsolete a že správný způsob nastavování je přes iproute. Jelikož jsem dneska nakonec nejel na hory snowboardit, tak jsem si řekl, že bych se mohl podívat co to vlastně to iproute je.
Jelikož můj bráška dostal k vánocům 2 síťovky, rozhodl jsem se že si jednu dám do svého pc abych měl dvě a druhou dám do jeho bo neměl žádnou. Šlo o to aby i on měl internet.
Hned ze začátku musím říct, že dojmy mám jak kladné tak i záporné. Jesště asi před hodinou sem měl chuť všechno rozkopat, ale nakonec to není tak zlé.
Už z názvu je patrné, že půjde o hesla. Přesěji spíše o jedno heslo, které jsem si vymyslel v 6té třídě. Jo jo je to už 8 let co jsem si vymyslel své 7 místné heslo, které původně mělo jen pět míst, ale kvůli ICQ sem ho musel prodloužit svým šastným číslem. Toto heslo jsem používal všude(e-mail, novell, icq, fora.... ) prostě všude kde se mělo zadávat heslo. Naštěstí ho zná jenom asi 50% lidí ze základky a 10% ze střední školy.
U nás na gymplu máme krom windows na každým pc nainstalováno i Gentoo. Bohužel poslední dobou je systém příliš pomalý a problémový důvody zmiňovat nebudu (al-quaknaa je zná ).
Proto se učitel, který je sprácem rozhodl, zkusit přejít na jinou distribuci. Na můj popud se rozhodl vyzkoušet na jednom pc Archlinux. Vše proběhlo celkem hladce, až na jednu moji chybu, když jsem při instalaci nastavit bootovaci parametr root, coý byla chyba jelikož šlo o zavádení instalačního obrazu. Po zdárné instalaci jsem rozchodil Xka plus některé další drobnosti. Potom učitel překopíroval nastavení uživatelsých účtů a připojení /home přes NFS, což se taky podařilo, takže se všichni mohli připojit na svůj ůčet. Doinstaloval jsem KDE a pár dalších aplikací, které se vyzužívají při výuce
Bude to už 5 měsíců co jsem psal o tom, že bych chtěl lepší internet. Bohužel tou dobou mojí jedinou šancí byl O2 CDMA, ale zyšalo to vypadat, že i do naší malé vesničky dorazí ADSL. No nakonec když nám paní s O2 zavolala a nabýdla nám ADSL internet, tak se táta rozhodl ho objednat. Dopadlo to tak že už se nám neozvali, není divy když je technicky nemožné ADSL u nás provozovat. A tak mi nezbylo než se spokojit s CDMA.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz