Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Sledování digitálního pozemního vysílání už funguje, nahrávání taky, a může se stát, že občas si nějaký film chceme uložit v bláhové naději, že se k němu někdy vrátíme, nebo že se na něj jednou rádi podívají naši potomci. Jenže volného místa na disku nějak rychle ubývá, neboť jak věděl už pan Murphy, čím větší disk, tím rychleji se zaplní. Začneme tedy zjišťovat, jak si nahrávky uložit na nějaké přenosné medium, např. DVD. Pokusil jsem se sepsat svoje zkušenosti s archivací nahrávek, nečekejte tedy obsáhlý návod zahrnující množství různých variant, uvádím jen jednu cestu z těch mnoha, které vedou k cíli.
První důležitou otázkou je, jak se budou uložené nahrávky přehrávat. S tím souvisí formát, do kterého nahrávky převedeme. Pokud víme, že budeme k přehrávání používat pouze počítač, můžeme použít formát x.264, který má vysoký stupeň komprimace videa. Jestli chceme, aby nahrávka byla spustitelná skoro na všem, je dobrou volbou formát MPEG4, často nepřesně označovaný jako DIVX nebo XVID, a kontejner AVI, se kterým si poradí většina novějších stolních DVD přehrávačů.
Video signál televizního digitálního vysílání je MPEG2 stream v normě PAL (viděl jsem i označení DVD PAL kvůli odlišení od analogu), tedy s rozlišením 720x576. Pokusně se pozemně vysílá i v HD rozlišení, s tím ovšem nemám zkušenosti, protože tenhle signál se naší anténě vyhýbá. Zkusím ale napsat tento návod tak, aby ho mohli použít případně i ti, kdo si chtějí uchovat nahrávky ve vysokém rozlišení.
Pokud byste ctěli uložit nahrávku v původní kvalitě, můžete použít video signál bez úpravy (stačí jen sestříhat) k výrobě klasického DVD, zvuk asi bude potřebovat nějaké zpracování. Moc o tom nevím, protože jsem DVD nikdy nedělal, ale návodů na internetu se dá najít hodně. Při tomto zpracování se na DVD vejdou asi 3 hodiny vysílání.
Já jsem se rozhodl pro co největší přenositelnost (MPEG4 v AVI), přitom jsem se snažil najít rozumný kompromis mezi velikostí souboru a kvalitou obrazu. Postupně jsem došel k tomu, že nahrávky s polovičním rozlišením oproti originálu jsou stále ještě poměrně dobře sledovatelné. Takhle se na jedno DVD vejde 6 nebo 7 běžných filmů. Pouze filmy po obrazové stránce nějak výjimečné si uchovávám v lepším rozlišení. Záleží samozřejmě taky na tom, jak velký monitor či TV používáte ke sledování. Doporučuji zkusit ve fullscreen režimu pár kvalitních ukázek s různým rozlišením a podle toho se rozhodnout pro výsledné rozlišení.
Další věcí, na kterou je třeba dát si pozor, je poměr stran. Jak už jsem uvedl, vysílaný videosignál má rozlišení 720x576, což je poměr 5:4, ale obraz na obrazovce je v poměru 4:3 nebo 16:9, takže základní rozlišení je 768x576 či 1024x576. Šířka obrazu je tedy přenásobena koeficientem 16/15 nebo 64/45. V televizním signálu je výsledný poměr stran uložen, a je možné ho uložit i do AVI souboru, ale ne všechny přehrávače ho využívají. Proto je nejjistější převést nahrávku do rozlišení ve stejném poměru, v jakém se má zobrazovat. Tedy buď v rozlišení uvedeném o pár řádku výš, případně při redukci na polovinu je to 384x288 či 512x288. Ale, jak uvidíme dál, občas je potřeba použít i rozlišení jiné.
Pro zpracování nahrávek jsem si zvykl používat mencoder. Jeho výhodou je, že můžu snadno nastavit spuštění příslušné dávky někdy v noci, a taky upravit v editoru spouštěcí dávku je daleko rychlejší než naklikávat parametry myší. Jednou jsem použil pro zpracování avidemux, který jinak používám ke stříhání, protože mencoder z nezjištěných příčin havaroval během zpracování. Avidemux to kupodivu zvládl.
Taky jsem si zvykl nahrávku předpracovat. VDR ukládá surový stream a rozděluje ho do více souborů, navíc může být rozhozené indexování. Následující dávkou převedu nahrávku do MPEG2 souboru a původní nahrávku pak po kontrole můžu smazat. Při zpracování se objevuje poměrně hodně chybových hlášení, ale na výsledku nic není poznat.
#!/bin/bash # předzpracování televizní nahrávky # první parametr je vstupní adresář s nahrávkou # pro VDR je to /var/lib/video.00/...... inputdir=$1 # druhý parametr je název výstupního souboru outname=$2 if [ -e $outname.mpeg ]; then echo "Výstupní soubor již existuje"; else mencoder -oac copy -ovc copy -of mpeg -o $outname.mpeg $inputdir/00*.vdr; fi
To by mohlo být na úvod všechno, pokračování příště (doufám).
Tiskni
Sdílej:
s/Tayio/Taiyo
Myslenka dobra. Ovsem zda se bude nekdo divat na ty zaznamy za par let.
Filmy budiz, ale porady vytvarene televizemi bych dosti pochyboval zda se po letech na ne clovek podiva.
I 4 Kc za DVD disk mi prijde moc penez.
$ file 000.dvr 000.dvr: MPEG sequence, v2, program multiplexbohužel mi s tímhle výše uvedený příkaz nefunguje:
$ mencoder -oac copy -ovc copy -of mpeg -o test.mpeg ./00*.dvr MEncoder SVN-r29796-4.3.4 (C) 2000-2009 MPlayer Team success: format: 0 data: 0x0 - 0x39c17000 Seek failed RAWDV file format detected. VIDEO: [DVSD] 720x576 24bpp 25.000 fps 0.0 kbps ( 0.0 kbyte/s) [V] filefmt:22 fourcc:0x44535644 size:720x576 fps:25.000 ftime:=0.0400 PACKET SIZE: 2048 bytes, deltascr: 245760 videocodec: framecopy (720x576 24bpp fourcc=44535644) Audio format 0x56444152 is incompatible with '-oac copy', please try '-oac pcm' instead or use '-fafmttag' to override it. Exiting...
Nahrávky jsou segmentovány po každé hodině záznamu (cca 1-1,5 GB pro SD) a ukládány do samostatných složek, a to bez ohledu na použitý souborový systém. Zpracovat v PC je lze jako spojené (MPEG-2 např. v ProjectX). Přístroj sám segmenty jednoho záznamu přehrává samozřejmě bez přerušení také.Na základě výše uvedeného se tedy domnívám, že bude zapotřebí nejprve všechny soubory typu .dvr v příslušném adresáři spojit a pak teprve přehrát. Ovšem prostý
$> cat infor.dvr 000.dvr 001.dvr > vysledek.dvrnestačí.