O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pokračování svého seriálu o Jabberu jsem vydal jako článek na svém serveru Frantovo.cz. První díl Jabber I - Desatero byl o nejlepších vlastnostech Jabberu, ten dnešní je o vztahu Jabberu a svobodného trhu.
Pokud zde budete hlasovat, tak prosím hodnoťte kvalitu článku "Jabber II - Tržní princip." Pokud cítíte potřebu vyjádřit se k tomu, že mám dva blogy, uspokojte se prosím v komentářích 
Tiskni
Sdílej:
kdo to má číst... to je strašně dlouhý
0K!AS
Takže to nemůže být nějaké "hej přečtěte si, co jsem napsal tam a tam" Svůj vlastní blog chci mít kvůli lepšímu designu a více funkcím a taky proto, že chci psát i o jiných věcech, než je Linux/IT a nechci tím zatěžovat tenhle server. Ale rozhodně to neznamená, že bych na Abíčko zanevřel, sem budu psát taky, pokud to bude souviset se zaměřením tohoto portálu. Takovou skvělo komunitu, jako je tady, asi na svém blogu jen tak mít nebudu
Pojďme ale radši řešit obsah (o čem to je) než formu (jestli to vyšlo na bílo modrém nebo na modro bílém serveru). Přečetli jste to někdo až do konce, nebo to bylo fakt moc dlouhé? Váš názor na Jabber+Trh?
a jestli na to tak trochu "obyčejní" uživatelé nekašlou. Podle mě už dneska tahle teorie zcela neplatí, jinak si nedokážu vysvětlit, proč počet uživatelů Jabberu nepřekročil počet uživatelů ICQ a podobné případy...