Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
Nastavení všech programů v systému linuks (pokud někomu vadí toto označení, tak se nedá nic dělat. Buď ať se naučí chápat satirický pohled na svět a odprostí se od tupohlavého modličovství, nebo ať poslechne rady zkušenějších a neodepisuje na tento blog) se povětšinou nastavuje v adresáři /etc. Je to zajímavý a jednoduchý systém pro uživatele. Mohou konfiguraci jde nastavit a upravit jakýmkoli textovým editorem což je jeho výhoda. Ovšem podle mě jedna ze zásadních nevýhod je nulová organizovanost tvorby programů a jejich configuráků.
Proč se autoři programů nedohodnou na jednotné syntaxi a způsobu konfigurace. Oddělení komentářů #, ;. Jednotném pojmenování konfiguračních souborů /etc/program.conf, /etc/program.rc, ~/.program.rc, ~/.config/program.rc, ..., ale na jednom systému a ten aby dodržovali. Styl zápisu konfiguráku, XML, plain text, ... ale na jednom. Chápu že to je problém protože zde existuje několik názorů z různých skupin. BSD -> csh, Linuks -> bash, Gnome -> XML, KDE -> .ini. Uživatel má možnost výběru, ale i bordelu.
Dále mi pak chybí jakási komunikace a snaha stejné věci sjednotit a ulehčit. Kupříkladu existuje jednotný způsob lokalizace programů který je geniální a to se linuksu povedlo. Proč by i stejným způsobem nemohlo být řečeno programům, jaká jednotná nastavení mají používat?
Představoval bych si to asi takhle. Jsou nastavení která jsou pro většinu programů stejná, PATH, font v menu, sytémové proměnné, velikosti buttonu, ... . Nebyla by špatná knihovna, třeba libenv které by se program zeptal na to, jak a co má být nastaveno a knihovna by mu řekla, co a jak. Nastavení knihovny by se provádělo pomocí konfiguráku s jednotnou syntaxí v /etc/blablabla/bla, nebo programem envtool. Seznam co a jak nastavit pomocí knihovny by měl vzejít z požadavků autorů GUI a programů. Aby se tento systém uchytil ve všech distribucích a u všech autorů programů, jediní kdo by ho dokázali prosadit by nejspíše byli autoři jádra, nebo knihovny glibc. Pochopitelně vlastní nastavení programu, které se nedá sjednotit by bylo ve vlastním konfiguráku, ale zase se stejnou syntaxí.
Občas přijde přihlouplá konfigurace programů bash, zsh, tcsh, kde se jinými slovy říká totéž. To že systémové proměnná PATH a další jsou vázány na shell a ne na systém, jak je tomu ve Windouwzech je podle mě zastaralé. Proč KDE a Gnome, mají vlastní způsob konfigurace klávesnice nechápu. Proč se nedohodli s autory Xserveru.
Ale asi je to takhle lepčí a systémovějčí.
Tiskni
Sdílej:
Prepínanie klávesnice v KDE funguje rovnako ako v X11 - teda je konzistentné. Robí to GNOME inak?
test `date +%u` -gt 3 && exec tcsha promenné si nastavuj jenom v bashi, protože tcsh je normálně zdědí.
V tom je ten vtip. To nie je spoločná premenná. Každý proces má vlastnú inštanciu tej premennej. To že aplikacia XY má premennú Z vo svojom prostredí, je len kvoli tomu, že aplikacia XY je (eventuálne po N generáciách) potomkom niečoho čo tú premennú nastavilo. Ak tú premennú nastavíš v prostredí procesu init (ak by sa to nejak pohodlne dalo), a nikto ju medzičasom neokreše, tak ju budú skutočne dediť všetky procesy.
To že sa v praxi nastavuje nejaká premenná v rôznych štartovacích súboroch shellov, je len kvôli tomu, že na nastavenie tej premennej každý shell používa (potenciálne) inú syntax.
A /usr/share/locale/cs/LC_MESSAGES mám plné .mo souborů KDEčkových programů.Vždyť říkám. že gettext používají, akorát si reimplementovali libintl.
To je zvláštní, protože mně KDE programy na změnu locales reagují. Na změnu locales přestanou reagovat až když nastavíte konkrétní jazyk v ovládacím centru KDE.Ono jde tam nenastavit jazyk? No je vidět, že KDE pokročilo
.
.
Ne tak úplně :) Jakmile se jednou nějaký jazyk nastaví, už to nejde naklikat zpět (do stavu kdy KDE reaguje na locales). Musela by se ručně smazat sekce "Locale" z konfiguračního souboru ~/.kde/share/config/kdeglobals ...