Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
Priorita procesů se v Linuxu nastavuje programem nice a má rozsah +20 až -19. Ve Windows má rozsah pouze šest hodnot.
V článcích jsem našel informace tvrdící výhody většího množství nastavení priorit u víceuživatelských systémů, kde běží mnoho procesů. Nikdy jsem se ale nesetkal s případem, kde by to bylo využitelné. Vlastně jsem se nikdy nedostal do situace, kdy bych musel řešit a měnit prioritu procesu.
Spustím proces. Spustím další a bude se mi zdát důležitější a další zase méně.
Kdy nastává situace vhodná řešit změnu priority procesu?
Podle jakého klíče by bylo vhodné přidělit prioritu procesu?
Proč je v Linuxu nastavení procesů tolik možností?
Není takovýto rozsah zbytečný?
Jaké a kolik stupňů priority sami využíváte?
Dostanete se v počtech použítých priorit nad počet 6?
Tiskni Sdílej:
Proč má v Linuxu nastavení procesů tolik možností?Protože to tak někdo udělal...
Kdo tuto možnost využívá?Já, někdy.
Není takovýto rozsah zbytečný?Proč? Překáží vám? Od doby, co mám preemptible kernel žádné hrátky s prioritami (jako má Windows při aktivaci okna) dělat nemusím...
Kdy je vhodné řešit změnu priority procesu?Právě tehdy, kdy to vám přijde vhodné (když se zdá, že je to potřeba).
Podle jakého klíče by bylo vhodné přidělit procesu prioritu?Odzkoušejte to tak, aby to fungovalo dle vašich představ... pokud chci, aby proces využíval jen jinak nevyužitý čas CPU, dám mu nice nejvyšší (19).
Kolik stupňů priority sami využíváte?Nejčastěji používám -5 a 19, ale použil jsem už i jiné...
Kolik stupňů priority sami využíváte?Podle toho, co si představuješ pod pojmem využívat. Když mě to zajímá, tak dokupy i s různými programy v systému to takových pět šest najednou bude. Ale za poslední měsíc jsem určitě použil aspoň 15 z těch dvaceti. A určitě bych neměnil za 6ti stupňový systém (spíš na 255kový nebo ještě výš), protože takto mám lepší možnost si to lépe vyladit. Když má proces -15, tak to vzhledem k počtu dalších procesů co má -5, 0, atd. je o něčem jiném než kdyby měl jen -11. Ale souhlasím s tebou, že absolutní většinu času se o to nestarám, jsem ale rád, že když se starat chci, tak můžu. A rovnou v tolika stupních. Osobně třeba při enkódování videa, grabování z TV, emerge a nebo třeba déle trvajících matematických výpočtech. A i kdybych nepoznal (nebo dokonce žádný nebyl) rozdíl mezi třeba 15 a 16, hřeje mě u srdce, že přeci jen tu volbu mám :P