Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Přečetl jsem si článek o Novellu, kde se píše a jejich plánech postavit Linux lepší, než budoucí Windows Vista. Systém který bude méně náročný na hardware, bude nabízet to, co Vista nabídnout nedokáže a samozřejmě bude i cenově výhodnější. Do Novellu vkládám velké naděje, protože jenom nekecaj o tom jak je Linux dobrej, ale něco tvoří. Klidně za zavřenými dveřmi, mě je to jedno, hlavně že mají výsledky. Také je to firma která má jméno a pro případného zájemce operačního systému (podnik, instituce) jde o něco hmatatelného. Existuje někdo fyzický, kdo za tím stojí a není to jen nějaký spolek. Netvrdím, že banda nadšenců nedokáže vytvořit kvalitní produkt, ale firma většinou kromě operačního systému chce i oporu a tu jí Novell poskytne.
Věřím tomu, že vytvoří desktop, který bude méně náročný a bude mít navíc funkce, které budoucí Windows Vista mít nebudou. Ovšem to není všechno, co desktop dělá desktopem. V Linuxu mi zatím chybí podpora komerční sféry a nechápu některé Linuxové uživatele a jejich zásadní odmítání všeho, co není se zdrojákama. Krásný příklad je program Pixel. Autor vytvoří něco, co se snaží být použitelné. Bohužel se najde velké množství Linuxáků, kteří ho kritizují jen proto, že se s tím patlá takovou dobu a neukáže ony veledůležité zdrojáky. Další věc, co by mělo nějak přimět uživatele k přechodu je použitelnost. Vyzkoušel jsem poslední Ubuntu a domnívám se, že jde správným směrem, ale. Našel jsem několik nedostatků, které nechápu proč jsou a podle mě do desktopu pro lidi nepatří. Při nastavení frekvence monitoru mi systém nabídne pouze 60Hz a musím použít ruční konfiguraci. Při nastavení spořiče nejde zobrazit náhled na fullscreen. Oproti Windows má uživatel pocit, že vše (fonty, tlačítka, nabídky, okraje) je daleko větší a řekl bych prasecky velký. Našlo by se určitě ještě něco.
Pokud Novell postaví desktop lepší, rychlejší a levnější než budoucí Windows Vista a pokud nějak přiměje tvůrce komerčních programů k tomu, aby programy na které jsou uživatelé Windows zvyklí a které potřebují byli i na Novellu, bude to jedině dobře. Podle mě je to jediný způsob, jak udělat Linux používanějším a rozhodně to není kecání o tom, že se lidi nechtěj učit novým věcem a nerozuměj dokonalosti příkazové řádky. Jen nevím, proč by mě měl někdo odrazovat od Windows Vista, spíše proč bych měl používat Windows Vista? Co mě, nebo kohokoliv jiného k tomu nutí? Pro Windows XP je programů habaděj, nepadají a pracují spolehlivě.
Tiskni
Sdílej:
Oproti Windows má uživatel pocit, že vše (fonty, tlačítka, nabídky, okraje) je daleko větší a řekl bych prasecky velký.
Tak to je zajímavé, já mám totiž přesně opačný pocit. Kdykoli jsem nucen usednout k Windows, zdají se mi všechny ovládací prvky hrozně humpolácké…
* The aRts and GStreamer-0.8 engines have been removed for being obsolete.
P.S.: humplolácký není můj pojem ale váš překlep; já jsem použil přívlastek humpolácký, což je běžně používané české slovo, znamenající příliš velký, těžkopádný, neohrabaný.
Myslím že je opravdu velmi kvalitní, skoro vše je tam dost jednoduché, až to ustabilizují tak to bude opravdu super :) Zkoušel jsem nainstalovat a provozovat verzi Flight 5 pro AMD64 a tady jsou postřehy o věcech, které mi vadily.
Nemohl jsem se podívat na spořič.Jsou to drobnosti, ale možná naivně jsem si představoval, že nabootuju a všechno bude fungovat na první "šťuch" už proto, že Live distro má plně pod kontrolou autor a ten by si měl ohlídat, aby všechno šlapalo jak má.Ano, bohuzel bastleri distribuci si hrajou s technickou strankou live-distribuce (ktera mnohdy neni navenek videt), ale kompletni funkcnost nebo dokonce propracovany design uz je temer pravidelne na okraji zajmu. Zvlast kdyz se jedna o neco, co oni sami tak casto nepouzivaji. Nebo se tyto zalezitosti vedome oznaci "za podruzne" - zvlast u LiveCD. BTW zkus si stahnout ABC Linux 2005 - sice jsou obcas nejake problemy s automatickou konfiguraci grafiky, ale pokud ti to pobezi, dalsi mily pokus o live-distro. Sem tam napravuje nedotazeny Slax.
Díky, taky vyzkouším.
Je. Proboha proč? Neříkám, že občas nemáte pravdu, ale na Windows stačí Microsoft. Já chěl něco jiného a mám to.
Proč by sakra zabedněnci, co se nechtějí nic učit a chtějí mít všechno jako ve Windows u nich taky neměli zůstat?