Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Zítra nám v práci budou přeinstalovávat server a stanice. Na řadu přijde nová verze komerčního operačního systému HP-UX a nová verze komerčního strojírenského systému I-Deas. Naštěstí nikomu nebude vadit, když se kdokoliv bude podílet na správě a instalaci a tak se na to docela těším.
Nemalou výhodu komerčních Unixů oproti Linuxu kterou spatřuji, je podpora autorů komerčních aplikací a hlavně dodavatelská podpora a snaha poradit při jakémkoliv problému. Uživatel se nesetká s radou stylu přečti si manuálovou stránku, nebo a co Google, znáš? Také neznám užitečnou součást kterou Linuxu podporuje a komerčním Unixu ne. Snad komerční Novell, který bude muset svůj Linux protlačit a pro uživatele udělat maximum vnese do Linuxu lidštější nádech.
Tiskni
Sdílej:
.
Chci doma zkusit "skutečný" UNIX, tak přemýšlím nad *BSD nebo OpenSolaris.
a že jeho valnou část aplikací tvoří GNU a Free programy. GNU a Free programy můžu používat pod téměř jakýmkoliv Unixem a dokonce existuje velká část programů je i nativně zkompilována i pro Windows. Co je zajímavé, jiné na HP-UX vůči fungujícímu Linuxu nevím, jen vím že v HP-UX všechno co jsem zkoušel fungovalo a nikdy jsem neřešil jak zprovoznit sambu, frekvenci monitoru, ... . Oproti Windows se HP-UX vyznačuje lepšími schopnostmi provozovat několik náročných aplikací (I-Deas, ADAMS, EASY5, NASTRAN) najednou.
Od komerčního OS (na který ale zatím nemám), bych to čekal a připadá mi přirozené, že to funguje.
Oproti Windows se HP-UX vyznačuje lepšími schopnostmi provozovat několik náročných aplikací (I-Deas, ADAMS, EASY5, NASTRAN) najednou.Windows tu nemám, nemůžu vyzkoušet. Na FC4 (distribuční jádro 2.6.16) jsem ze srandy zkusil kompilovat zdrojáky jádra s make -j60. Až na swapování to bylo OK. Load 61 a v KDE jsem si ještě pustil DivX seriál -- netvrdím, že odezva byla okamžitá, ale pracovat by se na tom dalo.
... na druhou stranu, když si pustím Word & Excel na starším noťasu, tak ano, i to jsou náročné aplikace
Nemalou výhodu komerčních Unixů oproti Linuxu kterou spatřuji, je podpora autorů komerčních aplikací a hlavně dodavatelská podpora a snaha poradit při jakémkoliv problému. Uživatel se nesetká s radou stylu přečti si manuálovou stránku, nebo a co Google, znáš?Podle tveho posledniho prispevku se jedna o to, ze ti firma, ktera si necha zaplatit za nejaky soft, pomuze s instalaci HP-Ux. Nejak nemuzu pochopit souvislost mezi Linuxem, komercnim Unixem a komercni aplikaci. Prece vetsina firem, delajici komercni soft pro Linux ti pomuze s konfiguraci Linuxu. Zalezi, kolik ten soft stoji, timpadem jestli si ta firma muze dovolit delat takovou podporu. Co se tyce patri a nepatri. Kazdy soft ma sveho maintainera (vyvojare) a ten by ti poradil, kdybys mu zaplatil.
... pro tu operační systémy, za kterými někdo stojí.Za operacnim systemem by mel stat jeho administrator.
je to chyba dodavatele software, nebo autorů operačního systému?IMHO je to prevazne chyba dodavatele software. Kazdy soft by mel mit poradnou dokumentaci (anebo byt opensource). Pokud nekomu nestaci, ze to ma napsane, muze poprosit nekoho, kdo umi cist
Po administrátorovi se chce, aby systém udržoval, sledoval chyby, vytvářel a zálohoval účty.Jestli firme staci jen takovy administrator, tak se nedivim, ze potrebuje jeste nejakou podporu.
Linux je zatím hlavně o tom, že si někde stáhneš instalačku, nainstaluješ a řešíš co zase nejde a jak co nastavit.Pokud neni administratorem lama, ale skutecny administrator, tak si poradi.
. A zda se, ze ty nejsi schopen tento rozdil pochopit. Ale neni to vina jen tva, vzhledem k zamereni tohoto portalu, meli bychom vsichni brat ohled na to, ze se zde mohou objevit otazky z naseho hlediska i detinske a odpovidat slusne a srozumitelne... Ovsem z meho pohledu, malokdo z tech, kdo neco vi, dotazujiciho neodpalkuje bez srozumitelne odpovedi (nebo alespon zdroje, kde by mohl odpoved najit). Takze, o cem to vlastne je?
Ehm?