HP

18.4.2006 10:11 | Přečteno: 1512×

HP

   Zítra nám v práci budou přeinstalovávat server a stanice. Na řadu přijde nová verze komerčního operačního systému HP-UX a nová verze komerčního strojírenského systému I-Deas. Naštěstí nikomu nebude vadit, když se kdokoliv bude podílet na správě a instalaci a tak se na to docela těším.

   Nemalou výhodu komerčních Unixů oproti Linuxu kterou spatřuji, je podpora autorů komerčních aplikací a hlavně dodavatelská podpora a snaha poradit při jakémkoliv problému. Uživatel se nesetká s radou stylu přečti si manuálovou stránku, nebo a co Google, znáš? Také neznám užitečnou součást kterou Linuxu podporuje a komerčním Unixu ne. Snad komerční Novell, který bude muset svůj Linux protlačit a pro uživatele udělat maximum vnese do Linuxu lidštější nádech.

       

Komentáře

[Heron]

Existuje free verse HP-UX na odzkoušení? Stejně to asi nepojede na x86 .

Chci doma zkusit "skutečný" UNIX, tak přemýšlím nad *BSD nebo OpenSolaris.

[JiK]

kup si iBook, jeden komercni unix k nemu dostanes. Vrele doporucuju, nemohu si vynachvalit.

[Ruža Becelin]

Bohužel ne, zkoušel jsem přes HP shánět HP-UX 10.20 na mou 712/100, ale řekli mi, že OS dodávají jen k strojům...Maximálně přes ebay

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

   Komerčních Unixů nebo Unixů za kterými stojí komerční firma která se o svůj produkt stará, snaží se ho prosadit a hledá podporu u autorů komerčních aplikací. Solaris a OpenSolaris je dobrý příklad a není jediný. Podívejte se na kvality Mac OS X, OpenBSD, ... .

[Dalibor Smolík]

Myslím si, že nejde ani tak o kvalitu, jako o servis a přístup k uživateli. Je-li to zdarma, nemůžu na někoho "houknout", aby mi poradil - je to jeho dobrá vůle. Platím-li si službu, mám právo ji požadovat. Otázkou je, zda je to v celkovém efektu výhodné či nikoliv.

[Heron]

Neva. Dál by mě zajímalo, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými *NIXy. GNU programy jsou všude +- stejné, GUI mě moc nezajímá, zvyknu si na cokoliv. O Solarisu jsem slyšel, že má nejlepší jádro ze všech NIXů. A třeba Mac OS X běží na mikrokernelu MACH. Je to opravdu tak moc poznat?

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

   Doménou Linux je to, že si můžete zkompilovat jádro a že jeho valnou část aplikací tvoří GNU a Free programy. GNU a Free programy můžu používat pod téměř jakýmkoliv Unixem a dokonce existuje velká část programů je i nativně zkompilována i pro Windows. Co je zajímavé, jiné na HP-UX vůči fungujícímu Linuxu nevím, jen vím že v HP-UX všechno co jsem zkoušel fungovalo a nikdy jsem neřešil jak zprovoznit sambu, frekvenci monitoru, ... . Oproti Windows se HP-UX vyznačuje lepšími schopnostmi provozovat několik náročných aplikací (I-Deas, ADAMS, EASY5, NASTRAN) najednou.

[Heron]

v HP-UX všechno co jsem zkoušel fungovalo a nikdy jsem neřešil jak zprovoznit sambu, frekvenci monitoru, ... .

Od komerčního OS (na který ale zatím nemám), bych to čekal a připadá mi přirozené, že to funguje.

Oproti Windows se HP-UX vyznačuje lepšími schopnostmi provozovat několik náročných aplikací (I-Deas, ADAMS, EASY5, NASTRAN) najednou.

Windows tu nemám, nemůžu vyzkoušet. Na FC4 (distribuční jádro 2.6.16) jsem ze srandy zkusil kompilovat zdrojáky jádra s make -j60. Až na swapování to bylo OK. Load 61 a v KDE jsem si ještě pustil DivX seriál -- netvrdím, že odezva byla okamžitá, ale pracovat by se na tom dalo.

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

   Netvrdím, že v operačním systému Windows, nebo Linux nemůžu mít spuštěno několik náročných aplikací. Pochopitelně může a nijak mu to nevadí. Jediného, čeho jsem si všiml je lepší, rychlejší odezva při spuštění několika náročných aplikací na HP stanicích než na PC s Windows, naproti tomu při spuštění jedné náročné aplikace spolu s několika nenáročných prográmků jako je Word a Excel je rychlost a odezva na PC s Windows rychlejší nežli na HP stanici.

[Heron]

To je klasický problém srovnávání.

HP Workstation má (pokud se nepletu) procesory SPARK a "trochu" víc paměti, než PC na CPU řady x86.

Opravdu objektivní srovnání různých počítačů asi nikdo nevymyslí.

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

   Rozdílnost procesorů beru. Velikost paměti neberu. Pokud systém neswapuje, nevidím jediný důvod, proč by z důvodu velikosti paměti měl fungovat systém pomaleji při spuštěných několika náročných aplikací. Paměti v PC máme opravdu dost a jeji rychlost bych nepodceňoval.

[Heron]

Ok, ale ani pro PC, který mají zcela shodný HW, nedokážeš udělat srovnání.

Zkusím nastínit srovnání Windows a Linuxu:

Jaká Windows? NT, 2000, XP, 2003? Server nebo Workstation? Dáš je na FAT nebo NTFS?

S Linuxem je větší problém. Dáš to na ext3, XFS, JFS, reiser3, reiser4? Jádro SMP, nebo obyč? Jaký scheduler pro zařízení? Jakou frekvenci (necháš 250Hz nebo s tím půjdeš jinam)? Jaké grafické prostředí KDE, GNOME, fluxbox, windowmaker, blackbox, icevm? Jak nastavíš swapines?

Jen z toho, co jsem tu uvedl, je jasné, že pro Windows je to 16 různých možností a pro Linux 720 možností konfigurace. Každému je doufám jasné, že při započítání všech možných konfigurací, je těch možností několikařádově víc a to pro oba systémy. Takové srovnání je nerealizovatelné.

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

   Zajisté existuje mnoho proměnných, který systém nějak ovlivní. Pokud jde o rychlost odezvy již načtených programů v paměti, nemyslím si že by ho tabulka partice nějak zásadně ovlivnila. Jen jsem popsal to, o co si mě požádal. Můj subjektivní popis rozlišností chování HP-UX.

[Heron]

Jen jsem popsal to, o co si mě požádal. Můj subjektivní popis rozlišností chování HP-UX.

Díky za to. Je ta diskuse může klidně pokračovat dál, ne?

[Ruža Becelin]

HP nemá SPARCy, to je SUNu, má vlastní PA-RISCy...

[Bubak]

No, jestli beres MS Word a Excel jako nenarocne aplikace, tak neni o cem se bavit...

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

   Word a Excel v porovnání s CAD/FEM systémy jsou nenáročné aplikace. Pusť si na PC tyto aplikace a porovnej spotřebu paměti a náročnost na procesor. Navíc Word ani Excel narozdíl od CAD/FEM systémů nepotřebuje a tudíž nezatěžuje 3D akceleraci.

[#Tom]

A proč je tak nebrat. MS Word ani Excel toho moc nechtějí, platilo to aspoň do verze 2003.

[Heron]

Hmm obávám se, že v tom případě jsi asi nikdy neviděl náročné aplikace.

[kavol]

hm, aneb když člověku padne proces a on si mezitím, než se zapíše coredump, může jít udělat čaj, a to ta binárka běží ve dvanácti instancích, spolu s dalšíma dvěma obdobných parametrů a hafem menších "pomocných", a to celé nad servisní platformou napůl v javě a s využitím středně velké (čti storage v řádu gigabajtů) oraclovské databáze

... na druhou stranu, když si pustím Word & Excel na starším noťasu, tak ano, i to jsou náročné aplikace

[XMurder]

Ahoj, tak zkus třeba starší (hihi) AT&T Unix System V Release 4 Version 2.1 (nejspíš z roku 1989), je ke stažení na www.winworld.vze.com, vím název stránek je trochu zavádějící, ale jsou tam ke stažení staré unixy, DOSy, Widle ale spíš převážně ty Windows

[tezkatlipoka]

překvapuje mne, že tě to překvapuje??? Barak si taky mužes nechat postavit, a pak na něj maš zaruku, a firma ti bude opravovat co se nepovedlo, nebo si ho mužes postavit sam, ale težko pak mužes chtit po vyrobci cihel aby ti se nahodit zdi, že ti opadala omítka. Samozřejmě že je to výhoda komerčních programů, a velikánská výhoda. To nikdo nepopírá. Přístě můžes přijít se senzačním objevem, že někteří pekaří solí rohlíky vic a jiní míň.

PS mňam, mňam, křupavé rohlíčky

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

   Přišel jsem s tím, že zítra budeme v práci přeinstalovávat server a stanice. Že nikomu nebude vadit, když se bude kdokoliv okolo instalace a zasíťování motat a sosat rozumy. Že se komerční sféra, pokud žije v konkurenčním prostředí chová k zákazníkovi daleko lépe nežli jakési spolky, které z toho nic nemají je fakt a já toto zamozřejmě nepopírám.

[kombain]

Mno, tak dufam ze sa toho kopec dozvjesh a NAUCISH. A neskor zistish ze 90% z toho by si sa sam mohol docitat v manualovych strankach.

[Pavel Stárek]

Tak to má vaše firma na dodavatele štěstí. Zažil jsem případy právě naopak.

[Bubak]

A k tomuto tvrzeni jsi dospel jak? Opravdu by me to zajimalo...

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

   To, že se komerční sféra, pokud žije v konkurenčním prostředí chová k zákazníkovi daleko lépe nežli neziskové spolky, které z toho nic nemají je fakt a vycházím z předpokladu, že komerční sféra se musí udržet, musí bojovat a musí reagovat na přání zákazníka, naproti tomu neziskový sektor má své ideály které prferuje před potřebou většiny, ale hlavně má finanční a potenciální hranice. Pokud by si tvrdil pravý opak, potom bych se já mohl ptát: "A k tomuto tvrzeni jsi dospěl jak? Opravdu by mě to zajímalo...".

   Komerce je třeba Novell, RedHat, Sun, SGI, Apache Software Foundation, MySQL, Google Inc, Fluent Inc, MSC Inc, ... . Kde by byl Linux, kdyby nebylo komerční sféry (aplikací za níž stojí firma která není nezisková, ale chce vydělávat).

[kombain]

jj. Nic noveho som sa nedocital. A chrumkave rozteky?. Mnam Mnam Mnam. Popripade cerstvy chrumkavy chlebik, rovno z pekarne a k tomu stiplavy gulas. Zaludok sa mi ozval ze cigo a cafe mu sakra nestaci:)...

[maleprase]

co total komandr? bude?

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

TotalCommander je.

[maleprase]

mysleno jestli bude na tom HP-UXu? pak by me totiz zacal asi HP-UX vazne zajimat.

[abr]

A kolik ta tva firma plati za podporu (za soft)? Pokud se s tebou odmita nektery vyvojar gnu aplikaci bavit(o cemz silne pochybuju), tak ho zasponzoruj a treba se s tebou zacne bavit.

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

   Asi jsem nepochopil co jsi měl na mysli. Ve firmě pracuji jako modelář a výpočtář. V systémech I-Deas a NX4 vytvářím 3D a FEM modely. Dále na FEM modelech provádím většinou pevností deformační a modální analýzu. Jelikož mi byla nabídnuta možnost stát se správcem Unixových severů a stanic ve výpočetním oddělení, tak jsem to vzal. Jednak že pracuji na místě výpočetního oddělení, potom že mě to baví a nakonec další placený job neuškodí.

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

   Promiň za předešlou reakci, špatně jsem si to přečetl. Firma ve které pracuji za přeinstalování nic platit nebude. Jelikož si předplácí veškerý výpočetní (NASTRAN, ADAMS, EASY5) a modelářský (I-Deas, NX, SolidEdge) software, služby jako je tato bude pochopitelně zdarma.

   Po podrobném přečtení mého blogu dojdeš k závěru, že jsem také vyslovil přání, že právě Novell snad bude jednou z firem, která bude schopna poskytnout podporu Linuxu. Jedním z problémů Linuxu je ten, že je ničí a všech. Pokud potřebuješ podporu, musíš si jí někde najít, ale Ubuntu, Debian, Slackware a další ti ji neposkytnou. Maximálně si stáhneš aktualizace. Jediný kdo je něčeho schopen je RedHat, ale nechci si nic namlouvat, zdali by za mnou přijeli a všechno dali do kupy. Jak na tom Novell bude netuším, ale má něco co jiní nemají a ve světě byznysu je to dost ceněno.Mají jméno.

[abr]

Trosku se rozepisu, treba me dotretice pochopis

Nemalou výhodu komerčních Unixů oproti Linuxu kterou spatřuji, je podpora autorů komerčních aplikací a hlavně dodavatelská podpora a snaha poradit při jakémkoliv problému. Uživatel se nesetká s radou stylu přečti si manuálovou stránku, nebo a co Google, znáš?

Podle tveho posledniho prispevku se jedna o to, ze ti firma, ktera si necha zaplatit za nejaky soft, pomuze s instalaci HP-Ux. Nejak nemuzu pochopit souvislost mezi Linuxem, komercnim Unixem a komercni aplikaci. Prece vetsina firem, delajici komercni soft pro Linux ti pomuze s konfiguraci Linuxu. Zalezi, kolik ten soft stoji, timpadem jestli si ta firma muze dovolit delat takovou podporu.

Co se tyce patri a nepatri. Kazdy soft ma sveho maintainera (vyvojare) a ten by ti poradil, kdybys mu zaplatil.

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

   NASTRAN, ADAMS, ANSYS jsou i pro Linux, ale dodavatelská firma poskytuje podporu především pro tu operační systémy, za kterými někdo stojí. Problém je v tom, že za operačním systémem stojí firma a ta si udělá smlouvu s dodavatelskou firmou která dodává software a plnohodnotnou podporou. Jestliže ale firma dodávající software nemá plnohodnotnou podporu i pro Linux je to chyba dodavatele software, nebo autorů operačního systému? Právě Novell se snaží dohodnout se s výrobci komerčních aplikací a výrobci počítačů, aby měl i Linux, respektive Novell Linux podporu a že právě on za Linuxem bude stát.

[abr]

... pro tu operační systémy, za kterými někdo stojí.

Za operacnim systemem by mel stat jeho administrator.

je to chyba dodavatele software, nebo autorů operačního systému?

IMHO je to prevazne chyba dodavatele software. Kazdy soft by mel mit poradnou dokumentaci (anebo byt opensource). Pokud nekomu nestaci, ze to ma napsane, muze poprosit nekoho, kdo umi cist

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

   Představ si, že velké firmy které si chtějí a potřebují kompletní řešení, kupříkladu do konstrukčního a výpočtového centra, vůbec nezajímá, zdali je to OpenSource, nebo zdali k produktu dostanou stohy knížek. Firma chce aby produkt fungoval a pokud nastanou potíže, aby se dodavatel postaral o nápravu. Ne vždy je chyba v administrátorovi. Po administrátorovi se chce, aby systém udržoval, sledoval chyby, vytvářel a zálohoval účty. Linux je zatím hlavně o tom, že si někde stáhneš instalačku, nainstaluješ a řešíš co zase nejde a jak co nastavit. Hledáš ve fórech ptáš se kamarádů a známých a řešíš. Pokud jde o soukromí webserver, smbserver, ftpserver, ... tak pro vlastní potřebu Linux mohu doporučit, ale pokud jde o podnikové řešení kde jde o prachy, nikomu bych nedoporučoval se spoléhat sám na sebe a preferoval bych existenci kvalitní podpory. Přeci jen cena kvalitních výpočetních a modelovacích systémů a cena práce na těchto systémech se s cenou operačního systému srovnávat nedá.

[abr]

Chapu, ze firma chce, aby to jelo.

Firmu nemusi zajimat, ze je to opensource, ma to zajimat jejiho administratora.

Po administrátorovi se chce, aby systém udržoval, sledoval chyby, vytvářel a zálohoval účty.

Jestli firme staci jen takovy administrator, tak se nedivim, ze potrebuje jeste nejakou podporu.

Linux je zatím hlavně o tom, že si někde stáhneš instalačku, nainstaluješ a řešíš co zase nejde a jak co nastavit.

Pokud neni administratorem lama, ale skutecny administrator, tak si poradi.

[podlesh]

Skvělý postřeh. Významem a dopadem bych ho přirovnal k objevení celého kontinentu (např. Ameriky).

[Bubak]

Vis, hochu, oni ti profici, kteri vyvijeji komercni software, umi obvykle polozit dotaz tak, ze je tezko nekdo vyfakuje, protoze odpoved na dobre polozenou otazku obykle nezabere vice nez sest minut. Kdyz se ma ale profik, ktery programuje (i opensource) aplikaci potykat s dotazy, ktere se resi v kazde ucebnici, ci, nedej boze, manualove strance, nediv se, ze se nekdy tvari i vytocene. A zda se, ze ty nejsi schopen tento rozdil pochopit. Ale neni to vina jen tva, vzhledem k zamereni tohoto portalu, meli bychom vsichni brat ohled na to, ze se zde mohou objevit otazky z naseho hlediska i detinske a odpovidat slusne a srozumitelne... Ovsem z meho pohledu, malokdo z tech, kdo neco vi, dotazujiciho neodpalkuje bez srozumitelne odpovedi (nebo alespon zdroje, kde by mohl odpoved najit). Takze, o cem to vlastne je?

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

   Víš hochu, asi žiješ v bláhovém přesvědčení, že pokud programátor pracuje pro OpenSource tak se stává lepším programátorem a že pro zákazníka je výhodnější si všechno nainstalovat a nastavit sám, namísto možnosti využití dodavatelské služby. Nebudu tě vyvádět z omylu, jelikož by ses určitě nenechal. Jsem rád, že představu o tom co zákazník může vyžadovat a co by firma měla být schopna nabídnout si myslí i velcí dodavatelé Linuxu. OpenSource má hodně dobrých produktů, ale znám a používám daleko více kvalitních CloseSource aplikací, které těžko kdy OpenSource porazí, jelikož holt není, kdo by to zadara napsal. I programátor chce žrát.

[podlesh]

Prosím znova a tentokrát s vysvětlením, jak jsi z Bubakova příspěvku (hovořícím obecně o odbornosti dotazů v komerční i nekomerční oblasti) vydedukoval cosi o nadřazenosti vývojářů OpenSource. Já to nechápu.

[podlesh]

A jo, já zapomněl na signaturu. Bubak se na to nedívá správně politicky.

"Musíte myslet politicky, Kefalín!"

[Kníže Ignor]

No ono je to totiž o tý podpoře. Podporu pro linux může dělat "kdekdo" a konkurence by byla velká. Podporu pro specifické řešení nějaké firmy bude nejspíš dělat právě ta samá firma nebo někdo, kdo má od ní certifikaci. Problém linuxu je prostě, že je příliš otevřený. Zároveň je to ale jeho největší výhoda.

[Heron]

Podporu pro linux může dělat "kdekdo"

Ehm?

[Kníže Ignor]

He?

[Heron]

Byl jsem jenom překvapený tvrzením. že podporu pro linux může dělat kde kdo. Jak jsi to myslel? Snad ne tak, že je tolik opravdových odborníků na linux (když už pomalu nejsou ani pro Windows).

[Kníže Ignor]

Myslel jsem to tak, že nikdo mi nebrání založit firmu, zaplatit odborníky na linux a poskytovat stejně kvalitní podporu jako třeba Novell. Pro něco jako je HP-UX tohle půjde těžko.

[Heron]

Aha, tak s tím souhlasím.

[washeck]

Nevím, jak si dospěl k té kvalitní podpoře. O HP-UX moc nevím, jedinou zkušenost mám s jakousi hodně starou verzí provozovanou na obstarožním HW na FEL ČVUT, kde jsem dostal za úkol nainstalovat ssh. Package manager coredumpující každou chvíli na mě velký dojem neudělal.

Konkrétnější zkušenost se českým supportem HP mám z doby, kdy jsme vyvíjeli jakousi linuxuvou aplikaci, která měla mimo jiné pracovat s páskovou mechanikou HP (ono to ve skutečnosti bylo jakési pochybné Sony, ale prodáváné jako HP pro jejich servery řady DL). Protože s tím byly pořád problémy, obrátili jsme se na HP s dotazem, která konkrétní verze Linuxu je podporovaná (dostupné materiály materiály HP uváděly různou míru podpory od Win-only až po libovolný kernel 2.4.x). Bohužel i pro zodpovězení takového dotazu po mě požadovali sériové číslo mechaniky, které z obskurních důvodů neuvádí ani na dodáku, ale pouze na mechanice samotné. Protože šlo o server s režimem 24/7 a vypínat server kvůli přečtení sériového čísla by zákazník nezkousl, museli jsme odpovědět, že ono číslo jim poskytneme až při upgradu server na nový HW, tentokrát již jiné značky než HP.