Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
Všechny zápisy v blogu jsou pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0 CZ
Minule jsem rozebíral článek Romana Strejčka na téma "legitimní nároky autorů". Dnes se podíváme na zoubek oblíbenému tvrzení mediální lobby, že liberalizace autorského zákona připraví autory o živobytí a tím způsobí konec kultury v Čechách.
Já osobně se o živobytí autorů vůbec nebojím. Autoři mají i bez zákazu nekomerčního sdílení spoustu možností, jak na svojí tvorbě vydělat. Experiment kapely Radiohead ukázal, že lidé jsou opravdu ochotní za dobrou hudbu platit, i když nemusí. Sice ne všichni a ne moc, ale v průměru kapele vychází větší zisk na jednu kopii než z prodeje CD přes velké vydavatelství. Jiné modely pak vycházejí vstříc i více paranoidním autorům. Například v modelu "výkupného" autor vydá jedno dílo, řekne cílovou částku a slíbí vydání dalšího díla, pokud mu od fanoušků do určité doby sejde dost peněz na účet. Další možností je využívat sdílení nahrávek jako propagaci pro živé koncerty, jako to dělá Jaromír Nohavica. A v neposlední řadě si autoři mohou vzít příklad z open source vývojářů a živit se třeba tvorbou na zakázku. Marketingové fantazii se meze nekladou.
Ale dejme tomu, že naše kulturní vykopávky se nové podobě autorského zákona přece jen přizpůsobit nedokážou a skončí. Bude to vážně taková tragédie? (Diskuzi o tom, že měli skončit už dávno, raději nechme stranou.) Mediální lobby se snaží tvrdit, že ano, protože je nikdo nenahradí.
Proč se ale například zástupci fotbalových klubů podobně nebojí o osud naší fotbalové reprezentace po odchodu dnešních špičkových hráčů do fotbalového důchodu? Odpověď je jednoduchá: Zatímco špičkoví fotbalisté pomalu stárnou, jejich kluby si vychovávají hned dvě další generace jejich nástupců v amatérské lize. Ač se o sport jinak nezajímám, tuhle informaci mám díky jednomu softwarovému projektu ověřenou z první ruky.
Nahrávací společnosti ale nemají sebemenší zájem vychovávat nástupce svých dvorních hvězd. Ve světě podle nahrávacích společností žádná amatérská liga neexistuje. A aby taky jo, vždyť je to konkurence! Když už je potřeba doplnit počty hudebních hvězd, vyhlásí se nějaká akce typu Superstar. Během několika týdnů televize připraví jednu oběť, které se ještě během oblbnutí z čerstvě nabyté slávy podstrčí standardní nevýhodná nahrávací smlouva, a na další sezónu je vystaráno.
Už samotné počty uchazečů na akcích typu Superstar jsou ale důkazem existence amatérské ligy. A rozhodně ne malé. Dalším důkazem jsou kapely, kterým se občas podaří prorazit i bez účasti televizních kamer. I kdyby celá dnešní hudební scéna dirigovaná z nahrávacích společností odešla do důchodu, rozhodně by to neznamenalo zánik české hudby. Někdo by dokonce řekl, že by jí to jedině prospělo. Dřív platilo rčení "co Čech, to muzikant". Internet dnes ukazuje, že to nejspíš platí pořád. Opravdu je tedy tvůrčí monopol nahrávacích společností potřeba?
Tiskni
Sdílej:
Dovolím si nesouhlasit - kdyby se ty "staré vykopávky" nepřizpůsobily, tak tu nejsou. To, že pořád vyhrávají ankety, zpěvné ptáky a shitparády je naopak důkazem toho, že se přizpůsobit dokázaly.nesouhlasím. proč je kája furt první má zhruba stejný důvod jako proč eva+vašek prodávají nejvíce cd, nebo proč ksčm má stále tak vysoké volební výsledky. ale přiznám se, že nevím , podle jakých kritérií se slavík vyhrává (hlasy/sms? prodeje cd? něco jiného?)