Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Všechny zápisy v blogu jsou pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0 CZ
Minule jsem rozebíral článek Romana Strejčka na téma "legitimní nároky autorů". Dnes se podíváme na zoubek oblíbenému tvrzení mediální lobby, že liberalizace autorského zákona připraví autory o živobytí a tím způsobí konec kultury v Čechách.
Já osobně se o živobytí autorů vůbec nebojím. Autoři mají i bez zákazu nekomerčního sdílení spoustu možností, jak na svojí tvorbě vydělat. Experiment kapely Radiohead ukázal, že lidé jsou opravdu ochotní za dobrou hudbu platit, i když nemusí. Sice ne všichni a ne moc, ale v průměru kapele vychází větší zisk na jednu kopii než z prodeje CD přes velké vydavatelství. Jiné modely pak vycházejí vstříc i více paranoidním autorům. Například v modelu "výkupného" autor vydá jedno dílo, řekne cílovou částku a slíbí vydání dalšího díla, pokud mu od fanoušků do určité doby sejde dost peněz na účet. Další možností je využívat sdílení nahrávek jako propagaci pro živé koncerty, jako to dělá Jaromír Nohavica. A v neposlední řadě si autoři mohou vzít příklad z open source vývojářů a živit se třeba tvorbou na zakázku. Marketingové fantazii se meze nekladou.
Ale dejme tomu, že naše kulturní vykopávky se nové podobě autorského zákona přece jen přizpůsobit nedokážou a skončí. Bude to vážně taková tragédie? (Diskuzi o tom, že měli skončit už dávno, raději nechme stranou.) Mediální lobby se snaží tvrdit, že ano, protože je nikdo nenahradí.
Proč se ale například zástupci fotbalových klubů podobně nebojí o osud naší fotbalové reprezentace po odchodu dnešních špičkových hráčů do fotbalového důchodu? Odpověď je jednoduchá: Zatímco špičkoví fotbalisté pomalu stárnou, jejich kluby si vychovávají hned dvě další generace jejich nástupců v amatérské lize. Ač se o sport jinak nezajímám, tuhle informaci mám díky jednomu softwarovému projektu ověřenou z první ruky.
Nahrávací společnosti ale nemají sebemenší zájem vychovávat nástupce svých dvorních hvězd. Ve světě podle nahrávacích společností žádná amatérská liga neexistuje. A aby taky jo, vždyť je to konkurence! Když už je potřeba doplnit počty hudebních hvězd, vyhlásí se nějaká akce typu Superstar. Během několika týdnů televize připraví jednu oběť, které se ještě během oblbnutí z čerstvě nabyté slávy podstrčí standardní nevýhodná nahrávací smlouva, a na další sezónu je vystaráno.
Už samotné počty uchazečů na akcích typu Superstar jsou ale důkazem existence amatérské ligy. A rozhodně ne malé. Dalším důkazem jsou kapely, kterým se občas podaří prorazit i bez účasti televizních kamer. I kdyby celá dnešní hudební scéna dirigovaná z nahrávacích společností odešla do důchodu, rozhodně by to neznamenalo zánik české hudby. Někdo by dokonce řekl, že by jí to jedině prospělo. Dřív platilo rčení "co Čech, to muzikant". Internet dnes ukazuje, že to nejspíš platí pořád. Opravdu je tedy tvůrčí monopol nahrávacích společností potřeba?
Tiskni
Sdílej:
Dovolím si nesouhlasit - kdyby se ty "staré vykopávky" nepřizpůsobily, tak tu nejsou. To, že pořád vyhrávají ankety, zpěvné ptáky a shitparády je naopak důkazem toho, že se přizpůsobit dokázaly.nesouhlasím. proč je kája furt první má zhruba stejný důvod jako proč eva+vašek prodávají nejvíce cd, nebo proč ksčm má stále tak vysoké volební výsledky. ale přiznám se, že nevím , podle jakých kritérií se slavík vyhrává (hlasy/sms? prodeje cd? něco jiného?)