Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Všechny zápisy v blogu jsou pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0 CZ
Minule jsem rozebíral článek Romana Strejčka na téma "legitimní nároky autorů". Dnes se podíváme na zoubek oblíbenému tvrzení mediální lobby, že liberalizace autorského zákona připraví autory o živobytí a tím způsobí konec kultury v Čechách.
Já osobně se o živobytí autorů vůbec nebojím. Autoři mají i bez zákazu nekomerčního sdílení spoustu možností, jak na svojí tvorbě vydělat. Experiment kapely Radiohead ukázal, že lidé jsou opravdu ochotní za dobrou hudbu platit, i když nemusí. Sice ne všichni a ne moc, ale v průměru kapele vychází větší zisk na jednu kopii než z prodeje CD přes velké vydavatelství. Jiné modely pak vycházejí vstříc i více paranoidním autorům. Například v modelu "výkupného" autor vydá jedno dílo, řekne cílovou částku a slíbí vydání dalšího díla, pokud mu od fanoušků do určité doby sejde dost peněz na účet. Další možností je využívat sdílení nahrávek jako propagaci pro živé koncerty, jako to dělá Jaromír Nohavica. A v neposlední řadě si autoři mohou vzít příklad z open source vývojářů a živit se třeba tvorbou na zakázku. Marketingové fantazii se meze nekladou.
Ale dejme tomu, že naše kulturní vykopávky se nové podobě autorského zákona přece jen přizpůsobit nedokážou a skončí. Bude to vážně taková tragédie? (Diskuzi o tom, že měli skončit už dávno, raději nechme stranou.) Mediální lobby se snaží tvrdit, že ano, protože je nikdo nenahradí.
Proč se ale například zástupci fotbalových klubů podobně nebojí o osud naší fotbalové reprezentace po odchodu dnešních špičkových hráčů do fotbalového důchodu? Odpověď je jednoduchá: Zatímco špičkoví fotbalisté pomalu stárnou, jejich kluby si vychovávají hned dvě další generace jejich nástupců v amatérské lize. Ač se o sport jinak nezajímám, tuhle informaci mám díky jednomu softwarovému projektu ověřenou z první ruky.
Nahrávací společnosti ale nemají sebemenší zájem vychovávat nástupce svých dvorních hvězd. Ve světě podle nahrávacích společností žádná amatérská liga neexistuje. A aby taky jo, vždyť je to konkurence! Když už je potřeba doplnit počty hudebních hvězd, vyhlásí se nějaká akce typu Superstar. Během několika týdnů televize připraví jednu oběť, které se ještě během oblbnutí z čerstvě nabyté slávy podstrčí standardní nevýhodná nahrávací smlouva, a na další sezónu je vystaráno.
Už samotné počty uchazečů na akcích typu Superstar jsou ale důkazem existence amatérské ligy. A rozhodně ne malé. Dalším důkazem jsou kapely, kterým se občas podaří prorazit i bez účasti televizních kamer. I kdyby celá dnešní hudební scéna dirigovaná z nahrávacích společností odešla do důchodu, rozhodně by to neznamenalo zánik české hudby. Někdo by dokonce řekl, že by jí to jedině prospělo. Dřív platilo rčení "co Čech, to muzikant". Internet dnes ukazuje, že to nejspíš platí pořád. Opravdu je tedy tvůrčí monopol nahrávacích společností potřeba?
Tiskni
Sdílej:
Dovolím si nesouhlasit - kdyby se ty "staré vykopávky" nepřizpůsobily, tak tu nejsou. To, že pořád vyhrávají ankety, zpěvné ptáky a shitparády je naopak důkazem toho, že se přizpůsobit dokázaly.nesouhlasím. proč je kája furt první má zhruba stejný důvod jako proč eva+vašek prodávají nejvíce cd, nebo proč ksčm má stále tak vysoké volební výsledky. ale přiznám se, že nevím , podle jakých kritérií se slavík vyhrává (hlasy/sms? prodeje cd? něco jiného?)