Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Všechny zápisy v blogu jsou pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0 CZ
Minule jsem rozebíral článek Romana Strejčka na téma "legitimní nároky autorů". Dnes se podíváme na zoubek oblíbenému tvrzení mediální lobby, že liberalizace autorského zákona připraví autory o živobytí a tím způsobí konec kultury v Čechách.
Já osobně se o živobytí autorů vůbec nebojím. Autoři mají i bez zákazu nekomerčního sdílení spoustu možností, jak na svojí tvorbě vydělat. Experiment kapely Radiohead ukázal, že lidé jsou opravdu ochotní za dobrou hudbu platit, i když nemusí. Sice ne všichni a ne moc, ale v průměru kapele vychází větší zisk na jednu kopii než z prodeje CD přes velké vydavatelství. Jiné modely pak vycházejí vstříc i více paranoidním autorům. Například v modelu "výkupného" autor vydá jedno dílo, řekne cílovou částku a slíbí vydání dalšího díla, pokud mu od fanoušků do určité doby sejde dost peněz na účet. Další možností je využívat sdílení nahrávek jako propagaci pro živé koncerty, jako to dělá Jaromír Nohavica. A v neposlední řadě si autoři mohou vzít příklad z open source vývojářů a živit se třeba tvorbou na zakázku. Marketingové fantazii se meze nekladou.
Ale dejme tomu, že naše kulturní vykopávky se nové podobě autorského zákona přece jen přizpůsobit nedokážou a skončí. Bude to vážně taková tragédie? (Diskuzi o tom, že měli skončit už dávno, raději nechme stranou.) Mediální lobby se snaží tvrdit, že ano, protože je nikdo nenahradí.
Proč se ale například zástupci fotbalových klubů podobně nebojí o osud naší fotbalové reprezentace po odchodu dnešních špičkových hráčů do fotbalového důchodu? Odpověď je jednoduchá: Zatímco špičkoví fotbalisté pomalu stárnou, jejich kluby si vychovávají hned dvě další generace jejich nástupců v amatérské lize. Ač se o sport jinak nezajímám, tuhle informaci mám díky jednomu softwarovému projektu ověřenou z první ruky.
Nahrávací společnosti ale nemají sebemenší zájem vychovávat nástupce svých dvorních hvězd. Ve světě podle nahrávacích společností žádná amatérská liga neexistuje. A aby taky jo, vždyť je to konkurence! Když už je potřeba doplnit počty hudebních hvězd, vyhlásí se nějaká akce typu Superstar. Během několika týdnů televize připraví jednu oběť, které se ještě během oblbnutí z čerstvě nabyté slávy podstrčí standardní nevýhodná nahrávací smlouva, a na další sezónu je vystaráno.
Už samotné počty uchazečů na akcích typu Superstar jsou ale důkazem existence amatérské ligy. A rozhodně ne malé. Dalším důkazem jsou kapely, kterým se občas podaří prorazit i bez účasti televizních kamer. I kdyby celá dnešní hudební scéna dirigovaná z nahrávacích společností odešla do důchodu, rozhodně by to neznamenalo zánik české hudby. Někdo by dokonce řekl, že by jí to jedině prospělo. Dřív platilo rčení "co Čech, to muzikant". Internet dnes ukazuje, že to nejspíš platí pořád. Opravdu je tedy tvůrčí monopol nahrávacích společností potřeba?
Tiskni
Sdílej:
Dovolím si nesouhlasit - kdyby se ty "staré vykopávky" nepřizpůsobily, tak tu nejsou. To, že pořád vyhrávají ankety, zpěvné ptáky a shitparády je naopak důkazem toho, že se přizpůsobit dokázaly.nesouhlasím. proč je kája furt první má zhruba stejný důvod jako proč eva+vašek prodávají nejvíce cd, nebo proč ksčm má stále tak vysoké volební výsledky. ale přiznám se, že nevím , podle jakých kritérií se slavík vyhrává (hlasy/sms? prodeje cd? něco jiného?)