Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Již delší dobu jsem nenapsal zápisek týkající se mého operačního systému, respektive vývoje.
Proto jsem se odvážil zase shrnout, co nového přibylo, jak to vůbec funguje a co můžeme očekávat v budoucnu.
Poslední zápisek byl psán v souvislosti s vydáním verze 0.6.0. Na první pohled se zdá, že vývoj jde pomalejším tempem - ve skutečnosti tomu tak není, pouze se spomalilo číslování (s předchozí rychlostí bychom už byli možná u 1.0.0).
Tento operační systém je neustále ve vývoji, pracuje se na něm v podstatě každý den, pojďme se tedy podívat na věci, které přibyly a na ty, které přibudou ..
Od poslední doby, kdy jsem psal zápisky Proč bych si měl napsat vlastní OS ? a Čarujeme aneb uplácej si svůj OS se v mém operačním systému změnilo už hodně. Shrnu tedy vetšinu hlavních změn od verze 0.5.4.
Tak a mame tady druhe pokracovani blogu, zabyvajici se tvorbou operacniho systemu ..
Je to uz priblizne pul roku, co jsem si zacal psat muj operacni system, jez dostal jmeno ZeX/OS a vyvoj jde stale kupredu. Prace je porad spousta, ale jsem presvedcen, ze to nejhorsi mam za sebou a ackoliv se to nemusi zdat, je to docela zabavne a hlavne zajimave a lecos uz jsem se noveho naucil, co by mne nikdy nic nenaucilo.
Za dob, co jsem psal prvni blog, venujici se teto problematice, byl vlastne jeste nic neumejici, ted uz by se dalo rici, ze za urcitych podminek je mozno ho nasadit na nejaky ten pc. Podminek ale takovych, ze by si dotycny uzivatel musel dopsat potrebnou aplikaci :-B Cela vec se ma tak, ze je system relativne pripraven ale nejsou programy, ktere by na nem bylo mozno provozovat.
Už od malička jsem neustále něco vymýšlel a konstruoval, bavilo mně vytvářet vlastní věci, postupem času se tato vlastnost přenesla do programování, dlouho jsem bádal, jak který program funguje, hrál si se zdrojovým kódem, kompiloval.
Nyní, když mám schopnosti v širším spektru, se snažím o něco více, tj. napsat si operační systém. Někteří říkají, že je to stráta času, já si to ale nemyslím a snažím se ze všech sil aby z toho něco bylo.