Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
13.4.2009 10:04
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
13.4.2009 11:07
Dent | skóre: 21
| blog: Standovo
Ten pán má pravdu...
Podle me jsi vubec nepochopil, o cem se tam pise protoze reagujes naprosto od veci. Jak muze byt Gnome OK, kdyz vyvojari vseho, co je pod nim (od X az po kernel) si sleduji sve vlastni cile a nejake potrteby Gnome prdi?
Já jsem rád že si někdo z Gnome nemůže houknout na Kernel ať mu tam dodělají něco že se mu pak líp budou přepínat okna. Naopak jsem rád za to, že se jde domluvit - viz kms...
Nejaky konkretny priklad? Akym sposobom by sa mal kernel, alebo X server prisposobit GNOME? Pokial viem, tak vsetky taketo pripady su a budu povazovane za bug ci uz na jednej alebo na druhej strane..
a este tu o tom, ake je to cele pomale..
13.4.2009 13:27
vlastikroot | skóre: 24
| blog: vlastikovo
| Milevsko
).
13.4.2009 18:50
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
Tak se zkuste vratit k bitmapovym fontum. Sice to bude vypadat hnusne a nejspis vam nebude fungovat cestina, ale vykonostni ruzdil bude znatelny.
Nanestesti nebude (alespon v GTK) - vyvojari GTK s prechodem na GTK 2.0 vsadili na novou metodu vykreslovani fontu a starou metodu (pres klasicka X volani) uz prakticky nepouzivaji, i kdyz si zvolis font, ktery by se tak kreslit dal (a kreslil by se tak lepe).
Vyvoj X driveru ale trpi silnym nedostatkem lidi a nova metoda (i s vypnutym antialiasingem) je treba na me Inteli grafice s aktualnim X serverem 10* pomalejsi nez klasicka metoda, se zapnutym antialiasingem dokonce asi 80* (viz vysledky programu x11perf pro options -*text).
A tohle je obecne vzor problemu, ktere vidim v Linuxu - vyvojari jsou casto prilis nadseni a malo konzervativni a pouzivaji ve svych programech (nebo obecne ve vyssich vrstvach) nove funkce driv, nez se ty funkce (implementovane v nizsich vrstvach) stihnou dostatecne odladit a zacnou byt co do spolehlivosti a rychlosti aspon srovnatelne se starsimi funkcemi. Priklady jsou treba nasazovani Unicode nebo Xrenderu.
15.4.2009 16:15
default | skóre: 22
| Madrid
Na Tigeru jsem měl jednu aplikaci, která byla napsána v Qt. Pak to naportovali na OS X. Bylo to pomalejší než Javí programy a nesplňovalo to Applí UI guidelines. Tak jsem to smazal, no.
Autor se zjevně vyžívá v produkování instantní moudrosti. Nenapsat nic konkrétního, nenapsat vlastně nic, jenom vágní kdesi cosi, a doufat, že si to každý doleje vlastní vodou a bude to vypadat moudře. Gaga.
13.4.2009 14:49
zoul | skóre: 43
| blog: ☂
| Boskovice
Já myslím toho původního na kterého se odkazuje.
13.4.2009 15:32
zoul | skóre: 43
| blog: ☂
| Boskovice
13.4.2009 15:37
default | skóre: 22
| Madrid
Linuxová GUI bývají opravdu často navržená jako imitace existujícího GUI, aniž by jejich autoři přesně chápali hlavní principy své předlohy.
No, u Gnome to možná nepochopili, ale u OpenOffice to pochopili na jedničku s hvězdičkou.
13.4.2009 15:47
zoul | skóre: 43
| blog: ☂
| Boskovice
The result is something that’s so baroque and self-contradictory it isn’t even necessarily ideal for hackers, and there’s little hope of this community ever deciding to build something their moms can use."Their moms" můžou používat cokoliv, s čím se naučí - ve většině případů to beztak nebude o nějakém pochopení, ale o naučení se klikat sem, sem a sem. Když chci ..., tak liknu na .... Jestli je pod tím Linux, Mac OS nebo Windows je úplně jedno.
Málo 3rd party programů a chybějící infrastruktura pro jejich instalaci/správu. Dokopejte Adobe a Autodesk k vydání linuxových verzí jejich "vlajkových lodí" a uvidíte, jak během krátké doby stoupne penetrace linuxu o řád...
13.4.2009 17:24
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
13.4.2009 17:11
Shadow | skóre: 25
| blog: Brainstorm
Základním problémem Linuxu na desktopu jsou uživatelé, kteří přesně vědí, co by ostatní měli vytvořit, ale sami netvoří vůbec nic.
Ještě horším problémem je pojem takzvaného normálního uživatele. Kdykoliv mi někdo vysvětluje, kdo je normální uživatel a co všechno zcela určitě neví a neumí, odpovídám na to velmi jednoduše: Takový člověk nemá u počítače co dělat. Když chci řídit auto, musím znát dopravní značky. Nemůžu prostě začít křičet, aby mi někdo postavil silnici pro normální lidi, kde dopravní značky nebudou a kde budu mít všude přednost. Takhle to v životě nechodí.
Chce snad někdo tvrdit, že Mac OS X nebo Windows Seven poskytují „konzistentnější“ prostředí než například KDE 4? Tvrdit to někdo může, ale já se budu v tom případě hádat.
Vidím pouze dva opravdu velké problémy Linuxu na desktopu. Oba ovšem nejsou způsobeny ani Linuxem samotným, ani nějaký grafickým prostředím, ani údajnou neukázněností vývojářů.
První problém: hry. To odradí spoustu mladých uživatelů. (No jo, jsou to uhrovatí spratci, ale komunitě by mohli být užiteční, aspoň pokud jde o osvětu.) Jim je jedno, že nějaká hra za rok poběží pod Wine. Oni ji chtějí mít hned, aby prostě nebyli out. Než aby řešili nějaké problémy, kterým (kvůli Microsoft-only školství, které zařídili sockomoušští dědkové z vlády Miloše Zemana) vůbec nerozumí, raději prostě ukradnou Windows, kde jim hry nějakou dobu poběží, a po této době si nechají Windows přeinstalovat od Franty odvedle. Za tohle ovšem Linux nemůže. To je problém výrobců her a zároveň začarovaný kruh. Dokud nebude dost pařanů na Linuxu, nevyplatí se portovat hry na Linux. Jenže dokud nebudou ty hry, nebudou pařani.
Druhý problém: Adobe. Řekněme si to na rovinu: TeX rulezzz a InDesign ani QuarkXPress mu nesahají ani po kotníky. Nicméně pokračujme dál ve hře na pravdu: Žádný DTPák TeX nepoužívá. Umím si představit, že Linux by byl pro DTP studia obrovské plus. Má kvalitní a rychlé souborové systémy. Se zálohováním a ukládáním obrovské spousty dat může snadno pomoct AFS nebo jiný distribuovaný souborový systém, který je okamžitě a bez příplatku k dispozici. Nehledě na podporu RAM nad 8 GB v 64-bitovém systému. To je pro Linux naprostá samozřejmost, pro Windows feature za příplatek. Nicméně faktem zůstává, že software od Adobe, který má dnes v otázkách grafiky téměř monopol, pro Linux zkrátka není. Každá druhá verze Photoshopu běží s jistými omezeními pod Wine, ale o profesionálním využití se tady hovořit nedá. Opět ale nejde o problém způsobený Linuxem. Nicméně troufám si tvrdit, že v tomto případě nejde ani o začarovaný kruh. Pokud by byly k dispozici programy od Adobe pro Linux, nejspíš by se našli grafici používající tento systém. Nicméně zatím (kromě Flashe nebo Readeru) nic takového není.
Pokud jde o použitelnost či kvalitu grafického prostředí, řekl bych, že v tomhle směru je například KDE světová špička. Nehledě na přenositelnost a kompatibilitu s několika UNIXovými systémy. Citovaný blogpost psal nejspíš někdo, kdo si pořádné prostřední nikdy nevyzkoušel. Má Windows, pak si ještě trochu zaklikal (jedním jediným tlačítkem) ve zlaté kleci Mac OS X a myslí si, že sežral všechnu moudrost.
13.4.2009 17:36
default | skóre: 22
| Madrid
Koukám, že v tom máš jasno. Skoro bych se nebál říct — vymalováno.
13.4.2009 17:51
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
Postup nastavit & zapomenout většinou nepoužívám. Aspoň dvakrát do měsíce dělám na počítačích, které spravuji, kompilovaný upgrade systému. Připadá mi, že je škoda instalovat na Core Duo balíčky zkompilované pro Pentium II, případně na 64-bitové Core 2 Duo cpát balíčky pro AMD Athlon 64 z roku 2003. Ten upgrade sice může zabrat nějakých pár hodin, ale většinou se to vyplatí. Například kompilace X-serveru kompilátorem Intel se správnými optimalizacemi dokáže na sdílených grafikách Intel dělat zázraky. Od té doby, co jsem viděl zlepšení z 13 fps (== katastrofa) na 21 fps (== s velkým sebezapřením hratelné), kompiluji rád a často. Většinou se ale omezím na GCC, zejména od skvělého zážitku, kdy mi bash zkompilovaný kompilátorem Intel nešel spustit.
To školství je záležitost, nad kterou by jeden zaplakal. Už jsem tu o tom koneckonců několikrát psal. Školy mají nevýhodné smlouvy, které znamenají, že svobodu volby software vymění za slevu na licencích. Pak musí všechny nové počítače kupovat s předinstalovanými Windows a podobně. Vláda neinformovaných dědků, která vymyslela projekt Internet do škol, již tak velmi špatnou situaci ještě zhoršila. Učitelé takzvané informatiky, kteří informatice dělali a dosud dělají jen ostudu, byli tenkrát ještě z doby totalitní éry a z oboru českého jazyka či matematiky, který učili původně, zvyklí, že všechno je předem jasně dáno, na všechno je jedna odpověď, jedno řešení. Proto jim monopol Microsoftu nepřišel nezvyklý, špatný nebo omezující. Prostě to tak bylo, naučili se klikat a tím to pro ně haslo. Dnešní situace je prostě výsledkem toho všeho — totality, kterou někteří lidé nosí stále v sobě, hloupé vlády, která informační technologie ve školství za mrzký peníz prodala, a zoufale nízké počítačové gramotnosti, která způsobuje, že například dnešní rodiče pořád ještě nedemonstrují před školami za objektivní a svobodnou výuku informačních technologií.
Souhlasím, že dnešní open-source grafická prostředí (ať už běží na Linuxu, FreeBSD nebo OpenSolarisu) jsou plně připravená na situaci, kdy se někdo poprvé setkává s počítačem. Údajná složitost alternativních systémů je velmi často výmysl lidí, kteří trpí zlozvyky z Windows. Rád tu ještě zopakuji jeden příklad za všechny, který jsem nedávno viděl v diskusi zde na ABCLinuxu:
Jistá slečna vzdala snahu přejít na Linux poté, co jí ihned po instalaci nefungovalo WiFi. Nesnažila se situaci nijak řešit. Šlo pouze o instalaci balíku s příslušnými moduly pro distribuční kernel, případně o aktualizaci systému ze starého instalačního DVD. Nic naplat, tenhle detail znamenal konec. Linuxu se prostě neodpouští. Jednou jsem nainstaloval Windows XP na notebook. Nefunkční grafika, touchpad v režimu PS/2 myši, nefunkční FireWire, infraport, WiFi, PCMCIA, speciální tlačítka, zvuková karta, síťová karta, modem... Naštěstí jsem měl instalační CD, abych aspoň ten ethernet zprovoznil a mohl stáhnout ovladače. Jenže tohle se kupodivu považuje za normální! Když tohle provedou Windows, je to zkrátka v pohodě, svět se nezboří. No ale kdyby (například) v Ubuntu jedno jediné z těchto zařízení nefungovalo, bude ihned oheň na střeše.
Fakt se mi zdá, že největším problémem Linuxu na desktopu jsou uživatelé. Tvrdí, že tam nemají hry a že tam nemají Adobe. Jenže na dotaz, kolikrát kontaktovali dodavatele příslušného software a kolikrát psali do wishlistu, se jaksi zdráhají odpovědět. Řeknou jen: Proč bych se o něco snažil? Proč bych psal do wishlistu? Proč bych podporoval vývoj něčeho nového, když mi to na kradených Windows funguje??? A tak všechny dobré nápady narazí na zeď.
případně na 64-bitové Core 2 Duo cpát balíčky pro AMD Athlon 64 z roku 2003Ono se za tu dobu něco výrazně změnilo v instrukční sadě?
Výrazně ne. Stejně jako se v 32-bitové instrukční sadě se od Pentia II nic výrazně nezměnilo.
Když má GCC příslušný optimalizační option, nejspíš ví, co se změnilo. CPU nejsou středem mého zájmu, takže tu prostě nedokážu z fleku jmenovat nějaké podstatné rozdíly. Na 32-bitových strojích znamená správná optimalizace měřitelné a nepopiratelné zlepšení efektivity. V případě 64-bitových strojů jsem nikdy žádný benchmark nedělal, netuším tedy, jak by to dopadlo.
Optimalizace nepočítají pouze s instrukční sadou. Nové procesory mohou mít jiné latence u instrukcí s paměťovými operandy a podobně. Zvolené pořadí instrukcí tedy nakonec může být jiné. Nikdy jsem se ale nesnažil zkoumat assembler a hledat tam konkrétní rozdíly.
Z manuálové stránky:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
13.4.2009 14:36
k8, opteron, athlon64, athlon-fx
AMD K8 core based CPUs with x86-64 instruction set support. (This supersets MMX, SSE, SSE2,
3dNOW!, enhanced 3dNOW! and 64-bit instruction set extensions.)
core2
Intel Core2 CPU with 64-bit extensions, MMX, SSE, SSE2, SSE3 and SSSE3 instruction set support.
Rozdíl, který tam vidím, je SSSE3. Nevím, jak dobře něco takového gcc využije. Nechce se mi to ani googlit, ani zkoumat assembler.
Rozdíl, který tam vidím, je SSSE3. Nevím, jak dobře něco takového gcc využije.Před nějakou dobou jsem tady viděl zápisek v blogu, kde se psalo, že moc ne. Možná je to teď už lepší, ale silně o tom pochybuju.
13.4.2009 19:30
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Kdykoliv mi někdo vysvětluje, kdo je normální uživatel a co všechno zcela určitě neví a neumí, odpovídám na to velmi jednoduše: Takový člověk nemá u počítače co dělat. Když chci řídit auto, musím znát dopravní značky. Nemůžu prostě začít křičet, aby mi někdo postavil silnici pro normální lidi, kde dopravní značky nebudou a kde budu mít všude přednost. Takhle to v životě nechodí.Zasadni otazka: k cemu bys ve svete pocitacu prirovnal tu metaforu znacek? Tedy znamena to, ze kdo neumi s bashem, nema u pocitace co delat... ? Nebo jak to je?
Chce snad někdo tvrdit, že Mac OS X nebo Windows Seven poskytují „konzistentnější“ prostředí než například KDE 4? Tvrdit to někdo může, ale já se budu v tom případě hádat.OS X jsi predpokladam videl tady na Abicku na par screenshotech, jestli vubec... a nebo jsi takovy ten uzivatel typu "jo, jednou jsem to nekde videl, ten kram ani nemel taskbar"....
Druhý problém: Adobe. Řekněme si to na rovinu: TeX rulezzz a InDesign ani QuarkXPress mu nesahají ani po kotníky. Nicméně pokračujme dál ve hře na pravdu: Žádný DTPák TeX nepoužívá.Je na case to zmenit. Nech se zamestnat jako DTPak a dokaz, ze tu jen nemlatis prazdnou slamu... Kazde graficke studio bude jiste skakat radosti, kdyz se jim nabidne clovek, ktery bude slibovat produktivitu pri designu tiskovin stejnou jako profi grafici a nebude vyzadovat koupi dalsich licenci na bezne pouzivane programy, protoze mu bude stacit komp s Linuxem a TeXem....
Citovaný blogpost psal nejspíš někdo, kdo si pořádné prostřední nikdy nevyzkoušel.Zato ty jsi uplny kosmopolita operacnich systemu...
Má Windows, pak si ještě trochu zaklikal (jedním jediným tlačítkem) ve zlaté kleci Mac OS X a myslí si, že sežral všechnu moudrost.No, takze mame jasno...
13.4.2009 19:50
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Tak to vezmu popořadě. Podle mě nemá u počítače co dělat ten, kdo postrádá základní znalosti jako například pojem souboru a adresáře a podobně. Nebo ten, kdo při hledání webového prohlížeče (rozuměj ikony na ploše) klade otázku „Kde se na tomhle počítači spouští Internet?“. Příkladů (z pohledu bezpečnosti dat) velmi nebezpečných až fatálních neznalostí by se dalo najít mnoho. O bashi tady nebyla řeč. Kdyby ses ptal na dash, možná bych souhlasil. Nicméně bash dokonale neovládá nikdo z nás, to si řekněme na rovinu. O žádném konkrétním software jsem nemluvil, spíš jde o základní znalosti a jakési korektní logické myšlení při řešení různých úkolů.
OS X je ubohá zlatá klícka a to si vymluvit nenechám. Mám k tomuto systému ve škole denně přístup, takže řeči o tom, že jsem to jednou viděl nebo že jsem o tom jen četl, jsou poněkud nepřesné. Možná můj špatný dojem z tohoto systému způsobil jeho administrátor svým špatným nastavením, ale to nic nemění na prostém faktu: Buď člověk bude v OS X používat klasické aplikace dostupné na všech UNIXech a vybodne se na výhody onoho kultivovaného a celkově provázaného grafického prostředí, nebo se bude muset spokojit s naprosto ubohými a nepoužitelnými implementacemi, které ale mají onen krásný zevnějšek a hezky spolupracují. (No, já jsem viděl spíš pády a zasekávání než spolupráci, ale budiž... Ono se to třeba v další verzi opraví.) Když jsem používal pouze software dodávaný se systémem, narazil jsem hned na několik problémů. Zaprvé, nekompatibilita s X. S naprostou samozřejmostí bych očekával funkční X forwarding přes SSH, podobně jako je to na všech ostatních rozumných mašinách, ale kdepak, tady nic. Neumí to Jabber přes TLS, pouze přes staré SSL. Navíc aplikace iChat je ubohý odvar IM klienta. Neumí to pořádně IMAPv4. Směšný mailový klient neměl ani možnost nastavit IMAPv4 přes TLS. Pořád hlásil chyby a svých zpráv se člověk nedobral. Takže co s tím? Vyhodit oknem. Strávil jsem asi půlhodinku hledáním místa, kam bych mohl uložit své šifrovací klíče a certifikáty, abych mohl psát šifrované zprávy, jak jsem zvyklý. Kdepak, ani nápad, ta zlatá klec prostě o šifrování a podpisu nic nevěděla.
Kdyby každý, kdo chce něco publikovat, používal TeX, byla by potřeba možná desetina z dnešního počtu grafických studií. Mimochodem, prakticky všechny vědecké publikace, které za něco stojí, se píší v TeXu a žádné DTP studio díky tomu nevyžadují. To s tím zaměstnáním v DTP studiu jsou prostě hloupé kecy. Vůbec jsi nepochopil pointu. Já se nesnažím tvrdit, že by měla DTP studia používat TeX. Naopak říkám, že by bylo pro uživatele i pro Linux samotný přínosem, kdyby programy od Adobe a jiné profesionální sázecí systémy běžely na Linuxu. Že se TeXu nevyrovnají, to je jasné, ale to byla jen off-topic poznámka.
Nějak volně zaměňuješ pojmy operační systém a grafické prostředí. To je typické pro uživatele některých zlatá-klec-OS. 
Ale teď vážně, Mac OS X je jistě zajímavý systém. Že nemá 64-bitový kernel, to bych ještě nějak přežil. Nicméně zásadní problém tkví v tom, že zprovoznění použitelného grafického prostředí tam vyžaduje víc úsilí, než jsem ochoten obětovat.
14.4.2009 07:39
zoul | skóre: 43
| blog: ☂
| Boskovice
Podle mě nemá u počítače co dělat ten, kdo postrádá základní znalosti jako například pojem souboru a adresáře a podobně. (…) OS X je ubohá zlatá klícka a to si vymluvit nenechám. (…) Neumí to Jabber přes TLS, pouze přes staré SSL. (…) Kdyby každý, kdo chce něco publikovat, používal TeX, byla by potřeba možná desetina z dnešního počtu grafických studií. (…) Že se TeXu nevyrovnají, to je jasné.To je hezky k tématu, zbytečný fundamentalismus je jedním z největších problémů celého Linuxu. Existuje jen jedno správné řešení, počítače se musí používat tak a tak, ostatní systémy jsou zastaralé a hloupé, a tak dále. Mně se Linux moc líbí (používal jsem ho několik let na desktopu a používám ho na serveru, routeru a podobně). Líbí se mi i OS X (který mám na desktopu teď) a v některých ohledech se mi dokonce líbí i Windows (které už naštěstí používat nemusím). Všechny tři systémy mi v něčem vadí, každý z nich má proti ostatním své výhody. Linux mi stojí za to kritizovat, protože bych byl moc rád, kdyby byl lepší. Je mi líto, že tolik uživatelů Linuxu bere kritiku Linuxu jako osobní věc.
14.4.2009 10:51
Shadow | skóre: 25
| blog: Brainstorm
Linux mi stojí za to kritizovat, protože bych byl moc rád, kdyby byl lepší. Je mi líto, že tolik uživatelů Linuxu bere kritiku Linuxu jako osobní věc.
14.4.2009 13:38
Shadow | skóre: 25
| blog: Brainstorm
> Mně by se třeba líbilo něco jako otevřený dopis
Mail na mailing list vyvojaru je obvykle dost otevrena cesta - mailing listy mivaji verejne archivy.
14.4.2009 17:53
Shadow | skóre: 25
| blog: Brainstorm
> Když nikdo nic nekritizuje, i když by si to leccos zasloužilo, pak si všichni myslí, že je všechno v pořádku
Dle me zkusenosti je tohle, co se tyce free software, uplny nesmysl. Vyvojari si typicky dost dobre uvedomuji, co vsechno neni v poradku a co je treba predelat/dodelat. Akorat toho je obvykle moc a aktivnich vyvojaru malo. V takove situaci IMHO atmosfera vseobecne nespokojenosti povede akorat k rychlejsimu vyhoreni aktivnich lidi.
15.4.2009 10:50
zoul | skóre: 43
| blog: ☂
| Boskovice
Vyvojari si typicky dost dobre uvedomuji, co vsechno neni v poradku a co je treba predelat/dodelat. Akorat toho je obvykle moc a aktivnich vyvojaru malo.U grafického rozhraní to zjevně neplatí. Například KDE sice má jakési User Interface Guidelines, ale první byly naposledy aktualizovány před devíti lety (!!!), u druhých datum poslední aktualizace chybí. Screenshoty jsou z KDE3, text značně skoupý, verze v PDF nejde stáhnout. (Naproti tomu viz Apple HCI, téměř čtyřsetstránkové PDF aktualizované loni v červnu). Linuxová GUI se většinou vyvíjí živelně, bez pevné představy o tom, jak by celé prostředí mělo dohromady fungovat. Pokud nějaké HCI existují, mají pouze podobu doporučení a většina vývojářů na ně podle všeho zvysoka kašle.
15.4.2009 10:53
zoul | skóre: 43
| blog: ☂
| Boskovice
Coz spis potvrzuje to, co pisu - proste nejsou lidi, kteri by meli cas a energii napsat poradne User Interface Guidelines a to takove, aby jejich precteni programatory presvedcilo, ze ma smysl se jimi ridit.
> Pokud nějaké HCI existují, mají pouze podobu doporučení.
No samozrejme, jakou jinou podobu mohou ve svete free software mit?
> a většina vývojářů na ně podle všeho zvysoka kašle.
A nejspis dobre delaji. Bylo by spatne, kdyby vyvojari dodzrovali nejaky UIG jenom proto, ze to je dokument, ktery se jmenuje UIG. To, ze nekdo napise UIG, jeste neznamena, ze ten pisatel opravdu UI rozumi vic, nez nahodny vyvojar. Pokud dany clovek nema dostatecnou autoritu mezi ostatnimi vyvojari nebo nema dostatecne padne argumenty pro podporu svych tvrzeni, tak tezko jeho navrhy budou vyvojari respektovat.
A je lepsi, kdyz bude kazdy program mit jine GUI, nez kdyz bodou mit vsichni stejne, ale spatne (protoze ten, kdo napsal UIG, tomu nerozumel). V prvnim pripade si mohu aspon vybrat ty aplikace, ktere maji GUI dobre, i kdyz nekonzistentni se zbytkem.
15.4.2009 15:22
zoul | skóre: 43
| blog: ☂
| Boskovice
To, ze nekdo napise UIG, jeste neznamena, ze ten pisatel opravdu UI rozumi vic, nez nahodny vyvojar.Dá rozum, že UIG musí psát někdo, kdo návrhu rozhraní opravdu rozumí a má pevnou představu. Jinak je celá naše diskuse zbytečná.
Pokud dany clovek nema dostatecnou autoritu mezi ostatnimi vyvojari nebo nema dostatecne padne argumenty pro podporu svych tvrzeni, tak tezko jeho navrhy budou vyvojari respektovat.Návrh rozhraní je do velké míry věc zkušeností. Není možné čekat, že autor UIG bude o každou maličkost handlovat s vývojáři – viz velmi zajímavý post Douga Bowmana, který pracoval pro Google (jde o grafiku, ale pointa je stejná). Kdybych to měl stručně shrnout, opravdu dobrý desktop podle mě nemůže vzniknout bez špetky fašismu. Přesně tak funguje například vývoj jádra – a jak mu to svědčí. (Jinak děkuju, takováhle diskuse má smysl.)
> Dá rozum, že UIG musí psát někdo, kdo návrhu rozhraní opravdu rozumí a má pevnou představu.
Problem ale je jak by takovy vyvojar mel odlisit UIG napsane nekym, kdo tomu rozumi (a tedy ma smysl se takovym UIG ridit), od UIG, ktery psal nekdo, kdo tomu vubec nerozumi (a tedy nema smysl se takovym UIG ridit).
> Přesně tak funguje například vývoj jádra
Jenze tam to je prirozene - autoritu ma ted, kdo projekt zalozil a kdo na nem hodne udelal. Proto si muze dovolit chovat diktatorsky. Oproti tomu takovy UIG odbornik bude malokdy zaroven schopny programator, aby mohl nejaky projekt zalozit ci na nem hodne udelat a tak ziskat autoritu.
15.4.2009 19:23
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Problem ale je jak by takovy vyvojar mel odlisit UIG napsane nekym, kdo tomu rozumi (a tedy ma smysl se takovym UIG ridit), od UIG, ktery psal nekdo, kdo tomu vubec nerozumi (a tedy nema smysl se takovym UIG ridit).Vy z tech vyvojaru delate uplne blbecky... tak snad maji nejakou schopnost uvazovat nad vecmi a zkoumat je, ne? Problem je u moha one man shows, kdy ten programator umi udelat poradne jadro, ale ksicht uz ne, dokonce je to pro nej nekdy mozna i otrava... ale jak uz to tak u Linuxu byva, dotycny je casto moc drsnej geek na to, aby verejne rekl, ze GUI odbornik neni a ze by rad nekoho, kdo to GUI dobre navrhne...
15.4.2009 19:49
default | skóre: 22
| Madrid
Jenže, aby GUI aplikace byla co k čemu, musí to jádro být sladěné s tím harnessem okolo GUI, že? Takže borec, který by si přizval experta na GUI, bude také muset být ochoten to jádro přebušit tak, aby to celé bylo efektivní.
16.4.2009 10:14
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Takže borec, který by si přizval experta na GUI, bude také muset být ochoten to jádro přebušit tak, aby to celé bylo efektivní....coz si v jistych kruzich dokazu tezko predstavit
15.4.2009 19:16
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Coz spis potvrzuje to, co pisu - proste nejsou lidi, kteri by meli cas a energii napsat poradne User Interface Guidelines a to takove, aby jejich precteni programatory presvedcilo, ze ma smysl se jimi ridit.Cas by meli, jen tu energii ne, protoze kdyz pri kazdem mensim pokusu o nejakou standardizaci UI na vas vybehne banda FS geeku, oznaci vas za fasistu a zasype recmi o svobode, kterymi ve skutecnosti mysli anarchii...
No samozrejme, jakou jinou podobu mohou ve svete free software mit?No, tak presne o takovem zpusobu mysleni jsem mluvil v predeslem odstavci
Pokud dany clovek nema dostatecnou autoritu mezi ostatnimi vyvojari nebo nema dostatecne padne argumenty pro podporu svych tvrzeni, tak tezko jeho navrhy budou vyvojari respektovat.Ale jak si tu autoritu ma vypestovat, kdyz ho vsichni bez ohledu na to, co vyprodukoval, poslou do haje s tim, ze voni sou frííí a jim do hoto, woe, nikdo kecat nebude... píís end lááv, woe...
Linuxová GUI se většinou vyvíjí živelně, bez pevné představy o tom, jak by celé prostředí mělo dohromady fungovat. Pokud nějaké HCI existují, mají pouze podobu doporučení a většina vývojářů na ně podle všeho zvysoka kašle.To nelze vztáhnout na linuxová nebo svobodná GUI obecně. To je specifikum KDE, které vždycky bylo, co se týče GUI, hodně divoké, nicméně v GNOME je situace úplně opačná. GNOME má své HIG (Human Interface Guidelines) precizně propracované a jeho dodržování je věci prestiže. Řada autorů GTK+ programů se pyšní tím, že je jejich program HIG-compliant. V GNOME není problém v tom, že by HIG neměl nebo ten HIG byl špatný či zastaralý. Naopak pokud mu něco lidi vyčítají, tak to, že HIG má a že je tak striktní a tak moc se dodržuje. To ani ve Windows zdaleka tak není.
On je problém třeba v tom, že OS X poněkud zoufalý krám skutečně je. Jen máloco by tam bylo udělano nějak zásadně dobře. Ve skutečnosti, asi to jediné co dokážou udělat správně je přesvědčit určité nadkritické množství, že i tak ten krám chtějí používat.
14.4.2009 10:08
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Nebo ten, kdo při hledání webového prohlížeče (rozuměj ikony na ploše) klade otázku „Kde se na tomhle počítači spouští Internet?“Takze clovek, ktery proste potrebuje ke svemu mailu a Facebooku a nema zajme resit, jestli pouziva Firefox nebo Chrome nebo IE, nema u pocitace co delat? Ty ses dobrej fasoun... Takovi lide samozrejme maji plne a nezpochybnitelne pravo vyuzivat pocitace i internetu a je na administratorech, aby jim k tomu pocitac uzpusobili (= firefox na plose s ikonou IE, klasika...) Proste a jednoduse, kdo je totalni lama, ten na to musi mit lidi, kdo ne, poresi si to sam. Tyhlety radobydrsny geek blaboly si nech od cesty...
Zaprvé, nekompatibilita s X. S naprostou samozřejmostí bych očekával funkční X forwarding přes SSH, podobně jako je to na všech ostatních rozumných mašinách, ale kdepak, tady nic.
A koho to zajima? Co si myslis, ze se Apple posadi na zadek z par promile lidi jako jsi ty a pretrhne se, aby implementoval neco, co ma mizivou navratnost investic? (ja vim, ja vim, meli by to mit oupnsooors a zadny investice tebe nezajimaj...)
Neumí to Jabber přes TLS, pouze přes staré SSL. Navíc aplikace iChat je ubohý odvar IM klienta.O Adium X jsi slysel...? Neblabolil jsi nahodou neco o tom, jak mel nekdo problem rozjet Wifi v linuxu, i kdyz to znamenalo instalovat jeden balik? To nejsi schopen si stahnout jeden DMG, namountovat ho a Adium pretahnout do Applications? Tebe bych k pocitaci nepustil...
Neumí to pořádně IMAPv4. Směšný mailový klient neměl ani možnost nastavit IMAPv4 přes TLS.IMAP i SMTP pres TLS Mail umi. UTFG.
Pořád hlásil chyby a svých zpráv se člověk nedobral. Takže co s tím?PEBKAC
Strávil jsem asi půlhodinku hledáním místa, kam bych mohl uložit své šifrovací klíče a certifikáty, abych mohl psát šifrované zprávy, jak jsem zvyklý.UTFG Obecne se o tvych "nazorech" na OS X sa rici, ze jsi prisel k systemu, ten nefungoval stylem jak ty jsi zvykly a neposkytoval okamzite to, co jsi potreboval (protoze zcela evidentne nepatris do jeho cilove skupiny), tak jsi ho odsoudil jako smejd... Samozrejme se do toho micha i tvuj fanaticky nazor na proprietarni software, ktery by ti tak jako tak znemoznil uznat, ze je to kvalitni OS.
Mimochodem, prakticky všechny vědecké publikace, které za něco stojí, se píší v TeXu a žádné DTP studio díky tomu nevyžadují.Vsiml sis nekdy rozdilu mezi vedeckou publikaci a casopisem, novinammi nebo letakem, katalogem atp? Evidentne nevis o navrhu tiskovin absolutne nic, tak to nekomentuj. Jestli si myslis, ze kdyz pouzivas na matfyzu TeX na dokumenty do skoly, ze jsi velkej tiskar a grafik, tak te musim zklamat -- nejsi.
Že nemá 64-bitový kernel, to bych ještě nějak přežil.Ma kernel, ktery umoznuje provoz 64-bit aplikaci, ale krome toho take 32 bitovych. Zpetna kompatibilita, nic vic. Ze se tu snizujes k takovymhle hulanoidnim FUDum, to jen dokazuje tvoji ubohost.
Nicméně zásadní problém tkví v tom, že zprovoznění použitelného grafického prostředí tam vyžaduje víc úsilí, než jsem ochoten obětovat.Tak zalez ke svemu "pouzitelnemu grafickemu prostredi" a nevyjadruj se k vecem, kterym nerozumis.
<politicky_nekorektní>Ty jsi ale fanatický trouba, to se nevidí!</politicky_nekorektní> Zkus si to po sobě ještě jednou přečíst a možná získáš aspoň mlhavou představu o tom, jak jsem se pobavil.
Zaprvé, kecy typu UTFG si nech od cesty. Na stroji, kde člověk není root, se téměř nic z toho, co navrhuješ, rozumně vyřešit nedá. Já jsem nevzdal práci s Mac OS X kvůli jednomu nefunkčnímu programu. To je dvojnásobný nesmysl. Jednak proto, že nefunkční tam je (na konkrétních strojích, které ovšem nespravuji) téměř všechno, kam se člověk podívá. Druhak proto, že jsem nic nevzdal. S Mac OS X se dál pravidelně setkávám, je to prostě UNIX jako každý jiný a tu a tam na něm třeba něco kompiluju, kvůli prověření přenositelnosti a podobně. Je to velmi stabilní a elegantní systém, bezesporu. Až na to grafické prostředí. No ale nevadí mi to až tolik, většinu času stejně strávím v terminálu a ten Jabber si pustím na notebooku vedle.
Zadruhé, můžeš mi laskavě sdělit, proč si myslíš, že jsem open-source fanatik? To sis vymyslel a blábolíš to tu pořád dokola. Zmínil jsem se snad někde byť jen okrajově, že open-source je (obecně) lepší nebo nadřazený ostatnímu SW? Ne, nezmínil.
Zatřetí, ty příklady zásadních uživatelských neznalostí jsem myslel obrazně. Opět jsi něco nepochopil a jako zabedněnec tady hartusíš, že každá lama může používat počítač. Jasně, může. Taky má plné právo kliknout na Cornficker, když chce. Zase jsi prostě nedokázal pochopit pointu. Takže zase to musím hloupě a polopatě vysvětlit: Nemám rád přednášky o tom, který systém je a není vhodný pro obyčejného uživatele, protože takzvaný obyčejný uživatel je podle mého názoru sám pro sebe bezpečnostní hrozbou téměř bez ohledu na to, jaký používá systém. To je vše. Žvásty o fašounovi si fakt nech od cesty. Jen tím ukazuješ, že jsi nepochopil, co jsem psal.
Začtvrté, do cílové skupiny Mac OS X skutečně nepatřím. To je to jediné, v čem se nemýlíš.
Zapáté, řeči ohledně FUD laskavě dolož citátem. Kde je FUD? Tvrdil jsem snad někde, že pod Mac OS X neběží 64-bitové aplikace??? Citát, prosím! Jen jsem konstatoval prostý fakt, že kernel momentálně není 64-bitový. Ani slovem jsem nemluvil o userspace. Mimochodem, od verze 10.6 už 64-bitový bude. Kdyby sis o tom něco přečetl, mohl bys argumentovat tímhle a své hloupé urážky si nechat od cesty.
Zašesté, narážky ohledně mé údajné neznalosti toho či onoho jsou typický projev argumentačního mrzáka. Grafikou jsem se vcelku intenzivně zabýval na střední škole, kde to byl volitelný předmět a seminář. Sázel jsem několik školních publikací v InDesignu. Pravda, tyhle zkušenosti jsou prakticky nic ve srovnání s průměrným DTPákem, ale jedno je jisté: Vím velmi dobře, o čem mluvím. Když se na to dívám zpětně, některé z těch publikací by se dobře sázely v TeXu, jiné zcela jistě ne a InDesign (s Illustratorem a Photoshopem) byl pro ně možná tím jediným správným řešením. Ať už je to jakkoliv, necítím potřebu střílet od boku a snažit se lidi s jiným názorem diskreditovat tvrzeními, že něčemu nerozumí. To je (mírně řečeno) hodně nízké.
Zasedmé, ty se tady neustále a opakovaně vyjadřuješ k věcem, kterým houby rozumíš. Tedy mi laskavě nedávej rady, k čemu se mám nebo nemám vyjadřovat já. A zjisti si, jaký kernel má Mac OS X.
Mimochodem, na začátku mě označuješ za open-source fanatika a fašouna všeho druhu, zatímco ke konci příspěvku mám najednou blízko k Hulánovi? Neprotiřečíš si trochu? Bylo by jistě přínosné, kdybys tady předvedl aspoň jeden rozumný a konzistentní názor.
14.4.2009 15:42
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Zaprvé, kecy typu UTFG si nech od cesty. Na stroji, kde člověk není root, se téměř nic z toho, co navrhuješ, rozumně vyřešit nedá.Kdyby to chtelo vice nez mizive promile lidi, tak by to slo.
Zadruhé, můžeš mi laskavě sdělit, proč si myslíš, že jsem open-source fanatik?Sorry, ale pokud nekdo na svem vlastnim webu vytrubuje reci typu "Skype používám minimálně. Je možné mě kontaktovat pouze po předchozí dohodě. Nemám rád closed-source software, o němž nevím, co na mém počítači dělá.", tak to u me neni clovek s normalnim zdravym nazorem na svet softwaru a jeho licenci...
Zatřetí, ty příklady zásadních uživatelských neznalostí jsem myslel obrazně.Prosimte, udelej si v tom jasno, nez se budes vyjadrovat ve stylu "Takový člověk nemá u počítače co dělat." o lidech, kteri se ptaji „Kde se na tomhle počítači spouští Internet?“. To jsi naprosto jednoznacne prehnal. Ty tu nejdriv rozjedes svoje radikalni nazory a kdyz te na ne nekdo upozorni, tak zacnes hrat divadylko, jak je ti vsechno prece jasne a nikdo ti nemusi nic vysvetlovat.... pitoreskni, vskutku
Zapáté, řeči ohledně FUD laskavě dolož citátem. Kde je FUD? Tvrdil jsem snad někde, že pod Mac OS X neběží 64-bitové aplikace??? Citát, prosím!FUD je v tom, ze misto abys napsal presne jak to je, pouzivas fakt, ze kernel OS X 10.5 neni plne 64 bitovy, jako narazku ci protiargument... to je presne to, co dela Hulan. jiste, ze jsi nikde nenapsal, ze tam ty aplikace nebezi. To ani nebylo potreba, aby sis mohl rypnout. Prestan si tu hrat na nevinnou obet
Mimochodem, od verze 10.6 už 64-bitový bude. Kdyby sis o tom něco přečetl, mohl bys argumentovat tímhle a své hloupé urážky si nechat od cesty.Nekecej!
Fakt? To mi fakt uniklo mezi temi stovkami clanku o OS X vseho druhu, ktere mi denne projdou RSS cteckou. Prosim, informuj me casteji o takovych zasadnich vecech, nevim, co bych bez tebe delal. (ted vazne: nechapu, jak jsi prisel na to, ze sem tohle je potreba psat )
Vím velmi dobře, o čem mluvím. Když se na to dívám zpětně, některé z těch publikací by se dobře sázely v TeXu, jiné zcela jistě ne a InDesign (s Illustratorem a Photoshopem) byl pro ně možná tím jediným správným řešením.Ale! Najednou uz to neni "TeX rulezzz a InDesign ani QuarkXPress mu nesahají ani po kotníky."? Zase to tvoje divadylko, jak vlastne vsechno vis a myslel jsi to obrazne?
A zjisti si, jaký kernel má Mac OS X.Kulaty? Hranaty? Fakt nevim, hele...
Sorry, ale pokud nekdo na svem vlastnim webu vytrubuje reci typu "Skype používám minimálně. Je možné mě kontaktovat pouze po předchozí dohodě. Nemám rád closed-source software, o němž nevím, co na mém počítači dělá.", tak to u me neni clovek s normalnim zdravym nazorem na svet softwaru a jeho licenci...Jasně, mnohem zdravější názor na svět software je pouštět všechny programy s právy superuživatele, aniž bych věděl, co dělají...
Bohužel tohle je přesně to, co dělá 99% uživatelů. Mají například Windows, tam se logují jako privilegovaný uživatel a spouštějí různý software, o kterém prakticky nic nevědí. (Viděl jsem už i SUSE s celým KDE pod rootem. Brrr.)
Mně by třeba vůbec nevadil takový Photoshop, který tu a tam něco zobrazuje, tu zas něco počítá a občas se zeptá nějakého serveru na aktualizace nebo na licenci. To je celkem v pohodě. Nicméně pokud nějaký program napřed chvíli sám sebe dešifruje, pak spustí kdovíjaký podivný kód, který z toho vznikne, ptá se na sériové číslo procesoru a další zajímavosti a nakonec si klidně povykládá se čtyřmi sty úplně cizích počítačů, to už prostě není v pohodě.
Předřečník se snaží naznačit, že kdo nemá rád Skype (a kdo nechová náležitý respekt k Mac OS X), musí nutně být open-source fanatik... A ten fanatik prý něco vytrubuje na svém webu. (Jako by snad čtení mého webu bylo povinné nebo co.)
14.4.2009 20:03
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Ted jeste si vzpomenout, kde jsem to napsal... nechces mi pomoci?
Není těžké si zjistit, že binárka Skype je po částech zašifrovaná, v paměti se dešifruje v několika fázích, aby bylo téměř nemožné ji nějak rozumně prozkoumat, a ihned po spuštění kontaktuje několik stovek zcela neznámých počítačů. Tak tenhle software opravdu nemusím! Ano, na Skype jsem online pouze po předchozí dohodě, stejně jako na mobilu, který nepoužívám a který s sebou nikdy nikam nenosím. Má s tím někdo problém??? Možná já, ale to je můj problém a mé rozhodnutí. Moje výtky ohledně Skype lze těžko zobecňovat na všechen closed-source software a podobně. To je přehnané.
Já tady nehraju žádné divadýlko. Musel jsem ti polopatě vysvětlovat, co které mé tvrzení znamená. Kousek po kousku, jako malému frackovi. Když jsi je konečně (aspoň částečně) pochopil, děláš ze sebe pana světového.
Že obyčejný uživatel nemá u počítače co dělat, je prostě má standardní odpověď na řeči typu OU neví, OU neumí, OU nezná, OU chce jenom..., OU nepotřebuje... a podobně. Nikdy by mě nenapadlo tvrdit o nějakém konkrétním člověku, že nemá u počítače co dělat. Navážím se pouze do fiktivní osoby obyčejného/normálního uživatele, o nikoho konkrétního se nejedná.
To s tím 32-bitovým kernelem není FUD, protože je to pravdivá informace. Přiznávám, že zcela off-topic. Opravdový FUD je například tvrzení, že Mac OS X je pro začátečníka lepší než KDE 4. Nebo že v KDE 4 nefunguje tisk. To první je nerozhodnutelná otázka, která závisí na příliš mnoha dalších vlivech. To druhé le jednoduše lež.
TeX už pár desítek let rulezzz a v kvalitě sazby se mu zatím žádný jiný nástroj nevyrovnal. Smím se ale zeptat, kde jsem tvrdil, že takto kvalitní sazba je potřeba vždy? Řekl jsem snad někde, že například školní ročenku se spoustou divokých grafických prvků by měl někdo za každou cenu sesmolit v TeXu? Tohle jsem prostě netvrdil. Stejně jako jsem neřekl, že by se mělo všude sázet jenom v TeXu. Naopak jsem několikrát poznamenal, že by mohlo být přínosné, kdyby software od Adobe byl k dispozici (například) pro Linux nebo pro Solaris.
Každopádně si udělej jasno v tom, na co přesně reaguješ a jestli náhodou nevymýšlíš tvrzení, která tvůj oponent nevyřkl, ba dokonce ani nenaznačil.
14.4.2009 20:20
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Já tady nehraju žádné divadýlko. Musel jsem ti polopatě vysvětlovat, co které mé tvrzení znamená. Kousek po kousku, jako malému frackovi. Když jsi je konečně (aspoň částečně) pochopil, děláš ze sebe pana světového.Prohledl sis nekdy celou tuhle diskusi? Laskave to udelej a pak zjistis, ze tve vyroky se jen velmi tezko daly rozumnym clovekem povazovat za to, za co ty je tu tak urazene vydavas -- tedy inteligentni konstruktivni kritika... Jestli jsem se tu do tebe kvuli necemu pustil, tak to bylo kvuli tomu povyseneckemu tonu typu "ja to mam vsechno v maliku, tak se mi tu nesnazte vubec neco povidat"... Priste, az zase budes chtit neco kritizovat, napis hned a okamzite na zaklade ceho to kritizujes a proc a vynech kecy o zlatych klickach a podobne... mozna kdyz po tobe jeste nekdo takhle parkrat vyjede, zacnes to chapat.
To s tím 32-bitovým kernelem není FUD, protože je to pravdivá informace.Takze:
FUD is generally a strategic attempt to influence public perception by disseminating negative information designed to undermine the credibility of their beliefs.(http://en.wikipedia.org/wiki/Fear,_uncertainty_and_doubt) FUD != lez. FUD je primarne o tom jak informace pouzivas, ne jake informace pouzivas. U tebe konkretne je FUD v tom, ze pouzivas pravdivou informaci tak, ze ji podas nepresne (tvrzeni Mac OS X 10.5 ma 32bitovy kernel je prinejmensim trochu fuzzy) a v kombinaci se zatajenim dalsi dulezite informace (totiz ze Leopard je perfektne schopny provozu 64bitovych aplikaci, pouze nezakazuje ty 32bitove) z toho delas negativum na strane OS X, pricemz to negativem po posouzeni vsech argumentu v zadnem pripade neni (strucne receno, 100% 64bit system nestoji za spaleni mostu).
Naopak jsem několikrát poznamenal, že by mohlo být přínosné, kdyby software od Adobe byl k dispozici (například) pro Linux nebo pro Solaris.Jiste, ale kdy? Az pote, co jsem se do tebe navezl. Jinak by zustalo u tvych silackych blabolu typu "TeX rulezzz a InDesign ani QuarkXPress mu nesahají ani po kotníky". A to je cely problem tvych komentaru tady. Ja jsem (La)TeX sam pouzil na bakalarku a nic lepsiho pro ten ucel neznam, stejne tak jsem ale navrhoval treba katalog pro cestovku, coz je pripad kdyz TeX zrovna dvakrat nerulezzz... Ale chodim tady snad a rikam "iCalamus rulezzz a TeX mu nesaha ani po kotniky"?
> totiz ze Leopard je perfektne schopny provozu 64bitovych aplikaci,
Mimochodem, jak vubec muze 32bitovy kernel podporovat beh 64bitovych aplikaci? Kdyz treba 64bitova aplikace pouzije syscall s pointerovym argumentem (treba buffer v read), jak k te pameti pak kernel bude pristupovat?
15.4.2009 08:05
zoul | skóre: 43
| blog: ☂
| Boskovice
Apple’s current implementation allows the existing 32-bit kernel to run both 32-bit and 64-bit applications at once, as well as being able to handle 64-bit virtual memory allocations, giving 64-bit applications and background tasks the capacity to allocate memory spaces larger than 4GB when working with large data sets. In Tiger, 32-bit graphical apps could create a 64-bit process; under Leopard, Mac OS X can run full 64-bit graphical apps. Leopard’s 32-bit kernel has been fitted with enhancements that handle copying between 32 and 64-bit user address spaces, and its syscall and trap handlers are also 64-bit code. This hybrid design enabled Apple to deliver a kernel that could run 64-bit apps without needing to immediately deliver 64-bit kernel drivers for it, nor to require third parties to all ship 64-bit versions of their drivers. As described in earlier coverage of Snow Leopard's 64-bit features, Mac OS X can also currently use various techniques to use more than 4GB of installed RAM, the limit imposed by 32-bit memory addressing, despite using a 32-bit kernel. Intel’s hardware uses a method called PAE to enable certain Mac models to address as much as 32GB of installed RAM, despite Mac OS X’s use of a 32-bit kernel.Bez mučení ale přiznávám, že 64 bitů jde mimo mě.
14.4.2009 16:43
Pavel Stárek | skóre: 44
| blog: Tady bloguju já :-)
| Kolín
Proste a jednoduse, kdo je totalni lama, ten na to musi mit lidi, kdo ne, poresi si to sam. Tyhlety radobydrsny geek blaboly si nech od cesty...Částečně musím s kolegou na kterého reaguješ souhlasit. Bohužel (nebo bohudík) se počítače staly spotřebním zbožím, a s prominutím kdejaký obejda má počítač doma, zrovna tak jako například auto, ledničku, pračku, myčku atd. Ovšem je potřeba se podívat, jak většina těchto lidí (najdou se i světlé vyjímky) s počítači zachází: vesměs mají nainstalované kradená Windows, k tomu upirátěný Photoshop (protože v GIMPu se ty fotky asi upravit nedají), hromady upirátěných her, v dnešní době téměř každý má i nějaky ten "internet" a k němu samozřejmě upirátěný NOD32. Po nějaké době používání, se jim do počítače dostane vir (který samozřejmě upirátěný NOD neodchytí), oni ještě na radu nějakého kamaráda, který "počítačům rozumí, ba se tím i živý", nebo i ze své vlastní invence (však Franta zedník od vedle si ten vir taky odstranil sám) provedou nějaké akce k odstranění toho viru, což se jim ve většině případů nepovede, a totálně rozes*aný počítač pak donesou někam do prodejny se slovy: "potřeboval bych to dát do pořádku (nejlépe do zítřka, nebo do odpoledne), na disku mám důležitá data, a holka by chtěla večer napsat slohovku do školy". Takže člověk na tom pak několik hodin dělá a když si pak v krámě řeknou o 1000Kč tak se může převrátit na zem. Ale proč jsem se o tom rozepsal? Protože když se mu pose*e auto (pokud nemá nějakou 30 let starou plečku), pračka, myčka video, dvd a pod. tak se v tom taky (většinou) nebude sám hrabat a svěří opravu odborníkům hned, a ne až když je průser ještě větší. Operaci žlučníku si taky nebudu dělat sám, nebo od Franty zedníka od vedle. Takže zrovna tak jako ten člověk (třeba výborný zámečník) musí mít znalosti ze svého oboru, tak by zrovna tak měl mít základní znalosti z oboru počítačů (co je to soubor adresář atd.).
14.4.2009 20:22
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Pokud jde o stabilitu a výkon: Počítače s Mac OS X, které jsem měl tu čest ovládat, nesahaly v tomto ohledu Linuxu s KDE 4 ani po kotníky. Nehodlám spekulovat, čím je v Mac OS X, ke kterému mám přístup, způsobeno neustálé tuhnutí některých aplikací, zoufale pomalá odezva a občasný odlet celého grafického prostředí, který mě velmi rychle vrátí do přihlašovacího dialogu. Hardwarem? Chybou správce? Možná. Nehodlám po tom pátrat. Můj celkový dojem z toho systému a z jeho implicitního grafického prostředí je velmi špatný. Snad jen poznamenám, že podobné problémy s výkonem a stabilitou jsem naposledy viděl v KDE 4.0, v pozdějších verzích už ne.
Je jen otázka času, kdy bude KDE 4 kompletní. To prostředí bylo z velké části přepsáno from scratch. Bylo by nesmyslné očekávat 100% funkčnost ihned po vydání. K nepravdám o KDE pár poznámek:
localhost:631. To je sice jistý nedostatek, ale nikoho to neopravňuje tvrdit, že v KDE nefunguje tisk. Nelze snad tisknout z Okularu? Nebo z KWrite? Ale ano, lze! A možností nastavení je tam víc než v KDE 3.5.
14.4.2009 10:11
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Nehodlám spekulovat, čím je v Mac OS X, ke kterému mám přístup, způsobeno neustálé tuhnutí některých aplikací, zoufale pomalá odezva a občasný odlet celého grafického prostředí, který mě velmi rychle vrátí do přihlašovacího dialogu. Hardwarem? Chybou správce? Možná. Nehodlám po tom pátrat.Ale kritizovat a smahem odsuzovat budes, ze?
Ty si fakt nevidis do huby.
Pokud jde o přidávání nových tiskáren, ještě nějakou dobu si uživatel bude muset vystačit s localhost:631.
Amarok pro KDE 4 už k opravdové použitelnosti nemá daleko.Ale jinak super prostredi
Samozřejmě, že je to super prostředí. O tom asi není sporu.
Kdo mě o pár příspěvků výše poučuje, co bych měl používat místo iChat? Něco podobného platí o tom Amaroku.
Znova se ptám, proč by prostředí mělo být hodnoceno podle toho, zda existuje nějaký (naprosto obecný a kdekoliv jinde použitelný) přehrávač, který je jaksi údajně určený pro něj? Když spolu s tím prostředím přehrávač zrovna není, použiju prostě jiný.
Mimochodem, Kaffeine ani Amarok v KDE 3.5 normálně nejsou. Jsou to prostě další softwarové balíčky jako cokoliv jiného. Spojovat grafické prostředí s nějakým konkrétním programem (KDevelop, K3B, KOffice, ...) je fakt naprostý nesmysl.
Stále jsi nepochopil, že se tady nesnažím kritizovat ani odsuzovat Mac OS X. Takhle to dopadá, když někdo vytrhává věci z kontextu a vůbec se nezamyslí, na co jsem původně reagoval. Snažil jsem se vyvrátit nesmysl, že Windows a Mac OS X jsou pro takzvaného obyčejného uživatele nebo pro úplného začátečníka lepší než KDE. Zároveň jsem nikde netvrdil, že jsou horší nebo nějak obecně špatné. Můj příklad s Mac OS X směřuje k jednomu jasnému tvrzení: Samotné grafické prostředjí ještě nezaručuje, že z něj uživatel (ať už začátečník nebo expert) bude mít příznivý dojem. Je to souhra mnoha faktorů, mimo jiné též kvalit správce příslušného systému, správné volby software a podobně. Špatná instalace KDE 4 může být stejně nepříjemný zážitek jako špatná instalace OS X. Tvrzení, že Mac OS X nebo Windows je pro začátečníka „prostě v každém případě“ lepší než KDE, považuji za nesmysl. (Mimochodem, schválně neříkám, na jakém systému by to KDE 4 mělo běžet. Je to totiž velmi snadno portovatelné prostředí, což je jeho další výhoda.)
Než začneš tvrdit, že si někdo nevidí do huby, zkus si ověřit, zda si ty sám do ní vidíš.
14.4.2009 15:54
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Stále jsi nepochopil, že se tady nesnažím kritizovat ani odsuzovat Mac OS X.A co teda znamena "OS X je ubohá zlatá klícka a to si vymluvit nenechám."? Ty jses tak konzistentni az to boli...
Takhle to dopadá, když někdo vytrhává věci z kontextu a vůbec se nezamyslí, na co jsem původně reagoval.Kdyby ty tvoje veci vubec nejaky kontext mely...
Snažil jsem se vyvrátit nesmysl, že Windows a Mac OS X jsou pro takzvaného obyčejného uživatele nebo pro úplného začátečníka lepší než KDE.Povime si, live CD s KDE4 na me ceka doma...
Zároveň jsem nikde netvrdil, že jsou horší nebo nějak obecně špatné. Můj příklad s Mac OS X směřuje k jednomu jasnému tvrzení: Samotné grafické prostředjí ještě nezaručuje, že z něj uživatel (ať už začátečník nebo expert) bude mít příznivý dojem. Je to souhra mnoha faktorů, mimo jiné též kvalit správce příslušného systému, správné volby software a podobně. Špatná instalace KDE 4 může být stejně nepříjemný zážitek jako špatná instalace OS X. Tvrzení, že Mac OS X nebo Windows je pro začátečníka „prostě v každém případě“ lepší než KDE, považuji za nesmysl. (Mimochodem, schválně neříkám, na jakém systému by to KDE 4 mělo běžet. Je to totiž velmi snadno portovatelné prostředí, což je jeho další výhoda.)A proc jsme si tu vsichni od tebe museli vyslechnout tu kupu zvratku, nez jsme z tebe dostali tohle? Nemohl jsi to tak napsat rovnou?
Ale ale. Takže podle Live CD se dá všechno přesně ohodnotit, že? BTW, kde seženu Live CD s Mac OS X? No nic, raději se ptát nebudu. (A kde by mi to hypotetické Live CD vlastně běželo...?)
Když už nejsi schopen slušné diskuse a vykládáš tady o nějakých zvratcích, možná je to ten správný okamžik k zamyšlení: Zaprvé, proč ten plurál? Jaképak museli??? Za koho mluvíš? Zadruhé, kdo tě nutil mé komentáře číst? Kdo tě nutil na ně takhle buransky reagovat?
14.4.2009 20:27
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Ale ale. Takže podle Live CD se dá všechno přesně ohodnotit, že?Vsechno ne, ale dostatecny obrazek si udelat muzu. Uz jsem s KDE4 pracoval, chci jen videt kam se veci posunuly v 4.2.
BTW, kde seženu Live CD s Mac OS X?Nikde. K cemu taky? OS X si muzes vyzkouset minimalne v kazem iStyle, kdyz uz nikde jinde.
A kde by mi to hypotetické Live CD vlastně běželo...?Tvoje problemy bych chtel mit...
Snad ještě poznámka k té úvodní větě. Když program někomu funguje a někomu jinému ne, je to prostě fakt, žádná lež. Ten druhý nejspíš udělal někde chybu nebo má jiný hardware nebo v jeho distribuci na něco zapomněli. To se může stát. Ale ujasněme si, jak se dá tohle sdělit ostatním, z pohledu toho druhého člověka:
To první je naprosto opodstatněná stížnost, kterou je dobré zapsat někam do bugzilly. To druhé je přinejlepším polopravda, ale spíš prostě lež.
Zkrátka a dobře, například problémový KMail pro mě prostě není dost dobrým důvodem k tomu, abych házel špínu na celé prostředí KDE a abych o něm šířil nějaké polopravdy, co všechno tam údajně nefunguje.
>> Druhý problém: Adobe. Řekněme si to na rovinu: TeX rulezzz a InDesign ani QuarkXPress mu nesahají ani po kotníky
Tohle "asi" neni pravda. In-desing se chlubi tim, ze pouziva stejny algoritmus jako Tex.
Wikipedia: TeX's line breaking algorithm has been adopted by several other programs, such as Adobe InDesign, a desktop publishing application
Jedina vec ktera mu chybi lamani slov podle slabik. Tex dokaze zlomit slovo, ktere obsahuje nemecke ostre S, tak ze ho nahradi dvema "ss". Tohle In-design nedokaze.
15.4.2009 12:02
default | skóre: 22
| Madrid
Jedina vec ktera mu chybi lamani slov podle slabik. Tex dokaze zlomit slovo, ktere obsahuje nemecke ostre S, tak ze ho nahradi dvema "ss". Tohle In-design nedokaze.
Vzhledem k ostatním jednoznačným výhodám mu tento nedostatek rád odpustím.
zakladni problem ?
Jednoduchy import projektu do IDE.
V pripade, ze umite trochu programovat, znate algoritmy, vite neco o problematice, tak Vas vcelku vytoci, kdyz 3 vecery ztravite importem projektu do IDE, aby se s nim dalo pracovat a rozumne, rychle vyvijet opravu na 1 hodinu prace.
13.4.2009 19:09
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Jednoduchy import projektu do IDE.ucebnicova ukazka problemu, ktere miliony typickych desktopovych uzivatelu denne resi...
precti si ten blogpost, nez neco napises, chlape...
a oprava gramatiky, slohu, formatovani by nebyla ?? Mate dneska blbej den co ? Umi prumernej abickar i neco jineho ???
Proste tohle (ty IDE) je vcelku velkej problem desktopu, __i kdyz mimo tema__, jenomze to vyvojar webovych aplikaci v zivote dost casto nemuze pochopit. Problem je to proto, ze s tim pak dalsi vyvojari nemohou nic poradne delat.
Proste tohle (ty IDE) je vcelku velkej problem desktopuTak velký není, protože se dotýká jenom mála lidí...
13.4.2009 22:05
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
No a pak dalším důvodem v řadě je především naprosto nerealistická, ba přímo stupidní filosofie instalace ovladačů a velmi častých změn (sem počítám i nesmyslné chrlení narychlo splácaných nových verzí distribucí), která výrobcům levného konzumního hardwaru prodražuje linuxové ovladače ke svým výrobkům dodávat.To má být provokace nebo prostě jenom nerozumíš tomu, co píšeš? Co je stupidního na filozofii, že všechny ovladače jsou v jádře a uživatel se nemusí o nic starat, protože se nahrají samy?
(sem počítám i nesmyslné chrlení narychlo splácaných nových verzí distribucí)Distribuce nemají s ovladači nic společného, jádro je jenom jedno (víc verzí, ale jenom jedno jádro)
která výrobcům levného konzumního hardwaru prodražuje linuxové ovladače ke svým výrobkům dodávat.Výrobci stačí dodat specifikace a/nebo dostat ovladač do jádra, pak se o něj nemusí dál starat.
15.4.2009 12:21
default | skóre: 22
| Madrid
To má být provokace nebo prostě jenom nerozumíš tomu, co píšeš?
Podle mě tomu rozumí až dost.
Co je stupidního na filozofii, že všechny ovladače jsou v jádře a uživatel se nemusí o nic starat, protože se nahrají samy?
A co takový ty tolik nenáviděný ovladače od NVidie, které snad žádná distribuce nedistribuuje na médiích? Pro jejich instalaci musíš sestřelit Xka a tak dále a tak dále. Grafický instalátor to pokud vím nemá, takže ta instalace je přinejmenším obskurní.
Distribuce nemají s ovladači nic společného, jádro je jenom jedno (víc verzí, ale jenom jedno jádro)
A že každá ta verze má jiný API, to je naprosto nepodstatné, že? Hlavně, že máme jedno (patrně svaté) jádro.
Výrobci stačí dodat specifikace a/nebo dostat ovladač do jádra, pak se o něj nemusí dál starat.
Podle mě to nestačí. Měl by se o ovladač starat už třeba jen kvůli evoluci těch verzí toho jednoho jediného jádra. Když už tedy nepočítám opravy chyb.
A co takový ty tolik nenáviděný ovladače od NVidie, které snad žádná distribuce nedistribuuje na médiích?To je ale volby nVidie, že neudělá svobodný ovladač nebo aspoň ovladač, jehož licence by umožnila distribuci na médiu.
Pro jejich instalaci musíš sestřelit Xka a tak dále a tak dále.Stejně jako pro instalaci každého jiného ovladače - Xka jaksi vyměnit ovladač za chodu neumí.
A že každá ta verze má jiný API, to je naprosto nepodstatné, že?Máš-li ovladač v jádře, tak to je vcelku nepodstatné.
Měl by se o ovladač starat už třeba jen kvůli evoluci těch verzí toho jednoho jediného jádra.Většinou nemusí - když někdo mění API, tak musí opravit i ovladače, které tou změnou rozbil.
15.4.2009 19:58
default | skóre: 22
| Madrid
Svobodný ovladač! Ale no jistě! Zlá NVidia a jediný svatý kernel. Měl bys o tom napsat knihu. Něco jako mají křesťani o vykoupení lidstva Ježíšem Nazaretským.
16.4.2009 10:23
default | skóre: 22
| Madrid
Už jsem skončil. Myslel jsem, že můj první komentář bude dost jasný. Ono to totiž není tak moc jednoduché. Uznávám, že když bude všechno otevřené a svobodné, že to bude cool. Ale bohužel to moc nejde. Takže se spíš domnívám, že by se měl open source svět trošku přiblížit tomu uzavřenému, než proti němu bojovat. Takže když se z linuxu stane další platforma pro komerční software, pak bude mít větší šanci být rozšířený. Ale je to jen můj soukromý a osobní postoj k věci.
S čím přesně máš problém, anonyme? Nějaké srozumitelnější argumenty by nebyly?
Tiskni
Sdílej:
