Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Tabulka shrnuje vše potřebné, nicméně si samozřejmě probereme některé detaily podrobněji. Nejlépe se to demonstruje na nejvyšším modelu CPU (dnes spíše APU, ale tohoto značení se drží AMD). Tam, kde 32nm TOCK architektura Intel „Sandy Bridge“ nabídla 3,4GHz model Core i7-2600K s 3,8GHz Turbem, následovaný o tři čtvrtě roku později 3,5GHz modelem Core i7-2700K s 3,9GHz Turbem, současná 22nm TICK architektura „Ivy Bridge“ příliš vylepšení nepřinesla: takt procesoru Core i7-3770K zůstal stejných 3,5 GHz, resp. 3,9 GHZ Turbo. Ani cache se příliš nepohnula: 8 MB L2 se nemění a stejně tak zůstala i maximální velikost paměti 32 GB – ta pouze zrychlila z JEDECovského standardu DDR3-1333 na DDR3-1600, ale to dnes nikoho nezajímá, když tu máme Intel XMP sahající běžně na DDR3-2400 a i daleko výše.
Co změní „Haswell“? Inu, moc ne. Model Core i7-4770K bude tepat v základu na 3,5 GHz s 3,9GHz Turbem, nabídne 4 jádra (8 HT vláken), 8 MB L2 a podporu DDR3-1600 (+ XMP). To vše jsou parametry papírově shodné se „Sandy Bridge“ i „Ivy Bridge“. Pouze se mění integrovaná grafika na ty HD 4600 (prozatím bez bližšího upřesnění, ale měla by být výrazně lepší než HD 4000 ve stávajících CPU) a TDP nám vzrůstá na 84 W („Ivy Bridge“ měl 77 W, „Sandy Bridge“ 95 W).
Pokud pomineme grafiku, která je dobrá leda tak na přehrávání videa, ale nějaký herní výkon od ní očekávat nelze, pak zde marně hledám alespoň zčásti takový pokrok, jaký přinesl 32nm TOCK „Sandy Bridge“ oproti 32nm TICKu „Nehalem“. Usnul snad Intel na vavřínech? Patrně ano, však jej také již konkurence nikam netlačí. AMD je ráda že přežívá a do architektonicky-výkonnostního souboje se nepouští. Také jsme na trhu dospěli ke stavu, kdy další nárůst výkonu CPU pro většinu lidí již nic neřeší. Haswell tedy, alespoň z prozatímního pohledu, vypadá jako spíše formální upgrade, přičemž se nepodařilo dosud vyladit 22nm 3D technologii tak, aby dávala výsledky odpovídající očekávání TOCK generace.
Začínám mít obavy, že na tomhle místě (3,5 až 4,0 GHz) budeme u Intelu přešlapovat ještě nějakou dobu. Přidávat CPU jádra nemá smysl (už současná 4core umí Intel prodávat za vysoké částky, takže uvedením 8core za přijatelnou cenu by si nutně srazil zisky ze 2core a 4core procesorů) a nové výrobní procesy pro současné architektury prostě nejsou a nebudou stavěny na vyšší pracovní frekvence. Dnes si tedy zahraji na proroka: jakýkoli pořádný pokrok lze očekávat u Intelu až s přechodem na 14nanometrový výrobní proces (sériová výroba jím realizovaná se rozjede za rok až dva), ale to se už budeme bavit spíše o mobilních procesorech, v desktopech se už o moc hrát nebude. Je to škoda.
Nic z výše uvedeného ale neznamená, že „Haswell“ bude špatná architektura. Opak je pravdou, půjde o další evoluci, takže i při stejných taktech nabídne o něco lepší výkon a samozřejmě stále platí, že papírová hodnota TDP a skutečné provozní vlastnosti jsou dvě rozdílné věci. Od „Haswellu“ si slibuji mnohé, tak doufejme, že alespoň bude vyslyšeno přání, aby ceny čtyřjádrových modelů nebyly tak vysoké, jako je tomu nyní u „Ivy Bridge“.
Z oficiálních pramenů si dnes můžeme představit další, tentokrát již zbrusu „nový“ produkt Intelu. Pro malé, menší a ještě menší servery je zde nový 64bitový Atom, přesněji „Centeron“ S1200. Přesněji bych měl říci: nejnižší 1,6GHz Atom S1220, střední Atom S1240 o stejném taktu ale nižším TDP (6,4 vs. 8,1 W) a nejvyšší 8,5W Atom S1260 taktovaný na 2,0 GHz. Ve všech případech jde o dvoujádrový Atom s 4×HT vyráběný na 32nm procesu. Podporovány jsou DDR3-1333 paměti do velikosti 8 GB, nechybí rozhraní pro PCI Express 2.0 (8 linek), GLAN, SATA RAID, USB 2.0, či VT-x.
Intel tímto naskakuje do vlaku, který si nechal poměrně dlouho hloupě ujíždět, až na něj mezitím začaly skákat firmy s licencemi od ARMu. Pozice nových 64bitových „Centeronů“ tak bude o to obtížnější, ostatně se v tomto duchu vyjádřil někdejší šéf serverové firmy SeaMicro, nynější šéf příslušné divize u AMD, která SeaMicro před časem koupila.
Uvidíme, kde všude se servery na bázi těchto „Centeronů“ nakonec prosadí a případně jak si povedou v souboji s nastupujícími ARMy. Na tohle téma se mi v tuto dobu upřímně nechce ani začít spekulovat.
Penetrace mSATA SSD jistě není taková jako u klasických 2,5palcových SATA, na vině je jistě ale také donedávna nízká kapacita. To se s příchodem poslední subgenerace zlepšilo, k dostání jsou bez problémů 120GB a 240GB SSD, ale pokud je i to málo, je zde nový nástroj pro vytržení trnu z paty. Pochází od Mushkinu a nabízí pro mSATA slot 480GB kapacitu.
Muhskin Atlas SSD s 480GB prostorem je tvořeno dvěma PCB, která jsou těsně připlácnuta na sobě – to si samozřejmě vyžádalo NAND flash čipy, které se takto vzájemně neupečou. Celý sendvič nese osm NAND flash čipů a samozřejmě příslušný řadič, oproti typické 1×PCB konstrukci pro mSATA je tedy o něco tlustší, takže nelze vyloučit, že ne všude bude (zejména v Ultraboocích) pasovat, ale co se týče klasických základních desek, zde bych problémy nečekal. Rozměry jsou 50,8×29,85×4,85 mm.
Řadičem je provařený SandForce SF-2281, jehož vysoká čísla výkonu značně spoléhají na dobrou kompresibilitu dat, ale to už je dávno známá informace. Každopádně pro tento SSD udává Mushkin až 540 MB/s čtení, až 425 MB/s zápis a hodnoty IOPS pro čtení/zápis 78 000/28 000. Výkonnostně tedy sice papírově o něco horší než typický SF-2281 2,5palcový SSD, ale přiznejme si, že na mSATA jsou to luxusní čísla. SSD využívá MLC NAND flash čipy Micron, takže to odhaduji na nejnovější 19/20nm generaci. 480GB Atlas zamíří na trh v lednu za 500 dolarů (aktuálně v přepočtu necelých 10 000 Kč).
V případě zájmu si přečtěte recenzi na Tweaktown, ze které pocházejí fotografie.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
cat /proc/cpuinfo | grep address
Na mem starem xeonu w3520 to dava:
address sizes : 36 bits physical, 48 bits virtualTJ procesor umi adresovat fyzicky 36bitu = 64G pameti. U levnych intelu to mozna je umele zarizly, myslim ze vetsina AMD a lepsi intely umi 40bitu (1TB), kazdopadne vetsina cpu umi daleko vic nez 32G. Tech 32GB je obvykle limit desky, plynouci z poctu slotu a toho s jakymi pametovymi cipy umi pracovat (AFAIK). Treba FM2 desky umi 64G, serverove(opteron/xeon) desky umi bezne 512G a vice.
Ale jinak souhlasím, Intel teď nikdo do velkých inovací moc netlačí, což je pro nás škoda...Přesně. Mám doma stroj s i5 a hodil by se mi větší výkon. Po prozkoumání i7 jsem ale nedospěl k tomu, že by se upgrade vyplatil. Leda mít základku s 2xi7, ale to se nedělá; taková možnost je jen u drahých Xeonů.