HW novinky: Intel "Haswell": lepší grafika za cenu vyššího TDP?

14. 12. 2012 | David Ježek | Hardware | 4437×

Tak už si pomalu, ale jistě, můžeme díky aktuálnímu „úniku“ informací odpovědět na to, jaký bude 22nm TOCK, tedy nástupce „Ivy Bridge“. Intel „Haswell“ se pomalu představuje…

Obsah

• Intel „Haswell“ podrobněji
• Intel přichází s 64bit Atomem pro mikroservery - podle AMD s dvouletým zpožděním
• Mushkin představil 480GB mSATA SSD

Intel „Haswell“ podrobněji

Tabulka shrnuje vše potřebné, nicméně si samozřejmě probereme některé detaily podrobněji. Nejlépe se to demonstruje na nejvyšším modelu CPU (dnes spíše APU, ale tohoto značení se drží AMD). Tam, kde 32nm TOCK architektura Intel „Sandy Bridge“ nabídla 3,4GHz model Core i7-2600K s 3,8GHz Turbem, následovaný o tři čtvrtě roku později 3,5GHz modelem Core i7-2700K s 3,9GHz Turbem, současná 22nm TICK architektura „Ivy Bridge“ příliš vylepšení nepřinesla: takt procesoru Core i7-3770K zůstal stejných 3,5 GHz, resp. 3,9 GHZ Turbo. Ani cache se příliš nepohnula: 8 MB L2 se nemění a stejně tak zůstala i maximální velikost paměti 32 GB – ta pouze zrychlila z JEDECovského standardu DDR3-1333 na DDR3-1600, ale to dnes nikoho nezajímá, když tu máme Intel XMP sahající běžně na DDR3-2400 a i daleko výše.

Co změní „Haswell“? Inu, moc ne. Model Core i7-4770K bude tepat v základu na 3,5 GHz s 3,9GHz Turbem, nabídne 4 jádra (8 HT vláken), 8 MB L2 a podporu DDR3-1600 (+ XMP). To vše jsou parametry papírově shodné se „Sandy Bridge“ i „Ivy Bridge“. Pouze se mění integrovaná grafika na ty HD 4600 (prozatím bez bližšího upřesnění, ale měla by být výrazně lepší než HD 4000 ve stávajících CPU) a TDP nám vzrůstá na 84 W („Ivy Bridge“ měl 77 W, „Sandy Bridge“ 95 W).

Pokud pomineme grafiku, která je dobrá leda tak na přehrávání videa, ale nějaký herní výkon od ní očekávat nelze, pak zde marně hledám alespoň zčásti takový pokrok, jaký přinesl 32nm TOCK „Sandy Bridge“ oproti 32nm TICKu „Nehalem“. Usnul snad Intel na vavřínech? Patrně ano, však jej také již konkurence nikam netlačí. AMD je ráda že přežívá a do architektonicky-výkonnostního souboje se nepouští. Také jsme na trhu dospěli ke stavu, kdy další nárůst výkonu CPU pro většinu lidí již nic neřeší. Haswell tedy, alespoň z prozatímního pohledu, vypadá jako spíše formální upgrade, přičemž se nepodařilo dosud vyladit 22nm 3D technologii tak, aby dávala výsledky odpovídající očekávání TOCK generace.

Začínám mít obavy, že na tomhle místě (3,5 až 4,0 GHz) budeme u Intelu přešlapovat ještě nějakou dobu. Přidávat CPU jádra nemá smysl (už současná 4core umí Intel prodávat za vysoké částky, takže uvedením 8core za přijatelnou cenu by si nutně srazil zisky ze 2core a 4core procesorů) a nové výrobní procesy pro současné architektury prostě nejsou a nebudou stavěny na vyšší pracovní frekvence. Dnes si tedy zahraji na proroka: jakýkoli pořádný pokrok lze očekávat u Intelu až s přechodem na 14nanometrový výrobní proces (sériová výroba jím realizovaná se rozjede za rok až dva), ale to se už budeme bavit spíše o mobilních procesorech, v desktopech se už o moc hrát nebude. Je to škoda.

Nic z výše uvedeného ale neznamená, že „Haswell“ bude špatná architektura. Opak je pravdou, půjde o další evoluci, takže i při stejných taktech nabídne o něco lepší výkon a samozřejmě stále platí, že papírová hodnota TDP a skutečné provozní vlastnosti jsou dvě rozdílné věci. Od „Haswellu“ si slibuji mnohé, tak doufejme, že alespoň bude vyslyšeno přání, aby ceny čtyřjádrových modelů nebyly tak vysoké, jako je tomu nyní u „Ivy Bridge“.

Intel přichází s 64bit Atomem pro mikroservery – podle AMD s dvouletým zpožděním

Z oficiálních pramenů si dnes můžeme představit další, tentokrát již zbrusu „nový“ produkt Intelu. Pro malé, menší a ještě menší servery je zde nový 64bitový Atom, přesněji „Centeron“ S1200. Přesněji bych měl říci: nejnižší 1,6GHz Atom S1220, střední Atom S1240 o stejném taktu ale nižším TDP (6,4 vs. 8,1 W) a nejvyšší 8,5W Atom S1260 taktovaný na 2,0 GHz. Ve všech případech jde o dvoujádrový Atom s 4×HT vyráběný na 32nm procesu. Podporovány jsou DDR3-1333 paměti do velikosti 8 GB, nechybí rozhraní pro PCI Express 2.0 (8 linek), GLAN, SATA RAID, USB 2.0, či VT-x.

Intel tímto naskakuje do vlaku, který si nechal poměrně dlouho hloupě ujíždět, až na něj mezitím začaly skákat firmy s licencemi od ARMu. Pozice nových 64bitových „Centeronů“ tak bude o to obtížnější, ostatně se v tomto duchu vyjádřil někdejší šéf serverové firmy SeaMicro, nynější šéf příslušné divize u AMD, která SeaMicro před časem koupila.

Uvidíme, kde všude se servery na bázi těchto „Centeronů“ nakonec prosadí a případně jak si povedou v souboji s nastupujícími ARMy. Na tohle téma se mi v tuto dobu upřímně nechce ani začít spekulovat.

Mushkin představil 480GB mSATA SSD

Penetrace mSATA SSD jistě není taková jako u klasických 2,5palcových SATA, na vině je jistě ale také donedávna nízká kapacita. To se s příchodem poslední subgenerace zlepšilo, k dostání jsou bez problémů 120GB a 240GB SSD, ale pokud je i to málo, je zde nový nástroj pro vytržení trnu z paty. Pochází od Mushkinu a nabízí pro mSATA slot 480GB kapacitu.

Muhskin Atlas SSD s 480GB prostorem je tvořeno dvěma PCB, která jsou těsně připlácnuta na sobě – to si samozřejmě vyžádalo NAND flash čipy, které se takto vzájemně neupečou. Celý sendvič nese osm NAND flash čipů a samozřejmě příslušný řadič, oproti typické 1×PCB konstrukci pro mSATA je tedy o něco tlustší, takže nelze vyloučit, že ne všude bude (zejména v Ultraboocích) pasovat, ale co se týče klasických základních desek, zde bych problémy nečekal. Rozměry jsou 50,8×29,85×4,85 mm.

Řadičem je provařený SandForce SF-2281, jehož vysoká čísla výkonu značně spoléhají na dobrou kompresibilitu dat, ale to už je dávno známá informace. Každopádně pro tento SSD udává Mushkin až 540 MB/s čtení, až 425 MB/s zápis a hodnoty IOPS pro čtení/zápis 78 000/28 000. Výkonnostně tedy sice papírově o něco horší než typický SF-2281 2,5palcový SSD, ale přiznejme si, že na mSATA jsou to luxusní čísla. SSD využívá MLC NAND flash čipy Micron, takže to odhaduji na nejnovější 19/20nm generaci. 480GB Atlas zamíří na trh v lednu za 500 dolarů (aktuálně v přepočtu necelých 10 000 Kč).

V případě zájmu si přečtěte recenzi na Tweaktown, ze které pocházejí fotografie.

       

Komentáře

[Petr Tomášek]

„ta pouze zrychlil“

[Milan]

Doufám, že někdo kolem tohohle Atomu postaví mini-itx desku. Celkem by se mi hodil refresh mého domácího serveru a současná nabídka je poněkud tristní.

[pools]

Řeším stejný problém s počítačem na internet. Ale asi do toho půjde spíš AMD Zacate a zkusím to spojit s projektorem. To co poslední dobou dává Intel k Atomům za grafiky je neskutečný odpad...

[pushkin]

Jenom takovej hloupej dotaz - jak je to s tou podporou paměti pouze do velikosti 32 GB? To opravdu ten procesor nedokáže naadresovat víc? Protože jestli je to tak, tak je to docela smutný...

[Rovano]

A ještě jsou omezení v chipsetu. Nebo alespoň bývalo.

[Michal2]

Pametovy radic je v procesoru, chipset uz neni limitujici zalezitosti.

Spis je problem, ze 16GiB moduly se prakticky nedelaji a i5 desky maji 4 pametove sloty a i7 4 nebo 8 takze to i ztoho hlediska vychazi presne do limitu pri zaplneni vsech slotu. A ani ten pocet slotu neni skodolibost Intelu. Vic nez 2 (nebufferovane, neregistrovane) pameti na kanal - to by delalo pri tech frekvencich velkou neplechu.

Kazdopadne kdo potrebuje 64GiB, tak musi koupit i7 a kdo potrebuje 128GiB tak musi koupit dvoupaticovy Xeon.

[iwk]

Aj Xeon E3 ma bohuzial podobny hlupy limit na 32GB ram.

[Ovocníček]

Na druhou stranu Xeon E3 = stejný čip jako Core i7.

[nyan]

Obecne to lze zjistit takhle:

cat /proc/cpuinfo | grep address

Na mem starem xeonu w3520 to dava:

address sizes	: 36 bits physical, 48 bits virtual

TJ procesor umi adresovat fyzicky 36bitu = 64G pameti. U levnych intelu to mozna je umele zarizly, myslim ze vetsina AMD a lepsi intely umi 40bitu (1TB), kazdopadne vetsina cpu umi daleko vic nez 32G.

Tech 32GB je obvykle limit desky, plynouci z poctu slotu a toho s jakymi pametovymi cipy umi pracovat (AFAIK). Treba FM2 desky umi 64G, serverove(opteron/xeon) desky umi bezne 512G a vice.

[Trident]

Ten limit muze byt i ciste softwarovy. Deska muze umet hardwarove vic. Takze bych adres sizes bral jenom jako hard limit. Maly mnozstvi ram bylo donedavna problem x86 systemu. Intel se s xeonama se vsak pochlapil a ty 1-2TB realne limity desek s xeonem uz jsou pouzitelne.

[pushkin]

1 TB bych už jako limit chápal, ale mít limit 32 GB u téměř high-endového procesoru mi přijde uboze málo. Už třeba kvůli tomu, že větší množství paměti není problém koupit prakticky za lidovou cenu. Všem díky za info.

[Dusan]

hm mne na A10 Trinity ukazuje

address sizes : 48 bits physical, 48 bits virtual

[aceman]

Tolko ukazuje uz aj na Phenome II.

[zlo]

"DDR3-133 paměti" asi to chtelo byt "DDR3-1333 paměti" :)

[Supermufák]

K Haswell-u: údajně má mít mnohem menší spotřebu při nečinnosti (viz. http://extrahardware.cnews.cz/intel-poodhalil-haswell-jedna-alu-navic-az-20x-nizsi-spotreba), tohle může být zajímavé pro notebooky, záleží jak to bude fungovat v praxi.

Ale jinak souhlasím, Intel teď nikdo do velkých inovací moc netlačí, což je pro nás škoda...

[Luboš Doležel (Doli)]

Ale jinak souhlasím, Intel teď nikdo do velkých inovací moc netlačí, což je pro nás škoda...

Přesně. Mám doma stroj s i5 a hodil by se mi větší výkon. Po prozkoumání i7 jsem ale nedospěl k tomu, že by se upgrade vyplatil. Leda mít základku s 2xi7, ale to se nedělá; taková možnost je jen u drahých Xeonů.

[Michal2]

Kdo se chce dozvedet, co se opravdu zmeni v Haswellu, necht se podiva na shrnuti treba zde: http://extrahardware.cnews.cz/intel-poodhalil-haswell-jedna-alu-navic-az-20x-nizsi-spotreba

Pridani dvou vypocetnich jednotek, zvednuti propustnosti L1 a L2, lepsi energii setrici funkce, dodatecne instrukce... To vyzniva kapanek jinak, nez informace uvedene v tomto clanku.

[David Ježek]

nojo , ale to jsou prozatím podobné "technologické povídačky" jako u ivy bridge, které vyústily akorát ve zklamání. právě po zkušenosti s IB jsem vůči intelu nyní raději obezřetnější. uvidíme, jestli se ty hezké slajdy přetvoří ve skutečný pokrok.

[Michal2]

Kdybys napsal do clanku, ze Intel zmenil to a to a ze diky tem zmenam lze ocekavat narust IPC v prumeru o pet, mozna deset procent (u singularit, ktere vyuziji AVX2 vic), tak nereknu ani popel. Ani ja vetsi narust necekam. Takhle to ale vypada, jako by v Intelu pri TICK se stourali prstem leve ruky v nose a prave ruky v zadku a pri TOCK si to prohodili.

Mimochodem, o kolik zvysil IPC AMD pri prechodu na Bulldozer, coz bylo oznacovano za revolucni, ze jsem tak smely? A to meli hezkych slajdu jeste vic.