plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Původně jsme tuto chystanou přelomovou technologii spojující svět metalických vedení signálů pomocí optických vláken znávali jako Intel „Light Peak“, na trh však přišla spolu s novými Macintoshi pod názvem „Thuderbolt“ v osekané verzi. Light Peaku totiž chybí právě to světlo, prozatím se toto 10Gbps rozhraní objevuje pouze v klasické metalické podobě. Ale i tak je o co stát, Thunderbolt totiž elegantně spojuje dvě zdánlivě nesouvisející věci: rozhraní PCI Express a DisplayPort. Jaké možnosti tato symbióza přinese v letech nadcházejících, to se nechme překvapit, ale už nové MacBooky pro rok 2011, které jsou Thunderboltem vybaveny, nesou jeden společný miniDisplayPort konektor, do kterého lze zapojit buď vstup monitoru nebo datový kabel 10Gbps rozhraní Thunderbolt.
Rychlost 10 Gbps je k dispozici oběma směry, do budoucna se samozřejmě počítá i s optickou variantou, do konektoru ji lze fyzicky vyvést. Zařízení lze přitom na jeden konektor navěsit více, klidně monitor a k němu spojení Thunderbolt, připojení se totiž dají na konektoru řetězit za sebe („daisy chain“, nazývají to v Intelu), přičemž specifikace počítá až se sedmi propojeními na jediném konektoru, z čehož mohou být dva displeje připojené DisplayPortem. Ukazuje se každopádně, že sázka jak Applu, tak zejména AMD na DisplayPort je do budoucna vhodnější, než například setrvávání Nvidie u HDMI na referenčních kartách (její GPU plně DisplayPort podporují, jen to výrobci moc často nevyužívají), ale to je samozřejmě jen okrajová poznámka, do světa IBM PC bude Thunderbolt teprve pronikat (a jsem zvědav, jak rychle na platformy AMD).
Thunderbolt, ač disponující krásnou rychlostí 10 Gbps (to je pouze minimální garantovaná, něco jako Class X u SDHC karet, Thunderbolt umí na jednom komunikačním portu dát až 40 Gbps – na jednom portu totiž umí dva full-duplex přenosy, tedy 20 Gbps „tam“ + 20 Gpbs „zpět“, jen to prostě není s ohledem na možnost navěšení více zařízení garantováno), je samozřejmě do jisté míry omezen, například ony dva grafické výstupy jsou pouze typu DisplayPort 1.1, protože pro aktuální 1.2 by už Thunderbolt neměl dostatečnou propustnost. Fyzicky je v počítači Thunderbolt řadič vyveden jako další obvodová část navěšena na 4 PCI Express linky a výstup grafiky DisplayPort (principiálně je jedno, jestli APU/IGP či dedikované).
V závislosti na připojeném zařízení (DisplayPort, Thunderbolt) se použije buď režim grafický, nebo datový, tedy z hlediska protokolu. Samotný DisplayPort používá klasickou PCI Express komunikaci, nepřeklápí ji na žádný jiný protokol, který by zvyšoval režii a prodlužoval odezvy. Pro operační systém by tak měl být Thunderbolt zcela běžnou záležitostí, pokud OS podporuje DisplayPort a PCI Express, pak logicky podporuje i Thunderbolt.
Z hlediska fyzikálních limitů dává aktuální metalická verze Thunderboltu uvedené rychlosti do vzdálenost 3 metrů, přičemž na takto dlouhém kabelu umí dát koncovému zařízení i 10W dodávku energie – měl by tedy zvládat například i externí 3,5palcový disk. Na optické variantě se dosahuje uvedených rychlostí až na vzdálenosti desítek metrů, o limitech z hlediska napájení (z metalické části kabelu) zatím není moc blíže známo. Zpoždění se pohybují maximálně v jednotkách nanosekund, pro zařízení úplně na konci řetězce (tedy sedmé v pořadí) udává Intel 8ms zpoždění.
Thunderbolt se jeví jako velmi elegantní rozhraní budoucnosti, které má veškerý potenciál porazit USB 3.0. Jedno takové jsme tu ale už měli a zrovna moc díru do světa neudělalo. FireWire byl také elegantnější než USB, stál za ním od počátku Apple, ale podívejte se dnes na srovnání penetrace trhu FireWire zařízeními a USB 2.0. Já osobně Thunderboltu držím palce, protože se mi líbí jak výkonnostně, tak kombinováním konektoru s mým oblíbeným DisplayPortem a možností řetězení zařízení (už aby tu byly monitory připojované DisplayPortem, na nichž bude jeden či dva Thunderbolt konektory po různá rychlá zařízení).
Matrox krátce po uvedení Thunderboltu přišel s tak trochu podobně příjemným řešením v rámci rodiny produktů Extio. Tyto externí krabičky jsou určeny k „dotažení“ grafických výstupů a periferií na místo hodně daleko od počítače, typicky třeba do výrobních hal nebo všude tam, kde z různých důvodů nelze umístit vlastní počítač. Nové modely F2208/F2408 disponující optickým spojením s kartou PCI Express ×4 v počítači dosahují až na vzdálenosti 400 m, s volitelným upgrade modulem pak až na jeden kilometr.
2208 přitom sebou po optice dotáhne dva grafické výstupy (DP: 2560×1600, VGA a DVI: 1920×1200) a pětici USB 2.0 portů, model 2408 pak rovnou čtyři grafické výstupy a stejný počet USB. Z dalšího volitelného vybavení lze dokoupit i expander rozšiřující počet grafických výstupů až na 8 pro 2408, což už je skutečně síla. Dodávaný software Matrox PowerDesk 3.0 se postará o veškerá nastavení, Matrox pak pro Extio udává i použitelnost s Linuxem.
Zpátky k Applu, ten se vedle nových MacBooků (ty jsou opravdu zajímavé hlavně tím Thunderboltem) představil i iPad 2, na kteroužto akci i sám velký Steve Jobs přerušil svoje zdravotní volno a produkt uvedl. iPad 2 se nese v obvyklém duchu společnosti, je lehčí, tenčí, lepší, výkonnější, přitom jeho cena je stále slušná, začíná na 499 dolarech za 16GB variantu (32 a 64GB pak stojí adekvátně více, cenu pak také zvedá případný 3G modul rozšiřující jinak v základu přítomné rozhraní WiFi a Bluetooth 2.1 + EDR).
Druhému iPadu tepe v útrobách dvoujádrový procesor A5, výkonu CPU je zde tedy dvojnásobek. Grafické jádro je rychlejší dokonce až devětkrát, pokrok ve výrobních procesech však umožnil udržet výdrž v provozu na akumulátor na hezkých 10 hodinách. Konečně jsou zde dvě webové kamerky, a tedy i podpora FaceTime, co potěší asi nejvíce, je nový dělený kryt, který se k iPadu sám „přicucává“ díky jevu zvanému magnetismus. Tento kryt lze „srolovat“ tak, že slouží jako podložka vyvyšující iPad pro snadné použití i v různých polohách na stole.
Co zůstalo, je IPS displej s rozlišením 1024×768. Co asi nepotěší příznivce letních letovisk a vyhřátých automobilů, je udávaný rozsah provozních teplot 0 až 35° C. Ostatní novinky ze softwarové stránky pak přináší nový iOS 4.3.
Osobně mám poslední roky vždy vyhlídnut nějaký monitor, který bych koupil, kdybych nudou „nevědel co s prachama“. Takový svatý grál mezi monitory je snem snad každého, kdo do toho „brejlí“ více než 8 hodin denně. Pravidelně se na mém žebříčku střídají různé modely EIZO a bez ohledu na to, že nový kousek nemá to nejvyšší dostupné rozlišení, soubor jeho vlastností je tak unikátní, že se u mě na pozici svatého grálu okamžitě usadil.
EIZO ColorEdge CG275W, jak již název znalcům naznačí, není a nikdy nebude levný. Jeho cenu zatím neznáme, ale bude v desítkách tisíc, jak se na každý profi monitor tohoto výrobce sluší a patří. Ale tentokrát opravdu stojí za to.
CG275W nese 27palcový IPS panel s rozlišením 2560×1440, parádními zornými úhly a plně 10bitovým zobrazením (tedy ~1,07 miliardy barev) doprovázeným 16bitovou 3D LookUp Table a stabilizací podsvícení DUE, které sráží odchylku ΔE pod 3. Monitor pokrývá 97 % barevného prostoru AdobeRGB, vedle DVI disponuje i dvěma DisplayPorty (jeden mini), ale to hlavní: ve spodní části rámu obsahuje vlastní vysouvací kalibrační sondu!
Tato naprosto unikátní vlastnost umožňuje provádět dokonce automatizovanou hardwarovou kalibraci monitoru bez nutnosti připojení/zapnutí PC. Monitoru je úplně jedno, jaký máte počítač, jaký OS či že jsou 3 hodiny v noci, kalibraci provádí sám bez asistence PC a okamžik kalibrace lze v menu naprogramovat na libovolné intervaly a časy. Jakmile „zazvoní budík“, monitor se jednoduše zapne, vysune sondu, provede kalibraci, opět sondu schová a vypne se, což může klidně činit 5 minut předtím, než přijdete do práce. Nepřepisuje samozřejmě LUT v grafické kartě, ale hrabe se ve své vlastní, přičemž se zde můžete spolehnout na preciznost EIZA co se týče kvality a přesnosti komponent v monitorech a výstupní kontrolu, která je ostatně podepřena i pětiletou zárukou (ač to EIZO zatím neuvádí, předpokládal bych standardní „kratší“ záruku na podsvícení). No schválně, víte o nějakém lepším LCD v „běžném prodeji“?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
V druhém odstavci o Intelu Thunderbolt přebývá "n" v okrajován poznámka, a na jeho konci bych prohodil AMD platformy. Ve třetím odstavci bych prohodil Thunderbolt řadič a místo 4 PCI Express linky bych dal "4 linky PCI Express".
V druhém odstavci o iPadu2 je pokrok vy výrobních, v co potěší asi nejvíce, jen nový přebývá "n", a chybí "ko" v ja podložka.
V prvním odstavci o EIZU jsou přehozené písmenka v bez oheldu, v uníkátní přebývá čárka nad prvním "i".
Přes čtyři linky? To by asi spoustě grafik nestačilo.Tak asi by to omezilo výkon, ale tak zásadní problém bych v tom neviděl. Ještě nedávno se i u nejvýkonnějších karet neprojevoval zásadní rozdíl mezi x8 a x16. Pořád i přes 4 linky půjde připojit podstatně výkonnější grafika než integrovaný Intel.
Navíc, nevím jak u Thunderboltu, ale samotný PCIe nemá hot-plug..Určitě? Běžný HW to nemá, ale že by ve standardu ta možnost nebyla, to se mi nezdá. Měl jsem stroj s hotlug PCI, tuším že IBM Netfinity 5000 s 2 × Pentium 3, z doby kolem roku 2002.
Pořád i přes 4 linky půjde připojit podstatně výkonnější grafika než integrovaný Intel.Všechno je rychlejší než IGP Intelu. Ale i tak, na hry to nebude, alespoň ne na ty novější. Samozřejmě, až vyrobí tu verzi s optikou, tam už by to mělo bejt o něčem jiným..
Určitě? Běžný HW to nemá, ale že by ve standardu ta možnost nebyla, to se mi nezdá.Ok, ve standartu ta možnost je, ale popravdě jsem neviděl jediný stroj na kterým by to bylo funkční - popravdě asi to ani není potřeba, když až doteď to byla věc čistě pro vnitřek PC.
Hotplug s PCIe samozřejmě jde, však co je asi ExpressCard