Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
Nutno si nejprve vyjasnit, že Intel nejde úplně stejnou cestou jako AMD. Zatímco AMD si licencovala mezi prvními kupříkladu 64bit architekturu ARMv8 a hodlá v továrnách svých partnerů (GlobalFoundries atd.) vyrábět své ARM Opterony, Intel naopak bude ve svých továrnách vyrábět ARMy pro jiné. A půjde též o 64bitové ARM čipy. Altera má s Intelem strategické partnerství a pro Intel je nepochybně vedle jeho vlastních Atomů a menších „Broadwellů“ tohle velmi dobré cvičení v ladění výroby 14nm technologií do co nejvíce univerzální podoby – vždyť jednoho dne na tom budou stavět i Xeony Phi, tedy mnohojádrové výpočetní karty projektu „Larrabee“.
Tolik tedy prozatím ta hlavní informace. Nechme koňovi, jestli, kdy a v jaké formě se případně v budoucnu Intel rozhodne či nerozhodne nabídnout své vlastní procesory s jádry ARM. Legrační na této novince je skutečnost, že Intel vyrábí 14nm ARMy pro Alteru, tedy poskytuje nejnovější výrobní technologii svému partnerovi. Že by jednoho dne nabídl Intel volné kapacity svých továren i jiným, když ne přímo třeba AMD, tak Applu pro jeho SoC či Nvidii pro cokoli co si umane (nějaká ta Tegra apod.)?
Jisté je, že pokud se bude Intelu dařit držet dominanci platformy x86 na všech trzích, zejména těch, kde se ARM zatím stále moc nechytá, tak se nemusí trápit tím, že by své továrny nevyužil. A jistě nebude mít ani chuť, ani potřebu pouštět se do cenové války s TSMC, UMC, Samsungem či třeba právě GlobalFoundries. Z velké části to bude závislé na tom, jestli udrží s konkurenty krok v tempu vývoje 10-nm class technologií. Na 14 nanometrech má, zdá se, našlápnuto velmi dobře, vždyť v tuto chvíli již vyrábí x86 „Broadwelly“, zatímco třeba Globalfoundries a TSMC jen mávají papírovými prezentacemi, ale z hlediska čipů ARM je vidět, že Intel čekají jiné boje, než ospalé přešlapování na místě, které mu dopřává AMD v segmentu x86 posledních – ať nežeru – 5 až 7 let.
Když už jsem naťukl těch 14 nanometrů, je čas si také povědět, na čem peče své procesory AMD. Stále platí, že jde buď o 32nm výrobní proces u GlobalFoundries, nebo 28nm u TSMC. Právě APU rodiny „Kaveri“ přitom po jistém přešlapování na místě s minimálními modifikacemi, které AMD předvedla u všech dosavadních generací „velkých desktopových“ APU, tedy „Llano“ → „Trinity“ → „Richland“, přinese svěžejší vítr. Jeho CPU část totiž přijde s architekturou „Steamroller“ (nástupce současného „PileDriveru“; očekává se u něj +30 % výkonu při stejných taktech a současně nižší spotřebě), jeho GPU část přejde na architekturu GCN v podání té, která zdobí GPU „Hawaii“ v současném Radeonu R9 290X a R9 290.
Dostupné informace hovoří o přechodu od substrátu sillicon on insulator (SOI) na bulk, který se vyznačuje nižšími energetickými nároky, ale o něco nižšími maximálními takty. AMD tak jde cestou optimalizace, kdy potřebný výkon (aby přinejhorším nebyl nižší než u „Richlandu“) jí koupí architektura CPU části „Steamroller“ a úsporu zase tento přechod. Přechod je to však současně nutný, jelikož na 28 nanometrech žádný z partnerů SOI nenabízí, všichni se soustředí na bulk pro úspornější typy čipů.
Je tedy možné, že s příchodem „Kaveri“ dostanou desktopy ve větší míře úsporná 65W a ještě úspornější, až 35W čtyřjádra a adekvátní porci dual-core APU. Jinak grafická část by měla nést 512 stream procesorů, tedy být srovnatelná s Radeony nižší třídy. Ale při TDP na této úrovni pro celé APU je to jasné plus. AMD také vybaví „Kaveri“ zvukovou částí TrueAudio z nových Radeonů a konečně také řadičem PCI Express 3.0 – jeho využití jistě nebude pro hi-endové dedikované grafiky, ale i tak jde o jasné plus. Jistě nás také čekají nové optimalizace z hlediska Boost taktů a ladění parametrů čipu pro vejítí se do limitu TDP. Chybět nebude rozhraní PCI Express ×4 pro SSD (pravděpodobně přímo nové rozhraní SATA Express). Tohle vše nás čeká začátkem příštího roku.
I „Velká modrá“ sáhla po licenci na ARM jádra, konkrétně tradiční a všeobecně používané typy Cortex-A15, Cortex-A12 a Cortex-A7 a k nim Cortex-M4 pro použití v embedded segmentu. Vedle nich má IBM licenci i na grafické jádro Mali-450, takže je otázkou, co nabídne za produkty, prozatím ale hovoří o síťových čipech a telekomunikačních zařízeních. Zkrátka tom, kde se typicky jím prosazovaná vlastní architektura POWER moc nehodí.
Sama se pak nabízí otázka, jak to tedy bude do budoucna. IBM nedávno otevřela POWER architekturu v rámci formujícího se konsorcia OpenPOWER a představila architekturu POWER8. A do toho si nyní licencuje potenciálního úhlavního nepřítele, který naruší relativně poklidnou hegemonii s x86 architekturou. Uvidíme, v co se toto vyvine, je klidně možné, že jedna část IBM bude vedle serverů s POWER a x86 nabízet zákazníkům i produkty ARM (aby tak nepřenechala místo na rostoucím trhu svým konkurentům), zatímco se bude banda inženýrů a vědců z jiné části IBM snažit v rámci konsorcia OpenPOWER co nejlépe udržet POWER při životě a třeba jej časem zase dostat do trhů, které vyklidilo (např. herní konzole, kam se vedle x86 zvažoval i ARM). Každopádně to, že prakticky všechny významné a velké IT firmy se v posledních zhruba 5 letech začaly angažovat v produktech na bázi čipů ARM, něco naznačuje. Pravda, jsou zde i takové, kterým to jejich angažování přináší spíše vrásky na čele, například Microsoft s jeho Windows RT, ale to už je jiná pohádka, nevhodná pro tento server…
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jak to funguje?Microcode může komunikovat se síťovkou - takže v čem je problém?
kurveni nejakyho nahodnyho generatoruJen podotknu, že pokud je řeč o zkompromitovaném generátoru, tak to je spekulace (vycucáno z prstu, konspirační teorie, lež... nazyývejme to jak chceme), nikoliv skutečnost. Respektive - nějací vědci navrhli způsob, jak by se to teoreticky dalo udělat. Což je taky dost daleko od toho, že ty CPU jsou postižené.
Backdoor je ve všech Intel vPro zařízeníchTak to nepis, kdyz to nerikas