HW novinky: NVIDIA a Intel vyvíjejí ExaFLOPS superpočítače

20. 8. 2010 | David Ježek | Hardware | 3863×

Dnes se podíváme na nový nejrychlejší šestijádrový procesor a jak si vede při přetaktování, dále na to, jak to bude s Radeony HD 6000 a na co obdržely firmy Nvidia a Intel tučný grant od americké vlády. Zakončíme pohledem na chystané SSD Intel a další myš s nechutně rychlým senzorem.

Obsah

• Intel Xeon X5690 – nejrychlejší šestijádro
• Další generace Radeonů stále na 40 nm
• Nvidia i Intel v čele vládou USA sponzorovaného vývoje ExaFLOPS superpočítačů
• 600GB 25nm SSD Intel ještě letos
• 6000dpi myš Roccat

Intel Xeon X5690 – nejrychlejší šestijádro

Zatímco na Core i7 990X Extreme Edition si ještě nějakou chvíli počkáme, vzorky serverového procesoru Xeon X5690 již putují k partnerům. Intel tímto víceméně pomalu uvádí na trh další nejrychlejší šestijádro v řadě, jehož možnosti ve škádlení k mezím ještě vyšším jsou opravdu úctyhodné. Zatímco základní frekvence tohoto procesoru je 3,46 GHz, už je na světě validace v CPU-Z s frekvencí 5,0 GHz (dosaženo na desce EVGA Classified SR-2).

Jinak z hlediska parametrů se nic zvláštního neděje, stále je zde 256 kB L2 na jádro a celkem 12 MB L3 pro celý procesor, s Turbo Boost si sám sáhne až na 3,60 GHz. Nový Xeon je kompatibilní s většinou desek na bázi čipsetů Intel 5500 a 5520, zprovoznění je jen otázkou nového BIOSu. TDP 130 W by nemělo překvapit, cena také ne, ale raději ji ani nebudu hledat :-).

Další generace Radeonů stále na 40 nm

Nejasnost provázející „drby“ o příští generaci grafik ATI Radeon nyní zdá se definitivně rozlouskl tchaj-wanský web DigiTimes. Možná si z minulosti (řada HD 5000 je tu s námi už skoro rok) vybavíte řeči o „Northern Islands“, resp. „Southern Islands“ termínech označujících blíže nespecifikované projekty.

Vězte tedy, že „Northern Islands“ je označení původně plánované 32nm série GPU vyráběných stále u TSMC. 40nm značně problémovou výrobu si ATI v negativním slova smyslu „vyžrala“ na Radeonu HD 4770, na němž se poučila, a pro GPU řady HD 5000 patřičně architekturu vyladila tak, aby s ní v TSMC nebyly přehnaně velké problémy, Ale na 32nm výrobu zkrátka musela posléze zapomenout – jak jsme si před časem psali, TSMC od ní zcela ustoupila a soustředí se rovnou na 28nm.

ATI tak stála před několika málo scénáři, z nichž jako ten nejvhodnější vyšlo částečně stáhnout ocásek a připravit další generaci taktéž na 40nm procesu, který tou dobou snad již bude odladěn velmi dobře (a nyní je to již jasné, ten poslední rok se v TSMC samozřejmě neflákali) a co se týče 28nm výroby, tu již nechme budoucnosti a Globalfoundries. „Southern Islands“ označuje tuto sérii, s níž ATI ještě stále setrvá u 40nm výroby u TSMC.

Vše, co bylo připravováno na 32nm výrobu, tak nyní musí/muselo projít úpravami vedoucími ke zmenšení rozměrů GPU, které stále musí, tak jako „Cypress“ (HD 5000) i generace 4800 a 3800 před ním, trefit onen optimální střed poměru výkon/spotřeba/výrobní náklady. Radeony HD 6000 tak budou o malinko okleštěnější, než jak byly původně plánovány. Ale pokud si u ATI můžeme být něčím od dob Radeonů 3800 jistí, tak tím, že to bude stát opět za to, pokud vyhlížíte výraznější upgrade grafického výkonu (jestli bude mít smysl upgrade z HD 58xx, to je otázka jiná).

Jinak Radeony HD 5000 nám nyní trochu cvičí s cenami směrem dolů, je to přirozený důsledek velice dobré GeForce GTX 460, kterou Nvidia před časem uvedla na trh, jejíž příchod nejen vrátil ceny grafik do „důstojných mezí“, ale současně způsobil i pokles cen na vlastním poli (v tuto chvíli stojí za zmínku například zlevňující GTX 470 a čekáme na příchod mainstreamových/low-end karet Nvidia). Nová generace grafik ATI se má objevit již příští měsíc.

Nvidia i Intel v čele vládou USA sponzorovaného vývoje ExaFLOPS superpočítačů

Americké ministerstvo obrany prostřednictvím agentury DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) rozjíždí v těchto (tý)dnech velice důležitý projekt zaměřený na vývoj a konstrukci superpočítačů příští generace, která posune výkon těch největších strojů z řádu PFLOPS do EFLOPS (tedy do řádu miliónů TFLOPS). V tuto chvíli je veřejně známo hlavní zastoupení dvou týmů, které budou na projektu pracovat každý odděleně z vlastního úhlu pohledu.

Jeden tým vede kalifornská Nvidia a jejími partnery ve vývoji EFLOPS superpočítače jsou firmy jako Cray, Národní laboratoře Oak Ridge či šest špičkových amerických univerzit, z nichž se sluší zmínit třeba MIT. Tento tým půjde pochopitelně GPU cestou a na svoji práci již obdržel grant ve výši 25 miliónů dolarů (aktuálně něco přes půl miliardy Kč – to je myslím zhruba cena za pár set metrů dálnice v ČR, že? Jen abyste měli srovnání :-)).

Další firmou, která na projektu pracuje, není nikdo menší než Intel, vedle něj se EFLOPS problematikou bude zabývat ještě jeden tým. Zatímco u Nvidie tak nečekám nic jiného než Fermi, případně „Fermi 2“, Intel nepochybně sáhne do klobouku s nápisem „Larrabee“ a spolu s vlastní procesorovou architekturou nakonec představí něco, co mu pomůže finančně zahojit rány, které mu jeho (ne první a jistě ne poslední) neúspěšný pokus o vstup na GPU bojiště přinesl.

Reálné výsledky ale hned tak nečekejme, DARPA s nimi počítá tak na rok 2018.

600GB 25nm SSD Intel ještě letos

Když už jsem Intel zmínil, zalovím v budoucích vodách ještě jednou. Firma je známá svými kvalitními a rychlými SSD již řadu měsíců (pod vlastní značkou je přeprodává i Kingston), takže jsou v hledáčku mnoha zájemců. Ti se mohou těšit na až 600GB SSD stavějící na flash čipech vyráběných pokročilou 25nm technologií doprovázenou novými řadiči (tradiční kámen úrazu levnějších SSD). Intel se víceméně hodlá zbavit čipů SLC a nasadit pouze MLC (multi level cell), v enterprise SSD však ve variantě eMLC (Enterprise MLC, odolnější, kvalitnější čipy s vyšším garantovaným počtem záznamových cyklů). Ještě v letošním roce, převážně tedy na předvánočním trhu, se dočkáme nové generace typu X25-M s kapacitami 160, 300 a 600 GB, příští rok v prvních týdnech/měsících pak dojde i na 1,8palcové SSD, které povýší kapacitně na 160 a 300 GB (nástupci X18-V). 25nm čipy vznikají v továrnách IM Flash Technologies (IM = Intel Micron, jde o společný podnik produkující čipy už i pro další zájemce).

6000dpi myš Roccat

Minule představenou 5600dpi myš od Razeru měla dnes původně jako závěrečná třešnička doprovázet nová 5700dpi myš Logitech, ale nakonec jsem se rozhodl změnit plány. Za prvé, Logitech se svými cenami sám často diskvalifikuje z výběru, ale hlavně tu máme ještě větší blázny. Těmi jsou inženýři z firmy Roccat, známého výrobce „eye-candy“ herních hi-end periferií, které všelijak svítí, blikají, mají milión čudlíků a vůbec vše, aby se odlišily. Nejinak je tomu u nově vylepšené verze myši Kone, která dostala do vínku již zmíněný 6000dpi snímač.

Ten je doprovázen i speciální „Tracking & Distance Control Unit“ (TDCU), která si nejspíš má být jako jediná schopná poradit s takto vysokou přesností, ale to máte jedno, stejně je to prostě marketingový název. Myš pochopitelně využívá 1000Hz komunikaci po USB, její chod řídí 72MHz procesor (!), podsvícení je realizováno čtyřmi LED, dále je zde osmice uživatelsky nastavitelných tlačítek (zvládají až 22 funkcí), 576kB onboard paměť pro 5 herních profilů a systém závažíček pro přesné vyladění. To vše můžete mít za 80 €.

       

Komentáře

[herne the hunter]

s/ustyhodne/uctyhodne/

[mikeovec]

Sa mi to len zdá, alebo tá myš na obrázku je pre ľavákov?

[alblaho]

Taky se mi zdá. Představil jsem si, jak ji držím v ruce a nějak mi to nepasovalo.

(btw: používám myši za pár stovek a nechápu k čemu to DPI je, to jako kdybych chtě pohnout myší o tisícinu milimetru, tak se kurzor pohne o desetinu pixelu?)

[frr]

Možná líp drží na problematických podkladech, protože vidí strukturu povrchu do jemnějších podrobností. Nejlevnější optomyši za pár stovek mají nízké rozlišení a slabý procesor, na většině povrchů díky tomu "tancuje kurzor" třeba i ve chvíli, kdy na myš nesaháte. Mám pocit, že v mnoha značkách levných myší je pořád stejný optosnímač s integrovaným procesorem (jediné pouzdro) od jisté čínské firmy = krám který zlobí a není na něm co debugovat/ladit.

Hehe... škoda že někdo neimplementoval do optické myši taky "imaging device interface", který by zobrazoval to co vidí senzor, třeba s možností ladit jas/kontrast/práh apod. Třeba by se zjistilo, že ta plastová čočka pod senzorem bez možnosti doostření stojí za starou bačkoru...

Ještě mě napadlo: optické myši by vedle souřadnic X/Y mohly umět snímat i rotaci To by se ve střílečkách mohlo hodit

Kolik toho ten senzor vlastně může vidět? 0.5"x0.5" * 600 dpi = 300 x 300 = 90000 pixelů. A z toho umí dělat mezisnímkovou korelační analýzu v taktu 1k fps? To bude asi hodně speciální procesor, jestli to stíhá na 75 MHz... no možná těch pixelů bude míň, a možná na tom 1 kHz běží jenom komunikace, dekódování obrazu je pomalejší a pozice pro komunikaci se interpoluje/extrapoluje )

[...]

Neco jako: http://spritesmods.com/?art=mouseeye ?

[frr]

Hehe, to je dobrý Problém je, že v těch myších co jsem viděl já už je jenom jedno pouzdro, surová obrazová data z toho vykostit nejdou.

Ta moje zmíněná Geniuska a pár dalších kusů různých značek "drží" jenom na přírodním hnědém dřevě. Vadí jí nejenom lesklé povrchy, ale třeba i ostrý černobílý text na kancelářském papíře (výtisk z laserovky) nebo dokonce mřížka vytisklá na laserovce. Tomu už fakt nerozumím. Ostatně to písmenko "e" vyfocené na zmíněném odkazu taky není zrovna moc ostré

[Jendа]

0.5"x0.5" * 600 dpi

Skutečně senzor tvé myši vidí oblast 1,26×1,26 centimetru? Já bych řekl, že u většiny myší je to tak 2×2 mm. K čemu taky víc - uživatel během jednoho tiku stejně myší nepohne o víc.

[pc2005]

Těch pixelů je míň praticky nikdy nepřekročí 32x32. Jinak pro rotaci myši stačí do jedný myši zaintegrovat střeva ze dvou myší a pak to softwarově ošetřit (jeden ccd bude ukazovat pohyb doprava a druhej doleva).

[frr]

No jestli senzor dělá korelaci obrázků a detekci pohybu, tak by přirozeně měl detekovat nejenom pohyb x/y, ale právě taky rotaci Ledaže by se rotace neuvažovala/ignorovala, kvůli výpočetní náročnosti...

[pc2005]

Jo to by ale chtělo vytvořit speciální čip moje řešení funguje i u normálního.

Taky ta detekce rotace by byla poněkud nepřesná pokud by osa rotace byla přímo uprostřed čipu, tak ty krajní pixely by potřebovaly velký úhel natočení.

[aceman]

Nemalo byt vo vypocte * 6000 dpi?

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

na většině povrchů díky tomu "tancuje kurzor" třeba i ve chvíli, kdy na myš nesaháte.

Proti tomu je jednoducha pomoc - zvolit vhodnou podlozku pod mys.

[svido]

No to si povime. Az budes mit poradny (velky) LCD a k tomu mys s malym DPI, tak se "uhonis". Zvyseni citlivosti nepomuze. Nehlede na to, ze pracovat napr. s detailni grafikou proste nejde. Nehlede na to, ze tovarni zpracovani a vydrz takovychto mysi je mala. Osobne nechapu zivotni styl setreni na PC komponentech... :(

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

No to si povime. Az budes mit poradny (velky) LCD a k tomu mys s malym DPI, tak se "uhonis".

Mam 1920 pixelu na sirku a pro prejeti z jednoho konce na druhy staci s uplne obycejnou mysi prejet par centimetru.

[:::]

> Osobne nechapu zivotni styl setreni na PC komponentech... :(

co se tyce klavesnic a mysi tak mam nejlepsi zkusenosti prave s tema nejlevnejsima. A to uz jsem vyzkousel par dost drahejch...

[Robert Krátký]

Nevím, jak je to u myší, ale s klávesnicemi to potvrzuji. Nejlepší rozložení a stisk široko daleko má úplně obyčejný Logitech, na kterém není ani jediná klávesa navíc. Pro jistotu jsem si nedávno pořídil jednu do rezervy, kdyby mi je přestali vyrábět.

[Mti.]

myslis ten logitech, ktery sveho casu vyrabel zkriplene klavesnice s velikym delete misto klasickeho insert/delete?

(ale ano, jeste vyrabi i "normalnejsi" kusy)

[Petr Maleček]

Ja mam od Logitechu vsechno a spokojenost :D Logitech Internet Keyboard 350 (uz 4 roky) Logitech RX-1000 (4 roky) Logitech X-230 (4 roky)

Těch 6k DPI se mi zdá být fakticky docela hardcore. Stačí když si na svojí nastavím těch 1000 DPI a k tomu třeba velkou citlivost a stačí se myši dotknout pro přejetí kurzorem z jedné strany monitoru na druhou (1680x1050). Ale jinak se mi s ní pracuje výborně. Na hraní může těch 6000dpi být třeba fajne kvuli přesnosti.