Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
PCI Express sběrnice je tu s námi již celých 6 let, máme na trhu poměrně dlouho druhou generaci a ve vývoji je již třetí, přesto však stále na většině základních desek „zahnívají“ pomalé PCI sloty. Intel se tomu rozhodl učinit definitivně přítrž, nová „šedesátková“ generace jeho spotřebitelských čipsetů již takové sloty v základu neponese.
Takto hovoří samozřejmě čipset samotný, ale ten netvoří celou desku. Výrobci ale v případě, že budou chtít na desku PCI sloty dát, budou muset sáhnout po externím řešení, jakým je například PCI Express to PCI bridge společnosti IDT. Její malý čip PEB383 (14×14, nebo dokonce 10×10 mm pouzdro) stojí 4,95 dolaru (při odběru 10 tisíc kusů) a umožňuje na PCI Express navěsit 32bitovou 33/66MHz sběrnici.
Každá základní deska s čipsetem Intel P67, H67 či H61 tak v případě podpory PCI vyjde o přibližně 100 Kč dráž než bez této sběrnice. Vypadá to jako poměrně nelibý krok (zejména s ohledem na to, že v čipech se PCI pravděpodobně nachází, jen je záměrně vypnuta a nevyvedena), ale přiznejme si, že je nejvyšší čas PCI odstřihnout a pomalu na ni zapomenou jako se stalo s ISA či AGP. Pro specifická využití tu stále budou dostupná řešení, případně takovéto můstky, ale většině zákazníků PCI sloty jen ukusují prostor pro PCI Express karty.
Již nyní se ví, že mezi firmy nabízející převodník se připojí (nebo již připojily) i ITE (IT8890E na fotografii) a Nuvoton, očekává se i něco od Texas Instruments, PLX, Marvell a dalších, což by mohlo ceny ještě srazit. A ještě k poznámce o pouhém odstřihnutí PCI v čipu: Business/enterprise čipsety B65, Q67 a Q65 budou PCI sběrnicí disponovat.

Dvoujádrový procesor Qualcomm Snapdragon stavějící na energeticky nenáročné architektuře ARM patří mezi očekávané produkty již od svého představení před pár měsíci. Do mobilních telefonů a dalších zařízení si však cestu teprve klestí a ještě mu to chvíli potrvá. CPU se objeví v posledním čtvrtletí tohoto roku, pravděpodobně tedy všichni výrobci zařízení nestihnou předvánoční sezónu a mobilní přístroje s tímto kouskem křemíku značeným QSD8672 se objeví až po Novém roce. Zástupci Qualcommu však dodávají, že více agresivní výrobci, které nepotká nějaké škobrtnutí, mohou stihnout dostat své produkty ještě pod vánoční stromky.
Základní takt však stojí za to, 1,5 GHz na dvou jádrech přinese slušný nárůst výkonu oproti dosavadním ARMům pohánějícím rozličné tablety či smartphony. Díky 45nm výrobě se nemusí bát žádného fatálního nárůstu spotřeby, ostatně procesorová jádra jsou nezávisle taktovatelná. Čip dále podporuje přehrávání 1080p videa (single-core měly limit na 720p), má rozhraní HDMI a podporuje DDR2 i DDR3 paměti, obsahuje 600MHz DSP, podporu HSPA až do 28/11Mbit/s, GPS a mnohé další.
Konkurence nespí, Texas Instruments oznámil před pár dny, že svůj dvoujádrový OMAP4430 dostane do smartphonů a tabletů také ještě v tomto roce.
Zatímco mnozí stále ještě vylepšují svá PC nákupem rychlejších a větších modulů DDR2, přítomnost již zcela patří DDR3. Je tedy nejvyšší čas rozhovořit se o generaci čtvrté, což organizace JEDEC a výrobci pamětí udělali.
Aktuální informace jsou „nástřelem“ parametrů pamětí DDR4, finalizace specifikací se předpokládá někdy v příštím roce. Na trhu se tak DDR4 objeví v roce 2012 s tím, že se opět očekává dvou až tříleté období, kdy proběhne přechod z DDR3.
Tak jako DDR začínaly na 200/266, aby nakonec skončily na DDR-550/600, DDR2 přešly od 400/533 až k 1200 a DDR3 se zatím od 800/1066 dostaly k 2400+ (přesněji bych měl napsat, že nyní již 2600+), považujme výchozí takt DDR4-2133 za odrazový můstek. Nedivil bych se, kdybychom se za nějakých 5-6 let bavili o DDR4-5000+ (a pokud bychom aplikovali teoretický trojnásobek původního základního taktu, na který se dostaly předchozí generace, tak bychom nepochybně hovořili minimálně i o DDR4-6000+), to vše stále při základních 1,2 V, případně o nižších taktech low-voltage DDR4, které budou mít jako základ jen 1,05 V.
V případě DDR4 dojde k radikální změně ve způsobu komunikace, protože se od klasické sběrnice přejde k point-to-point propojení. Omezení je jasné: Na jeden paměťový kanál půjde pověsit pouze jeden modul, tedy pokud nepřijde nějaká „obezlička“ typu toho, co se používá u serverových FB-DIMMů. Ale vážný problém to asi nebude, pro rozjezd se v desktopech počítá se čtyřkanálovými paměťovými řadiči, přičemž čtyři paměťové sloty jsou (vyjma Intel X58 či hybridních DDR2+DDR3 desek) referenční výbavou současných motherboardů.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.
. Ale to PCI je pech :-/, ale zase to beru optimisticky, těch karet co se bude vyhazovat
.
Ad DDR4 ptp:
No konečně to někoho napadlo. Docela jsem se divil už někde u prvních SDRAM. Taky by mohli zachovat kompatibilitu s DDR3 ať ty moduly aspoň chvíli vydrží.
U notebooků je to podobně - dneska už není možné sehnat "skutečnou" zvukovku do pcmcia / expresscard, trhu vládne jedině Creative X-Fi, což je hardwarový výstup pro CPU-emulovanou zvukovku.
Kamarád má nějakou starší pcmcia Creativku, ale vytahuje ji jen při vzácných příležitostech 
Tak se musím opravit - možné to je, ale daleko těžší, než před několika lety. A i ty ceny (~11K Kč) jsou furt stejné 
).
Za to rozdíl mezi digitálně připojeným receiverem a analogově připojeným poznám spolehlivě (také odzkoušeno - nepoznal bych to myslím si jen u nějaké kvalitní dobře odstíněné externí zvukovky připojené k receiveru kvalitními kabely. Interním zvukovkám co se analogového výstupu týče opravdu nedůvěřuji).
Zkrátka integrovaná zvukovka + digitální výstup je naprosto ideální (pokud člověk není nějaký naprosto šílený audiofil).
>>> Zrušit PCI? S tím ať si trhnou, potřebuju někam zapojit svůj Sound Blaster Live!
Malo kricite, malo nabadate ke kriku kamarady a vysledek ..... nikdo PCI nepotrebuje a tak se nebude osazovat. Hodite zvukovku do popelnice a koupite moderni do moderniho slotu.
.
Zvukovka do PCIe je dost dobrej overkill, tam se vejde snad 100 kanálů v maximální existující kvalitě
.
Jinak PCI ještě vydrží dlouho (ISA vydrželo taky) a koneckonců existují adaptéry PCIe deska → PCI karta. I když jsou dost drahý..
Ale třeba na gamesení bohatě stačí dvě menší bedničky se subwooferem... na vytočení sousedů s přehledem.
No ono to mate jedno pac vzdy bude kricet jen mensina chtejici vehementne RS232 v notebooku a podobne veci jez opravdu potrebuje jen par lidi na svete.Oni potom prijdou ze windows 7 neumi pracovat s jejich obstarozni DOS aplikaci a pokud ano tak neumi v prostredi win 7 pristoupit na seriovy port a podobne.
Nedavno jsem vyhazoval MB (nejaky 486) jez mely jenom DIN konektor na klavesnici a 6 x ISA. Tak takovy MB bych dneska teda nechtel.
Dycky sem mel lepší pocit z osazene Intel PRO/1000 do PCI jak z interni sitovky, kterou obvykle vypinam'Lepsi pocit' je opravdu vyborne kriterium pro hodnozeni hardware. Sebelepsi gigabitova sitovka zapojena do bezne PCI (32bit, 33 MHz) muze dosahnout nejvys 1/3 - 1/2 potencialu gigabitoveho ethernetu (proste proto, ze PCI ma mensi propustnost nez gigabitovy ethernet).
Ale stejně je tu ještě možnost 66MHz PCI...
Tezko rict.
Asi jede ihned po nainstaleni systemu - jakehokoli takze uzivatel ani nevi ze ji ma a v tom je zakopany pes asi.
Mě nechtěl Realtek 8111 bootovat po síti.Coz je ovsem spis problem BIOSu nez samotneho chipu. Po vymene za externi kartu se o boot z ethernetu stara externi BIOS na karte.
zatím je problémem počet "nativních" pcie linek.Coz o to, byl bych spokojen i s sesti-sedmi PCIe x1 linkama.