plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Na konferenci HotChips 2010 konečně firma AMD oficiálně uvedla dvě nové architektury, z nichž bude v nadcházejících letech vycházet. Jsou svým způsobem takovou malou revolucí, protože nejde ani tak o hotové kusy křemíku, které se napasují do socketů, ale o jakési základní „procesorové moduly“, z nichž bude firma sestavovat výsledné produkty.
Bulldozer, jakožto větší z obou stavebních strojů, bude srdcem těch energeticky náročnějších desktopových procesorů. Uplatnění nalezne jak v ryzích CPU, tak v APU (zjednodušeně: kombinace CPU+GPU, již jsme si o něm několikrát povídali). Na rozdíl od Intelu, který s integrací GPU a CPU v jeden produkt přišel dříve (ale ne první, první byl v novodobé x86 historii Cyrix MediaGX), ale AMD do APU vloží výrazně technologicky vyspělejší a výkonnější GPU, které bude primárně hrát roli akcelerátoru paralelních výpočtů. Jde o krok zhruba v duchu toho, když se do x86 procesorů začaly přidávat matematické koprocesory x87, do té doby jinak sídlící na desce ve vlastním socketu a prodávané za hříšné peníze (8086 + 8087 versus pozdější např. 80486 „DX“ s 80487 inside).
Celá podpora bude viset na softwaru, výrobci se totiž budou muset chtě-nechtě naučit používat jiný (paralelní) způsob uvažování při tvorbě aplikací a ostatně také začít používat OpenCL (případně ATI Stream, ale OpenCL je univerzální otevřený standard) nebo též DirectCompute pod Windows. V tomto ohledu má AMD za Nvidií jistý skluz, ta má již 4 roky v běhu svůj systém CUDA (s OpenCL do značné míry podobný až shodný).
Pokud bychom na integrovanou grafiku v Bulldozeru pohlíželi jako na regulérní část CPU, pak je nepochybné, že AMD Intelu velmi rapidně výkonově poodskočí. Osobně bych se nedivil, kdybychom „do roka a do dne“ četli zprávu o tom, že Intel koupil Nvidii – s Larrabee to nevypadá vůbec růžově a Nvidia i AMD jsou v GPGPU velmi čilí a s příchodem Direct Compute poslední generace a nastupujícím OpenCL (které běží u AMD vedle GPU i na běžných CPU) se mohou začít dít velké změny v rozložení trhu grafik.
Bulldozer jako takový je základ pro dvoujádrový procesor, který lze na křemík umístit ve více kusech (a získat tak 4, 6, 8, … jader), přidat logiku pro sběrnici PCI Express, paměťový řadič, sdílenou L3 cache, GPU a tak dále, co hrdlo ráčí. S Bulldozer AMD tvoří ještě flexibilnější přístup k architektuře CPU, než s jakým přišla u generací K8, K10 či K10.5.
Co se týče poměru mezi celočíselnými operacemi a těmi v plovoucí čárce, pak AMD stále vidí většinu práce, která procesory vytěžuje, jako celočíselnou. I z toho důvodu nebude mít každý prodaný procesor Bulldozer architektury integrovanou FPU jednotku, ta bude pro obě jádra sdílená. Nakolik se tímto rozhodnutím firma trefí do poměru operací u aplikací příštích let, to ukáže až čas. A že se umí jak skvěle trefit (Radeony HD 4800 – odlehčená, flexibilně navržená paměťová sběrnice a vyvážený poměr jednotek v GPU), tak netrefit (HD 2900 – přehnaně robustní sběrnice a nevhodný poměr jednotlivých částí GPU), to jsme se již v minulosti přesvědčili.
Bulldozer si na 99,99 % vyžádá pochopitelně nový socket. AMx je tu s námi ale už povážlivě dlouho, takže to berme jako další významný přechod, u kterého doufejme AMD nadále dlouho setrvá a třeba nějaké ty „AM4“ desky s námi vydrží i do generace „AM5“. V serverech je kompatibilita otázka, tam jsou sockety jako G34, ale uvidíme.
Z hlediska instrukcí AMD jako onen širák odhazuje v dál SSE5, neboť zde budou vedle SSE 4.1 a 4.2 také AVX, resp. XOP, dále se sluší zmínit ještě úspornější režim C6.
Menším z návrhů je Bobcat, který je přichystán jako konkurence v ULV segmentu, případně pro Atomy. Jeho výkon je projektován na ~90 % výkonu současných jader AMD, ale pouze na poloviční ploše křemíku. Z toho pak logicky vychází rapidně nižší spotřeba procesoru, AMD jej ostatně nazývá „sub-one-watt per core“, tedy každé jedno jádro si bude (patrně za běžného nenáročného provozu) schopno vyjít s energií v řádu stovek mW.
A jako u Bulldozeru je i Bobcat základní stavební modul, ve výsledném procesoru se tedy můžeme dočkat více jader. Bobcat je hned od začátku koncipován jako APU, tedy s integrovanou grafikou (byť nelze vyloučit, že se objeví i bez ní, otázkou však bude, jestli tak bude vyroben, nebo půjde o deaktivované vadné GPU). Za výrobou bude zpočátku stát TSMC a její 40nm proces, nyní již slušně odladěný, zejména tyto malé čipy nedělají problémy.
Takovým typickým procesorem bude „Ontario“ se dvěma Bobcat jádry a integrovanou grafikou zvládající DirectX 11 a nesoucí dále DDR3 řadič. V provedení BGA se bude přímo lepit na desky levných super-úsporných mobilních zařízení, na kterých si i celkem slušně zahrajete hry, nemluvě o akceleraci videa.
Je třeba si na rovinu říci, že na Phenomech II AMD v podstatě jen přežívá a jde jen o určitou „drobně“ vylepšenou subgeneraci vycházející z původních Phenomů a ještě dále z prvních Athlonů 64. Intel je na tom z hlediska architektury a jejího výkonu celkem o dost lépe a na to AMD měla reagovat již dávno. Stalo se tak ale až nyní; to v tuto chvíli není důležité, důležité je, jak si nová architektura povede z hlediska výkonu, spotřeby, výrobních nákladů a s tím související výtěžností výroby.
AMD má totiž něco, co se hodně počítá: Kompletní herní/výpočetní platformu pokrývající výkonnostní segment od „netbookového“ až po HPC (High performance computing). Nvidia možná má v ultra-mobilním segmentu Tegru a v HPC své Tesly a Quadra, nicméně nemá nic, co by mohla nabídnout hráčům jako celek, musí se spoléhat na desky a procesory Intelu (protože na platformu AMD, kde je vždy k dispozici CrossFire X, se pouštět moc nechce) a ostatně i proto před řadou měsíců „peklo zamrzlo“ a objevila se podpora SLI na ne-Nvidia čipsetech, dokonce i deskách bez čipu Nvidia nf200.
Intel je z tohoto hlediska také ve špatné pozici, neboť nemá a nikdy neměl pořádné GPU a zkušenost s Larrabee ukazuje, že snad ani nikdy mít nebude. Jednou za pár let si firma zopakuje cyklus najmutí lidí, nasypání stovek miliónů (miliard) do vývoje GPU, aby vše po několika měsících zabalila. Naposledy jsme to zažili s Larrabee. Intel tak drtí konkurenta na poli grafik právě pouze silou své monopolní pozice (nedávno odškodnil AMD 1,25 miliardou USD a uvidíme, jestli nepřijde na odškodnění i Nvidia) a záměrným přesouváním GPU a čipsetu do CPU, aby si tak pojistil prodeje celých platforem. Takto vznikají statistiky, kde Intel vede jako největší prodejce grafik na trhu, ale tato realita je poněkud pokřivená.
Mně osobně z toho opravdu vycházejí minimálně dva možné scénáře: Buď Nvidia nějak „obejde“ problém s x86 licencí, nebo ji Intel koupí. AMD má nové papírově krásné železo a víme, že jak čipsety, tak GPU i CPU umí a navíc až se pořádně rozjede GlobalFoundries (a továrna v New Yorku), bude se mít ještě o něco lépe. Další velký krok ji ale teprve čeká: Přesvědčit partnery, že to a) má budoucnost a b) firma zvládne i softwarovou stránku (windowsové a linuxové ovladače, podpora OpenCL, doprovodné utility, akcelerace videa včetně 3D atd.).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
13.9.2010 16:39
Limoto | skóre: 32
| blog: Limotův blog
No, uvidíme, třeba v těch AM3 deskách ty buldozery nakonec půjdou, třeba i neoficiálně...
AMD má totiž něco, co se hodně počítá: Kompletní herní/výpočetní platformu pokrývající...To se, řekl bych, nepočítá vůbec. Když už vyrobí skvělé GPU, nic mi nebrání provozovat ho s Intelem. Když už vyrobí skvělé CPU, nic mi nebrání provozovat ho s nVidií. Zvlášť v HPC, highendu a mainstreamu to moc velký význem nemá. Ostatně jakákoli sentimentalita ohledně "slušného AMD" nemá smysl. Při první příležitosti chytili Inelovské manýry a oznámili, že nVidia a Broadcom už nebudou dodavateli chisetů pro Opterony. To jen k té "ucelené" platformě
ATI neměli nikdy kupovat, protože na to prostě neměli.Akorát jak se teď ukazuje, za chvíli tady budou mít a prodávat něco, o čem se Intelu může jenom zdát (pokud teda nekoupí nVidii), takže se jim koupě ATI nakonec zaplatí. Ale OK, je mi jasné, že posuzovat investici podle toho, jakou bude mít návratnost za víc než půl roku, se dneska moc nenosí. Chybou managementu bylo akorát to, že místo koupě ATI se mohli sloučit s nVidií a vyhnout se tak problémům s financemi.
Nevím proč bych měl z nostalgie kupovat téměř nekonkurenceschopné produkty jen proto, že v roce 2003 vyráběli dobré CPU!Nejedná se o žádnou nostalgii. U Intelu možná mají procesory, kterým AMD nemůže konkurovat, ale takové mě nezajímají, protože stojí 20000. To radši ve svém požadavku na výkon o něco slevím a najednou jsem u AMD v cenové relaci okolo 5kKč a u Intelu okolo 7kKč za cca stejný výkon. (A nebo ten rozdíl taky může být 7kKč nebo 20kKč, když chci šestijádro.)
Akorát jak se teď ukazuje, za chvíli tady budou mít a prodávat něco, o čem se Intelu může jenom zdát (pokud teda nekoupí nVidii), takže se jim koupě ATI nakonec zaplatí. Ale OK, je mi jasné, že posuzovat investici podle toho, jakou bude mít návratnost za víc než půl roku, se dneska moc nenosí.O tom "za chvíli" vykládají už několik let. Vydání Fusion produktu je pořád dokola odkládáno (původně měl vyjít už dávno). Takže až něco dodají do obchodu, můžeme se bavit. S posledními IGP Intel už mají prakticky rovnocennou konkurenci a jediná jasná převaha jim zbývá v samostatných grafických chipech. Počkjme si tedy na reálné produkty. Třeba nám zase v prosinci řeknou, že se fusion odkládá
Chybou managementu bylo akorát to, že místo koupě ATI se mohli sloučit s nVidií a vyhnout se tak problémům s financemi.To byla chyba přímo fatální. S obrovským úspěchem nVidie s G80 a G92 by výsledná společnost naopak získala obrovský balík peněz. Navíc by zcela ovládla trh HPC. Dovolím si tvrdit, že i kdyby k žádné fuzi nedošlo, partnerství AMD a nVidie bylo v té době tak silné, že jakýkoli scénář s nVidií by byl pro AMD lepší než tohle.
Nejedná se o žádnou nostalgii. U Intelu možná mají procesory, kterým AMD nemůže konkurovat, ale takové mě nezajímají, protože stojí 20000. To radši ve svém požadavku na výkon o něco slevím a najednou jsem u AMD v cenové relaci okolo 5kKč a u Intelu okolo 7kKč za cca stejný výkon. (A nebo ten rozdíl taky může být 7kKč nebo 20kKč, když chci šestijádro.)Prosím? Situace je bohužel taková, že ani ten nejvyšší Phenom i965BE si v průměru neškrtne oproti nejlevnějšímu Core i5 750 za cenu 4500,- ! Dokonce i 6 jádrové Phenomy mají problém překonat i7 860 (s1156) a rozhodně se nejedná o testy co nedovedou 6 vláken využít, protože 4 jádrové Phenomy mají mnohem nižší výkon než ty 6 jádrové. Ve skutečnosti je situace taková, že cenový rozdíl v sestavě je obecně do 10%, což je velmi malý rozdíl vzhledem k délce investice, provozním vlastnostem a výkonu.
3.9.2010 17:46
Limoto | skóre: 32
| blog: Limotův blog
Jenže 955 není nejrychlejší Phenom...
puvodne Melo AMD koupit NVIDII ale sefofe se moc nemuseli navzajem ..... a vysledek je ze Nv je ted blizko krachu :)
A to je tohle preview postaveno na modelu méně výkoným jádrem. Většina CPU Sandy Bridge budou mít grafiku s dvojnásobným počtem výpočetních jednotek. A na rozdíl od Bulldozeru, tohle jsou už reálné existující produkty.
A taky by mě zajímalo, proč 1024x768, lowest quality.No to je jasné, protože v takovém rozlišení/kvalitě má výkon CPU o dost větší a výkon GPU o dost menší vliv na výkon celkový. Takhle se dělaj benchmarky
4.9.2010 17:18
Solitary
4.9.2010 19:16
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
.
Tvuj jednojadrovy inorder atom? Typuju tak 0.2, hehe.
Kdyz jsme ve skole delali umelou inteligenci a testovali klasifikatory, tak to projeti tri klasifikatoru testovacima pripadama trvalo tomu corde 2 duo v macbooku asi tri sekundy, kolega na atomu to delal patnact minut. Jojo, to byly casy.
4.9.2010 21:49
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
trvalo tomu corde 2 duo v macbooku asi tri sekundy, kolega na atomu to delal patnact minutTak takový rozdíl už podle mě musí být chybou v implementaci. To je 300násobný rozdíl, Atom má 3200 bogomips (což odpovídá 3,300 GIPS dle dokumentace) a 2,1 GFLOPS, C2D kolem 25-50 GIPS MIPS a 25 GFLOPS. To nevypadá na 300× více, ale spíš tak 10×.
Je taky mozny, ze se java na atomu chova zvlast silene, ze mel malo ramky a prisernej disk nebo tak.
Tak takový rozdíl už podle mě musí být chybou v implementaci.Nebo v kompilátoru...
Pekny clanok ale:
Bobcat je hned od začátku koncipován jako APU, tedy s integrovanou grafikou (byť nelze vyloučit, že se objeví i bez ní, otázkou však bude,....
a pod tym:
Intel tak drtí konkurenta na poli grafik právě pouze silou své monopolní pozice (nedávno odškodnil AMD 1,25 miliardou USD a uvidíme, jestli nepřijde na odškodnění i Nvidia) a záměrným přesouváním GPU a čipsetu do CPU, aby si tak pojistil prodeje celých platforem.
Predpokladam ze amd presuva GPU do CPU nahodne, narozdiel od Intelu
(V tom pripade ale necudo ze Intel je na to lepsie. Kona totiz zamerne )
Celá podpora bude viset na softwaru, výrobci se totiž budou muset chtě-nechtě naučit používat jiný (paralelní) způsob uvažování při tvorbě aplikací a ostatně také začít používat OpenCL (případně ATI Stream, ale OpenCL je univerzální otevřený standard) nebo též DirectCompute pod Windows. V tomto ohledu má AMD za Nvidií jistý skluz, ta má již 4 roky v běhu svůj systém CUDA (s OpenCL do značné míry podobný až shodný).Tohle nejsou úplně přesné informace.
3.9.2010 13:16
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
V ATi ovšem nebyli schopni dát svému SDK punc spolehlivosti a stability, a je otázka, jestli se jim to povede s OpenCL.... a právě tak to bylo myšleno...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz