Americká společnost Reflection AI světu představila Beam, open-weight model s 501 miliardami parametrů (z toho 23 miliard aktivních), určený především pro programování a práci autonomních agentů. Podle autorů jejich model nabízí výkon srovnatelný s většími modely při výrazně nižších nárocích na výpočetní výkon. Beam nyní ještě prochází závěrečným testováním, na stránkách Reflection AI se však lze zaregistrovat a získat předběžný přístup. Váhy modelu, dokumentace a nástroje pro vývojáře mají být zveřejněny v průběhu tohoto měsíce.
OpenCourant je komunitní fork OpenRadioss, tj. open source softwaru pro simulace havárií, nárazů a vysoce nelineárních dynamických dějů metodou konečných prvků. Společnost Siemens v loňském roce dokončila akvizici společnosti Altair Engineering, jež před čtyřmi lety uvolnila open source verzi OpenRadioss svého proprietárního softwaru Radioss. Minulý týden Siemens OpenRadioss pohřbil. Integroval jej do svého softwaru Simcenter, webovou stránku OpenRadioss přesměroval na Simcenter a repozitář OpenRadioss na GitHubu odstranil.
Pořadatelé devátého ročníku komunitního setkání správců nejen českých a slovenských sítí – CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna, vyhlásili Call for Abstracts. Náměty na vystoupení mohou zájemci přihlašovat do 31. října na webu akce a vybírat mohou ze tří sekcí – správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Zveřejněny byly také Call of Partners určené sponzorům a partnerům setkání, kteří by například chtěli mít na
… více »Strata je open-source inferenční engine, který umožňuje lokálně provozovat rozsáhlý čínský model Qwen3.8-Flash-Next, který by jinak nejspíše vyžadoval serverovou infrastrukturu, na běžném herním počítači s alespoň 12 GB VRAM, 32 GB RAM a dostatkem místa na SSD. Nároky na paměť a rychlost generování se liší s použitou variantou modelu Qwen. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Americký prezident Donald Trump oznámil vznik federální Jednotky pro superinteligenci (Super Intelligence Force), která má koordinovat postup vlády, technologických firem, náboženských organizací a dalších institucí v oblasti rychle se rozvíjející umělé inteligence (Trumpem oficiálně nazývanou superinteligencí). SIF, podřízená přímo Trumpovi, má pomoci Spojeným státům udržet v oblasti SI technologický náskok nad světem a
… více »Klient je e-mailový klient pro GNOME s nativní podporou Proton Mailu, PGP a spamfiltrem řízeným AI. Napsaný je v Go s GTK4 a libadwaita. Připojuje se přímo k Proton Mailu (bez Proton Bridge), ke Gmailu, k Seznam.cz a k libovolné schránce IMAP/SMTP. Každou novou zprávu nejdřív posoudí spamfiltr a teprve potom ji ukáže a ohlásí. Rozhraní je česky a anglicky.
Hra Doom nově běží také v SQL databázi CedarDB. Představen byl SQLDoom. Vyzkoušet lze online demo. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 5.0. S podporou hardwarového dekódování videa na desktopu.
Moderní linker mold, rychlejší alternativa k LLVM lld nebo wild, byl vydán v nové major verzi 3.0.0. Přepsán byl z C++ do Rustu.
Po osmi letech od vydání verze 2.0 byla vydána nová major verze 3.0 multiplatformního editoru tagů MusicBrainz Picard (Wikipedie). Přehled novinek, vylepšení a oprav v changelogu.
O APU od AMD jsme si blíže povídali před více než měsícem, když jej AMD představila na Computexu, nyní je vhodný čas na několik novinek.
Týkají se termínů uvedení jednotlivých variant na trh. „Ontario“ vyráběné 40nm procesem u TSMC a „Llano“ vyráběné na 32nm procesu u GlobalFoundries mění předpokládaná data uvedení.
Šokující změny se nekonají, 40nm výroba od TSMC tu, s jistými zádrhely, je více než rok, takže právě Ontario se objeví o něco dříve, než bylo v plánu. S nejvyšší pravděpodobností hraničící s jistotou (DigiTimes mají ke zdrojům hodně blízko) se Ontaria dočkáme ještě letos, protože sériovou výrobu nastartují v TSMC snad dokonce již tento kvartál (a pak proč si AMD nevystačí se 40nm výrobou GPU značně převyšující poptávce – důvod je zde, nemalou část nasmlouvaných kapacit jí baští a bude baštit APU – nepochybně jde o plus pro Nvidii a její GF104).
První Ontaria s CPU jádry „Bobcat“ budou superúspornou variací na Atomy, jedno procesorové jádro si v klidu vezme méně než 1 W, doprovázet je pochopitelně bude DDR3 řadič a základní integrovaná grafika.
V průběho posledního kvartálu tohoto roku (také se už těšíte na ochlazení? :-)) budou tyto kousky křemíku „fasovat“ výrobci zařízení, takže je poměrně reálné, že na CES 2011 hned po Novém roce se dočkáme záplavy malých úsporných netbooků a dalších zařízení stavějících na AMD APU. Ontario také u TSMC přispěje k větší rozmanitosti 40nm výroby a posílí její podíl na ziscích firmy.
Drby z Fudzilly (která si o důvěryhodnosti DigiTimes může nechat maximálně jen zdát, byť často má informace přesné) hovoří o integrované grafice na úrovni Radeonu HD 5500 – to vypadá velmi slibně, je ale otázkou, na kolik budou osekány frekvence a architektura GPU. Přeci jen bude potřeba vyvážit celkovou spotřebu APU na optimální mez, možná se toto týká až Llano.
Llano se nám oproti plánům odsouvá až na první polovinu příštího roku a jde o informaci přímo z úst Dirka Meyera, šéfa AMD. Zcela jistě to ale nebude předpokládaný první kvartál, spíše tedy počítejme s obdobím květen-červen 2011. Za odsunem stojí aktuální potíže s výtěžností 32nm procesu u GlobalFoundries.
Každopádně je na čase začít se ptát, jak na toto budou jednotliví výrobci reagovat. Intel má pochopitelně své Atomy, jejichž záběr na trhu postupně rozšiřuje (připomeňme, že to není zas tak dávno, co přišel s Atomem pro zařízení spotřební elektroniky), Nvidia se do x86 asi hned tak, navzdory neustále vytahovaným drbům o x86 procesoru, nepodívá a bude dále spokojeně „přežívat“ s Tegrou využívající k firemnímu GPU procesory ARM – a ty jsou na průběžném vzestupu již hodně let – případně samostatnými grafikami v noteboocích podpořených technologií Optimus. Ale přijde někdo další?
Zatím se jedná sice jen o první vzorky, ale faktem je, že výroba nové generace CPU od AMD s kódovým označením „Bulldozer“ v tuto chvíli startuje. AMD předala své výrobně GlobalFoundries první fotomasky pro výrobu procesorů architektury Bulldozer, a tak můžeme doufat, že se během několika (tý)dnů dozvíme, jak úspěšná tato první série byla, jaká je výtěžnost, a tak vůbec.
V návaznosti na tyto předpoklady lze očekávat, že by se výroba Bulldozerů u AMD, pardon – GlobalFoundries, mohla rozeběhnout ještě tento rok a do sériové výroby překlopit hned začátkem roku příštího. V případě zájmu naleznete podrobnosti o architektuřeBulldozer v loňském článku, další bližší informace AMD přinese na konferenci Hot Chips koncem srpna.
Přenosy HD videa na vzdálenost větší několika metrů už nejsou taková „legrace“ a obvykle žádají hodně kvalitní HDMI (či jiné) kabely. Na toto reaguje nová specifikace standardu HDBaseT, která přináší možnost posílat HD video po klasickém ethernetu až do obligátní vzdálenosti 100 metrů. Za vším stojí HDBaseT Alliance, v níž sedí firmy LG Electronics, Samsung Electronics, Sony Pictures Entertainment a Valens Semiconductor.
Na přenos na uvedenou vzdálenost si sice systém vyžádá kabeláž kategorie 5e nebo 6, ale zato pak do přenosu umí vepchat nekomprimované HD video se zvukem a k tomu i 100Mbit ethernet a samotné napájení (které utáhne i 100W zařízení!) a další řídící signály. Videem je pochopitelně rozuměno jak 1920×1080p video, tak i v dnešní době firmami silně tlačené 3D Full_HD video, stejně jako 4k×2k.
Specifikace rozhodně zajímavé až impozantní a zjevně jdou do bitvy přesně na ono pole, kam se postavilo již HDMI 1.4, které v aktuální revizi umí pro změnu posílat ethernetová data po HDMI kabelu. U HDBaseT nebude hlavní problém kabeláž, nýbrž switche, routery a další elektronika v cestě, která zkrátka musí být schopna utáhnout 10,2Gbps přenos, který HDBaseT využívá. Pro přenos na více než 100metrovou vzdálenost již pochopitelně bude HDBaseT vyžadovat aktivní prvky, kterými půjde trasa prodloužit na 800 m. Ale což, srovnání s HDMI i DP i máte v tabulce.
První zařízení s podporou HDBaseT se mají na trhu objevit již letos, licencování se rozeběhne záhy. Příští rok očekává aliance masivnější proniknutí na trh.
Výhodou pro HDBaseT nepochybně je, že pokud již má člověk po baráku natahán ethernet, tak v případě kvalitnější kabeláže se nemusí obtěžovat s protahováním HDMI či DP kabelů, pouze vymění aktivní prvky (či provede upgrady firmwaru).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
samotné napájení (které utáhne i 100W zařízení!)Nedovedu si představit 100W přes takové tenké drátečky
Takový powerline Ethernet
Drby z Fudzilly (která si o důvěryhodnosti DigiTimes může nechat maximálně jen zdát...)...Zrovna dneska je na Fudzille velmi trefný článek. Dává za pravdu všem, kteří už roky vyjadřují svůj názor, že celá akvizice ATI v podání AMD byla jen nekonečnou řadou totálně idiotských manažerských rozhodnutí. How AMD failed to materialize its ATI dream
nvidiotumPronesl fanatik.
Pro 10Gb Ethernet existuje standard 10GBase-T, který umí chodit tuším po nějakém CAT6a/CAT7. Podmínkou je šířka pásma cca 500 MHz (x4 full-duplexní kanály), tj. asi 5 bitů na symbol ve full duplexu. Nejlepší CAT7 kabely končí tuším někde na 900 MHz, běžná šířka je ale tuším nějakých 300 MHz na vzdálenosti 100m.
Nabízí se tedy srovnání HDBaseT s 10GBase-T. Budu ignorovat zmínku, že HDBaseT bude umět až 20 Gbps - bavme se o 10 Gbps. Budu ignorovat, že v tom přenosu se bude s nekomprimovaným HD videem (simplex) multiplexovat dokonce i 100Mb (možná až 1Gb) duplexní Ethernet a nějaké další kanály (třeba vícekanálové Audio). Bavme se pro jednoduchost o 10Gb, stejných jako u 10GBase-T.
10GBase-T potřebuje kabeláž, schopnou 500 MHz. Kolik umí CAT5e? Podle mého nějakých 100-150 MHz. Tzn. pro přenos po CAT5e by byla potřeba cca čtyřnásobná bitová hloubka, tj. nějakých 20 bitů na symbol. To mi přijde jako naprostá utopie. I pokud by se šířka pásma trochu natáhla nějakou ekvalizací, tak si tím zase zesílíte rušení a víc se projeví vlastní šum analogových stupňů v cestě... Takováhle bitová hloubka je sci-fi, a podle mého nikoli daleko za hranicí současné technologie, ale daleko za hranicí fyzikálních zákonů. Na kratší vzdálenosti prosím, na 100m ne.
Další věc: současné implementace 10GBase-T žerou nějakých 20W na transceiver. Pokud připustíme, že HDBase-T je v podstatě simplexní přenos, tak řekněme 20W na linku. To nevypadá jako technologie do domácnosti.
Pokud by se to začlo trochu prosazovat, mohlo by to být díky masovému trhu nakonec levnější, než 10GBase-T Ethernet (zejména ten dnešní).
Zajímavá je možnost HDBase-T repeaterovat/switchovat. Opět to podle mého není věc, která by našla uplatnění v domácnosti - s ohledem na cenu, spotřebu, složitost.
=> nechte na hlavě, podle mého je to vhodné spíš pro průmyslové použití.