Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
GeForce GTX 460 máme na trhu relativně krátce, ale už nyní jsou jasné dvě věci: Za prvé 768MB verze oproti 1GB poněkud zaostává, ale to není překvapení. Stejné lze říci i o „za druhé“: 1GB verzi, zejména po masivním přetaktování, kterého je schopný snad každý vyrobený kus, často „dochází dech“ ne kvůli výkonu GPU či propustnosti pamětí, ale kvůli velikosti pamětí. Zkrátka na jisté věci je 1 GB grafické paměti málo, a právě proto výrobci uvádějí na trh 2GB GeForce GTX 460, z nichž se dnes podíváme na dvě (tři).
Gainward GeForce GTX 460 Golden Sample nabídne svému majiteli o něco zvýšené takty (ale jen symbolicky, z původne 675MHz GPU „smahlého“ Gainwardem na 700 MHz lze při troše umu dostat i dalších 200 MHz bez nutnosti měnit chlazení karty), jinak kromě lépe vypadajícího chladiče oproti referenčnímu již jen standardní výbavu v podobě dvou DVI a jednoho HDMI výstupu (DisplayPort bohužel chybí, místo něj je tu trochu zvláštně výstup VGA).
S Gainwardem je pak prakticky shodná i 2GB GeForce GTX 460 od firmy Palit. Důvod je prostý, tyto dvě firmy jsou vlastně jedna a tatáž.
To Zotac šel dále, jeho 2GB karta disponuje velkým chladičem Accelero Twin Turbo Pro od švýcarských Arctic Cooling, nese tedy masivní heatpipe a dvojici regulovaných 92mm ventilátorů. Místo nevhodného VGA výstupu zvolil Zotac osazení DisplayPortem, což chválím (Zotac jej má i na dalších GTX 460). Zatím sice neznáme frekvence, ale ty opět nejsou podstatné, karta je doslova stvořena k taktování.
Samsung EcoGreen F4 je disk, po kterém byste se měli rozhodně poohlížet, skladujete-li doma kvanta videí a podobného obsahu, kde nezáleží ani tak na rychlosti či přístupové době, ale spíše na nízké hlučnosti a spotřebě/zahřívání. Disk je totiž další kousek, ve kterém se nacházejí nejnovější diskové plotny o kapacitě 667 GB. Dva terabajty jsou tak tvořeny pouze třemi plotnami a pokud mohu soudit na základě svého 1,5TB 500GB/plotnového Samsungu s taktéž 5 400 otáčkami za minutu, je to opravdu lákavé.
Samsung se u EcoGreenu F4 chlubí s o 19 % svižnějším náběhem disku „do práce“ a o 23 % nižší spotřebou – takové změny vyvolá možnost zjednodušení konstrukce disku po odstranění čtvrté plotny. Vzpomínáte na první 1TB disk na trhu, Hitachi s pěti 200GB plotnami? Každopádně F4 má 3,0Gbps SATA rozhraní a 32 MB cache, jeho cena je stanovena na 120 dolarů, ale u nás čekejme výrazně více; kromě přirážky distributorů a prodejců nesmíme zapomenout na „výpalné“. Vedle 2TB verze se objeví i 1,5TB vzniknuvší pochopitelně zaříznutím kapacity 2TB disku (aneb marketing v akci, ale na to jsme snad již zvyklí).
Značka Fortron se poté, co si začala „pletky“ s EuroCase, již sice netěší takové popularitě jako před 5 až 10 lety, nicméně výrobce nikterak nezahálí a jeho nový zdroj je něco, co rozhodně spadne do nejužšího výběru zdrojů pro úsporná PC.
FSP450-60PTM je 450W zdroj, který totiž získal nově i desktopům přístupnou nejpřísnější 80Plus Platinum certifikaci. Při 20-50-100% zatížení dosáhl na účinnost 90,79-93,13-91,89 %, která se řadí mezi jedny z nejlepších výsledků v této výkonnostní třídě zdrojů (účinnost byla stanovena na 115V napětí, pro naše 230V rozvody bude zdroj ještě o fousek účinnější).
Ačkoli je ocejchován relativně skromně, nabízí na větvích celkem slušné parametry: +3,3 V/24 A, +5 V/15 A, +12 V1/17 A, +12 V2/16 A, +5 Vsb/2,5 A a -12 V/0,něco A. Starší „70+/80+“ zdroje Fortron měly takto dimenzované 12V větve a nesly i označení „550 W“, což něco napovídá.
Zdroj využívá moderní topologii s DC-DC konvertorem a dalšími specialitkami poslední generace napájecích zdrojů, bez kterých by se takto vysoko s procenty nedostal. Mezi kabely nabídne nepochybně 24pin ATX + 4pin (možná 8pin?). Kolik bude PCI Express a SATA, to se teprve dozvíme, jediná dostupná fotografie to neodhaluje. Každopádně na tento zdroj se již můžeme těšit, sice ještě není znám termín, ale mám ujištění, že zdroj se na našem trhu skutečně objeví, a to v nadcházejícím období. Určitě nebudu daleko od pravdy, když napíši, že pro takovou GeForce GTX 460 či Radeon HD 5850 to bude optimální volba.
Společnost Razer známá světu dražšími primárně herními periferiemi vrhá na trh nejnovější verzi myši Lachesis. Ta má rozměry 129×71×40 mm a váží sympatických 128 gramů. Jejím srdcem je nový laserový snímač honosící se rozlišením 5600 dpi (to je měnitelné po 125dpi krocích), dále ji výrobce vybavil 60kB pamětí s 9 tlačítky s velmi rychlou odezvou (HyperResponse) a v této kategorii nezbytnou 1000Hz komunikací.
Snímač myši zvládá sledovat změny o 5 metrů za vteřinu, kolečko má velmi jemný chod s 24 polohami a uživatelsky měnitelné RGB podsvícení, teflony jsou speciální nehlučné a vůbec jde o takovou „myš snů“.
Já se však nemohu ubránit (po osahání pár myší s 1600 až 2400dpi snímači) dojmu, že rozdíl mezi 4000 a 5600 dpi je vlastně víceméně již jen marketingový, minimálně pro většinu těch, kteří si novou Lachesis koupí. Rušivost podsvícení myši při hraní her je sice taktéž subjektivní, ale celkově prostě na této myši s cenou v přepočtu kolem 1500 Kč nenacházím nic zajímavého, zvláště v momentě, kdy si k ceně přidám ještě aspoň polovinu na „pořádnou gamesnickou podložku“. Každopádně nový Razer je zde, připraven pro náruživé hráče.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Osobně hraji už jen na notebooku a ne vždy je na myš tak velký dostatek místa. Možná i proto dávám přednost starší ošuntělé A4tech optické myši před 4barevnou gamesovou laserovou myší s daleko větší citlivostí. Problém je nejen ve velké váze laserové myši (A4tech váží jak poloprázdný balíček tictacu, ne víc), ale hlavně v nadzvednutí myši - optická mi reaguje jen na povrchu, 2mm nad ním už ne, což je super pro rychlé "přenášení" myši tak, abych nemusel jezdit celou paží po stole. Zato super gamesová laserová myš reaguje i 1cm (!!) nad povrchem a i svým tvarem a váhou je těžko nadzvednutelná. A že má vyšší citlivost, že zvládá na grafu divočejší pohyby? Já s tou optickou dám daleko víc "fragů", neptejte se mě, jak to. Je fakt, že svoji a4tech si nenaprogramuju podle sebe, že na ni potřebuju special kernel HID modul, ale funguje daleko lépe, než jakákoli jiná myš, kterou jsem kdy potkal.
Prostě mám takový pocit, že dnešní gamesové myši jsou spíš marketingový, než praktický tah
Já ve svém příspěvku nikde nesmínil nějakou Lachesis myš. Byl jsem se podívat a je to Ačtech X7 gaming mouse (tedy paradoxně taky od a4tech). Možná by mi Lachesis myš sedla víc, to nevím, ale ta bílá "a4tech 2X quickmouse" se dá podle mě uchopit daleko líp právě tím, že se nesnaží padnou do ruky tak okatě, jak "herní" varianta.
Jinak u desktopu pořád používám kuličkovou myš (Genius myslím, logo už se smazalo), kterou bez problému zvednu (taky), setkal jsem se i s podobně těžkými optickými myšmi, ale tu bílou a4tech bys musel zkusit sám, kdo nevyzkouší, neuvěří.
Je možné, že "profi" hráči hrají na ultra vysokou citlivost herních myší a už si vycvičili extra přesné jemné pohyby rukou, ale mě se to tím stylem kvůli adrenalinu až tak moc nedaří