Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Jméno Alessandro Giuseppe Antonio Anastasio „Volta“ jistě netřeba nikomu z vás „švihnutému“ elektřinou představovat. Nvidia nadále drží tradici pojmenovávání nových generací GPU po známých fyzicích, mezi které „Volta“ (k odhalení došlo na GTC 2013) žijící v 18./19. století patří. „Volta“ nastoupí odhadem rok a půl po Maxwellu. Ten přinese unifikovanou virtuální paměť (a připomenu také dřívější zvěsti o ARM CPU jádrech v GPU), „Volta“ pak přihodí do skládačky paměť přímo v GPU. Dosavadní praxe, kdy jsou vedle GPU na kartě také paměťové čipy a ty jsou výpočetním a jiným jednotkám v GPU k dispozici skrze tu širší, tu užší, ale obvykle nedostatečně rychlou sběrnicí, tak vezme – alespoň u některých čipů generace „Volta“ – za své.
Interní paměť v GPU generace „Volta“ bude schopná s GPU komunikovat přenosovou rychlostí 1 TB/s. Pro srovnání, aktuální špička Nvidie – GeForce Titan využívající 6 GB 6,0GHz 384bit GDDR5 pamětí – dává propustnost 288 GB/s. „Volta“ by tedy měl mít přímo v GPU k dispozici čtyřikrát rychlejší paměť, která navíc patrně bude rychlejší i z hlediska latencí. Otázkou samozřejmě bude, kolik toto spolyká tranzistorů, jestli to půjde vyrábět s dostatečnou výtěžností s ohledem na cílený výkon a kolik to v součtu bude stát. Snad jen pro úplnost: lze předpokládat, že GPU generace „Volta“ budou v roce 2015 vyráběna 20nm technologií u TSMC a uvedena buď ještě ten rok, nebo v roce 2016. Osobně bych tipoval, že nejdřív takováto GPU zamíří opět do HPC segmentu a až v roce 2016 přijde na svět odpovídající desktopová GeForce.
Obvykle to, že Nvidia „postraší konkurenci“ něčím takovým v roadmapě, znamená, že si je již danou technologií a schopností ji uvést na trh, jista. Někdy se to celé zpozdí, ale směr je roadmapou udán (tudíž nelze vyloučit, že „Volta“ jako celek nabere roční zpoždění – pokud nebude tlak na včasné uvedení a případně budou problémy s výrobní technologií). V tomto kontextu bude zajímavé sledovat, s čím přijde konkurenční AMD a také případně Intel.
U AMD dnes zůstaneme v současnosti. V ní totiž firma konečně po dlouhých odkladech oficiálně představila to, co mnozí výrobci již dávno uvedli na trh ve vlastní konstrukci a pod vlastním názvem: duální kartu generace HD 7000, tedy Radeon HD 7990 „Malta“. Prozatím nejsou ještě definitivně jasné parametry, takže to berme jako „duální Radeon HD 79xx“ a uvidíme, o jakých taktech a jakém TDP nakonec karta bude zpívat. Usuzovat na teoretickou maximální spotřebu (která vůbec nemusí souviset s finální hodnotou TDP, resp. limity jednotlivých PowerTune režimů), lze z přítomnosti dvou 8pin PCI Express napájecích konektorů: celkových 75 + 150 + 150 = 375 W je v této kategorii již obvyklá hodnota.
Cenu lze odvodit od aktuální ceny neoficiálních duálních HD 79xx, například PowerColor HD7990 6GB GDDR5 lze koupit za 23 tisíc Kč. Anebo se lze za ty peníze rok stravovat
.
Ještě jednu věc tu máme, která s grafickou divizí AMD úzce souvisí. AMD představila novou třídu grafických karet. Radeony Sky jsou určeny pro nasazení ve službách, které nabízejí či budou nabízet cloudové hraní, tedy vzdálené hraní na výkonné mašině v cloudu, za pomoci třeba levného tabletu, do něhož bude vše streamováno. Nvidia má svůj Project Shield a Grid, AMD tedy Radeony Sky. Typické využití bude takové, že Radeony Sky budou klientovu hru renderovat v cloudu a poté mu posílat realtime kódovaný stream H.264 1920×1080 s 30fps. To vše již současná generace GPU AMD zvládá plně hardwarově.
Na trh zamíří tři modely, z nichž ten nejvyšší Radeon Sky 900 je právě ekvivalentem Radeonu HD 7990, resp. dřívější výpočetní duální karty FirePro S10000. Nese dvě GPU s celkem 3 584 stream procesory a celkem 6 GB GDDR5 s propustností 2×240 GB/s. Nižší modely Sky 700 a Sky 500 jsou pochopitelně již jednočipové, se 1 792, resp. 1 280 stream procesory, v jejich případě tedy jde o ekvivalenty Radeonu HD 7950 GHz Edition, resp. Radeonu HD 7870 GHz Edition.
Osobně jsem celkem zvědavý, kam se tento trh vyvine, protože přes všechna „velkohubá“ prohlášení si stále myslím, že latence internetové konektivity jednoduše nejsou a v brzké době nebudou vyřešeny do té míry, aby hraní her skrze cloud nebylo „vopruz“. Ale rád se budu mýlit.
Aby to dnes nebylo jen o drahých grafických kartách, zakončíme to něčím, co má běžnou spotřební cenu, ale neobvyklou součástku na PCB. SSD Corsair Neutron totiž z běžné šedi spotřebních SSD s řadičem SandForce SF-2281 (v různých obměnách) vybočují použitím řadiče malé firmičky Link_A_Media Devices, kterou loni koupil sám velký Micron (to je ten americký výrobce NAND flash, který peče 20nm MLC čipy ve spolupráci s Intelem a šlape na paty Toshibě s jejími ktuálními 19nm MLC čipy).
Neutron GTX SSD dosud používaly 24nm MLC NAND flash čipy, nová revize ale přechází na 19nm toggle-mode MLC čipy, tedy velmi pravděpodobně právě mezi výrobci SSD oblíbené čipy Toshiba. Nic se ale nemění na řadiči, Link_A_Media Devices LM87800 se asi osvědčil, však jeho parametry jsou velmi pěkné: čtení i zápis až 550 MB/s, IOPS až 90 000 (náhodné 4k bloky, zápis i čtení) a pochopitelně podpora všeho ovyklého, ať již TRIMu, komunikace s 2x-nm i 1x-nm generacemi flash čipů či rozhraní 6,0Gbps SATA na „druhé straně“.
Pokud vás tedy nechává chladným přeci jen o několik procent nižší udávaná životnost 19nm MLC čipů, pak v cenících vyhlížejte novou revizi Corsair Neutron GTX CSSD-NxxxGBGTXB-BK, kde xxx značí kapacitu v GB. Záruka na tuto rodinu SSD je 5 let. Pokud se dobře dívám do eshopů, tak 120GB varianta vyjde na ~3 200 Kč, 240GB na 5 500&nsbp;Kč a 480 GB na 12 500 Kč. Pro srovnání, SF-2281 používající Kingston V300 vyjde ve 120 a 240GB variantě na 2 300, resp. 4 300 Kč (480GB varianta není), o Neutronech GTX lze tedy říci totéž co o OCZ Vector (s řadičem Indilinx Barefoot 3): jsou znatelně dražší. Ale nějaké komplexní srovnání jsem zatím nikde neviděl.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
latence internetové konektivity jednoduše nejsou a v brzké době nebudou vyřešeny do té míry, aby hraní her skrze cloud nebylo „vopruz“IMHO ty platformy nebyly primárně myšleny pro provoz přes internet, ale lokálně. Třeba tak že má člověk doma jeden velmi výkonný počítač někde schovaný a jako interface k tomu používá tablety nebo něco podobně slabého. Jako koncept to obecně není špatné. Pro různé výpočty a kompilace velmi rád používám vzdálený stroj přes SSH (tam latence není problém).