Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Ony vlastně tyhle nové SSD od Kingstonu nejsou vůbec ničím zajímavé. Kapacity od 120 po 960 GB prodává kdekdo už dávno, stejně je to s řadičem Marvell 88SS1074, který i kdyby byl sebelepší, pořád nemůže moc udělat s úzkých hrdlem 6,0Gbit/s SATA rozhraní, a k tomu tu máme levné TLC čipy, které sice umí srazit cenu SSD, ale také životnost. Začněme s ní: Kingston udává u řady UV400 takové množství zapsatelných dat (TBW - total bytes written), které odpovídá přibližně 340 přepisům celého prostoru SSD. To je hodnota na úrovni spousty jiných SSD s 15nm/16nm TLC čipy Micron/Toshiba-SanDisk (dnes WD). Není to žádný zázrak, ale SSD vydrží samozřejmě o něco víc a je to hodnota postačující pro takové to obyčejné domácí použití sestávající spíše ze čtení než zápisů.
Z dalších věcí tu vedle rychlosti čtení zastropované SATA rozhraním na 550 MB/s máme rychlosti zápisu pro 120 - 240 - 480 - 960GB model odstupňované na hodnotách 350 - 490 - 500 - 500 MB/s. Jde samozřejmě o sekvenční přenosy, náhodné jsou v reálu pomalejší. IOPS také nijak nevybočují, ani spotřeba, která je typicky kolem 700 mW, maximálně při zápisu pak 2,5 W. Prostě tahle SSD ničím nepřekvapují, a to ani cenou, protože na jejich cenách sedí spousta jiných SSD od spousty jiných výrobců, a to včetně starších SSD Kingston V300. Snad jen pro fanoušky této značky by tak UV400 mohly být zajímavé, ale spíše ve vyšších kapacitách. Záruka je tříletá.
Velmi zvláštní a pro specifické použití vytvořenou výpočetní kartu uvádí Nvidia. Model Tesla M10 je v podstatě čtveřicí starších GeForce GTX 750 Ti se čtyřnásobkem obvyklého množství paměti, to vše na jedné kartě. Tesla M10 tak nese 4× 640 = 2560 CUDA jader, dále 4×8 = 32GB GDDR5 paměti a pokud pomineme mizerný výkon tohoto grafického jádra v double-precision, pak její síla je ve schopnosti pracovat najednou s až 28 video streamy H.264 1080p/30, resp. poskytovat až 64 instancí virtuálních GPU. To třeba pro případ, že byste si chtěli postavit nějaké to cloudové 3D grafické udělátko. Karta má TDP 225W (čtveřice GeForce GTX 750 Ti s 4× 2GB DDR5 by měla 240 W, ale tady asi hrají roli i takty) a je chlazena pasivně, přičemž napájena je 8pin PCIe konektorem, což stačí přesně pro onen 225W odběr.
Největší prodejce zrcadlovek postupuje z hlediska vlajkových lodí ve full-frame segmentu po jasných evolučních krocích. Na trhu má danou generaci a generace+1 je ve vývoji v podobě reálně existujícího a předváděného snímače s 1,2× cropem, přičemž probíhají již ranější fáze vývoje generace+2. Aktuálně to tedy znamená, že na trhu máme 50Mpix full-frame zrcadlovky Canon EOS 5DS / 5DSr a Canon již na výstavách předvádí 120Mpix model, po kterém zase o pár let později bude následovat 250Mpix model.
Dle toho, co bylo na Canon Expo v čínské Šanghaji k vidění, se máme na co těšit. Je jasné, že demonstrace probíhala za dobrých světelných podmínek kvalitně nasvícené umělé scény, ale i tak byl oproti současným fotoaparátům nárůst detailnosti fotografií markantní. RAWy z tohoto zkušebního modelu mají velikost lehce přes 200 MB. Předváděčka probíhala s objektivy Canon 24-70mm f/2.8 II, 11-24mm f/4 a 300mm f/2.8, čímž výrobce tak trochu naznačuje, že jejich kvality sahají vysoko za 50 megapixelů. Každopádně tyhle mnoho-megapixelové zrcadlovky a bezzrcadlovky jsou dobrým řešením kupříkladu pro fotografy-krajináře, kteří si nemohou dovolit střední formát (ať již 50Mpix od Pentaxu za 1/4 miliónu, nebo 100Mpix od Hasselbladu/Phase One za 1 až 1,5 miliónu), nebo jsou „příliš líní“ na střední či velký filmový formát. Něco podobného bude nejspíš přespříští rok platit o v té době uvedené finální 120Mpix full-frame zrcadlovce Canon, byť její cena bude téměř jistě přes 100 tisíc, možná ke 130 až 150 tisícům korun. No a tou dobou se začne na výstavách objevovat vývojový model 250Mpix full-frame zrcadlovky. A megapixel war pokračuje dál…
Poměrně matoucí zprávy o případném nástupci aktuálního Xboxu One, který bude zaměřen na 4k rozlišení, se objevily v posledních týdnech, možná už i měsících. Jednou se psalo, že bude, podruhé zase, že nikoli, nicméně s ohledem na to, že „4k Playstation 4“ by Microsoftu mohla hodně ublížit, takže „4k Xbox One“ podle všeho také vznikne.
A já si drze dovolím odhadovat – čistě na základě toho, že současný Xbox One a současná Playstation 4 nesou z 99 % shodné APU – že tohle je právě ta věc, na které to celé visí. V obou případech potřebuje 4k nástupce výkonnější čip, ať již z hlediska CPU, tak zejména z hlediska GPU. To musí obsahovat podporu hardwarové akcelerace 4k videa minimálně v H.265, lépe i VP9 (kvůli YouTube). Jinými slovy: nové CPU, nové GPU a hlavně nový výrobní proces. Cokoli, co tyhle nové konzole případně ponesou, už těžko může být s rozumnou spotřebou a nutností chlazení vyrobeno 28nm procesem, téměř jistě půjde o FinFET čip(y), ať již 14nm od GlobalFoundries, nebo o 16nm od TSMC. Jestli lze předpokládat, že půjde opět o monolit od AMD? Se vším vědomím, že GeForce GTX 1080 je nyní reálně dostupná jako první FinFET grafika si lze jen těžko představit, že by u nové půlgenerace konzolí zcela měnili výrobci hardwarovou platformu. Vedle 4k se pak hovoří o nutnosti dostatečného výkonu pro VR. Drby také hovoří o podpoře externích GPU, ale ač budou tyhle konzole umět 4k výstup a 4k video, nečekejme dostatek výkonu pro 4k hry. Ten ve 100 % případů nemá ani GeForce GTX 1080.

Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: