Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Ony vlastně tyhle nové SSD od Kingstonu nejsou vůbec ničím zajímavé. Kapacity od 120 po 960 GB prodává kdekdo už dávno, stejně je to s řadičem Marvell 88SS1074, který i kdyby byl sebelepší, pořád nemůže moc udělat s úzkých hrdlem 6,0Gbit/s SATA rozhraní, a k tomu tu máme levné TLC čipy, které sice umí srazit cenu SSD, ale také životnost. Začněme s ní: Kingston udává u řady UV400 takové množství zapsatelných dat (TBW - total bytes written), které odpovídá přibližně 340 přepisům celého prostoru SSD. To je hodnota na úrovni spousty jiných SSD s 15nm/16nm TLC čipy Micron/Toshiba-SanDisk (dnes WD). Není to žádný zázrak, ale SSD vydrží samozřejmě o něco víc a je to hodnota postačující pro takové to obyčejné domácí použití sestávající spíše ze čtení než zápisů.
Z dalších věcí tu vedle rychlosti čtení zastropované SATA rozhraním na 550 MB/s máme rychlosti zápisu pro 120 - 240 - 480 - 960GB model odstupňované na hodnotách 350 - 490 - 500 - 500 MB/s. Jde samozřejmě o sekvenční přenosy, náhodné jsou v reálu pomalejší. IOPS také nijak nevybočují, ani spotřeba, která je typicky kolem 700 mW, maximálně při zápisu pak 2,5 W. Prostě tahle SSD ničím nepřekvapují, a to ani cenou, protože na jejich cenách sedí spousta jiných SSD od spousty jiných výrobců, a to včetně starších SSD Kingston V300. Snad jen pro fanoušky této značky by tak UV400 mohly být zajímavé, ale spíše ve vyšších kapacitách. Záruka je tříletá.
Velmi zvláštní a pro specifické použití vytvořenou výpočetní kartu uvádí Nvidia. Model Tesla M10 je v podstatě čtveřicí starších GeForce GTX 750 Ti se čtyřnásobkem obvyklého množství paměti, to vše na jedné kartě. Tesla M10 tak nese 4× 640 = 2560 CUDA jader, dále 4×8 = 32GB GDDR5 paměti a pokud pomineme mizerný výkon tohoto grafického jádra v double-precision, pak její síla je ve schopnosti pracovat najednou s až 28 video streamy H.264 1080p/30, resp. poskytovat až 64 instancí virtuálních GPU. To třeba pro případ, že byste si chtěli postavit nějaké to cloudové 3D grafické udělátko. Karta má TDP 225W (čtveřice GeForce GTX 750 Ti s 4× 2GB DDR5 by měla 240 W, ale tady asi hrají roli i takty) a je chlazena pasivně, přičemž napájena je 8pin PCIe konektorem, což stačí přesně pro onen 225W odběr.
Největší prodejce zrcadlovek postupuje z hlediska vlajkových lodí ve full-frame segmentu po jasných evolučních krocích. Na trhu má danou generaci a generace+1 je ve vývoji v podobě reálně existujícího a předváděného snímače s 1,2× cropem, přičemž probíhají již ranější fáze vývoje generace+2. Aktuálně to tedy znamená, že na trhu máme 50Mpix full-frame zrcadlovky Canon EOS 5DS / 5DSr a Canon již na výstavách předvádí 120Mpix model, po kterém zase o pár let později bude následovat 250Mpix model.
Dle toho, co bylo na Canon Expo v čínské Šanghaji k vidění, se máme na co těšit. Je jasné, že demonstrace probíhala za dobrých světelných podmínek kvalitně nasvícené umělé scény, ale i tak byl oproti současným fotoaparátům nárůst detailnosti fotografií markantní. RAWy z tohoto zkušebního modelu mají velikost lehce přes 200 MB. Předváděčka probíhala s objektivy Canon 24-70mm f/2.8 II, 11-24mm f/4 a 300mm f/2.8, čímž výrobce tak trochu naznačuje, že jejich kvality sahají vysoko za 50 megapixelů. Každopádně tyhle mnoho-megapixelové zrcadlovky a bezzrcadlovky jsou dobrým řešením kupříkladu pro fotografy-krajináře, kteří si nemohou dovolit střední formát (ať již 50Mpix od Pentaxu za 1/4 miliónu, nebo 100Mpix od Hasselbladu/Phase One za 1 až 1,5 miliónu), nebo jsou „příliš líní“ na střední či velký filmový formát. Něco podobného bude nejspíš přespříští rok platit o v té době uvedené finální 120Mpix full-frame zrcadlovce Canon, byť její cena bude téměř jistě přes 100 tisíc, možná ke 130 až 150 tisícům korun. No a tou dobou se začne na výstavách objevovat vývojový model 250Mpix full-frame zrcadlovky. A megapixel war pokračuje dál…
Poměrně matoucí zprávy o případném nástupci aktuálního Xboxu One, který bude zaměřen na 4k rozlišení, se objevily v posledních týdnech, možná už i měsících. Jednou se psalo, že bude, podruhé zase, že nikoli, nicméně s ohledem na to, že „4k Playstation 4“ by Microsoftu mohla hodně ublížit, takže „4k Xbox One“ podle všeho také vznikne.
A já si drze dovolím odhadovat – čistě na základě toho, že současný Xbox One a současná Playstation 4 nesou z 99 % shodné APU – že tohle je právě ta věc, na které to celé visí. V obou případech potřebuje 4k nástupce výkonnější čip, ať již z hlediska CPU, tak zejména z hlediska GPU. To musí obsahovat podporu hardwarové akcelerace 4k videa minimálně v H.265, lépe i VP9 (kvůli YouTube). Jinými slovy: nové CPU, nové GPU a hlavně nový výrobní proces. Cokoli, co tyhle nové konzole případně ponesou, už těžko může být s rozumnou spotřebou a nutností chlazení vyrobeno 28nm procesem, téměř jistě půjde o FinFET čip(y), ať již 14nm od GlobalFoundries, nebo o 16nm od TSMC. Jestli lze předpokládat, že půjde opět o monolit od AMD? Se vším vědomím, že GeForce GTX 1080 je nyní reálně dostupná jako první FinFET grafika si lze jen těžko představit, že by u nové půlgenerace konzolí zcela měnili výrobci hardwarovou platformu. Vedle 4k se pak hovoří o nutnosti dostatečného výkonu pro VR. Drby také hovoří o podpoře externích GPU, ale ač budou tyhle konzole umět 4k výstup a 4k video, nečekejme dostatek výkonu pro 4k hry. Ten ve 100 % případů nemá ani GeForce GTX 1080.

Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: