Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
David Ježek: Za nejhorší trend, který je pro mě současně i velkým zklamáním, letos označuji pokračující zneužívání technologických novinek k marketingovým účelům. Toto jsme viděli v minulých letech několikrát a letošní obětí tohoto fenoménu je dle mého tesselace. Tahle marketingově extrémně tlačená vlastnost zejména DirectX 11 se mi po shlédnutí některých her a srovnávacích screenshotů z jiných jeví jako neskutečně přehypovaná minoritní věc, která v reálu herní akce vlastně zas tak moc neznamená. Tesselace v té podobě, jak s ní bylo poslední rok naloženo, je pro mne zklamáním. Držím tesselaci palce, aby v roce 2011 skutečně přispěla k lepším hrám, nicméně sdílím názor řady jiných, že tyto super-realisitické "eye candy pitominky" nemají na skutečnou hratelnost pražádný vliv. U tesselace pak mám při pohledu na některé chystané hry a srovnání "s" versus "bez" tesselace na nich pocit, že verze "bez tesselace" je záměrně na kvalitě uměle sražena daleko více, než by odpovídalo schopnostem GPU, která tesselací nedisponují.
Jirka Souček: Dopady zrušení 32nm procesu, další odklady 28nm procesu. A zřejmě jediný čip, který byl od počátku vývoje plánovaný jako 40nm produkt a kterého by se tyto problémy teoreticky vůbec neměly dotknout - Barts (HD 6800) - přišel se zpožděním, jako vlastně všechny letošní produkty.
Za hloupost roku bych označil prezentaci čipu GF110 (GTX580) jako něčeho nového. nVidii se o tom dokonce podařilo přesvědčit i pár naivnějších recenzentů. Použití nového chladiče, nového PCB a obvodu monitorujícího proud nedělá ze starého čipu nový. Zdánlivé změny na úrovni čipu jsou skutečně jen zdánlivé - údajně efektivnější Z-culling je jen důsledkem zapnutí neaktivního SM bloku. Diskutabilní zůstává snad jen podpora FP16 filtrace - jenže z opačného hlediska: všechny čipy nVidie této generace s výjimkou Fermi/GF100 full-speed FP16 filtraci podporovaly, přičemž GF110 (alespoň podle slov nVidie) není čip větší, než GF100… takže se zdá, že nejde o inovaci, jako spíš o zprovoznění něčeho, co již v čipu (GF100) bylo, ale buďto nefunkční, nebo neaktivní. To by korespondovalo i s faktem, že "služebně starší" GF104 nabízí bitstream processing Dolby TrueHD a DTS-HD MA, zatímco rádoby novější GF110 stále ne - stejně jako původní GF100. Pokud by skutečně šlo o nový čip, nebyl by důvod jeho podporu vynechat.
Ze špatných trendů vybírám jeden za všechny: pokus utahnout zákazníka na vařené nudli, tentokrát v podobě předražené GeForce GT 430. Na nové hry ta karta nebyla, takže ji nVidia prezentovala jako kartu na video, která jako jediná ve svém segmentu podporuje Bluray 3D, tedy HDMI 1.4a. Za tuto fíčuru si nVidia nechala nechutným způsobem připlácet, takže poměrem cena/výkon byla GT 430 mimo rozumné meze. Když AMD s uvedením šestkových Radeonů aktivovala v Catalystech 10.10 podporu pro HDMI 1.4a i u celé pětitisícovkové generace, muselo to v majitelích GT 430 (kteří za výrazně horší výkon zaplatili výrazně vyšší částku jen kvůli rádo by exkluzivní fíčuře) vyvolat docela zajímavé pocity…
Peter Hucík: Tento rok ma nepotešil Blizzard s ich stratégiou rozsekať StarCraft II na tri diely a servírovať nám ich s dvojročnými odstupy. A zrejme za plnú cenu. Od vydania World of Warcraft sa z nich stala vcelku chamtivá spoločnosť. Na nálade mi nepridal ani zákaz hry po LAN sieti či nutnosť kúpiť si ďalšiu kópiu hry ak chcete hrať aj na americkom alebo kórejskom battle.nete.
Ešte viac mi stúpol tlak z praktík v AMD. Pochopím úplné vyškrtnutie názvu ATI zo škatúľ Radeonov, ale tie praktiky s nazývaním produktov veru nie. Modelové názvy pre Radeony HD 6870/6850 sú podobný prípad ako GeForce 9800 GTX proti 8800 GTX. Nemám rád, keď ma niektorý výrobca núti v článkoch vysvetľovať ich zavádzajúce modelové značenie spôsobom: „Nie, ak máte 5870, naozaj si nekupujte 6870, šli by ste výkonom nadol“. Znie to ako by som neovládal základné nerovnice typu 5 < 6.
Nakoniec by som si rád povzdychol nad tým, ako nám multimediálny svet tlačí do hláv 3D (a na xicht otravné okuliare). Nemyslím len 3D Vision, ale aj kinové 3D, ktoré pomaly spôsobuje, že človek si čoskoro bude musieť priplácať aby si mohol pozrieť film v pokojnom, závrat nevyvolávajúcom 2D. Načo zobrazovať v 3D obsah, ktorý si pozorovateľ v hlave aj tak podvedome uvedomuje priestorovo aj bez špeciálnych okuliarov? OK, rezervujem si právo zmeniť názor po zhliadnutí Star Wars v 3D.
A nesmiem zabudnúť posledné rypnutie: multiplatformové hry. Vždy skončia aspoň na jednej z cieľových platforiem ako fail.
Adam Vágner: Toho bylo. Předně asi to, že kvalitu a směr v herním průmyslu i nadále udává čtyři roky starý… ehm… konzole od Sony a více než pět let starý Xbox od Microsoftu. Jakkoliv se mi zamlouvají nové způsoby ovládání (Wii remote, MS Kinect a Playstation Move), nelíbí se mi, že kvůli vývoji zaměřenému primárně na staré konzole pomalu přestává mít smysl řešit výkon grafických karet pro PC. A vadí mi i to, že jsou hry kvůli konzolím pořád hloupější a hloupější.
Na Hydru už se tu myslím naplivalo dost, na pomalou adopci PhysX taky. V souvislosti s PhysX mi to ale nedá nepřipomenout i Bullet. Vůči nadneseným prohlášením AMD v marketingových prezentacích a nadšeným článkům či komentářům příznivců červených (vlastně teď už taky zelených) jsem už imunní. Kdybych nebyl, ptal bych se, proč se to tu s tou avizovanou podporou od AMD v zádech touto dobou ještě nehemží ohlášenými tituly s otevřeným Bulletem akcelerovaným přes OpenCL nebo alespoň nějakými ukázkami. Přestože AMD prezentovalo Bullet jako „svou“ alternativu k PhysX už před více než rokem, zatím jej podle všeho nedokáže smysluplně využít ani ve svých techdemech. K dobru budiž AMD přičteno snad jen to, že není s Bulletem svázané tak jako nVidia s PhysX a nemůže tolik ovlivňovat, jakým směrem a jak rychle se bude jeho vývoj ubírat.
Udivuje mě, že je ještě v této době možné i s nejmodernější deskou a moderním systémem narazit u něčeho tak samozřejmého jako je podpora 3TB disků. Co bránilo tomu, aby se vývojáři včas připravili a zákazník nemusel řešit, jestli a jak to dokáže rozběhat? Čeká nás už takové krkolomné překonávání umělých bariér navěky věků? U čeho jsem také zůstal jako opařený, je již zmíněné ovládání přes Kinect na zábavném videu „Kinect GEL Ride“. Inu, ještě je co zlepšovat.
Matej Fendek: Tento rok asi nastal čas definitívne odpísať dva projekty – Lucidlogix Hydra, a Nvidia PhysX. Do Hydry som vkladal veľa nádeje, mala potenciál vyriešiť mnohé problémy ktorými trpia dnešné multi-GPU systémy (microstuttering, inputlag, nevyrovnaný nárast výkonu, nutnosť použiť identické karty, a neschopnosť vzájomne zdieľať pamäť medzi jednotlivými GPU, ktorá systémy s viacerými grafickými kartami sprevádza už od čias 3Dfx Voodoo2), a konečne sprístupniť SLI aj na iných chipsetoch ako nForce. Riešenie problémov sa nekonalo, z pôvodných sľubov zostala iba schopnosť používať ATI+Nvidia karty v multi-GPU, a aj to len za určitých podmienok, čo nikoho neohromilo. Sklamali sa aj majitelia systémov s hybridným PhysX, ktorí dúfali že ich Hydra zbaví nutnosti používať cracknuté ovládače. Čo sa týka SLI, v AMD tento problém odignorovali úplne (evidentne im stačí ich vlastný CrossFire), a Intelu už Nvidia multi-GPU na určitých chipsetoch povolila, takže Hydra je aj na tomto poli úplne mimo hry. Skrátka, Hydra dnes funguje už iba ako rozdeľovač PCIe liniek, prípadne hračka pre technofilov (čo mi pripomína že by som si mal jednu takú dosku kúpiť, kým úplne nevymiznú), a to je príliš málo na to, aby sa udržala na trhu.
Situácia s PhysX sa tiež nezlepšila, AAA hier používajúcich GPU verziu je aj naďalej poskromne, a Nvidia stále neprestala umelo blokovať hybrid PhysX v ovládačoch (hybrid PhysX = primárna ATI karta renderuje grafiku, a na sekundárnej Nvidia karte beží PhysX. Nvidia robí všetko pre to, aby takáto kombinácia nefungovala, preto je nutné cracknúť ovládače, ak chce majiteľ pc takúto kombináciu používať. Mimochodom, to že človek musí používať nelegálne upravený software, len aby mu jeho vlastný hardware fungoval tak ako chce, je námetom na samostatný článok o nVidii, a chválospev by to pravdepodobne nebol), vďaka čomu PhysX ako technológia aj naďalej zotrváva v umelej kóme. A mňa (ako bývalého veľkého priaznivca PhysX) už nebaví ďalej čakať kedy Nvidia začne s resuscitáciou. Korunu tomu všetkému nasadzuje fakt, že naschvál neoptimalizuje CPU verziu (testy naznačujú, že len taká jednoduchá vec ako pridanie podpory viacjadrových procesorov a moderných inštrukcii by mohla spôsobiť dvoj až trojnásobné zrýchlenie), len aby potom mohla vyťahovať pekne vyzerajúce grafy a robiť s nimi marketingové masáže. Skrátka, PhysX v dnešnej podobe patrí na smetisko dejín.
Posledná vec sa týka AMD, nemôžem si pomôcť, zrušenie značky ATI vidím ako chybný krok, a nechápem prečo napríklad nespravili kompromis vo forme "Ati, grafická divízia AMD", alebo niečo podobné. Veľa ľudí to bude vnímať negatívne, značka ATI tu s nami bola viac ako dvadsaťpäť rokov.
Lukáš Fiala: Někteří to čekali, já byl do poslední chvíle optimistou. Zklamáním roku je pro mě LucidLogix Hydra. Přílišná závislost na profilech pro každou kombinaci grafických akcelerátorů a pro každou hru je pro životaschopnost této zprvu nadějně vypadají technologie velkou překážkou.
Značení grafických karet. To snad není hloupost, ani zklamání, možná trochu trend, spíš prostě věc, za kterou by marketingová oddělení AMD i nVidie zasloužily „vysadiť uprostred Sahary s dáždnikom“. Na veledílo, které spáchalo AMD, se nedá použít ani přísloví „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“. AMD si jámu vykopalo samo pro sebe a bohorovně do ní nakráčelo, pročež pro ně nemohu mít žádný soucit. Radeony HD 5700, karty pro nižší mainstream, degradovaly sedmistovkové označení natolik, že Barts byl raději vydán jako řada HD 6800 (přestože je slabší než Cypress, tedy série HD 5800) a veškeré nové modely s cenou od šesti tisíc korun výš se musí vtěsnat do řady Radeon HD 6900. Co si na nás vymyslí příště, Radeon HD 7750 jako nejnižší low-end a HD 7999,9 jako dvoučipovou vlajkovou loď?
Zmínil jsem i nVidii, jejím proviněním je nesystémový, ale o to důležitější přívlastek u GeForce GTX 460 SE, který označuje zkriplený model s 288 CC.
Mirek Jahoda: Jak je 3D Vision obdivuhodným ekosystémem tvořícím opravdovou přidanou hodnotu k GeForce a prostřednictvím Discover nabízející velice dostupné zkoušení stereoskopie na běžných počítačích, tak je 3D Vision Surround zbytečnou odpovědí na Eyefinity. Když mají oni, my budeme mít taky, ať to stojí, co to stojí. Kdyby se raději nVidia věnovala změně politiky kolem umírající PhysX, udělala by možná lépe.
AMD zabila ATI. Tohle prostě mezi negativa umístit musím. A zabití se netýkalo jen značky. Kanadští kavalíři byli definitivně vytlačeni americkými byznysmeny. Alespoň tak vidím přerod ATI vnořené do AMD jako novinář, osmým či devátým rokem aktivně se věnující grafickým kartám. ATI pod AMD hodně slibuje, při odhalených nedostatcích hraje mrtvého brouka, při spolupráci s médii alespoň ve střední Evropě nehodnotí kvalitu ani kvantitu (ale jen po asijsku počet ocenění) a ČR je pro AMD zřejmě desektrát menší než Polsko. A pokud se jako novinář skutečně chci o technologiích AMD něco dozvědět, zeptám se paradoxně nikoli pouze najaté externí PR agentury v ČR, ani PR manažera v Polsku, co nesmí v podstatě nic komentovat, ani PR manažera pro EMEA, co na konf. hovorech jen čte slajdy, ale Jirky Součka, který tak nějak nejlépe reprezentuje „starou, dobrou ATI“.
A do třetice mimo obligátní AMD a nVidii. LucidLogix Hydra jsem sice plánoval umístit i do předchozí kapitoly, nakonec vše vyklopím už tady. Zázrak se v praxi nekonal a namísto fantasticky škálující technologie nezávislé na málem jakýchkoli okolnostech tu ještě i letos byl v plenkách oděný kojenec, jehož vývoj bude asi navždy naopak velmi závislý na ovladačích. Tým kolem Hydry v nich sice dělá velké a rychlé pokroky (jen letos třeba podpora více než dvou GPU, DirectX 11 atd.), přesto Hydra může fungovat jen s dokonale analyzovaným softwarem, pro který má použít svůj Multi-GPU přístup. V tomto bude asi vždy alespoň o krok za AMD a nVidií a režie nákladů na vývojáře bude držet cenu čipů od LucidLogix asi stále dost vysoko.
Abych to s Hydrou na základě svých dvou testů nelíčil jen černě: na samotných čipech Hydra je sympatické nejen to, že při relativně malém příkonu přidávají po osazení na desku solidní počet linek PCI Express, ale při dokonalém potykání si s aplikací můžete očekávat dokonce i lepší než 100% škálování výkonu.
Matej Koleják: Po akvizícii s AMD mi bolo jasné, že AMD bude chcieť skôr či neskôr odstrániť značku ATi. Už vtedy mi bolo mierne ľúto ATi, keďže mi bola sympatickejšia ako AMD. Od akvizície ubehli štyri roky a AMD sa nakoniec odhodlala k tomuto kroku. Vymazala značku ATi. Podľa mňa to bola hlúposť , lebo značku ATi poznalo viac ľudí ako AMD alebo Radeon, aj keď prieskum od AMD tvrdil niečo iné. Aj posledný prieskum o ovládačoch iniciovaný AMD je fail. Inak sa neznalosť základov matematiky ani nedá nazvať. Preznačovanie starých kariet a zmena značenia nových boli tiež kroky, ktoré sa dajú zaradiť do kategórie hlúposti roka 2010. Osobne mi je síce táto téma úplne ukradnutá, ale ak niekto kritizoval za tieto praktiky nVidiu, mal by rovnako kritizovať aj AMD.
Hype, ktorý bol pred vydaním Radeon HD 6900 kariet spôsobil, že po vydaní kariet mala väčšina buď zmiešané alebo negatívne pocity. Presnejšie, o silnejšom Radeon HD 6970, ktorý nie je výkonnejší ako GTX 580, ale predovšetkým preto, že má vysokú spotreba a vysokú hlučnosť. Hovoriť o sklamaní je podľa mňa namieste. Podobne možno hovoriť aj o GeForce GTX 480 grafickej karte od nVidie. Posledné sklamanie patrí tiež zelenému táboru. Kde je sľúbené CSAA aplikovateľné na transparentné textúry?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Tento rok ma nepotešil Blizzard s ich stratégiou rozsekať StarCraft II na tri diely a servírovať nám ich obidva roky. A zrejme za plnú cenu. ... Na nálade mi nepridal ani zákaz hry po LAN sieti či nutnosť kúpiť si ďalšiu kópiu hry ak chcete hrať aj na americkom alebo kórejskom battle.nete.Podle mě každý musí uznat, že samotné Wings of Liberty stejně rozsáhlá hra jako jiné RTS za podobnou cenu. Nevidím tedy nic špatného na tom, když se další díly (stejně rozsáhlé) budou prodávat zvlášť. AFAIK ne za plnou cenu, ale o něco levněji (nebo to se změnilo?) Souhlas, že by to nemuselo být jednou za dva roky. Chybějící hra po LAN mě mrzí taky, ale tak nějak mám pocit, že je to vcelku efektivní způsob, jak lidem zabránit, aby SC2 ukradli. Teda pokud chtějí hrát něco jiného než kampaň. Nutnost kupovat další kopii kvůli hře v jiném realmu, tam slibovali, že s to změní. Na druhou stranu v obou těchto případech nemám pocit, že tato omezení by se týkala velkého počtu uživatelů. Hra v jiných realmech v podstatě vůbec, ta se víceméně týká jenom profi hráčů. Chybějící LAN vadí asi víc lidem - přece jenom nadšenců, co uspořádají LAN party někde na chalupě, kde není net, pár bude - ale lidí, kteří hrají jenom přes battle.net, protože jinak nemají s kým, je přece jenom víc. Co mě na tomhle přístupu štve není ani tak nutnost hrát přes battle.net, ale spíš nestabilita battle.netu jako takového a fakt, že servery jsou někde ve Francii, což někdy vede na pěkně nepříjemné lagy.
Od vydania World of Warcraft sa z nich stala vcelku chamtivá spoločnosť.Úplně se s tím neztotožňuju, je potřeba brát v úvahu, že je "koupil" Activision, takže můžeme být rádi za to, že si v Blizzardu ponechali svůj dosavadní přístup vydávat, až když je dílo opravdu hotové, i když to znamená opozdit příjmy. Narozdíl od ostatních (včetně Activision), kteří dodrží datum vydání protože akcionáři, i když je hra ještě plná chyb, o kterých se ví.
Nemožnost hraní pro LAN je hlavní nedostatek pro profesionální hráče, hlavně tedy pro Korejce, kde je to národní sport.To jednoduše není pravda. Jediné, co profesionální hráči musí řešit navíc, je vyřídit si připojení k netu. Vzhledem k tomu, že zrovna tam bydlí společně a to bydlení jim platí nějací sponzoři, tohle už tak velký problém nebude.
Poslední dobou už ty sc turnaje nesleduji, ale myslím, že při hraní po netu budou mít dost velké problémy, pokud to nebude dedikovaný server někde hodně blízko.No vidíš, já jo, aspoň některé. Hraje se úplně normálně na battle.netu a jediný problém jsem viděl, když pořadateli toho turnaje na chvíli spadl net. A žádné problémy (předpokládám, že narážíš na lag) hráči nemají, protože vzhledem k tomu, že trénují přes battle.net, jsou na to zvyklí.
Nevím jestli je to jen pro pár nadšenců, když petice za ponechání LAN obsahovala iirc několik set tisíc podpisů.No vidíš, a celkem se zatím prodalo přes 5 milionů kopií. Takže a) lidí, co podepsali petici za hru po LAN, tedy bylo pod 10% a b) nejde ani o to, kolik jich podepsalo nějakou petici, ale kolik by jich využilo to, že mohou hrát po LAN. Možná ti profesionálové, všichni ostatní jenom jednou za čas (hrát se sousedem neustále dokola člověka omrzí docela rychle) a po zbytek času by stejně hráli přes b.net. Jo, neříkám, že hra po LAN nemá smysl, ale rozhodně to není nějaká nutnost bez které by se v tomhle případě nedalo obejít.
Ten trapný "souboj s piráty" beztak nezabrání vytváření verzí hratelných bez zakoupení hry a co jsem viděl, tak byly pokusy obejít battle.net úplně. Nevím jak daleko se to dostalo.To nezabrání, vceklu rychle se objevily verze, kde se využil "guest mode" hry a je s nimi tedy možné hrát single player. Jenže bych odhadl, že tak 3/4 lidí si SC2 koupilo kvůli síťové hře a příběh je jenom takový hezký dodatek. A úplně obejít battle.net - no, vzhledem k výše řečenému a vzhledem k tomu, že většina lidí hraje přes battle.net s náhodnými hráči, tak mám takový pocit, že taková verze by asi nebyla moc populární.
Moderní operační systémy a aplikace pro manipulaci s disky (přesouvání, klonování, změnu velikosti oddílu) si umí pohlídat, aby byly clustery zarovnané přímo na fyzické sektory, u starších (např. 32b Windows XP) je zapotřebí oddíly (respektive clustery) po manipulaci usadit na správné místo pomocí utilitky WD Align.Moderní operační systémy si sice umí pohlídat velikost sektoru, to ale není případ testovaného (ani žádného jiného) disku WD s advanced format (4kB sektory). Tyto disky totiž záměrně reportují nepravdivou informaci o velikosti sektoru 512B, a tudíž žádný operační systém nemá šanci sám si sektory správně zarovnat. To vyřešili tvůrci OS workaroundem spočívajícím v tom, že je disk používán až od 1MB (LBA 2048) výše. Sice tak netuší, že disk nemá 512B sektory, ale pro jakýkoukoli velikost sektoru do 1MB to sedí.
Kromě potenciálních potíží s velikostí sektorů je tu ještě další, podstatně palčivější. Starší 32b operační systémy jako Windows XP a počítače s „archaickým“ BIOSem, který k bootování využívá disky s MBR (Master Boot Record), naráží na bariéru v podobě maximálního adresního prostoru 2^32 blokůTvrzení, že BIOS znemožňuje bootovat >2TB disk je úplná blbost, byť ji dneska papouškuje kdekdo. Stejně tak to nijak nesouvisí s tím, zda je OS 32bitový, byť to zrovna pro Windows platí. Pravda je taková, že BIOSu je standardně úplně ukradené, co používáte za dělení disku a s 2TB bariérou tak vůbec nesouvisí. Problém s velkými disky nastává v případě použití tabulky dělení disku stylem MS-DOS (IBM PC), která umožňuje popsat max 4 oddíly do velikosti 2TB. Že tohle dělení disku nevyhovuje víme pěkně dlouho, protože na omezení max 4 oddíly (primární partitions) jsme narazili možná tak před 20 lety, ale Microsoft ho typicky řešil prasáckým hackem (extended/logical oddíly) místo skutečného řešení v podobě lepšího dělení disku. Operační systémy Microsoftu (z nichž některé autor dokonce nazývá moderními) dodnes bootují jako MS-DOS, s využitím MS-DOS tabulky oddílů a proto mají problémy s velkými disky. Většina ostatních OS umí pro jakýkoli disk použít například GPT a klidně z něj nabootovat i z BIOSu. Microsoft GPT sice podporuje v 64bit Windows, ale na počítačích s biosem jen jako storage, nikoliv systémový disk. Nevím proč.
Pokud namísto MBR oddílu použijete novější GPT (GUID Partition Tables), lze adresovat až 18 Exabytů (264). Z takového oddílu lze i bootovat, k tomu, aby bylo možné načítat systém z disku s GPT většího než 2 TB je ale zapotřebí deska podporoující UEFI a instalace 64b verze operačního systému.Není pravda, že pro boot z GPT potřebuji UEFI. Používám GPT i na systémových discích a zjevně to mojí desce s obyčejným BIOSem nevadí. Směrodatná je pouze podpora bootloderu, například GRUB je bez problémů. 64bit operačním systémem autor ve skutečnosti myslí 64bit Windows (patrně W7, možná Vista SP1). Ostatní OS totiž bootují z GPT bez ohledu na verzi 32/64 bit (zcela nesouvisející údaj). Můj dojem je, že autor moc netuší, o čem vlastně píše....
Bootování z jakkoli velkého disku není problém pro žádný BIOS. Jeho práce totiž končí tehdy, když přečte prvních pár bajtů disku a spustí bootloader. Přitom ho vůbec (jen tak mimochodem) nezajímá, zda disk má 2MB nebo 2TB.
Problém nastává, když se bootloader snaží přistoupit na partišny, které jsou moc daleko od začátku disku - používá na to totiž volání BIOSu (taky nevím přesně jak, ale pravděpodobně přes interrupty), který už v tomhle nějaká omezení (adresace) mít může.
Ten 2GB problém by se čistě teoreticky dal řešit malou partišnou v oblasti 0-2GB, kde by byla ta větší část bootloaderu a driver pro daný disk. Bootloader by pak (po načtení driveru) mohl přistupovat na celý disk. Pochybuji, že grub něco takového umí, nevím ani, zda by to bylo prakticky možné s ohledem na reálný mód procesoru. A taky by to byla prasárna
Na unixech naštěstí většinou můžeme dát /boot někam na začátek.
Bootování z jakkoli velkého disku není problém pro žádný BIOS. Jeho práce totiž končí tehdy, když přečte prvních pár bajtů disku a spustí bootloader. Přitom ho vůbec (jen tak mimochodem) nezajímá, zda disk má 2MB nebo 2TB. Problém nastává, když se bootloader snaží přistoupit na partišny, které jsou moc daleko od začátku disku - používá na to totiž volání BIOSu (taky nevím přesně jak, ale pravděpodobně přes interrupty), který už v tomhle nějaká omezení (adresace) mít může.Zdá se mi to, nebo druhým odstavcem okamžitě popíráte ten první?
Ten 2GB problém by se čistě teoreticky dal řešit malou partišnou v oblasti 0-2GB, kde by byla ta větší část bootloaderu a driver pro daný disk. Bootloader by pak (po načtení driveru) mohl přistupovat na celý disk. Pochybuji, že grub něco takového umí, nevím ani, zda by to bylo prakticky možné s ohledem na reálný mód procesoru. A taky by to byla prasárnaGRUB2 třeba umí ledacos, ale takhle dalece jsem ho nezkoumal. Takže jestli to dobře chápu, tak tenhle bod heh zkritizoval zbytečně. Je tedy omezení do 2TB stejného charakteru jako omezení do 2GB u starších? Je to tedy omezení BIOSu, jak ve druhém odstavci tvrdíte?
Zdá se mi to, nebo druhým odstavcem okamžitě popíráte ten první
Zdá. Abych to upřesnil - po zapnutí počítače pracuje BIOS jen s prvním sektorem, ze kterého načte a spustí bootloader, nezabývá se ničím za hranicí prvního sektoru. Pak - kdykoli během exekuce bootloaderu nebo jiného programu - je možné interruptem zavolat nějakou proceduru BIOSu, která vykoná _něco_ za nás, například přečte sektor(y) z disku. Pokud budu brát "BIOS" a "služby BIOSu" jako dvě oddělené věci, pak se mé dva odstavce nevyvrací. Pokud se na to budu dívat jako na jeden celek, pak ano. Ale původně to tak pochopitelně myšleno nebylo.
Je tedy omezení do 2TB stejného charakteru jako omezení do 2GB u starších? Je to tedy omezení BIOSu, jak ve druhém odstavci tvrdíte?
Osobně jsem se s 2GB omezením nesetkal, v té době jsem vídal spíše disky v řádech megabajtů, výjimečně nějaký 1GB. Ale něco málo jsem o tom našel. Nevím, zda existuje více 2TB limitů, ale já vím jen o tom v MSDOS partition tabulce. Současné BIOSy by měly používat 64 bitů pro LBA ("INT 13h extensions") a většina řadičů už umí 48-bit LBA, které má celkem slušnou rezervu.
Jo, moc to nepodporuje moje předchozí tvrzení, že BIOS "v tomhle může mít nějaké omezení", má, ale to omezení je daleko za hranicí 2TB. Přiznávám, nejsem odborník na BIOSy, takže jsem si to musel dodatečně zjistit
A abych odpověděl na původní otázku - onen 2GB limit je tedy (zřejmě) jiného charakteru (omezení CHS adresace BIOSem), než 2TB limit, o kterém se všude mluví.
Abych to ještě zvýraznil - žádný "hack" s vlastním driverem bootloaderu není tedy potřeba, BIOS přes INT 13H extensions a DAP může používat těch 64-bit LBA (alespoň podle wikipedie je tam 8 bajtů na offset). Byl by potřeba, kdyby to BIOS neuměl. A taky že podobné hacky byly používány (ale na jiném principu), pokud jsem správně pochopil smysl věcí jako "OnTrack Disk Manager" nebo "EZ-Drive".
Pokud budu brát "BIOS" a "služby BIOSu" jako dvě oddělené věciMně by ovšem v životě nenapadlo brát BIOS a služby BIOSu jako dvě oddělené věci. A popravdě mi to doteď přijde jako pěkná pitomost.
Jo, moc to nepodporuje moje předchozí tvrzení, že BIOS "v tomhle může mít nějaké omezení", má, ale to omezení je daleko za hranicí 2TB. Přiznávám, nejsem odborník na BIOSy, takže jsem si to musel dodatečně zjistitTak, mě v tomhle případě jde hlavně o to se něco dozvědět, protože informací o BIOSu na mých oblíbených serverech zase tak moc není.
A abych odpověděl na původní otázku - onen 2GB limit je tedy (zřejmě) jiného charakteru (omezení CHS adresace BIOSem), než 2TB limit, o kterém se všude mluví.Teď už mám taky tendenci se k tomu přiklánět. Nicméně, ať je to jak chce, doufám, že se CHS brzo zbavíme nadobro (a IPv4 NATu hned po něm
Moderní operační systémy si sice umí pohlídat velikost sektoru...Dohadujete se o něčem, co v textu vůbec není. Nepsal jsem nic o tom, že by software hlídal velikost sektorů, ale že si ohlídá, aby byly clustery zarovnané na sektory (ale opravdu jsem nikde neřešil, jakým způsobem). Že onoho zarovnání dosahují oklikou tak, že případně posunou oddíl na jiný LBA, nepotřebuje 99 % lidí řešit. Pokud chcete slovíčkařit, můžu výraz „si umí pohlídat“ v článku nahradit třeba spojením „umí zařídit“ (i když i u toho se můžeme dohadovat, že je to nepřesné a za jakých okolností to nebude platit).
Tvrzení, že BIOS znemožňuje bootovat >2TB disk je úplná blbost, byť ji dneska papouškuje kdekdo...Pozor, nikde jsem netvrdil, že se s BIOSem nedá nabootovat z disku většího než 2 TB. A jsem taky v této pasáži neřešil ani tak bootování, ale to, proč jsou s MBR za normálních okolností (teda bez workaroundů) vidět jen 2 TB. Vždyť už o stránku dál jsou fotky z instalace systému na 3TB disk u PC s BIOSem. Ale jo, když si ten odstavec po sobě s odstupem času přečtu, připadá mi divný a upravím to.
Není pravda, že pro boot z GPT potřebuji UEFI. Používám GPT i na systémových discích a zjevně to mojí desce s obyčejným BIOSem nevadí...Ano, ale opět neřeším, jak to funguje, když se používá jiný os / bootloader nebo nějaký workaround. Už teď je třeba možné bootovat 64b Windows i u desek s téměř klasickým BIOSem. Mám tu třeba prezentaci od Gigabyte na desky s P67 a H67, u kterých v BIOSu navíc přibyla volba EFI boot, se kterou je i to možné, ale obávám se, že je to do uvedení Sandy Bridge zatím pod NDA. Desce s BIOSem to jinak nevadí, protože disk s GPT dokáže vnímat postaru tak, jako by na něm byl MBR, a taky z něj takovým způsobem bootovat. Že se díky tomu mohou načíst zavaděče, které už umí pokračovat s GPT, a že to některé OS umí, je věc jiná. Pokud to budeme brát takto, pak můžeme říct, že BIOS umí bootovat z disku s GPT.
Ano, ale opět neřeším, jak to funguje, když se používá jiný os / bootloader nebo nějaký workaround. Už teď je třeba možné bootovat 64b Windows i u desek s téměř klasickým BIOSem. Mám tu třeba prezentaci od Gigabyte na desky s P67 a H67, u kterých v BIOSu navíc přibyla volba EFI boot, se kterou je i to možné, ale obávám se, že je to do uvedení Sandy Bridge zatím pod NDA.Volba "EFI boot" se běžně vyskytuje v "biosech" notebooků již několik let. Jen to ve skutečnosti není žádný bios, ale efi. Fakt by mě docela by mě zajímalo, co myslíte tím "téměř klasický bios".
We do not trust BIOS tables, because BIOS writers are invariably totally incompetent crack-addicted monkeys. If they weren't, they wouldn't be BIOS writers. QED.
Moderní operační systémy si sice umí pohlídat velikost sektoru, to ale není případ testovaného (ani žádného jiného) disku WD s advanced format (4kB sektory). Tyto disky totiž záměrně reportují nepravdivou informaci o velikosti sektoru 512B, a tudíž žádný operační systém nemá šanci sám si sektory správně zarovnat.Jak tedy fdisk zjistil těch 4096 bajtů?
[root@server ~]# fdisk -l /dev/sdb Disk /dev/sdc: 2 000,4 GB, 2 000 398 934 016 bajtů hlav: 255, sektorů na stopu: 63, cylindrů: 243 201, celkem 3 907 029 168 sektorů Jednotky = sektory po 1 * 512 = 512 bajtech Velikost sektoru (logického/fyzického): 512 bajtů / 4096 bajtů Velikost I/O (minimální/optimální): 4096 bajtů / 4096 bajtů
Jak tedy fdisk zjistil těch 4096 bajtů?Nemá nahodou interní databázi disků, stejně jako třeba smartmontools? V opačném případě to museli opravit. Od vydání dlouhodobě reportují 512B physical / 512B logical. Poradne tim nastvali taky vyvojare kernelu, protoze predprodukcni vzorky reportovaly spravne 512B logical / 4kB physical, aleprodukcni verze uz na trh dorazily zprasene..
[ 1.652815] scsi 3:0:0:0: Direct-Access ATA WDC WD20EURS-63S 51.0 PQ: 0 ANSI: 5 [ 1.652933] sd 3:0:0:0: [sdc] 3907029168 512-byte logical blocks: (2.00 TB/1.81 TiB) [ 1.652939] sd 3:0:0:0: [sdc] 4096-byte physical blocksAsi to tedy WD opravil a hlásí to opět správně. Disk je vyrobený v listopadu 2010. hdparm -I:
Logical Sector size: 512 bytes Physical Sector size: 4096 bytes Logical Sector-0 offset: 0 bytes device size with M = 1024*1024: 1907729 MBytes device size with M = 1000*1000: 2000398 MBytes (2000 GB)
Děsí mě, jak většina lidí mluví jenom o grafikách a hrách...
... stejně jako politika více opensource licensí? Taky znemožňuje volné použití např. ZFS pod Linux jádrem.
Pokud dneska vyvinu nějaký úžasný algoritmus, dám si na něj patent a v US ho nebudou moci používat opensource projekty (resp. nebudou moci otevírat jeho kód, používat pochopitelně můžou, viz firmware na linuxu) ... no a? Svět se nezboří, však se brzy najde jiná alternativa pro můj algoritmus.
Patentové trollování je patentování utírání se toaletním papírem, konzumace tekutin, používání obuvi, ..., pokud nějaká firma vlastní softwarové patenty na svůj software, přesně dokáže (veřejně) určit, které patenty to jsou a ty patenty dávají smysl (nejsou "trollské"), pak mi to přijde naprosto v pořádku.
Schválně zde neřeším problematiku "softwarové patenty: ano či ne?".
Jak už padlo jinde - patenty obecně nejsou špatná věc, ale v současné podobě jsou pochopitelně ohnuté pro maximální zisk jisté části společnosti a proto nedávají moc smyslu.
onanie nad herními grafikamiNejsmutnější je, že pár let nazpět jsem si kupoval drahé grafické karty, protože tehdy se herní situace na Linuxu zlepšovala. Už jsem si tehdy i předobjednal Unreal Tournament 3 a říkal si, jak to bude s hrami na Linuxu v roce 2010 skvěle vypadat. A jak to dopadlo? Stagnace a úpadek
...pár let nazpět jsem si kupoval drahé grafické karty, protože tehdy se herní situace na Linuxu zlepšovala.
Nebo protože účet za elektřinu platili rodiče. XD
trollskými formáty JPEG2000Eh?
WebP než JPEGEh?
Dôvodov je viacero, ale CoD sa orientuje každým rokom viac a viac na „0815“ (bežných) hráčov.V minulosti jsem trošku nějaké hry hrával. CoD1, 2 určitě. A ono ani v době vzniku CoD1 nebylo nic moc. Rozhodně ne pro ty co pamatují America's Army a podobné skvosty (aneb půl klasické 105 klávesnice zabralo rozvržení veškerých pokynů a druhou polovinu sežraly vlastní bindingy). Ovšem měl jsem možnost vidět Call of Duty Modern Warefare 2 a BlackOps a z toho mi padla huba na zem. Asi musím souhlasit. Nevím jestli je to jen specifikum CoD, ale tak nějak mi přijde že hry degradovali na interaktivní točené filmy s tlačítkem Next za které nemá cenu utratit korunu a hlavně ani minutu času.
Formát [webp] skýtá možnost i trochu zamotat hlavu PNG a GIF, pokud se podaří implementaci dotáhnout do kvalitní podoby a podporu nasadit ve všech prohlížečích.Až na to, že není průhlednost, animace, ani bezeztrátový režim (k tomu to ještě, afaik, používá normální YV12 barevný prostor, aniž by se pokusili to adaptovat, aby převod z/do rgb byl míň nepřesný; některé "trollské" formáty tohle řeší).
Až na to, že není průhlednost, animaceDCT? Teda ne že by to nešlo…
ani bezeztrátový režimZ toho důvodu existují jiné formáty. Nevím proč by měl existovat jeden univerzální.
k tomu to ještě, afaik, používá normální YV12 barevný prostor, aniž by se pokusili to adaptovat, aby převod z/do rgb byl míň nepřesný; některé "trollské" formáty tohle řešíMueh…
Jinak WebP nevznikl z žádného jiného důvodu než aby někdo od Googlu mohl vykázat činnost. Nic víc a víc už bych to asi ani neřešil.
png a gifAbych pravdu řekl, tak já moc nepochopil proč plete dohromady jabka a hrušky.
Tak nevím co si mám o tom myslet. Dnes se o parodii na stejné téma pokouší konkurenční PCTuning.
Autor, pan Jakub Carda zde tvrdí:
I když jsem v předchozí kapitole EFI řekl, že BIOS je mrtev, Gigabyte stejně jako například Intel své nové desky stále vybavuje pouze klasickým BIOSem jak jej již dobře známe. Přesný důvod proč Gigabyte ještě nepoužil EFI neznám, mluví se, že jej prostě jen nestihl vypracovat a otestovat, aby mohl být vydán. Každopádně samozřejmě v brzké době bude k dispozici a neměl by být problém jej nahrát na současné desky s klasickým BIOSem.
Stejně jako všichni ostatní dospěl autor zřejmě k názoru, že UEFI je grafické rozhraní pro myš, nahrazující klasický textový BIOS. Těžko říci jak si tuto snůšku nesmyslů jinak vykládat. Začněmě podstatným faktem, který zoufalé novinářské obci dodnes z jakéhosi důvodu uniká:
Intel používá EFI firmware na svých deskách od roku 2005 a chipsetu Intel 945
Máme rok 2011, a pan Carda vůbec netuší co to je EFI/UEFI, dokonce poučuje své čtenáře o tom, že Intel své desky vybavuje stále klasickým BIOSem. Nejspíše ho zmátlo textové rozhraní firmwaru, používané na všech produktech určených pro práci. Od roku 2008 využívají rozhraní EFI/UEFI například notebooky HP Ellitebook a HP Compaq. Opět, s textovým rozhraním. Volbu "EFI boot", kterou firmware těchto produktů obsahuje, dokonce pan Vágner z konkurenčního portalu Extrahardware vydává za jakýsi upravený BIOS.
Kam tohle všechno vede ukazuje skutečně názorný přehled diskuze čtenářů, zjevně vychovaných touto "odbornou" novinářskou obcí:
Prej pouze klasickej bios, tak ja to beru jako plus nez minus. To co ma nahradit bios a vypada jak vomalovanky nechci a sem rad ze gb se drzi klasickeho biosu.
Gigabyte má textové rozhraní s položkou "EFI Boot"
Jestli to není tím, že klasický BIOS některé věci nepodporuje, třeba bootování z 3TB disku nebo tak:-/
Oblíbený to evergreen.
Mám to chápat tak, že vyrobit UEFI, který by se ovládal a vypadal jako klasický BIOS, nelze?
To nejspíš jde, ale není to dost user-friendly:-/
omalovánky připomínající hrací automaty jsou holt ukázkou ergonomie...
Pochopitelně, že podporuje GB BIOS bootování z 3TB+ velkých disků, jen je zapotřebí (opět), nahrání nejnovějšího BIOSu, který přidá EFI volbu pro HDD inicializaci.
Slovo autora...