Jaderné noviny - 7. 2. 2007

1. 3. 2007 | Robert Krátký | Jaderné noviny | 4465×

Aktuální verze jádra: 2.6.20. Citát týdne: Linus Torvalds. Jádro fibriluje. Recenze: Linux Kernel in a Nutshell.

Obsah

• Aktuální verze jádra: 2.6.20
• Citát týdne: Linus Torvalds
• Jádro fibriluje
• Recenze: Linux Kernel in a Nutshell

Aktuální verze jádra: 2.6.20

Aktuální verze řady 2.6 (k 7. 2. 2007) je 2.6.20, vydaná 4. února. V 2.6.20 je spousta nových věcí, včetně paravirt_ops a KVM, mnoha nových ovladačů (i můj [Jobathan Corbet] ovladač řadiče kamery pro OLPC), protokol UDP-Lite, podpora Playstation 3 atd. Podrobnosti v krátkém a dlouhém changelogu a ve Shrnutí API změn. Další informace najdete na stránce KernelNewbies Linux Changes.

Patche pro 2.6.21 si už začaly nacházet cestu do hlavního repozitáře. Bylo začleněno několik aktualizací architektur a sada patchů GFS2.

Během minulého týdne nevyšly žádné -mm verze.

Starší jádra: 2.6.19.3 vyšlo 5. února a obsahuje docela dlouhý seznam změn. Tým -stable původně neměl v plánu vydávat další aktualizace 2.6.18. Vypadá to však, že pro to jádro existuje ještě dost oprav, které stojí za vydání, takže lze v blízké budoucnosti očekávat další verzi 2.6.18.x.

Adrian Bunk vydal 2.6.16.40-rc1, kde je jen relativně malé množství oprav.

Pro uživatele 2.4 vydal Willy Tarreau 2.4.34.1, do něhož zařadil pouhé tři patche.

Citát týdne: Linus Torvalds

V atmosféře všeobecného očekávání dnes Linus "cvok" Torvalds oznámil okamžitou dostupnost nejvyspělejšího linuxového jádra v historii: verze 2.6.20.

Vrchní analytik společnosti ICD Alois Nerozum k tomu uvedl: "Vydání nového jádra na Superbowl Sunday [finále ligy amerického fotbalu] znamená, že významná skupina 'sýrově bílých počítačových pitomců' má konečně nějakou zábavu, zatímco zbytek národa otupěle sedí před svými 65" plazmovými obrazovkami."

Alois byl za své rasistické a nevybíravé poznámky okamžitě napaden zástupkyní 'Geeků bez hranic'. Kateřina Učená poukázala na to, že ne všichni jejich členové jsou sýroví nebo bílí. "Někteří se dokonce sprchují!" dodala s tím, že neustálé škatulkování škodí pověsti počítačových pitomců ve společnosti.

Geekové mimo Spojené státy byli celou záležitostí zmateni a podle dostupných informací se prostě divili, proč ten poprask. Někteří z těch kulturněji vzdělanějších se prý ušklíbali při zmínce o míčích, které ani nejsou kulaté.

-- Linus Torvalds

Jádro fibriluje

Článek Fibrily a asynchronní systémová volání zachycoval diskuzi v poměrně raném stádiu. Ta diskuze je v raném stádiu pořád, ale mluvilo se mezitím o zajímavých věcech.

Alan Cox požadoval upuštění od názvu "fibrila":

Konstrukce, které Zach používá, vypadají stejně jako korutiny - a ty jsou tak v počítačové literatuře nazývány už padesát let. Je to jeden z velkých, ale nějak pozapomenutých nápadů.

Alan také upozornil na množství problémů, které dělí současný stav fibrilového patche od kódu dostatečně robustního pro začlenění do hlavního jádra - ale to nebylo pro zúčastněné nic nového. Linus uznal podobnost s korutinami, ale trval na tom, že jsou natolik jiné, aby si zasluhovaly vlastní název. Plná implementace korutin v jádře by byla nepraktická.

Linus také reagoval na kritiku konceptu fibril od Ingo Molnára. Za hlavní výhody fibril považuje: 1) odstranění samostatných postupů [code paths], které jsou v současnosti pro asynchronní I/O používány, a 2) snížení režie při vytváření a ukončování. Zvláště to druhé považuje za podstatné, protože by celé asynchronní operace mohly být vyřizovány z keše; mít možnost ty operace provozovat bez kompletního nastavování AIO by byla velká výhra.

Ingo své komentáře trochu upřesnil. Hlavním zádrhelem se zdá být zavádění nového plánovacího [scheduling] konceptu, což nepovažuje za nutné. Navrhl alternativu založenou na seskupení jaderných vláken; místo vytváření fibril by blokovací systém prostě přepnul na jiné jaderné vlákno, které by čekalo právě na to. Ingo si myslí, že jaderná vlákna jsou dostatečně výkonná na to, aby takový úkol zvládla, a mohla by být ještě odlehčena; kromě toho by použití jaderných vláken asynchronním voláním umožnilo využít víceprocesorové systémy. Fibrily jsou zatím omezeny pouze na jediný procesor. Zach Brown, tvůrce sady patchů s fibrily, si myslí, že to stojí aspoň za pokus. Linus však řekl, že jakékoliv úpravy jaderných vláken pro tento účel by stejně nakonec vypadaly podobně jako fibrily. Raději než řešit přítomnost (potenciálně velké) hromady jaderných vláken, to už je lepší vytvořit opravdu lehký objekt - fibrilu.

Diskutovalo se i o uživatelském API. Linus navrhl, aby asynchronní volání vypadalo takto:

    long async_submit(unsigned long flags, long *result_pointer,
                      long syscall_number, unsigned long *args);

Funkce parametru flags nebyla upřesněna; prostě se očekává, že se bude jednou hodit. Parametr result_pointer jádru říká, kam dát výsledek operace. Návratový kód by se, kupodivu, řídil jadernými konvencemi: nula úspěch, záporný kód při selhání. Po dobu průběhu operace bude mít jádro uloženu kladnou "cookie" hodnotu, kterou může aplikace využít k tomu, aby na volání počkala (nebo ho zrušila).

Systémové volání wait_for_async() je pro aplikace, které chtějí vědět, jak si jejich asynchronní operace vedou. Objevilo se však pár požadavků na mechanismus, který by aplikacím umožnil získat informace o průběhu bez dalšího volání jádra. To inspirovalo Davida Millera, aby si postěžoval, že se vůbec nemluví o integraci s kevent. Hodně úsilí v kevent bylo věnováno řešení právě takového problému, ale Jevgenij Poljakov pořád nikoho nepřemluvil, aby se na patche podíval. wait_for_async() je z velké části vlastně další kevent rozhraní. Nezdá se pravděpodobné, že by jádro potřebovalo dvě.

Co to všechno znamená pro stávající rozhraní pro asynchronní I/O a především pro patche implementující bufferované AIO pro souborové systémy, které ještě nebyly začleněny? Ve snaze o rozehnání pochyb o budoucnosti tohoto rozhraní Suparna Bhattacharya argumentoval, že by mělo být začleněno tak jako tak:

Protože půjde o nové AIO rozhraní, ne o to stávající, nevidím mezi nimi žádný konflikt. Samba4 už fsaio používá a my teď máme možnost mít POSIX AIO nad jaderným AIO (které závisí na fsaio). Čím více odkládáme skutečné nasazení, tím déle nám bude trvat, než zjistíme, jak to aplikace používají. A právě to je klíčové.

Rozhodovat se bude brzy, protože patche s bufferovaným AIO vypadají, že jsou připravené k zařazení do 2.6.21. Během následujících pár týdnů se někdo bude muset rozhodnout, jestli je začlenit - a navždy spravovat - nebo počkat, jestli se fibrily nevyvinou natolik, že by pak byly preferovány.

Nakonec si ještě Bert Hubert všiml, že DragonFly BSD měl rozhraní pro asynchronní systémová volání - až do lońského července, kdy je vývojáři odstranili. DragonFly měl dvě systémová volání - sendsys2() a waitsys2() - ta si rozdělila úlohy na iniciaci systémového volání a čekání na jeho dokončení. Další zpráva naznačuje, že DragonFly BSD zvolil jiný přístup: každé systémové volání musí mít podporu asynchronního volání vestavěnou. V tom smyslu tedy jejich asynchronní rozhraní vypadá jako obecnější verze linuxového AIO.

Vytlačení podpory asynchronních operací do systémových volání, souborových systémů a ovladačů zařízení věci hodně komplikuje; pomalý vývoj linuxového AIO ukazuje, jak to může být obtížné. Jednou z hlavních výhod fibril je, že (s několika výjimkami) systémová volání nemusí být měněna; vůbec o asynchronních operacích nemusí vědět. Možnost nacpat podporu asynchronních operací do relativně malého kusu kódu by mohla být klíčovou vlastností, která celý koncept fibril podrží.

Recenze: Linux Kernel in a Nutshell

Bylo nebylo, schopnost stáhnout, zkompilovat a nainstalovat nové jádro byla nezbytná pro každého administrátora linuxového systému. Teď už to tolik potřeba není; jádra dodávaná s většinou distribucí stačí na většinu úkolů. Přesto se občas vyskytne situace, kdy i ti, kteří jádro neprogramují, potřebují jádro upravené podle vlastních představ. Mnohé knihy o administraci systému tomuto problému trochu místa věnují, ale většinou jsou s tím dost rychle hotové. Konfigurace, sestavení a instalace jádra zůstávají pro mnohé černou magií.

Hacker Greg Kroah-Hartman se rozhodl s tím něco provést; výsledkem je kniha Linux Kernel in a Nutshell [Linuxové jádro v kostce], kterou vydalo nakladatelství O'Reilly. Ve srovnání s jinými knihami o jádře od tohoto nakladatele jde o opravdu malou knížku: jen trochu přes 180 stran, včetně rejstříku. Je však nabitá informacemi, které by měly být užitečné pro každého, kdo se na svém systému musí starat o jádro.

První kapitoly se věnují základům: jaké nástroje jsou potřeba, kde vzít zdrojové kódy jádra atd. Jedna kapitola je o různých způsobech konfigurace. Já [Jonathan Corbet] si pamatuji doby, kdy se jádro muselo konfigurovat po krocích pomocí "make config"; je fajn, že Greg teď tento způsob nedoporučuje. Mluví se o procesu sestavování/kompilace a také o nezbytných krocích, které je potřeba podniknout pro instalaci nového jádra.

Druhá hlavní část knihy se zabývá úpravami konfigurace - konkrétně zapínáním podpory pro různá zařízení. Postup zjišťování, který ovladač by měl být pro dané zařízení zapnutý, je nepříjemně nepohodlný; zahrnuje vypsání konfigurace PCI sběrnice, prohledávání sysfs a následné pokusy o nalezení odpovídajícího ovladače ve zdrojových kódech. Greg neříká pro nic za nic, že:

Nejjednodušším způsobem, jak zjistit, který ovladač použít pro nové zařízení, je zkompilovat všechny ovladače daného typu jako moduly a nechat udev, aby při startu vybralo ten správný.

Tohle by opravdu mělo jít nějak lépe. Ale Gregovi nelze vyčítat, že situaci popisuje takovou, jaká je.

Pak je v knize také sada "konfiguračních receptů" pro nastavení specifického chování. Rady jsou stručné, někdy až moc. Například část o zapínání jaderné preempce by si zasloužila zmínku o potížích se spolehlivostí, kvůli kterým většina distributorů preempci nezapíná. Nebo v případě SELinuxu se mluví o tom, jak jej zapnout, aniž by tam byla zmínka o nutnosti natažení příslušné sady pravidel z uživatelského prostředí. Mezi čtenáři této knihy bude určitě nemálo těch, kteří spadají do skupiny "vím právě tolik, že dokáži něco pokazit"; trochu více podrobností by jim mohlo velmi pomoci.

Poslední část knihy, která zabírá skoro polovinu objemu, je vyhrazena referenčním materiálům. Obsahuje vyčerpávající seznam jaderných parametrů pro příkazovou řádku a jejich funkcí - i když informace jsou opět dost stručné. Užitečná kapitola se věnuje různým možnostem a parametrům pro spuštění make [targets]; až do teď jsem nějakou záhadou nevěděl o make randconfig. Konfiguračním volbám se také věnuje jedna referenční kapitola. Není však kompletní a vypadá to, že volby nejsou nijak seřazeny.

I přes menší výtky má stručnost knihy své výhody. Při hledání řešení problému týkajícího se konfigurace, kompilace nebo bootování jádra vám tato kniha pravděpodobně poskytne odpověď, aniž by byl čtenář nucen hledat jehlu v osmisetstránkové kupce sena. Pokrývá oblast, o které je velmi málo dokumentace; je také rozumně aktuální, protože byla napsána o jádře 2.6.18. Príma je, že ji Greg zpřístupnil online. Celkově mohu říci, že jde o vítaný přírůstek do mé knihovničky.

       

Komentáře

[Jan Olšan]

Nedávno se tu házelo "tím kreténem Gregem". Vida nezmar, už je tu zase. Možná, že to nebude zas tak úplný vůl, což? Možná, že to bude pěknej pracant, že? Vidíte, zákaz binárek mu neprošel, hned začal řešit ovladače jinak. Nezdá se, že by to byl nějaký ocas, co "nám" přišel zkazit tučňáka... Jo jo...

[Mikos]

Za kreténa mohli Grega označit jen naprosto stupidní ignoranti. Je to jeden z nejdůležitějších vývojářů kernelu vubec.

[Robert Krátký]

Jo, byla to opravdu "podnětná" diskuze...

[al-Quaknaa]

Díky za další novinky :) Jenom mě napadlo - pravidla po ruce nemám - fibril byl pro mě vždycky středního rodu, ať už v biologii, nebo jinde. TAdy se najednou mluví o fibrile, ženě. Může někdo poradit?

[Robert Krátký]

Může někdo poradit?

Já jsem si nechal poradit.

[MaT]

Určitě je ta fibrila. Pokud jste někde viděl "to fibril" (nebo "ten fibril"), docela by mě zajímalo kde.

[petr_p]

Vidite, a pro me zase zensky. Stejneho nazoru je ajka.

[jose17]

s/ýý/ý/g

[Filip Jirsák]

Jde o chybu serveru Jetty. Pokud Robert článek neupravoval, to ý je v databázi správně pouze jednou a zdvojí se až při zápisu do socketu. Stačí, že se změní reklamní kód nebo vyjde jinak pozice v buferu a to ý se nezdvojí. Takže dvojité písmenko je vlastně výherní

V SVN Jetty už je problém opraven, změnu je potřeba ještě otestovat a pak bude nasazena i na Abíčku – záleží na Leošovi, zda nasadí aktuální verzi ze SVN (což je tiskantní) nebo počká na oficiální verzi 6.1.2rc1, která bude zřejmě vydána během několika dní.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Hele, mě se zdvojilo ž při zadávání příspěvku, kde si mám vybrat výhru

[Filip Jirsák]

Výhru už jste dostal, to bylo to druhé ž – doufám, že jste ho hned nezahodil Teď radši nějakou dobu nesázejte, svůj díl štěstěny jste si právě vybral