HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Mageia 4 používá v podstatě výchozí desktop GNOME. Liší se samozřejmě wallpaper, případně pozadí v logovacím programu GDM, ale jinak nejsou zásahy do GNOME prakticky žádné.
I GNOME vás bude vítat s novou obrazovkou, přes kterou se jde dostat na všechna nastavovátka a rychle provádět instalace základních / nejpoužívanějších aplikací či aktualizovat systém. Vizuálně se vše trochu liší přesně v intencích rozdílů mezi KDE/Qt a GNOME/GTK, ale samotná uvítací obrazovka je vytvořena v Pythonu.
Odhlašování, vypínání či nastavení jasu a hlasitosti je klasický společný dialog, nyní vše v jednom bez ohledu na to, na kterou z ikonek v pravé horní části kliknete. To byl dobrý nápad.
Zamčená obrazovka zobrazuje velkým písmem datum a ještě větším čas. Sympatické.
GNOME 3.xx používá poměrně nevzhledný dialog pro jednotlivé oblasti nastavení. Pokud je někde vidět jistý efekt, pak asi nejvíce zde. Jestli si za slovo efekt dosadíte nedodělanost GUI, nebo evidentní nesvéprávnost návrháře tohoto GUI, to nechám již na vás
.
Tato sekce je, jako další jiné, shodná s KDE. Jde o Mageia dialogy, které, mají jen trochu jinou dekoraci oken, případně mírně odlišný vzhled fontů atd.
Stejné platí pro aktualizační GUI. To si v případě instalace nového jádra řekne o restart systému, nijak jej ale nevynucuje, ostatně v systému jsou ve výchozím nastavení zachovávány všechna nainstalovaná jádra, mezi nimiž lze přepínat v zavaděči (ve výchozím stavu GRUB 1.5).
Výchozí aplikační či dokumentová obrazovka GNOME je stále stejná. Nabízí přehled nejčastěji používaných programů či všech aplikací, aktuálně spuštěných aplikací, přehled ploch a lze v jejím rámci přímo psaním vyhledávat v aplikacích a historii dokumentů. Sympatická věc, kéž by byla svižnější, na 1,2GHz Core 2 Duo je to dost tristní.
Ale máme tu gnome-tweak-tool – s jehož pomocí lze upravit asi stovku nastavení GNOME 3.xx včetně přidání minimalizačního a maximalizačního tlačítka do horní lišty oken, a také zde máme alternativní spouštěcí nabídku.
Ta je doplňkem té velké, pomalé, hlavní a přímo z ní ji lze volat, takže nepřijdete o žádnou výše uvedenou funkcionalitu, jen s touto alternativní můžete získat možnost pohybovat se zejména v nainstalovaných aplikacích svižněji a trochu konzervativněji.
GNOME je od trojky známo několika věcmi: krácením možností prostředí a přejmenováváním letitých aplikací do nicneříkajících stupidních univerzálních názvů. Za všechny jmenuji třeba video přehrávač Totem, přejmenovaný na Videa, nebo www prohlížeč pojmenovaný velice vkusně a inovativně jako WWW. Vpravdě ženijální, ale kromě názvů se také postupně překopává GUI těchto programů do podoby slučitelné s překopáváním GUI v samotném GNOME, takže se na verzi 3.10, kterou Mageia 4 přináší, podívejme.
Již zmíněný www prohlížeč WWW staví na jádru Webkit a v mnoha ohledech jakoby Chrome, resp. Chromiu vylezl z klonovacího zařízení. Nové GUI, kde se mnohé prvky přesouvají do lišty s titulkem okna, mu ale dávají specifický ráz. První dva screenshoty ukazují vzhled prohlížeče v normálním okně, resp. v maximalizované verzi.
Dialogy se z nemalé části přesunuly ze samotné apliakce do horní lišty prostředí.
Nastavení jsou velmi podobná jiným Webkitovým prohlížečům.
Po projítí dostatku stránek se zaplní výchozí nabídka nejnavštěvovanějších. Žádné velké úpravy, které nabízela Opera, ale nečekejte.
Ale dost pláče nad rozlitým prohlížečem, podívejme se na Videa. Tedy ne na nějaké avi či mkv soubory, ale přehrávač zvaný Videa. Kdysi známý jako Totem. To víte, Zlín se také jmenoval Zlín odjakživa, jenže pak pár chytrých hlav vymyslelo jeho přejmenování na Gottwaldov. Ale to sem vlastně nepatří.
Gottwaldov sice změnil jméno, ale jinak je to ten stále stejný starý dobrý Zlín, tedy Totem. Základní přehrávač videí s podporou všeho možného skrze Gstreamer pod kapotou.
Standardním prohlížečem fotografií je jednoduchý, ale sympatický prográmek, jehož název je skutečný jazykový majstrštyk: Fotky. Budu sám velmi zvědav, kam se tento prográmek vyvine, jeho oficiální pouť jako součásti GNOME začala s verzí 3.8, tedy té předcházející tři-desítce z Mageiy 4.
Vedle Fotek jde samozřejmě buď doinstalovat nebo přímo ve výchozí instalaci volby desktopu GNOME používat spousta dalších foto aplikací. Dnes vynechám RAW editory, ukažme si pouze klasický Shotwell a klasický GIMP.
Je zde také výchozí jednoduchý přehrávač hudby zvaný Hudba. Každému jistě vyhovovat nebude, pro rychlé snadné přehrávání ale nabízí potřebnou základní funkcionalitu, opět oblečenou do strohého čistého GNOME designu.
Jednodušší textový editor gedit již také částečně migroval do prostředí GNOME 3. Zatím je to ale takové chaotické, většina nastavení se stále volá nabídkami z menu, ale předvolby již z horní lišty. Trochu matoucí, napoprvé jsem to déle hledal, než mi to docvaklo.
Souborový správce vypadá poněkud výpočetně náročněji než třeba Thunar z Xfce. Je na něm znát jistá elegance a vícevláknovost, ale postupné načítání položek ve velkých adresářích či náhledů souborů je tak pomalé, že než se vše ustálí, neustále vám v okně hopsá měnící se seznam. Thunar v tomto funguje přeci jen efektivněji. Pokud bych navíc mohl za něco orodovat, tak to bude možnost větší velikosti náhledů, abych kvůli každé probírce fotografií nemusel pouštět Shotwell či GwenView.
Několik dalších součástí již jen na screenshotech.
Alternativní nabídku v GNOME berte jako oslí můstek ke „klasickému“ režimu. Zatímco Mageia 2 či 3 měly k dispozici režim, který se víceméně podobal nějaké kombinaci GNOME 2 s Xfce a částečně GNOME 3, musím bohužel konstatovat, že v Mageie 4 je tento režim totálně zabit. V podstatě pokud si nainstalujete do standardního GNOME onu alternativní nabídku, tak jste na dvou třetinách cesty k novému režimu GNOME Classic. K mému velkému zklamání je tento režim nyní v podstatě z valné části jen jinak oskinované GNOME s alternativní nabídkou a některými dalšími úpravami á la gnome-tweak-tool.
Mimo jiné tak kupříkladu zůstává přes Alt+F2 spouštěný rychlodialog pro spouštění programů, který v minulé verzi Mageiy hezky napovídal zbytek názvu aplikace (podobně jako v KDE, Xfce, Mate (snímek se zeleným pozadím), Unity, …), zatímco ten v GNOME 3 ne. I GNOME Classic tak nyní nutí uživatele psát kupříkladu celý „firefox + Enter“ namísto pouze „fir + Enter“. Je to děsně zdržující a ještě smutněji tohle vypadá v porovnání s tím, že v GNOME Shellu ono „fir + Enter“ stačí.
Navíc ač je samotné GNOME Classic oblečeno do šedivého skinu, jsou některé dialogy černé jako v originálním GNOME 3. Vypadá to dost divně a jedním z těchto podivných dialogů je právě spouštěč Alt+F2. Zkrátka za GNOME Classic dávám čtyřce mínus, byť chápu, že zůstat u původního pojetí bylo do budoucna neudržitelné. Naštěstí jsou tu další desktopy jako Xfce či Mate a Cinnamon, ale o těch zase příště.
Obecně z hlediska pomalejšího notebooku s 1,2GHz dvoujádrem Intel považuji GNOME za dobře použitelné. Ano, některé dialogy jsou trošilinku trhanější či s pomalejší odezvou (vyhledávání psaním ve Shellu, například), ale nebrání to všednímu používání kombinace Mageia 4 s GNOME. Pokud bych svižnost KDE 4 ohodnotil jako 2 – 3, pak s GNOME to bude zhruba 2-.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
GNOME 3.xx používá poměrně nevzhledný dialog pro jednotlivé oblasti nastavení. Pokud je někde vidět jistý efekt, pak asi nejvíce zde. Jestli si za slovo efekt dosadíte nedodělanost GUI, nebo evidentní nesvéprávnost návrháře tohoto GUI, to nechám již na vásAni ne tak nesvéprávnost návrháře jako spíš nesvéprávnost správců GNOME v Magei. V originále to totiž vypadá takto: http://www.eweek.com/imagesvr_ce/5997/038813gnome01.jpg Očividně chtěli sjednotit vzhled s KDE, ale jak jde vidět i na dalších screenshotech, a moc se jim to nepovedlo. To je důvod, proč preferuji, když se distribuce nesere do vzhledu a nabízí software v takové podobě, v jaké to zamýšleli autoři..
GNOME 3.xx používá poměrně nevzhledný dialog pro jednotlivé oblasti nastavení.To není vzhled Gnome ale distribuce, zřejmě jste nezkusil jiné s opravdu výchozím vzhledem.
Osobně ale rád připomenu, že takový Enlightenment nic nikomu nevnucuje
Možná by stálo za zvážení inspirovat se tím a skutečně ho netlačit všude možně.
?
Uz see tesim az si ty dementi (tedy pardon, inteligentni uzivatele gnome 3.0) budou rikat: wwwvni tohle www ve www a klinkni tam na www.