V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Mageia 4 používá v podstatě výchozí desktop GNOME. Liší se samozřejmě wallpaper, případně pozadí v logovacím programu GDM, ale jinak nejsou zásahy do GNOME prakticky žádné.
I GNOME vás bude vítat s novou obrazovkou, přes kterou se jde dostat na všechna nastavovátka a rychle provádět instalace základních / nejpoužívanějších aplikací či aktualizovat systém. Vizuálně se vše trochu liší přesně v intencích rozdílů mezi KDE/Qt a GNOME/GTK, ale samotná uvítací obrazovka je vytvořena v Pythonu.
Odhlašování, vypínání či nastavení jasu a hlasitosti je klasický společný dialog, nyní vše v jednom bez ohledu na to, na kterou z ikonek v pravé horní části kliknete. To byl dobrý nápad.
Zamčená obrazovka zobrazuje velkým písmem datum a ještě větším čas. Sympatické.
GNOME 3.xx používá poměrně nevzhledný dialog pro jednotlivé oblasti nastavení. Pokud je někde vidět jistý efekt, pak asi nejvíce zde. Jestli si za slovo efekt dosadíte nedodělanost GUI, nebo evidentní nesvéprávnost návrháře tohoto GUI, to nechám již na vás
.
Tato sekce je, jako další jiné, shodná s KDE. Jde o Mageia dialogy, které, mají jen trochu jinou dekoraci oken, případně mírně odlišný vzhled fontů atd.
Stejné platí pro aktualizační GUI. To si v případě instalace nového jádra řekne o restart systému, nijak jej ale nevynucuje, ostatně v systému jsou ve výchozím nastavení zachovávány všechna nainstalovaná jádra, mezi nimiž lze přepínat v zavaděči (ve výchozím stavu GRUB 1.5).
Výchozí aplikační či dokumentová obrazovka GNOME je stále stejná. Nabízí přehled nejčastěji používaných programů či všech aplikací, aktuálně spuštěných aplikací, přehled ploch a lze v jejím rámci přímo psaním vyhledávat v aplikacích a historii dokumentů. Sympatická věc, kéž by byla svižnější, na 1,2GHz Core 2 Duo je to dost tristní.
Ale máme tu gnome-tweak-tool – s jehož pomocí lze upravit asi stovku nastavení GNOME 3.xx včetně přidání minimalizačního a maximalizačního tlačítka do horní lišty oken, a také zde máme alternativní spouštěcí nabídku.
Ta je doplňkem té velké, pomalé, hlavní a přímo z ní ji lze volat, takže nepřijdete o žádnou výše uvedenou funkcionalitu, jen s touto alternativní můžete získat možnost pohybovat se zejména v nainstalovaných aplikacích svižněji a trochu konzervativněji.
GNOME je od trojky známo několika věcmi: krácením možností prostředí a přejmenováváním letitých aplikací do nicneříkajících stupidních univerzálních názvů. Za všechny jmenuji třeba video přehrávač Totem, přejmenovaný na Videa, nebo www prohlížeč pojmenovaný velice vkusně a inovativně jako WWW. Vpravdě ženijální, ale kromě názvů se také postupně překopává GUI těchto programů do podoby slučitelné s překopáváním GUI v samotném GNOME, takže se na verzi 3.10, kterou Mageia 4 přináší, podívejme.
Již zmíněný www prohlížeč WWW staví na jádru Webkit a v mnoha ohledech jakoby Chrome, resp. Chromiu vylezl z klonovacího zařízení. Nové GUI, kde se mnohé prvky přesouvají do lišty s titulkem okna, mu ale dávají specifický ráz. První dva screenshoty ukazují vzhled prohlížeče v normálním okně, resp. v maximalizované verzi.
Dialogy se z nemalé části přesunuly ze samotné apliakce do horní lišty prostředí.
Nastavení jsou velmi podobná jiným Webkitovým prohlížečům.
Po projítí dostatku stránek se zaplní výchozí nabídka nejnavštěvovanějších. Žádné velké úpravy, které nabízela Opera, ale nečekejte.
Ale dost pláče nad rozlitým prohlížečem, podívejme se na Videa. Tedy ne na nějaké avi či mkv soubory, ale přehrávač zvaný Videa. Kdysi známý jako Totem. To víte, Zlín se také jmenoval Zlín odjakživa, jenže pak pár chytrých hlav vymyslelo jeho přejmenování na Gottwaldov. Ale to sem vlastně nepatří.
Gottwaldov sice změnil jméno, ale jinak je to ten stále stejný starý dobrý Zlín, tedy Totem. Základní přehrávač videí s podporou všeho možného skrze Gstreamer pod kapotou.
Standardním prohlížečem fotografií je jednoduchý, ale sympatický prográmek, jehož název je skutečný jazykový majstrštyk: Fotky. Budu sám velmi zvědav, kam se tento prográmek vyvine, jeho oficiální pouť jako součásti GNOME začala s verzí 3.8, tedy té předcházející tři-desítce z Mageiy 4.
Vedle Fotek jde samozřejmě buď doinstalovat nebo přímo ve výchozí instalaci volby desktopu GNOME používat spousta dalších foto aplikací. Dnes vynechám RAW editory, ukažme si pouze klasický Shotwell a klasický GIMP.
Je zde také výchozí jednoduchý přehrávač hudby zvaný Hudba. Každému jistě vyhovovat nebude, pro rychlé snadné přehrávání ale nabízí potřebnou základní funkcionalitu, opět oblečenou do strohého čistého GNOME designu.
Jednodušší textový editor gedit již také částečně migroval do prostředí GNOME 3. Zatím je to ale takové chaotické, většina nastavení se stále volá nabídkami z menu, ale předvolby již z horní lišty. Trochu matoucí, napoprvé jsem to déle hledal, než mi to docvaklo.
Souborový správce vypadá poněkud výpočetně náročněji než třeba Thunar z Xfce. Je na něm znát jistá elegance a vícevláknovost, ale postupné načítání položek ve velkých adresářích či náhledů souborů je tak pomalé, že než se vše ustálí, neustále vám v okně hopsá měnící se seznam. Thunar v tomto funguje přeci jen efektivněji. Pokud bych navíc mohl za něco orodovat, tak to bude možnost větší velikosti náhledů, abych kvůli každé probírce fotografií nemusel pouštět Shotwell či GwenView.
Několik dalších součástí již jen na screenshotech.
Alternativní nabídku v GNOME berte jako oslí můstek ke „klasickému“ režimu. Zatímco Mageia 2 či 3 měly k dispozici režim, který se víceméně podobal nějaké kombinaci GNOME 2 s Xfce a částečně GNOME 3, musím bohužel konstatovat, že v Mageie 4 je tento režim totálně zabit. V podstatě pokud si nainstalujete do standardního GNOME onu alternativní nabídku, tak jste na dvou třetinách cesty k novému režimu GNOME Classic. K mému velkému zklamání je tento režim nyní v podstatě z valné části jen jinak oskinované GNOME s alternativní nabídkou a některými dalšími úpravami á la gnome-tweak-tool.
Mimo jiné tak kupříkladu zůstává přes Alt+F2 spouštěný rychlodialog pro spouštění programů, který v minulé verzi Mageiy hezky napovídal zbytek názvu aplikace (podobně jako v KDE, Xfce, Mate (snímek se zeleným pozadím), Unity, …), zatímco ten v GNOME 3 ne. I GNOME Classic tak nyní nutí uživatele psát kupříkladu celý „firefox + Enter“ namísto pouze „fir + Enter“. Je to děsně zdržující a ještě smutněji tohle vypadá v porovnání s tím, že v GNOME Shellu ono „fir + Enter“ stačí.
Navíc ač je samotné GNOME Classic oblečeno do šedivého skinu, jsou některé dialogy černé jako v originálním GNOME 3. Vypadá to dost divně a jedním z těchto podivných dialogů je právě spouštěč Alt+F2. Zkrátka za GNOME Classic dávám čtyřce mínus, byť chápu, že zůstat u původního pojetí bylo do budoucna neudržitelné. Naštěstí jsou tu další desktopy jako Xfce či Mate a Cinnamon, ale o těch zase příště.
Obecně z hlediska pomalejšího notebooku s 1,2GHz dvoujádrem Intel považuji GNOME za dobře použitelné. Ano, některé dialogy jsou trošilinku trhanější či s pomalejší odezvou (vyhledávání psaním ve Shellu, například), ale nebrání to všednímu používání kombinace Mageia 4 s GNOME. Pokud bych svižnost KDE 4 ohodnotil jako 2 – 3, pak s GNOME to bude zhruba 2-.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
GNOME 3.xx používá poměrně nevzhledný dialog pro jednotlivé oblasti nastavení. Pokud je někde vidět jistý efekt, pak asi nejvíce zde. Jestli si za slovo efekt dosadíte nedodělanost GUI, nebo evidentní nesvéprávnost návrháře tohoto GUI, to nechám již na vásAni ne tak nesvéprávnost návrháře jako spíš nesvéprávnost správců GNOME v Magei. V originále to totiž vypadá takto: http://www.eweek.com/imagesvr_ce/5997/038813gnome01.jpg Očividně chtěli sjednotit vzhled s KDE, ale jak jde vidět i na dalších screenshotech, a moc se jim to nepovedlo. To je důvod, proč preferuji, když se distribuce nesere do vzhledu a nabízí software v takové podobě, v jaké to zamýšleli autoři..
GNOME 3.xx používá poměrně nevzhledný dialog pro jednotlivé oblasti nastavení.To není vzhled Gnome ale distribuce, zřejmě jste nezkusil jiné s opravdu výchozím vzhledem.
Osobně ale rád připomenu, že takový Enlightenment nic nikomu nevnucuje
Možná by stálo za zvážení inspirovat se tím a skutečně ho netlačit všude možně.
?
Uz see tesim az si ty dementi (tedy pardon, inteligentni uzivatele gnome 3.0) budou rikat: wwwvni tohle www ve www a klinkni tam na www.