Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Pokud je patch dostatečně kvalitní, tak jistě chcete v duchu svobodného softwaru ušetřit práci balíčkáři, který za balíček zodpovídá. Jistě, můžete tento patch poslat maintainerovi e-mailem, ale proč to dělat, když má buildservice takovou skvělou funkci, které říká Build Service Collaboration?
Princip spolupráce je poměrně prostý, nejdříve si ve svém domácím namespace home:nick (např. home:m4r3k) vytvoříte branch nadřazeného projektu, ve kterém chcete něco změnit. Pak provedete požadované úpravy a pomocí příkazu osc submitreq provedete odeslání požadavku na začlenění vašich změn. Správci patřičného balíčku v nadřazeném projektu přijde e-mail, ve kterém bude o události informován, a jakmile si najde chvilku, tak provede kontrolu (code-review) a v případě, že nenajde problém, tak vaše úpravy začlení. Pokud problém nalezne, není nic snažšího, než vaše úpravy spolu s komentářem, co musíte ještě opravit/pozměnit, zamítnout.
Poněkud komplikovanější to je, pokud chcete přispívat do projektu openSUSE:Factory. Struktura je následující: Balíčky, které spravuje maintainer A ve Factory, má maintainter také ve svém home:A:Factory (jeden příklad za všechny, Anička, která má pod palcem balíčky jako perlovské moduly, eject nebo openssh, má svůj vývojový strom k testování v projektu s názvem home:anicka:Factory). A to je právě ten repositář, který byste měli branchovat, pokud chcete přispět patchem do některého z balíků ve Factory. Proč to tak je, se dá snadno odpovědět: Aby mohl správce balíček dostatečně otestovat a do distribuce se tak nezavleklo více zbytečných problémů. Jakmile správce uzná, že je balíček dostatečně otestován, provede také osc submitreq. Až bude správcem projektu openSUSE:Factory tento požadavek přijat, tak se změna promítne do openSUSE Factory stromu. Více o struktuře vývoje openSUSE Factory prostřednictvím Collaboration je vidět na těchto slidech.
Řekněme, že mám projekt home:m4r3k:R-project a vy mi chcete poslat takový malý, hezký patch na balíček R-base (ten projekt opravdu mám a každý patch je opravdu vítán :-)). Nejdříve pomocí příkazu
marek@mantisha:~/Files/prace/buildservice> osc branch home:m4r3k:R-project R-base A working copy of the branched package can be checked out with: osc co home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project/R-base marek@mantisha:~/Files/prace/buildservice>
provedete vytvoření virtuální kopie projektu home:m4r3k:R-project ve vašem jmeném prostoru home:nick:branches. Vznikne tak projekt home:nick:branches:home:m4r3k:R-project (např. home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project) , který má jako sestavovací cíl nastaven projekt home:m4r3k:R-project/openSUSE_11.0, což znamená, že se budou primárně používat balíčky z repositáře home:m4r3k:R-project/openSUSE_11.0 a až poté z jiných repositářů (jako třeba openSUSE_11.0). Nyní si checkoutněte projekt home:nick:branches:home:m4r3k:R-project/R-base příkazem
marek@mantisha:~/Files/prace/buildservice> osc co home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project/R-base A home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project A home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project/R-base A home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project/R-base/R-2.7.1.tar.lzma A home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project/R-base/R-base.spec marek@mantisha:~/Files/prace/buildservice>
Když se podíváte na to, co osc stahoval, a pak se podíváte třeba pomocí webového rozhraní do skutečného obsahu nově vytvořené kopie, tak zjistíte, že osc stáhl skutečné soubory ze serveru, kdežto ve vytvořené kopii je jen soubor _link, který již jistě důvěrně znáte z druhého dílu seriálu. Pokud jste četli i třetí díl tohoto seriálu, pak jistě vítě, že soubor _link může obsahovat i různé patche, a to je v podstatě způsob, jak funkce Collaboration funguje. Vždycky, když v branchnutém balíčku něco změníte a provedete osc commit, tak se vygeneruje diff, který se na serveru uloží, a poté se balíček zkusí sestavit i s provedenými změnami.
Zde bych si dovolil apelovat na každého uživatele OBS: Vyzkoušejte prosím nejdříve baliček lokálně pomocí
osc build cílová-distribuce cílová-architektura nějaký.spec
a až poté provádějte commit - šetříte tím cenný strojový čas buildovacích serverů.
Pokud máte zdrojové kódy úspěšně stažené, tak se můžete přesunout do adresáře, kam jste si je stáhli, a provést libovolné úpravy. Přidávat a odebírat soubory, upravovat jednotlivé soubory, ... jakmile své úpravy provedete a patřičně otestujete jak lokálně, tak na buildserveru, není nic snazšího, než je poslat správci nadřazeného projektu kontrole. Napište příkaz
osc submitreq create -m "Nějaká zpráva, nejlépe anglicky"
a systém automaticky vygeneruje zprávu pro správce cílového projektu a pošle mu e-mail, aby o vašem požadavku věděl.
Případně můžete vytvořit požadavek i bez toho, abyste měli stažený obsah repositáře. Provedete to pomocí příkazu
osc submitreq create home:nick:branches:home:m4r3k:R-project R-base home:m4r3k:R.project -m "nějaká zpráva, nejlépe anglicky"
Nyní už víte, jak takový "submit request" vytvořit - možná by vás však také zajímalo, co všechno musí udělat správce nadřazeného projektu, aby váš požadavek přijal, nebo zamítl. Opět se nejedná o nic složitého. Když se správce podívá na svou stránku My Projects, tak tam mimo jiné najde část Requests concerning me. Obsahuje všechny submit requesty, u nichž má právo rozhodnout o začlenění, nebo odmítnutí. Každý takový požadavek má své vlastní ID. Prostřednictvím tohoto ID může správce s požadavkem dále pracovat. Například příkazem osc submitreq show -d ID si může maintainer zobrazit, co všechno pozměnil ten, kdo zaslal požadavek. O koho se jedná (tedy zdrojový projekt požadavku), cílový projekt požadavku a zprávu, která byla k požadavku přiložena pomocí parametru -m. Dále se správci zobrazí diff mezi původní verzí balíčku a větví, z níž požadavek přichází. Správce tak má k dispozici všechny důležité informace k tomu, aby mohl o požadavku rozhodnout - zda má skončit v jeho opečovávaném projektu, nebo raději v /dev/null.
Svůj názor na balíček může správce vyjádřit pomocí dvou příkazů - buď příkazem
osc submitreq accept ID
pro přijetí, nebo příkazem
osc submitreq decline -m "jistě je slušné říci, proč požadavek zamítáme, nemyslíte?" ID
poslat požadavek do /dev/null.
Na již zmiňované stránce My Projects vidíte také seznam všech submit requestů, které jste sami vytvořili a které dosud nebyly obslouženy správcem. Nacházejí se v části s nadpisem Requests by me.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: