Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Pokud je patch dostatečně kvalitní, tak jistě chcete v duchu svobodného softwaru ušetřit práci balíčkáři, který za balíček zodpovídá. Jistě, můžete tento patch poslat maintainerovi e-mailem, ale proč to dělat, když má buildservice takovou skvělou funkci, které říká Build Service Collaboration?
Princip spolupráce je poměrně prostý, nejdříve si ve svém domácím namespace home:nick (např. home:m4r3k) vytvoříte branch nadřazeného projektu, ve kterém chcete něco změnit. Pak provedete požadované úpravy a pomocí příkazu osc submitreq provedete odeslání požadavku na začlenění vašich změn. Správci patřičného balíčku v nadřazeném projektu přijde e-mail, ve kterém bude o události informován, a jakmile si najde chvilku, tak provede kontrolu (code-review) a v případě, že nenajde problém, tak vaše úpravy začlení. Pokud problém nalezne, není nic snažšího, než vaše úpravy spolu s komentářem, co musíte ještě opravit/pozměnit, zamítnout.
Poněkud komplikovanější to je, pokud chcete přispívat do projektu openSUSE:Factory. Struktura je následující: Balíčky, které spravuje maintainer A ve Factory, má maintainter také ve svém home:A:Factory (jeden příklad za všechny, Anička, která má pod palcem balíčky jako perlovské moduly, eject nebo openssh, má svůj vývojový strom k testování v projektu s názvem home:anicka:Factory). A to je právě ten repositář, který byste měli branchovat, pokud chcete přispět patchem do některého z balíků ve Factory. Proč to tak je, se dá snadno odpovědět: Aby mohl správce balíček dostatečně otestovat a do distribuce se tak nezavleklo více zbytečných problémů. Jakmile správce uzná, že je balíček dostatečně otestován, provede také osc submitreq. Až bude správcem projektu openSUSE:Factory tento požadavek přijat, tak se změna promítne do openSUSE Factory stromu. Více o struktuře vývoje openSUSE Factory prostřednictvím Collaboration je vidět na těchto slidech.
Řekněme, že mám projekt home:m4r3k:R-project a vy mi chcete poslat takový malý, hezký patch na balíček R-base (ten projekt opravdu mám a každý patch je opravdu vítán :-)). Nejdříve pomocí příkazu
marek@mantisha:~/Files/prace/buildservice> osc branch home:m4r3k:R-project R-base A working copy of the branched package can be checked out with: osc co home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project/R-base marek@mantisha:~/Files/prace/buildservice>
provedete vytvoření virtuální kopie projektu home:m4r3k:R-project ve vašem jmeném prostoru home:nick:branches. Vznikne tak projekt home:nick:branches:home:m4r3k:R-project (např. home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project) , který má jako sestavovací cíl nastaven projekt home:m4r3k:R-project/openSUSE_11.0, což znamená, že se budou primárně používat balíčky z repositáře home:m4r3k:R-project/openSUSE_11.0 a až poté z jiných repositářů (jako třeba openSUSE_11.0). Nyní si checkoutněte projekt home:nick:branches:home:m4r3k:R-project/R-base příkazem
marek@mantisha:~/Files/prace/buildservice> osc co home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project/R-base A home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project A home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project/R-base A home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project/R-base/R-2.7.1.tar.lzma A home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project/R-base/R-base.spec marek@mantisha:~/Files/prace/buildservice>
Když se podíváte na to, co osc stahoval, a pak se podíváte třeba pomocí webového rozhraní do skutečného obsahu nově vytvořené kopie, tak zjistíte, že osc stáhl skutečné soubory ze serveru, kdežto ve vytvořené kopii je jen soubor _link, který již jistě důvěrně znáte z druhého dílu seriálu. Pokud jste četli i třetí díl tohoto seriálu, pak jistě vítě, že soubor _link může obsahovat i různé patche, a to je v podstatě způsob, jak funkce Collaboration funguje. Vždycky, když v branchnutém balíčku něco změníte a provedete osc commit, tak se vygeneruje diff, který se na serveru uloží, a poté se balíček zkusí sestavit i s provedenými změnami.
Zde bych si dovolil apelovat na každého uživatele OBS: Vyzkoušejte prosím nejdříve baliček lokálně pomocí
osc build cílová-distribuce cílová-architektura nějaký.spec
a až poté provádějte commit - šetříte tím cenný strojový čas buildovacích serverů.
Pokud máte zdrojové kódy úspěšně stažené, tak se můžete přesunout do adresáře, kam jste si je stáhli, a provést libovolné úpravy. Přidávat a odebírat soubory, upravovat jednotlivé soubory, ... jakmile své úpravy provedete a patřičně otestujete jak lokálně, tak na buildserveru, není nic snazšího, než je poslat správci nadřazeného projektu kontrole. Napište příkaz
osc submitreq create -m "Nějaká zpráva, nejlépe anglicky"
a systém automaticky vygeneruje zprávu pro správce cílového projektu a pošle mu e-mail, aby o vašem požadavku věděl.
Případně můžete vytvořit požadavek i bez toho, abyste měli stažený obsah repositáře. Provedete to pomocí příkazu
osc submitreq create home:nick:branches:home:m4r3k:R-project R-base home:m4r3k:R.project -m "nějaká zpráva, nejlépe anglicky"
Nyní už víte, jak takový "submit request" vytvořit - možná by vás však také zajímalo, co všechno musí udělat správce nadřazeného projektu, aby váš požadavek přijal, nebo zamítl. Opět se nejedná o nic složitého. Když se správce podívá na svou stránku My Projects, tak tam mimo jiné najde část Requests concerning me. Obsahuje všechny submit requesty, u nichž má právo rozhodnout o začlenění, nebo odmítnutí. Každý takový požadavek má své vlastní ID. Prostřednictvím tohoto ID může správce s požadavkem dále pracovat. Například příkazem osc submitreq show -d ID si může maintainer zobrazit, co všechno pozměnil ten, kdo zaslal požadavek. O koho se jedná (tedy zdrojový projekt požadavku), cílový projekt požadavku a zprávu, která byla k požadavku přiložena pomocí parametru -m. Dále se správci zobrazí diff mezi původní verzí balíčku a větví, z níž požadavek přichází. Správce tak má k dispozici všechny důležité informace k tomu, aby mohl o požadavku rozhodnout - zda má skončit v jeho opečovávaném projektu, nebo raději v /dev/null.
Svůj názor na balíček může správce vyjádřit pomocí dvou příkazů - buď příkazem
osc submitreq accept ID
pro přijetí, nebo příkazem
osc submitreq decline -m "jistě je slušné říci, proč požadavek zamítáme, nemyslíte?" ID
poslat požadavek do /dev/null.
Na již zmiňované stránce My Projects vidíte také seznam všech submit requestů, které jste sami vytvořili a které dosud nebyly obslouženy správcem. Nacházejí se v části s nadpisem Requests by me.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: