Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Pokud je patch dostatečně kvalitní, tak jistě chcete v duchu svobodného softwaru ušetřit práci balíčkáři, který za balíček zodpovídá. Jistě, můžete tento patch poslat maintainerovi e-mailem, ale proč to dělat, když má buildservice takovou skvělou funkci, které říká Build Service Collaboration?
Princip spolupráce je poměrně prostý, nejdříve si ve svém domácím namespace home:nick (např. home:m4r3k) vytvoříte branch nadřazeného projektu, ve kterém chcete něco změnit. Pak provedete požadované úpravy a pomocí příkazu osc submitreq provedete odeslání požadavku na začlenění vašich změn. Správci patřičného balíčku v nadřazeném projektu přijde e-mail, ve kterém bude o události informován, a jakmile si najde chvilku, tak provede kontrolu (code-review) a v případě, že nenajde problém, tak vaše úpravy začlení. Pokud problém nalezne, není nic snažšího, než vaše úpravy spolu s komentářem, co musíte ještě opravit/pozměnit, zamítnout.
Poněkud komplikovanější to je, pokud chcete přispívat do projektu openSUSE:Factory. Struktura je následující: Balíčky, které spravuje maintainer A ve Factory, má maintainter také ve svém home:A:Factory (jeden příklad za všechny, Anička, která má pod palcem balíčky jako perlovské moduly, eject nebo openssh, má svůj vývojový strom k testování v projektu s názvem home:anicka:Factory). A to je právě ten repositář, který byste měli branchovat, pokud chcete přispět patchem do některého z balíků ve Factory. Proč to tak je, se dá snadno odpovědět: Aby mohl správce balíček dostatečně otestovat a do distribuce se tak nezavleklo více zbytečných problémů. Jakmile správce uzná, že je balíček dostatečně otestován, provede také osc submitreq. Až bude správcem projektu openSUSE:Factory tento požadavek přijat, tak se změna promítne do openSUSE Factory stromu. Více o struktuře vývoje openSUSE Factory prostřednictvím Collaboration je vidět na těchto slidech.
Řekněme, že mám projekt home:m4r3k:R-project a vy mi chcete poslat takový malý, hezký patch na balíček R-base (ten projekt opravdu mám a každý patch je opravdu vítán :-)). Nejdříve pomocí příkazu
marek@mantisha:~/Files/prace/buildservice> osc branch home:m4r3k:R-project R-base A working copy of the branched package can be checked out with: osc co home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project/R-base marek@mantisha:~/Files/prace/buildservice>
provedete vytvoření virtuální kopie projektu home:m4r3k:R-project ve vašem jmeném prostoru home:nick:branches. Vznikne tak projekt home:nick:branches:home:m4r3k:R-project (např. home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project) , který má jako sestavovací cíl nastaven projekt home:m4r3k:R-project/openSUSE_11.0, což znamená, že se budou primárně používat balíčky z repositáře home:m4r3k:R-project/openSUSE_11.0 a až poté z jiných repositářů (jako třeba openSUSE_11.0). Nyní si checkoutněte projekt home:nick:branches:home:m4r3k:R-project/R-base příkazem
marek@mantisha:~/Files/prace/buildservice> osc co home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project/R-base A home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project A home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project/R-base A home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project/R-base/R-2.7.1.tar.lzma A home:m4r3k:branches:home:m4r3k:R-project/R-base/R-base.spec marek@mantisha:~/Files/prace/buildservice>
Když se podíváte na to, co osc stahoval, a pak se podíváte třeba pomocí webového rozhraní do skutečného obsahu nově vytvořené kopie, tak zjistíte, že osc stáhl skutečné soubory ze serveru, kdežto ve vytvořené kopii je jen soubor _link, který již jistě důvěrně znáte z druhého dílu seriálu. Pokud jste četli i třetí díl tohoto seriálu, pak jistě vítě, že soubor _link může obsahovat i různé patche, a to je v podstatě způsob, jak funkce Collaboration funguje. Vždycky, když v branchnutém balíčku něco změníte a provedete osc commit, tak se vygeneruje diff, který se na serveru uloží, a poté se balíček zkusí sestavit i s provedenými změnami.
Zde bych si dovolil apelovat na každého uživatele OBS: Vyzkoušejte prosím nejdříve baliček lokálně pomocí
osc build cílová-distribuce cílová-architektura nějaký.spec
a až poté provádějte commit - šetříte tím cenný strojový čas buildovacích serverů.
Pokud máte zdrojové kódy úspěšně stažené, tak se můžete přesunout do adresáře, kam jste si je stáhli, a provést libovolné úpravy. Přidávat a odebírat soubory, upravovat jednotlivé soubory, ... jakmile své úpravy provedete a patřičně otestujete jak lokálně, tak na buildserveru, není nic snazšího, než je poslat správci nadřazeného projektu kontrole. Napište příkaz
osc submitreq create -m "Nějaká zpráva, nejlépe anglicky"
a systém automaticky vygeneruje zprávu pro správce cílového projektu a pošle mu e-mail, aby o vašem požadavku věděl.
Případně můžete vytvořit požadavek i bez toho, abyste měli stažený obsah repositáře. Provedete to pomocí příkazu
osc submitreq create home:nick:branches:home:m4r3k:R-project R-base home:m4r3k:R.project -m "nějaká zpráva, nejlépe anglicky"
Nyní už víte, jak takový "submit request" vytvořit - možná by vás však také zajímalo, co všechno musí udělat správce nadřazeného projektu, aby váš požadavek přijal, nebo zamítl. Opět se nejedná o nic složitého. Když se správce podívá na svou stránku My Projects, tak tam mimo jiné najde část Requests concerning me. Obsahuje všechny submit requesty, u nichž má právo rozhodnout o začlenění, nebo odmítnutí. Každý takový požadavek má své vlastní ID. Prostřednictvím tohoto ID může správce s požadavkem dále pracovat. Například příkazem osc submitreq show -d ID si může maintainer zobrazit, co všechno pozměnil ten, kdo zaslal požadavek. O koho se jedná (tedy zdrojový projekt požadavku), cílový projekt požadavku a zprávu, která byla k požadavku přiložena pomocí parametru -m. Dále se správci zobrazí diff mezi původní verzí balíčku a větví, z níž požadavek přichází. Správce tak má k dispozici všechny důležité informace k tomu, aby mohl o požadavku rozhodnout - zda má skončit v jeho opečovávaném projektu, nebo raději v /dev/null.
Svůj názor na balíček může správce vyjádřit pomocí dvou příkazů - buď příkazem
osc submitreq accept ID
pro přijetí, nebo příkazem
osc submitreq decline -m "jistě je slušné říci, proč požadavek zamítáme, nemyslíte?" ID
poslat požadavek do /dev/null.
Na již zmiňované stránce My Projects vidíte také seznam všech submit requestů, které jste sami vytvořili a které dosud nebyly obslouženy správcem. Nacházejí se v části s nadpisem Requests by me.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: