Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Před časem jsem řešil problém, jak pod Linuxem vektorizovat různou grafiku tak, aby byl výsledný soubor ve formátu DXF. Horko těžko jsem sháněl informace jak na to. Vždy se jednalo pouze o kusé útržky, které však nakonec vedly ke kýženému cíli. Nyní se s vámi podělím o své know-how.
Většina lidí patrně nepotřebuje příliš často vektorizovat bitmapovou grafiku. Já však pracuji ve firmě, kde poměrně často zákazníci nosí jako podklad pro výrobu pouhé náčrtky nebo vzorky výrobků (někdy dokonce i toto) a na mě je (mimo jiné), abych vše převedl do vektorové grafiky, která je nutná pro další strojní zpracování.
Předtím, než jsem se začal zajímat o postup pod Linuxem, jsem využíval komerční programy pod Windows a musím říct, že fungují. A to velice dobře. Dokonce vše, co zde budu popisovat, mají integrované do jediné aplikace. Tento postup se však může někomu hodit, protože stejného výsledku zde dosáhneme zadarmo a s využitím svobodných nástrojů. Dále také netvrdím, že by vektorizaci nešlo provádět nějakým jiným způsobem, a že na popisovaný postup přede mnou nepřišel již někdo jiný. Určitě se rád nechám poučit v diskuzi.
Uvedený postup využívá plně grafické prostředí tak, jak to mají mazlíčkové rádi.
Ke zdárné vektorizaci potřebujeme tyto balíky:
Používám Ubuntu. Veškerý software je dostupný ze standardních repozitářů Ubuntu. Věřím, že není problém nainstalovat je i v jiných distribucích.
Abych si ušetřil práci, mohl bych vzít libovolný obrázek a rovnou vektorizovat, ale já si řekl ne! Když ukázku, tak pořádnou. Předvedu, jak z tohoto
získat kvalitní a věrnou vektorovou konturu.
Vzhledem k tomu, že jenom tak ve scanneru takovou věc nepřiklopím, pomůžu si tím, že jednoho soba, kterého chci naskenovat, zakryji čistým papírem.
Vypadá to pak takto:
Zdá se to snadné, ale záhy zjistíte, že toto řešení stále není optimální. Problém je v tom, že skenovaný materiál není tenký a hloubka materiálu způsobuje vznik stínů kolem kontury skenovaného objektu.
Nejenom, že se nám vytratí přesná kontura objektu, ale také se mohou některé menší otvory úplně ztratit (například oko soba). Na potlačení tohoto nežádoucího efektu používám fintu. Jednoduše nasvítím krycí papír obyčejnou lampičkou. Tím zmizí veškeré nežádoucí stíny.
A výsledek pak vypadá takto:
Jak jsem již poznamenal výše, tak ke skenování používám vcelku slušně nastavitelný software Xsane. Pro vektorizaci kontur objektů nám stačí obrázek ve stupních šedi. Lze to provést i barevně, ale většinou to moc k užitku není. Aby byl výsledek dostatečně přesný, osvědčilo se mi nastavení na 300 DPI. Víc většinou není třeba, snad jen v případě malých objektů. Dále si pohrajeme s kontrastem, světlostí a gamou, abychom dostali obrázek pokud možno s co největším kontrastem. Tím se zbavíme nežádoucích čar ve výsledném DXF.
Nyní máme obrázek, který chceme převést na křivky, uložený. Spustíme potracegui
.
V potracegui si otevřeme obrázek, který chceme vektorizovat. Objeví se nám v podokně náhledu. Protože Potracegui je jako frontend primárně určen pro potrace
, a protože potrace neumí ukládat do formátu DXF, musíme si přepnout Backend na autotrace
. Dále si zvolíme jako výstupní formát (output format) DXF (popřípadě jiný).
Nyní si můžeme pohrát s nastavením samotné vektorizace. Pro mé účely ale bohatě stačí výchozí nastavení. Nechám na každém, aby si zjistil, co mu nejlépe vyhovuje.
Nyní, když je vše připraveno, se můžeme pustit do samotné vektorizace stisknutím tlačítka Trace
.
Vektorizace proběhne poměrně rychle v závislosti na složitosti vektorizovaného obrázku. Zde se vyplatí mít již připraven co nejkontrastnější obrázek, protože u vícebarevného a složitého obrázku se vytrasují i třeba ty sebemenší detaily a výsledný vektorový soubor bude zbytečně složitý. Po skončení vektorizace náhled zmizí a objeví se místo něj hláška, že výsledný formát neumí potracegui zobrazit. To nám ale nevadí. Bohužel zde nefunguje tlačítko "diskety" pro uložení. Místo toho musíme dát Soubor - uložit jako
.
Tím máme proces vektorizace hotov.
Abychom se podívali na výsledný soubor DXF, musíme pro to použít další program. Mě se osvědčil Qcad. I když používání tohoto CADu není zrovna intuitivní a člověk, který je navyklý určitým postupům z Autocadu, se v něm poněkud ztrácí. Našemu účelu však poslouží dobře.
Otevřeme náš soubor DXF; neznalé může zarazit jedna věc: ve vektorizovaném obrázku zdánlivě některé kontury chybí. Zdánlivě říkám proto, že ony tam jsou. Jen je Autotrace vložil do druhé vrstvy a dal jim tmavou barvu, takže nejsou na černém pozadí příliš vidět.
Tady si musíme trochu pomoci a editovat druhou hladinu. Nastavíme její barvu na černobílou.
Po této úpravě již máme to, co jsme potřebovali. Do vektorů převedený obrázek. Nyní již nic nebrání dalším úpravám a následnému strojnímu CNC zpracování. Například u nás ve firmě můžeme vyhotovit kopie původního vzorku a nejen to.
Doufám, že uvedený postup se někomu bude hodit. A když ne celý, tak třeba jenom jako inspirace k dalšímu využití. Vím, že to nemusí být jediný postup, a že by mohl existovat i pohodlnější, ale já jsem zkrátka zatím na jiný pod Linuxem nepřišel. Každopádně uvítám vaše názory a nápady.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
autotrace je vcelku povedeny nastroj a to ze nema graficky frontend muze byt nekdy docela plus, treba pokud potrebujete prevest nekolik desitek perovek, aby byly pouzitelne pri sazbe...Potrace je vcelku povedeny nastroj a to ze ma graficky frontend muze byt nekdy docela plus, treba pokud potrebuju prevest nekolik desitek perovek, aby byly pouzitelne pri sazbe pouziji potrace v TUI a pokud chci vyzkouset ruzna nastaveni, tak pouziju GUI a pak to nastaveni pouziju treba v TUI na hromadne upravy. P.S.: A třeba taky když píšu česky, tak občas použiji taky háčky a čárky.
Ovsem co s DXF uz netusim, nevim co to je za format.http://www.root.cz/clanky/vektorovy-graficky-format-dxf/
Hezký návod.
Zajímalo by mne, jak přesně odpovídá vektorový obrázek originálu? Jinými slovy, jak malé může být např. oko soba?
Je to technická záležitost, potřeboval bych takto scanovat vzorky vystřižené z 0.2mm tlustého plechu (tj. můžu je snadno položit na scanner). Laická otázka zní, zdali takto dostanu lepší rozlišení než třeba 0.1mm?