Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Když jsem kdysi přecházel na desktopu na GNU/Linux, tak jsem poměrně úspěšně nacházel alternativy ke stálicím na Windows desktopu. Problémy jsem měl v podstatě jen ve dvou případech.
Prvním byl použitelný klient pro ICQ komunikaci. To jsem vyřešil díky kamarádově radě a přechodu na jabber sít. V tu chvíli jsem měl na výběr hned několik kvalitních messengerů.
Druhým problémem bylo nalezení alternativy ke grafickým programům typu Paint Shop Pro nebo Photoshop. Zde jsem dlouho hledal a to vlastně až dodnes. Jediný použitelný nástroj byl Gimp. Bohužel se mi v něm nepracuje příjemně. Nejsem schopen vysvětlit proč, ale prostě mi nesedí a ani po několikaletém používání jsem si na něj nezvykl. Možná je to odlišným způsobem práce, možná použitím gtk, možná něčím úplně jiným. V žádném případě však tím nehodlám upírat Gimpu jeho kvality. Poskytuje velké množství kvalitních efektů a nástrojů.
Někdy začátkem roku 2005 jsem se na stránkách KDE.org dočetl o novém nástroji, který by měl být v dalších verzích součástí Koffice. Podle několika screenshotů a popisu mi připadala, tehdy ještě beta verze, velmi zajímavá, a tak jsem strávil den pokusy o kompilaci. Když se mi konečně podařilo zkompilovat celý program. Čekalo mě nemilé překvapení. Program s ubíjející přesností padal a padal. Navíc nebyl schopen načíst nic jiného než vlastní formát obrázku. Znechuceně jsem ho tedy smazal a s pocitem, že si počkám na další verzi, jsem na něj zapomněl.
Dnes je na světě další verze, již stabilní, a když řeknu, že je dobře použitelná, tak bych snad ani nemusel rozbouřit flame war. Znovu se nabízí srovnání s Gimpem, ale to půjde poměrně těžko, protože ten je podstatně vyspělejší ve většině funkcí a jeho stabilní verze již nějaký ten pátek vychází. Já většinou potřebuji jen pár jednoduchých úkonů a na ty stačí Krita úplně v pohodě a samozřejmě zdaleka nevyčerpám její možnosti.
Na Gentoo je instalace triviální. Věřím, že na ostatních distribucích bude obdobná.
emerge krita
Pokud vám vyhovuje používání balíku Koffice, můžete nainstalovat ten a budete mít Kritu nainstalovanou také.
Závislosti nejsou nijak přehnané. Protože je program pod KDE, závisí pochopitelně na něm. Dále pak na následujících balících:
Přestože se Krita vyvíjí s přestávkami již od roku 2000, ještě mi stále nepřijde dostatečně stabilní. Občas spadne a to i přes to, že jsem jí zkoušel kompilovat několikrát s různými parametry kompilace (Gentoo ? USE flagy) a na několika počítačích.
Na první pohled si všimnete, že nástrojové lišty jsou vnořeny do hlavního okna, podobně jako je to ve Photoshopu pro Windows. To mi vyhovuje víc než nezávislá okna inspirovaná pro změnu Photoshopem pro MacOS. Když potřebuji přepnout do jiného programu, stačí zmenšit jedno okno místo tří a více.
Malou pihou na kráse je, že při otevření více obrázků se otevře další okno se všemi toolbary a ne pouze závislé okno uvnitř hlavního (viz screenshot).
Ovládání je jednoduché a opět je podobné Photoshopu. Na levě straně se nachází lišta s nejpoužívanějšími nástroji. Uprostřed je prostor pro editovaný obrázek a na pravé straně lišta s nastaveními, vrstvami a dalšími. Příjemné je použití Qt/KDE toolbarů, takže můžeme nástrojové lišty velmi jednoduše modifikovat.
Velkou nevýhodu oproti konkurenci vidím v absenci dialogu pro nastavení exportu do JPG, PNG a GIF, tedy formátů používaných na webu, kde je potřeba kvalitu snižovat. Nepodařilo se mi v nastavení zjistit, jakou kvalitu má formát JPG nastavenu, ale po několika experimentech odhaduji, že je to někde okolo 97 %.
Nepodařilo se mi najít možnost práci s křivkami, což je také poměrně závažná chyba. Doufejme, že v příští verzi bude napravena.
Práce s vrstvami je příjemná a nepřišel jsem na nic, co by mi chybělo. Efektů zatím mnoho není, ale ty základní samozřejmě obsaženy jsou. Určitě by pomohla podpora filtrů z Gimpu, což by mohlo v budoucnu pomoci jak Kritě, tak nepřímo i Gimpu.

Poměrně propracovaná mi přijde podpora štětců a vzorů, příjemná je také podpora ICM barevných profilů.

Celkově mi přijde Krita mírně nevyvážená. V některých ohledech je daleko za možnostmi konkurenčních produktů a v několika nabízí až zbytečně mnoho možností. Příkladem je zmenšování obrázku, kde dostaneme na výběr hned 7 algoritmů pro scaling.

I přes všechny její nedostatky vám Kritu doporučuji alespoň k vyzkoušení. Jakmile autoři napraví přehmat s exportem obrázků pro web, asi na ní přejdu a Gimp nechám na disku jen z nostalgie. Sice není vše růžové, ale konečně nám vzniká rozumná alternativa k Gimpu a to může být jen ke prospěchu věci. Věřím, že by za pár let a verzí právě Krita mohla pomoci přilákat další uživatele Linuxu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Na Gimpu mi chybi zaostrovani fotek dekonvoluci, pouzitelny protisumovy filtr, a pripadne moznosti pracovat primo v dualnim prostoru harmonickych funkci. Jeste jsem teda nevidel soft co to umi, ale hodilo by se to ;)
Nadto bych uvital neco obecnejsiho nez paleta/8bit grayscale/TrueColor - treba prace v 16bitove barevne hloubce apod.
Jinak jsem s Gimpem dost spokojen, a jeste jsem ani nepoznal vsechno, co umi.
nicméně komentář o plochách mě nenapadl, máš bod
já jsem spíš uvažoval nad nastavením fokusu, že přece když se do nějakýho okna přepnu, tak se mi typicky přesune do popředí a nemusím nic zmenšovat, abych na něj viděl ...
Jinak, Krita se mi docal líbí.