Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Když jsem kdysi přecházel na desktopu na GNU/Linux, tak jsem poměrně úspěšně nacházel alternativy ke stálicím na Windows desktopu. Problémy jsem měl v podstatě jen ve dvou případech.
Prvním byl použitelný klient pro ICQ komunikaci. To jsem vyřešil díky kamarádově radě a přechodu na jabber sít. V tu chvíli jsem měl na výběr hned několik kvalitních messengerů.
Druhým problémem bylo nalezení alternativy ke grafickým programům typu Paint Shop Pro nebo Photoshop. Zde jsem dlouho hledal a to vlastně až dodnes. Jediný použitelný nástroj byl Gimp. Bohužel se mi v něm nepracuje příjemně. Nejsem schopen vysvětlit proč, ale prostě mi nesedí a ani po několikaletém používání jsem si na něj nezvykl. Možná je to odlišným způsobem práce, možná použitím gtk, možná něčím úplně jiným. V žádném případě však tím nehodlám upírat Gimpu jeho kvality. Poskytuje velké množství kvalitních efektů a nástrojů.
Někdy začátkem roku 2005 jsem se na stránkách KDE.org dočetl o novém nástroji, který by měl být v dalších verzích součástí Koffice. Podle několika screenshotů a popisu mi připadala, tehdy ještě beta verze, velmi zajímavá, a tak jsem strávil den pokusy o kompilaci. Když se mi konečně podařilo zkompilovat celý program. Čekalo mě nemilé překvapení. Program s ubíjející přesností padal a padal. Navíc nebyl schopen načíst nic jiného než vlastní formát obrázku. Znechuceně jsem ho tedy smazal a s pocitem, že si počkám na další verzi, jsem na něj zapomněl.
Dnes je na světě další verze, již stabilní, a když řeknu, že je dobře použitelná, tak bych snad ani nemusel rozbouřit flame war. Znovu se nabízí srovnání s Gimpem, ale to půjde poměrně těžko, protože ten je podstatně vyspělejší ve většině funkcí a jeho stabilní verze již nějaký ten pátek vychází. Já většinou potřebuji jen pár jednoduchých úkonů a na ty stačí Krita úplně v pohodě a samozřejmě zdaleka nevyčerpám její možnosti.
Na Gentoo je instalace triviální. Věřím, že na ostatních distribucích bude obdobná.
emerge krita
Pokud vám vyhovuje používání balíku Koffice, můžete nainstalovat ten a budete mít Kritu nainstalovanou také.
Závislosti nejsou nijak přehnané. Protože je program pod KDE, závisí pochopitelně na něm. Dále pak na následujících balících:
Přestože se Krita vyvíjí s přestávkami již od roku 2000, ještě mi stále nepřijde dostatečně stabilní. Občas spadne a to i přes to, že jsem jí zkoušel kompilovat několikrát s různými parametry kompilace (Gentoo ? USE flagy) a na několika počítačích.
Na první pohled si všimnete, že nástrojové lišty jsou vnořeny do hlavního okna, podobně jako je to ve Photoshopu pro Windows. To mi vyhovuje víc než nezávislá okna inspirovaná pro změnu Photoshopem pro MacOS. Když potřebuji přepnout do jiného programu, stačí zmenšit jedno okno místo tří a více.
Malou pihou na kráse je, že při otevření více obrázků se otevře další okno se všemi toolbary a ne pouze závislé okno uvnitř hlavního (viz screenshot).
Ovládání je jednoduché a opět je podobné Photoshopu. Na levě straně se nachází lišta s nejpoužívanějšími nástroji. Uprostřed je prostor pro editovaný obrázek a na pravé straně lišta s nastaveními, vrstvami a dalšími. Příjemné je použití Qt/KDE toolbarů, takže můžeme nástrojové lišty velmi jednoduše modifikovat.
Velkou nevýhodu oproti konkurenci vidím v absenci dialogu pro nastavení exportu do JPG, PNG a GIF, tedy formátů používaných na webu, kde je potřeba kvalitu snižovat. Nepodařilo se mi v nastavení zjistit, jakou kvalitu má formát JPG nastavenu, ale po několika experimentech odhaduji, že je to někde okolo 97 %.
Nepodařilo se mi najít možnost práci s křivkami, což je také poměrně závažná chyba. Doufejme, že v příští verzi bude napravena.
Práce s vrstvami je příjemná a nepřišel jsem na nic, co by mi chybělo. Efektů zatím mnoho není, ale ty základní samozřejmě obsaženy jsou. Určitě by pomohla podpora filtrů z Gimpu, což by mohlo v budoucnu pomoci jak Kritě, tak nepřímo i Gimpu.

Poměrně propracovaná mi přijde podpora štětců a vzorů, příjemná je také podpora ICM barevných profilů.

Celkově mi přijde Krita mírně nevyvážená. V některých ohledech je daleko za možnostmi konkurenčních produktů a v několika nabízí až zbytečně mnoho možností. Příkladem je zmenšování obrázku, kde dostaneme na výběr hned 7 algoritmů pro scaling.

I přes všechny její nedostatky vám Kritu doporučuji alespoň k vyzkoušení. Jakmile autoři napraví přehmat s exportem obrázků pro web, asi na ní přejdu a Gimp nechám na disku jen z nostalgie. Sice není vše růžové, ale konečně nám vzniká rozumná alternativa k Gimpu a to může být jen ke prospěchu věci. Věřím, že by za pár let a verzí právě Krita mohla pomoci přilákat další uživatele Linuxu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Na Gimpu mi chybi zaostrovani fotek dekonvoluci, pouzitelny protisumovy filtr, a pripadne moznosti pracovat primo v dualnim prostoru harmonickych funkci. Jeste jsem teda nevidel soft co to umi, ale hodilo by se to ;)
Nadto bych uvital neco obecnejsiho nez paleta/8bit grayscale/TrueColor - treba prace v 16bitove barevne hloubce apod.
Jinak jsem s Gimpem dost spokojen, a jeste jsem ani nepoznal vsechno, co umi.
nicméně komentář o plochách mě nenapadl, máš bod
já jsem spíš uvažoval nad nastavením fokusu, že přece když se do nějakýho okna přepnu, tak se mi typicky přesune do popředí a nemusím nic zmenšovat, abych na něj viděl ...
Jinak, Krita se mi docal líbí.