V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Poznámka redakce: Článek vyšel ve dvou dílech v blogu m4r3k. V této úpravě vychází se souhlasem autora.
Maxima je včetně své grafické nadstavby součástí snad většiny distribucí GNU/Linuxu - ať už v oficiálních nebo neoficiálních balíčkových repozitářích. Pokud si přejete používat wxMaximu na Mac OS X, MS Windows, nebo vaše distribuce nepatří k většině, pak vás odkáži na domovskou stránky tohoto projektu (wxmaxima.sourceforge.net), kde jsou k dispozici rpm balíčky, deb balíčky, instalátor pro Windows a zdrojové kódy. Pro lepší představu o tom, jak tato aplikace vypadá, přikládám jeden screenshot
Základem wxMaximy je příkazový řádek, do kterého se vepisují jednotlivé příkazy. Některé funkce lze provést pomocí grafických klikátek, avšak ne všechny.
Vestavěná nápověda ve wxMaximě je velice propracovaná. Dá se vyvolat pomocí klávesy "F1" nebo přes menu "Help/Maxima help". Integrovaná nápověda podporuje hledání a klíčové výrazy jsou poměrně intuitivní. Nápověda je rozdělena na dva základní celky: Manuál Maximy (Maxima Manual), který popisuje jednotlivé funkce, operátory a konstanty, a Úvod do Maximy (Introduction to Maxima), který obsahuje pár základních instrukcí pro práci.
Základní schopností wxMaximy jsou úpravy lomených výrazů. Výraz lze zadat jednoduše, například pomocí příkazu:
(1/(sqrt(x)+1)-2*sqrt(x)/(x-1))*(x^(-1/2)-1)
Bohužel je zde jedna pro mě nepříjemná vlastnost: musím psát místo výrazu například "2x" výraz "2*x", na což často zapomínám, a u obzvláště dlouhých výrazů se pak místo s chybějícím znakem špatně hledá, i když Maxima přímo napíše, kde se jí něco nelíbí. Priorita jednotlivých operátorů je stejná jako v běžné aritmetice, takže jako první je mocnění zapsané povelem "^", nebo "**", 2. odmocniny se dají zapsat pomocí funkce sqrt(x), nebo jako x^(1/2). Poté následuje násobení zapsané znakem "*" a dělení pomocí znaku "/", nejnižší prioritu mají operace sčítání (+) a odečítání (-).
Čísla lze samozřejmě v Maximě zadat běžným způsobem, jen u čísel s určitým desetinným rozvojem se místo čárky "," používá (jak je u většiny aplikací zvykem) tečka ".". Maximu lze použít i jako numerickou kalkulačku, avšak toto užití je značně neohrabané, protože musíme pro zobrazení každého výsledku napsat příkaz:
%, numer
kde znak % říká, že pracujeme s předchozím výstupem, a příkaz numer říká, že si přejeme reálnou číselnou hodnotu. Maxima umí také pracovat s čísly komplexními, která zadáváme v algebraickém tvaru příkazem:
a+b*%i
Wxmaxima obsahuje poměrně malé množství konstant. Jsou to:
| Konstanty | ||
|---|---|---|
| Konstanta | Co vyjadřuje | Zápis v maximě |
| e | základ přirozeného logaritmu | %e |
| pí | číslo pí | %pi |
| i | imaginární jednotka | %i |
| Nepravda | hodnota 0 Booleovy algebry | false |
| Pravda | hodnota 1 Booleovy algebry | true |
| + nekonečno | reálné kladné nekonečno | inf |
| nekonečno | komplexní nekonečno | infinity |
| - nekonečno | reálné záporné nekonečno | minf |

wxMaxima podporuje grafický výstup pomocí funkcí plot2d pro grafy dvourozměrné a analogicky plot3d pro třírozměrné grafy. wxMaxima neobsahuje žádný vlastní kreslící engine, ale umí ke spolupráci donutit gnuplot, nebo umí výstup podat ve značkovacím jazyce OpenMath. Nad obě tyto funkce existuje v programu wxMaxima grafické klikátko, které každému pomůže nakreslit graf libovolné funkce velice jednoduchým způsobem během pár vteřin. Ovšem pokud chcete nějaké specialitky, tak se zajisté pokusíte zkrotit příkaz plot2d, nebo jeho ekvivalent pro trojrozměrné grafy vlastními silami.
Takže v prvé řadě si vysvětlíme jednotlivá pole v kreslícím formuláři. Pole s příhodným názvem Expression(s) slouží k zapsání předpisu funkce, jejíž graf si přejeme kreslit. Poté následují intervaly pro jednotlivé proměnné. Pokud si jen přejeme vidět, jak bude naše funkce vypadat při např. funkčních hodnotách 20 až 60, tak dosadíme vhodný interval za x tak, aby při tomto definičním oboru funkce těchto hodnot dosáhl. Následně si zvolíme vhodný obor hodnot, který si přejeme v grafu zobrazit; takže v našem příkladu třeba <20;60>. Dále následuje parametr ticks, který značí počet dosazovaných čísel ze zadaných intervalů pro výpočet funkční hodnoty.
Format značí, jaký budeme používat výstupní engine, a dává nám na výběr, zda to bude gnuplot nebo openmath. Gnuplot nám bez zadání dalších parametrů vykreslí graf na obrazovku; případně pokud zadáme cestu k souboru v políčku Plot to file, tak nám jej uloží do zadaného souboru v PostScriptu. Výstupní engine openmath nám bez parametrů vytvoří v domácím adresáři soubor s názvem maxout.openmath, který bude obsahovat souřadnice bodů tvořících tento graf zapsané ve značkovacím jazyce OpenMath.
Pokud nastavíme jako výstupní formát openmath a zároveň zadáme výstupní soubor, tak se jako vykreslovací engine použije gnuplot - a nám zase vznikne soubor obsahující graf ve formátu PostScript. Což je nejspíše nějaký bug. A v poslední řadě zde máme políčko options, v němž lze nastavit například mřížku, některou osu na logaritmickou a podobně. Ještě pomocí tlačítka Parametric můžeme vyjádřit funkci v parametrickém tvaru - zadáme předpis pomocí dvou předpisů: jeden platící pro souřadnice na ose x a druhý pro souřadnice na ose y se společným parametrem. Pokud chcete například více funkcí ve stejném grafu, tak je jednoduše zadáme obě do řádku Expression(s) oddělené pomocí čárky. A vznikne nám například příkaz:
plot2d([cos(x),sin(x),cos(x)*sin(x)], [x,-5,5])$
který nám nakreslí následující graf.
Stejně jako v případě příkazu plot2d existuje grafické klikátko i pro příkaz plot3d. Analogicky jako u kreslení dvojrozměrných grafů zde máme položku Expression(s), která slouží k zadání předpisu funkce, dále intervaly pro jednotlivé proměnné, poté nastavení mřížky, která je obdobou parametru ticks u dvojrozměrných grafů. Poté máme možnost opět zvolit výstupní formát, různé volby a kreslení do souboru.
Chybí volba Parametric, avšak parametrická funkce se jednoduše vytvoří zadáním jednotlivých předpisů oddělených čárkou. Například tímto příkazem:
plot3d([2+x*6,4+x*4,6+x*2], [x,-5,5], [y,-5,5])$
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Vzorec tam dát mohl, máš pravdu.
Zvoliv^1 rozpravu o počtu tenzorovém za předmět poslední kapitoly, doufám, že se zavděčím čtenářstvu hojnému našemu a to tím více, že v naší mateřštině není mnoho spisů o tomto veledůležitém předmětu jednajících. ^1 Neprošlo jazykovou úpravou.Taky bych chtěl být geniální jako Motl.