Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »V minulém díle (Octave - 2 (počítání s maticemi)) jsme si ukázali vytvoření matice ručně - výčtem hodnot. Matici můžeme získat i jinak - Octave disponuje celou řadou funkcí pro tvorbu matic určitého typu. S výjimkou permutace mají všechny níže uvedené funkce dva parametry, kterými říkáme, kolik řádků a kolik sloupců má výsledná matice mít (vhodnými parametry jsou tedy pouze kladná čísla). Pokud uvedeme pouze jeden parametr, výsledná matice bude čtvercová. Funkce jsou tedy následující:
Příklady pro představu:
>> zeros(2,4) ans = 0 0 0 0 0 0 0 0 >> 4 * ones(2,3) ans = 4 4 4 4 4 4 >> eye(3) ans = 1 0 0 0 1 0 0 0 1 >> randn(2,5) ans = 1.324077 -0.408510 1.516083 -0.372057 -0.138184 0.787720 -0.186652 0.079070 0.056826 1.679005 >> floor(rand(4,6)*20)+1 % Chceme celá čísla od 1 do 20 ans = 3 10 2 6 5 16 6 4 10 8 19 9 18 20 1 18 13 8 17 8 13 7 12 20 >> randperm(8) ans = 4 6 5 7 2 8 3 1 >> tril(ones(3)) ans = 1 0 0 1 1 0 1 1 1 >> triu(ones(5),-2) ans = 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 0 0 1 1 1
Octave také obsahuje funkce pro výrobu speciálních matic, jakými jsou například Hankelova, Hilbertova, Sylvesterova či Toeplitzova matice. Popis parametrů je v nápovědě.
Funkce size s parametrem nějaké matice vrací dvouprvkový vektor, ve kterém první hodnota odpovídá počtu řádků dané matice a druhá počtu sloupců:
>> size(ones(5)) ans = 5 5
Funkce rows a columns vrací pouze odpovídající složku z dvouprvkového výsledku funkce size, tj. počet řádků, respektive počet sloupců z dané matice:
>> rows([1:5]') ans = 5 >> columns(zeros(4,60)) ans = 60
Počet řádků a počet sloupců nějaké matice tedy lze do proměnných uložit dvěma následujícími ekvivalentními způsoby:
>> Matice=zeros(5,20); >> [radky, sloupce]=size(Matice) radky = 5 sloupce = 20 >> radky=rows(Matice), sloupce=columns(Matice) radky = 5 sloupce = 20
Funkce length vrací větší z hodnot vrácených funkcí size, typicky se používá pro výpočet počtu prvků v nějakém vektoru, přičemž se nemusíme starat o to, zda je tento vektor řádkový či sloupcový:
>> length([1 2 3 8]) ans = 4
Znak dvojtečka slouží k zhuštěnému zápisu řádkového vektoru obsahujícího nějakou aritmetickou posloupnost. Obecně v zápisu figurují tři čísla oddělená dvojtečkami. První z nich představuje počáteční člen posloupnosti, druhé velikost kroku a třetí poslední přípustný člen řady. Více to bude patrno z příkladů:
>> 1:1:6 ans = 1 2 3 4 5 6
Posloupnost čísel od jedné do šesti s krokem jedna:
>> 1.5:2.5:7.9 ans = 1.5000 4.0000 6.5000
Následující potenciální člen posloupnosti 6,5 + 2,5 = 9 již je číslo větší jak nejvyšší přípustný člen posloupnosti, tj. číslo 7,9, proto již v posloupnosti obsažen není. Všimněme si, že v zápisu samozřejmě lze pracovat s reálnými čísly, nejenom s celými.
>> 5:-1:-1 ans = 5 4 3 2 1 0 -1 >> 0:8 ans = 0 1 2 3 4 5 6 7 8
V případě, že není krok uveden - zápis sestává pouze ze dvou čísel oddělených jednou dvojtečkou - považuje se za krok hodnota 1. Zápis posloupnosti s dvojtečkovou notací se používá zejména při indexovaném přístupu k obsahu matic, lze tak snadno vybrat například druhý až jedenáctý řádek dané matice. Více viz následující odstavce.
Nezřídka se může stát, že při výpočtu je potřeba pracovat pouze s určitými prvky nějakého vektoru či matice, nikoliv s celým obsahem proměnné najednou. V kulatých závorkách uvedených bezprostředně za názvem proměnné lze uvést index prvku, s kterým se má pracovat:
>> X=5:-1:-4 X = 5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 >> X(1) ans = 5 >> X(4) ans = 2 >> X(end) ans = -4
Zadáním jednoho čísla se odkazujeme na pozici v daném vektoru. Pozice se
číslují od jedničky, na poslední pozici se lze odvolat pomocí klíčového
slůvka end. Jedním výběrem však pozic můžeme vybrat více
- výsledkem je „podvektor“ složený z prvků vybraných z
původního vektoru v uvedeném pořadí:
>> X(3:7) ans = 3 2 1 0 -1 >> X(end:-2:1) ans = -4 -2 0 2 4 >> X([8,5,7,1]) ans = -2 1 -1 5 >> X([9,9,9,1,1]) ans = -3 -3 -3 5 5
Poslední uvedený příklad ukazuje, že není problémem vybrat prvek na zvolené pozici vícekrát - při budování výsledného vektoru se právě tolikrát a právě v takovém pořadí vybrané prvky objeví. Za povšimnutí stojí též fakt, že zadání více pozic je nutno zapsat jako vektor těchto pozic (tj. v hranatých závorkách), na úrovni kulatých závorek lze totiž u vektoru zadat pouze jeden parametr indexování.
Přístup k prvkům matice analogicky odpovídá přístupu ke složkám vektoru s tím rozdílem, že je nutno zadat indexy dva - řádkový a sloupcový oddělené čárkou (no, není to tak úplně pravda, ale to se ukáže až později):
>> M=fix(rand(5)*21)-10;
% Vyber prvek z druhého řádku a čtvrtého sloupce
>> M(2,4)
ans = -9
% Vyber první-až-třetí řádek průnik třetí-až-pátý sloupec
>> M(1:3,3:5)
ans =
0 7 10
10 -9 -5
-2 -8 -1
% Vyber postupně pátý, třetí a první řádek skrze všechny sloupce
>> M([5,3,1],:)
ans =
-5 5 -1 -5 -2
5 -7 -2 -8 -1
-8 -2 0 7 10
V případě, kdy chce uživatel vybrat všechny řádky respektive všechny
sloupce, stačí na místě příslušného indexu uvést pouze znak „:“
namísto ekvivalentního 1:end.
Výběr určitých prvků z matice lze činit také proto, abychom tyto prvky nahradili jinými hodnotami. Oblast výběru svými rozměry musí vždy odpovídat rozměrům vkládané matice:
>> M(1,2)=-4 >> M(1,:)=M(3,:) >> M([2,4],[2,4])=ones(2) >> M(:,2)=[]
První příkaz nahradil prvek v prvním řádku a druhém sloupci hodnotou
-4; druhý zkopíroval třetí řádek na první řádek; třetí
nahradil prvky v matici ve druhém a čtvrtém řádku i sloupci jedničkami;
poslední pak smazal druhý sloupec - mazání se provádí vložením prázdné
matice (viz minulý díl).
Aby byla zachována konzistence matice, je nutno mazat vždy celé řádky či
sloupce.
Příští díl se bude věnovat relačním a logickým operátorům v Octave.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
page_screen_output=0
-- Built-in Variable: page_screen_output
If the value of `page_screen_output' is nonzero, all output
intended for the screen that is longer than one page is sent
through a pager. This allows you to view one screenful at a time.
Some pagers (such as `less'--see *Note Installation::) are also
capable of moving backward on the output. The default value is 1.