O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
V minulém díle (Octave - 2 (počítání s maticemi)) jsme si ukázali vytvoření matice ručně - výčtem hodnot. Matici můžeme získat i jinak - Octave disponuje celou řadou funkcí pro tvorbu matic určitého typu. S výjimkou permutace mají všechny níže uvedené funkce dva parametry, kterými říkáme, kolik řádků a kolik sloupců má výsledná matice mít (vhodnými parametry jsou tedy pouze kladná čísla). Pokud uvedeme pouze jeden parametr, výsledná matice bude čtvercová. Funkce jsou tedy následující:
Příklady pro představu:
>> zeros(2,4) ans = 0 0 0 0 0 0 0 0 >> 4 * ones(2,3) ans = 4 4 4 4 4 4 >> eye(3) ans = 1 0 0 0 1 0 0 0 1 >> randn(2,5) ans = 1.324077 -0.408510 1.516083 -0.372057 -0.138184 0.787720 -0.186652 0.079070 0.056826 1.679005 >> floor(rand(4,6)*20)+1 % Chceme celá čísla od 1 do 20 ans = 3 10 2 6 5 16 6 4 10 8 19 9 18 20 1 18 13 8 17 8 13 7 12 20 >> randperm(8) ans = 4 6 5 7 2 8 3 1 >> tril(ones(3)) ans = 1 0 0 1 1 0 1 1 1 >> triu(ones(5),-2) ans = 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 0 0 1 1 1
Octave také obsahuje funkce pro výrobu speciálních matic, jakými jsou například Hankelova, Hilbertova, Sylvesterova či Toeplitzova matice. Popis parametrů je v nápovědě.
Funkce size s parametrem nějaké matice vrací dvouprvkový vektor, ve kterém první hodnota odpovídá počtu řádků dané matice a druhá počtu sloupců:
>> size(ones(5)) ans = 5 5
Funkce rows a columns vrací pouze odpovídající složku z dvouprvkového výsledku funkce size, tj. počet řádků, respektive počet sloupců z dané matice:
>> rows([1:5]') ans = 5 >> columns(zeros(4,60)) ans = 60
Počet řádků a počet sloupců nějaké matice tedy lze do proměnných uložit dvěma následujícími ekvivalentními způsoby:
>> Matice=zeros(5,20); >> [radky, sloupce]=size(Matice) radky = 5 sloupce = 20 >> radky=rows(Matice), sloupce=columns(Matice) radky = 5 sloupce = 20
Funkce length vrací větší z hodnot vrácených funkcí size, typicky se používá pro výpočet počtu prvků v nějakém vektoru, přičemž se nemusíme starat o to, zda je tento vektor řádkový či sloupcový:
>> length([1 2 3 8]) ans = 4
Znak dvojtečka slouží k zhuštěnému zápisu řádkového vektoru obsahujícího nějakou aritmetickou posloupnost. Obecně v zápisu figurují tři čísla oddělená dvojtečkami. První z nich představuje počáteční člen posloupnosti, druhé velikost kroku a třetí poslední přípustný člen řady. Více to bude patrno z příkladů:
>> 1:1:6 ans = 1 2 3 4 5 6
Posloupnost čísel od jedné do šesti s krokem jedna:
>> 1.5:2.5:7.9 ans = 1.5000 4.0000 6.5000
Následující potenciální člen posloupnosti 6,5 + 2,5 = 9 již je číslo větší jak nejvyšší přípustný člen posloupnosti, tj. číslo 7,9, proto již v posloupnosti obsažen není. Všimněme si, že v zápisu samozřejmě lze pracovat s reálnými čísly, nejenom s celými.
>> 5:-1:-1 ans = 5 4 3 2 1 0 -1 >> 0:8 ans = 0 1 2 3 4 5 6 7 8
V případě, že není krok uveden - zápis sestává pouze ze dvou čísel oddělených jednou dvojtečkou - považuje se za krok hodnota 1. Zápis posloupnosti s dvojtečkovou notací se používá zejména při indexovaném přístupu k obsahu matic, lze tak snadno vybrat například druhý až jedenáctý řádek dané matice. Více viz následující odstavce.
Nezřídka se může stát, že při výpočtu je potřeba pracovat pouze s určitými prvky nějakého vektoru či matice, nikoliv s celým obsahem proměnné najednou. V kulatých závorkách uvedených bezprostředně za názvem proměnné lze uvést index prvku, s kterým se má pracovat:
>> X=5:-1:-4 X = 5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 >> X(1) ans = 5 >> X(4) ans = 2 >> X(end) ans = -4
Zadáním jednoho čísla se odkazujeme na pozici v daném vektoru. Pozice se
číslují od jedničky, na poslední pozici se lze odvolat pomocí klíčového
slůvka end. Jedním výběrem však pozic můžeme vybrat více
- výsledkem je „podvektor“ složený z prvků vybraných z
původního vektoru v uvedeném pořadí:
>> X(3:7) ans = 3 2 1 0 -1 >> X(end:-2:1) ans = -4 -2 0 2 4 >> X([8,5,7,1]) ans = -2 1 -1 5 >> X([9,9,9,1,1]) ans = -3 -3 -3 5 5
Poslední uvedený příklad ukazuje, že není problémem vybrat prvek na zvolené pozici vícekrát - při budování výsledného vektoru se právě tolikrát a právě v takovém pořadí vybrané prvky objeví. Za povšimnutí stojí též fakt, že zadání více pozic je nutno zapsat jako vektor těchto pozic (tj. v hranatých závorkách), na úrovni kulatých závorek lze totiž u vektoru zadat pouze jeden parametr indexování.
Přístup k prvkům matice analogicky odpovídá přístupu ke složkám vektoru s tím rozdílem, že je nutno zadat indexy dva - řádkový a sloupcový oddělené čárkou (no, není to tak úplně pravda, ale to se ukáže až později):
>> M=fix(rand(5)*21)-10;
% Vyber prvek z druhého řádku a čtvrtého sloupce
>> M(2,4)
ans = -9
% Vyber první-až-třetí řádek průnik třetí-až-pátý sloupec
>> M(1:3,3:5)
ans =
0 7 10
10 -9 -5
-2 -8 -1
% Vyber postupně pátý, třetí a první řádek skrze všechny sloupce
>> M([5,3,1],:)
ans =
-5 5 -1 -5 -2
5 -7 -2 -8 -1
-8 -2 0 7 10
V případě, kdy chce uživatel vybrat všechny řádky respektive všechny
sloupce, stačí na místě příslušného indexu uvést pouze znak „:“
namísto ekvivalentního 1:end.
Výběr určitých prvků z matice lze činit také proto, abychom tyto prvky nahradili jinými hodnotami. Oblast výběru svými rozměry musí vždy odpovídat rozměrům vkládané matice:
>> M(1,2)=-4 >> M(1,:)=M(3,:) >> M([2,4],[2,4])=ones(2) >> M(:,2)=[]
První příkaz nahradil prvek v prvním řádku a druhém sloupci hodnotou
-4; druhý zkopíroval třetí řádek na první řádek; třetí
nahradil prvky v matici ve druhém a čtvrtém řádku i sloupci jedničkami;
poslední pak smazal druhý sloupec - mazání se provádí vložením prázdné
matice (viz minulý díl).
Aby byla zachována konzistence matice, je nutno mazat vždy celé řádky či
sloupce.
Příští díl se bude věnovat relačním a logickým operátorům v Octave.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
page_screen_output=0
-- Built-in Variable: page_screen_output
If the value of `page_screen_output' is nonzero, all output
intended for the screen that is longer than one page is sent
through a pager. This allows you to view one screenful at a time.
Some pagers (such as `less'--see *Note Installation::) are also
capable of moving backward on the output. The default value is 1.