Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Octave ve snaze podobat se co nejvíce Matlabu obsahuje také podporu pro grafický výstup (ve smyslu kreslení matematických grafů). Samo o sobě však Octave grafy kreslit neumí - pro tento účel využívá program gnuplot (který je tudíž třeba mít v systému nainstalován). Z jistého úhlu pohledu by se dalo říci, že Octave funguje jako překladač kreslících funkcí z Matlabu do gnuplotu - jedním dechem je však nutno dodat, že se jedná o překladač velmi omezený, který zvládá jenom pár základních příkazů a nastavení. Pro plné využití všech možností gnuplotu máme v Octave k dispozici „nízkoúrovňové funkce“, díky kterým můžeme psát přímo příkazy gnuplotu nad daty z Octave. Následující texty se však budou zabývat především příkazy kompatibilními s Matlabem.
Základní princip kreslení dvourozměrných grafů spočívá v zadání souřadnic bodů v kartézské soustavě - Octave vždy dva sousední body spojí úsečkou. Souřadnice bodů se zadávají jako dva vektory, jeden pro x-ové souřadnice a druhý pro y-ové; tyto dva (oba řádkové nebo oba sloupcové, ale hlavně stejně dlouhé) vektory pak figurují jako parametry funkce plot, která zajistí již samotné vykreslení grafu.
Příklad - vytvořme ze čtyř bodů A[0,4],
B[5,-2], C[1,-3] a D[3,8] lomenou
čáru tak, že bod A bude spojen s bodem B, bod
B spojen s bodem C a konečně také bod
C spojen s bodem D:
>> x=[0 5 1 3]; y=[4 -2 -3 8]; >> plot(x,y)
Mělo by se nám otevřít grafické okno gnuplotu vypadající podobně jako na následujícím obrázku:

Vektor x postupně obsahuje x-ové souřadnice zadaných bodů, stejně tak vektor y obsahuje ve stejném pořadí y-ové souřadnice těch stejných bodů. Při vykreslování jsou pak sousední body spojeny úsečkou (tj. vykreslí se mezi nimi rovná čára). Pokud bychom chtěli zajistit, aby byl úsečkou spojen každý bod s každým, musíme to odpovídajícím způsobem zajistit v souřadnicových vektorech:
>> A=[0 4]; B=[5 -2]; C=[1 -3]; D=[3 8]; body=[A;B;C;D;A;C;B;D]; >> plot(body(:,1),body(:,2))

V grafu si také můžeme všimnout, že se automaticky nastaví měřítko grafu, vypíší hodnoty na osách a legenda grafu.
Hned na prvních příkladech tedy vidíme, že výsledné grafy nemusí být těmi správnými grafy z hlediska matematické analýzy, i když právě ty nejspíš budeme chtít ve výsledku vidět. Efektu hladké křivky dosáhneme prostě tím, že spočítáme dostatečný počet souřadnic vykreslovaných bodů. Porovnejte sinusoidu vykreslenou z 11 a 201 bodů:
>> x10=0:pi/5:2*pi; >> plot(x10,sin(x10)) >> % versus >> x200=0:pi/100:2*pi; >> plot(x200,sin(x200))


Uvědomme si u funkce sinus, že se počítá pro každý prvek vektoru x-ových souřadnic, čímž získáváme stejně dlouhý vektor y-ových souřadnic. Abychom si ušetřili čas s vymýšlením formule pro vektor lineárně rozložených x-ových souřadnic, můžeme používat funkci linspace, které zadáme dolní mez, horní mez a počet prvků výsledného vektoru:
>> linspace(0,10,4) ans = 0.00000 3.33333 6.66667 10.00000
Ve výchozím nastavení každé volání příkazu plot inicializuje
výstupní zařízení, tj. smaže případný obsah z předchozích kreslících
výstupů. Pokud chceme do grafu „přikreslovat“, nabízí se nám v
podstatě dvě možnosti, které můžeme libovolně kombinovat. V prvé řadě
můžeme podržet aktuální obsah výstupního zařízení s pomocí funkce
hold. Volána s parametrem on tuto vlastnost zapíná,
off značí výchozí stav mazání a konečně volání této funkce bez
parametru přepíná z jednoho stavu do druhého. V jakém stavu se teď
nacházíme, zjistíme funkcí ishold:
>> plot(x,sin(x)) >> ishold ans = 0 >> hold on >> plot(x,cos(x)) >> hold off

Druhou možností je zadání všech grafů do jediného příkazu plot, který může mít variabilní počet parametrů:
>> plot(x,sin(x),x,cos(x))
Přesněji řečeno, funkce plot může zpracovat libovolný počet dvojic x-ových a y-ových souřadnic. Navíc za každou touto dvojicí může následovat třetí volitelný řetězcový parametr, který upřesňuje barvu a styl čáry, respektive popisek k ní. Začněme ilustračním příkladem:
>>
plot(0:5,5:-1:0,'^',0:6,6:-1:0,'Lm
',0:8,8:-1:0,'g*;popisek;' , \
0:.1:9,9:-.1:0,'.3',1:10,9:-1:0,'-@78',2
:10,9:-1:1,'c;usecka;')

Za pomoci čísel, významových znaků a textů mezi středníky tak můžeme u každé vykreslované čáry určit:
-, tečkovaný -
., schodovitý -
L, nebo vynášecí -
^r, g,
b, m,
c nebo w s
příslušnými čísly 1-6, tj. v
uvedeném pořadí červená, zelená, modrá, purpurová, azurová a bílá. Pokusy
nasvědčují tomu, že i číslům 7-9 nějaké barvy přísluší.*, +,
o, x, nebo číselně s tím, že v
takovém případě je nutno uvést dvojciferné číslo - první cifra určuje barvu
a druhá cifra symbol (opět lze experimentovat s čísly 1-9). V případě, že
chceme bodový graf, měli bychom uvést, zda body mají -
-@ nebo nemají - @ (výchozí
předpoklad) být spojeny čarou.;popisek;, středník na konci popisku nesmí chybět.
Výchozí popisek zní „line“ plus pořadové číslo.Obecně nezáleží na pořadí, v jakém se znaky zapíší, přesto to chce trochu experimentovat a nebýt překvapen, že kupříkladu číselná reprezentace barev může na každém výstupním zařízení znamenat něco jiného.
Příští povídání o Octave bude s grafy pokračovat, konkrétně se zaměří na měřítko os, popisky ke grafům a speciální dvourozměrné grafy.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
hold 'on'.
gset mouse před vyreslením grafu tuto nepříjemnost napraví.