Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Octave ve snaze podobat se co nejvíce Matlabu obsahuje také podporu pro grafický výstup (ve smyslu kreslení matematických grafů). Samo o sobě však Octave grafy kreslit neumí - pro tento účel využívá program gnuplot (který je tudíž třeba mít v systému nainstalován). Z jistého úhlu pohledu by se dalo říci, že Octave funguje jako překladač kreslících funkcí z Matlabu do gnuplotu - jedním dechem je však nutno dodat, že se jedná o překladač velmi omezený, který zvládá jenom pár základních příkazů a nastavení. Pro plné využití všech možností gnuplotu máme v Octave k dispozici „nízkoúrovňové funkce“, díky kterým můžeme psát přímo příkazy gnuplotu nad daty z Octave. Následující texty se však budou zabývat především příkazy kompatibilními s Matlabem.
Základní princip kreslení dvourozměrných grafů spočívá v zadání souřadnic bodů v kartézské soustavě - Octave vždy dva sousední body spojí úsečkou. Souřadnice bodů se zadávají jako dva vektory, jeden pro x-ové souřadnice a druhý pro y-ové; tyto dva (oba řádkové nebo oba sloupcové, ale hlavně stejně dlouhé) vektory pak figurují jako parametry funkce plot, která zajistí již samotné vykreslení grafu.
Příklad - vytvořme ze čtyř bodů A[0,4],
B[5,-2], C[1,-3] a D[3,8] lomenou
čáru tak, že bod A bude spojen s bodem B, bod
B spojen s bodem C a konečně také bod
C spojen s bodem D:
>> x=[0 5 1 3]; y=[4 -2 -3 8]; >> plot(x,y)
Mělo by se nám otevřít grafické okno gnuplotu vypadající podobně jako na následujícím obrázku:

Vektor x postupně obsahuje x-ové souřadnice zadaných bodů, stejně tak vektor y obsahuje ve stejném pořadí y-ové souřadnice těch stejných bodů. Při vykreslování jsou pak sousední body spojeny úsečkou (tj. vykreslí se mezi nimi rovná čára). Pokud bychom chtěli zajistit, aby byl úsečkou spojen každý bod s každým, musíme to odpovídajícím způsobem zajistit v souřadnicových vektorech:
>> A=[0 4]; B=[5 -2]; C=[1 -3]; D=[3 8]; body=[A;B;C;D;A;C;B;D]; >> plot(body(:,1),body(:,2))

V grafu si také můžeme všimnout, že se automaticky nastaví měřítko grafu, vypíší hodnoty na osách a legenda grafu.
Hned na prvních příkladech tedy vidíme, že výsledné grafy nemusí být těmi správnými grafy z hlediska matematické analýzy, i když právě ty nejspíš budeme chtít ve výsledku vidět. Efektu hladké křivky dosáhneme prostě tím, že spočítáme dostatečný počet souřadnic vykreslovaných bodů. Porovnejte sinusoidu vykreslenou z 11 a 201 bodů:
>> x10=0:pi/5:2*pi; >> plot(x10,sin(x10)) >> % versus >> x200=0:pi/100:2*pi; >> plot(x200,sin(x200))


Uvědomme si u funkce sinus, že se počítá pro každý prvek vektoru x-ových souřadnic, čímž získáváme stejně dlouhý vektor y-ových souřadnic. Abychom si ušetřili čas s vymýšlením formule pro vektor lineárně rozložených x-ových souřadnic, můžeme používat funkci linspace, které zadáme dolní mez, horní mez a počet prvků výsledného vektoru:
>> linspace(0,10,4) ans = 0.00000 3.33333 6.66667 10.00000
Ve výchozím nastavení každé volání příkazu plot inicializuje
výstupní zařízení, tj. smaže případný obsah z předchozích kreslících
výstupů. Pokud chceme do grafu „přikreslovat“, nabízí se nám v
podstatě dvě možnosti, které můžeme libovolně kombinovat. V prvé řadě
můžeme podržet aktuální obsah výstupního zařízení s pomocí funkce
hold. Volána s parametrem on tuto vlastnost zapíná,
off značí výchozí stav mazání a konečně volání této funkce bez
parametru přepíná z jednoho stavu do druhého. V jakém stavu se teď
nacházíme, zjistíme funkcí ishold:
>> plot(x,sin(x)) >> ishold ans = 0 >> hold on >> plot(x,cos(x)) >> hold off

Druhou možností je zadání všech grafů do jediného příkazu plot, který může mít variabilní počet parametrů:
>> plot(x,sin(x),x,cos(x))
Přesněji řečeno, funkce plot může zpracovat libovolný počet dvojic x-ových a y-ových souřadnic. Navíc za každou touto dvojicí může následovat třetí volitelný řetězcový parametr, který upřesňuje barvu a styl čáry, respektive popisek k ní. Začněme ilustračním příkladem:
>>
plot(0:5,5:-1:0,'^',0:6,6:-1:0,'Lm
',0:8,8:-1:0,'g*;popisek;' , \
0:.1:9,9:-.1:0,'.3',1:10,9:-1:0,'-@78',2
:10,9:-1:1,'c;usecka;')

Za pomoci čísel, významových znaků a textů mezi středníky tak můžeme u každé vykreslované čáry určit:
-, tečkovaný -
., schodovitý -
L, nebo vynášecí -
^r, g,
b, m,
c nebo w s
příslušnými čísly 1-6, tj. v
uvedeném pořadí červená, zelená, modrá, purpurová, azurová a bílá. Pokusy
nasvědčují tomu, že i číslům 7-9 nějaké barvy přísluší.*, +,
o, x, nebo číselně s tím, že v
takovém případě je nutno uvést dvojciferné číslo - první cifra určuje barvu
a druhá cifra symbol (opět lze experimentovat s čísly 1-9). V případě, že
chceme bodový graf, měli bychom uvést, zda body mají -
-@ nebo nemají - @ (výchozí
předpoklad) být spojeny čarou.;popisek;, středník na konci popisku nesmí chybět.
Výchozí popisek zní „line“ plus pořadové číslo.Obecně nezáleží na pořadí, v jakém se znaky zapíší, přesto to chce trochu experimentovat a nebýt překvapen, že kupříkladu číselná reprezentace barev může na každém výstupním zařízení znamenat něco jiného.
Příští povídání o Octave bude s grafy pokračovat, konkrétně se zaměří na měřítko os, popisky ke grafům a speciální dvourozměrné grafy.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
hold 'on'.
gset mouse před vyreslením grafu tuto nepříjemnost napraví.