O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Octave ve snaze podobat se co nejvíce Matlabu obsahuje také podporu pro grafický výstup (ve smyslu kreslení matematických grafů). Samo o sobě však Octave grafy kreslit neumí - pro tento účel využívá program gnuplot (který je tudíž třeba mít v systému nainstalován). Z jistého úhlu pohledu by se dalo říci, že Octave funguje jako překladač kreslících funkcí z Matlabu do gnuplotu - jedním dechem je však nutno dodat, že se jedná o překladač velmi omezený, který zvládá jenom pár základních příkazů a nastavení. Pro plné využití všech možností gnuplotu máme v Octave k dispozici „nízkoúrovňové funkce“, díky kterým můžeme psát přímo příkazy gnuplotu nad daty z Octave. Následující texty se však budou zabývat především příkazy kompatibilními s Matlabem.
Základní princip kreslení dvourozměrných grafů spočívá v zadání souřadnic bodů v kartézské soustavě - Octave vždy dva sousední body spojí úsečkou. Souřadnice bodů se zadávají jako dva vektory, jeden pro x-ové souřadnice a druhý pro y-ové; tyto dva (oba řádkové nebo oba sloupcové, ale hlavně stejně dlouhé) vektory pak figurují jako parametry funkce plot, která zajistí již samotné vykreslení grafu.
Příklad - vytvořme ze čtyř bodů A[0,4],
B[5,-2], C[1,-3] a D[3,8] lomenou
čáru tak, že bod A bude spojen s bodem B, bod
B spojen s bodem C a konečně také bod
C spojen s bodem D:
>> x=[0 5 1 3]; y=[4 -2 -3 8]; >> plot(x,y)
Mělo by se nám otevřít grafické okno gnuplotu vypadající podobně jako na následujícím obrázku:

Vektor x postupně obsahuje x-ové souřadnice zadaných bodů, stejně tak vektor y obsahuje ve stejném pořadí y-ové souřadnice těch stejných bodů. Při vykreslování jsou pak sousední body spojeny úsečkou (tj. vykreslí se mezi nimi rovná čára). Pokud bychom chtěli zajistit, aby byl úsečkou spojen každý bod s každým, musíme to odpovídajícím způsobem zajistit v souřadnicových vektorech:
>> A=[0 4]; B=[5 -2]; C=[1 -3]; D=[3 8]; body=[A;B;C;D;A;C;B;D]; >> plot(body(:,1),body(:,2))

V grafu si také můžeme všimnout, že se automaticky nastaví měřítko grafu, vypíší hodnoty na osách a legenda grafu.
Hned na prvních příkladech tedy vidíme, že výsledné grafy nemusí být těmi správnými grafy z hlediska matematické analýzy, i když právě ty nejspíš budeme chtít ve výsledku vidět. Efektu hladké křivky dosáhneme prostě tím, že spočítáme dostatečný počet souřadnic vykreslovaných bodů. Porovnejte sinusoidu vykreslenou z 11 a 201 bodů:
>> x10=0:pi/5:2*pi; >> plot(x10,sin(x10)) >> % versus >> x200=0:pi/100:2*pi; >> plot(x200,sin(x200))


Uvědomme si u funkce sinus, že se počítá pro každý prvek vektoru x-ových souřadnic, čímž získáváme stejně dlouhý vektor y-ových souřadnic. Abychom si ušetřili čas s vymýšlením formule pro vektor lineárně rozložených x-ových souřadnic, můžeme používat funkci linspace, které zadáme dolní mez, horní mez a počet prvků výsledného vektoru:
>> linspace(0,10,4) ans = 0.00000 3.33333 6.66667 10.00000
Ve výchozím nastavení každé volání příkazu plot inicializuje
výstupní zařízení, tj. smaže případný obsah z předchozích kreslících
výstupů. Pokud chceme do grafu „přikreslovat“, nabízí se nám v
podstatě dvě možnosti, které můžeme libovolně kombinovat. V prvé řadě
můžeme podržet aktuální obsah výstupního zařízení s pomocí funkce
hold. Volána s parametrem on tuto vlastnost zapíná,
off značí výchozí stav mazání a konečně volání této funkce bez
parametru přepíná z jednoho stavu do druhého. V jakém stavu se teď
nacházíme, zjistíme funkcí ishold:
>> plot(x,sin(x)) >> ishold ans = 0 >> hold on >> plot(x,cos(x)) >> hold off

Druhou možností je zadání všech grafů do jediného příkazu plot, který může mít variabilní počet parametrů:
>> plot(x,sin(x),x,cos(x))
Přesněji řečeno, funkce plot může zpracovat libovolný počet dvojic x-ových a y-ových souřadnic. Navíc za každou touto dvojicí může následovat třetí volitelný řetězcový parametr, který upřesňuje barvu a styl čáry, respektive popisek k ní. Začněme ilustračním příkladem:
>>
plot(0:5,5:-1:0,'^',0:6,6:-1:0,'Lm
',0:8,8:-1:0,'g*;popisek;' , \
0:.1:9,9:-.1:0,'.3',1:10,9:-1:0,'-@78',2
:10,9:-1:1,'c;usecka;')

Za pomoci čísel, významových znaků a textů mezi středníky tak můžeme u každé vykreslované čáry určit:
-, tečkovaný -
., schodovitý -
L, nebo vynášecí -
^r, g,
b, m,
c nebo w s
příslušnými čísly 1-6, tj. v
uvedeném pořadí červená, zelená, modrá, purpurová, azurová a bílá. Pokusy
nasvědčují tomu, že i číslům 7-9 nějaké barvy přísluší.*, +,
o, x, nebo číselně s tím, že v
takovém případě je nutno uvést dvojciferné číslo - první cifra určuje barvu
a druhá cifra symbol (opět lze experimentovat s čísly 1-9). V případě, že
chceme bodový graf, měli bychom uvést, zda body mají -
-@ nebo nemají - @ (výchozí
předpoklad) být spojeny čarou.;popisek;, středník na konci popisku nesmí chybět.
Výchozí popisek zní „line“ plus pořadové číslo.Obecně nezáleží na pořadí, v jakém se znaky zapíší, přesto to chce trochu experimentovat a nebýt překvapen, že kupříkladu číselná reprezentace barev může na každém výstupním zařízení znamenat něco jiného.
Příští povídání o Octave bude s grafy pokračovat, konkrétně se zaměří na měřítko os, popisky ke grafům a speciální dvourozměrné grafy.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
hold 'on'.
gset mouse před vyreslením grafu tuto nepříjemnost napraví.