Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Octave ve snaze podobat se co nejvíce Matlabu obsahuje také podporu pro grafický výstup (ve smyslu kreslení matematických grafů). Samo o sobě však Octave grafy kreslit neumí - pro tento účel využívá program gnuplot (který je tudíž třeba mít v systému nainstalován). Z jistého úhlu pohledu by se dalo říci, že Octave funguje jako překladač kreslících funkcí z Matlabu do gnuplotu - jedním dechem je však nutno dodat, že se jedná o překladač velmi omezený, který zvládá jenom pár základních příkazů a nastavení. Pro plné využití všech možností gnuplotu máme v Octave k dispozici „nízkoúrovňové funkce“, díky kterým můžeme psát přímo příkazy gnuplotu nad daty z Octave. Následující texty se však budou zabývat především příkazy kompatibilními s Matlabem.
Základní princip kreslení dvourozměrných grafů spočívá v zadání souřadnic bodů v kartézské soustavě - Octave vždy dva sousední body spojí úsečkou. Souřadnice bodů se zadávají jako dva vektory, jeden pro x-ové souřadnice a druhý pro y-ové; tyto dva (oba řádkové nebo oba sloupcové, ale hlavně stejně dlouhé) vektory pak figurují jako parametry funkce plot, která zajistí již samotné vykreslení grafu.
Příklad - vytvořme ze čtyř bodů A[0,4],
B[5,-2], C[1,-3] a D[3,8] lomenou
čáru tak, že bod A bude spojen s bodem B, bod
B spojen s bodem C a konečně také bod
C spojen s bodem D:
>> x=[0 5 1 3]; y=[4 -2 -3 8]; >> plot(x,y)
Mělo by se nám otevřít grafické okno gnuplotu vypadající podobně jako na následujícím obrázku:

Vektor x postupně obsahuje x-ové souřadnice zadaných bodů, stejně tak vektor y obsahuje ve stejném pořadí y-ové souřadnice těch stejných bodů. Při vykreslování jsou pak sousední body spojeny úsečkou (tj. vykreslí se mezi nimi rovná čára). Pokud bychom chtěli zajistit, aby byl úsečkou spojen každý bod s každým, musíme to odpovídajícím způsobem zajistit v souřadnicových vektorech:
>> A=[0 4]; B=[5 -2]; C=[1 -3]; D=[3 8]; body=[A;B;C;D;A;C;B;D]; >> plot(body(:,1),body(:,2))

V grafu si také můžeme všimnout, že se automaticky nastaví měřítko grafu, vypíší hodnoty na osách a legenda grafu.
Hned na prvních příkladech tedy vidíme, že výsledné grafy nemusí být těmi správnými grafy z hlediska matematické analýzy, i když právě ty nejspíš budeme chtít ve výsledku vidět. Efektu hladké křivky dosáhneme prostě tím, že spočítáme dostatečný počet souřadnic vykreslovaných bodů. Porovnejte sinusoidu vykreslenou z 11 a 201 bodů:
>> x10=0:pi/5:2*pi; >> plot(x10,sin(x10)) >> % versus >> x200=0:pi/100:2*pi; >> plot(x200,sin(x200))


Uvědomme si u funkce sinus, že se počítá pro každý prvek vektoru x-ových souřadnic, čímž získáváme stejně dlouhý vektor y-ových souřadnic. Abychom si ušetřili čas s vymýšlením formule pro vektor lineárně rozložených x-ových souřadnic, můžeme používat funkci linspace, které zadáme dolní mez, horní mez a počet prvků výsledného vektoru:
>> linspace(0,10,4) ans = 0.00000 3.33333 6.66667 10.00000
Ve výchozím nastavení každé volání příkazu plot inicializuje
výstupní zařízení, tj. smaže případný obsah z předchozích kreslících
výstupů. Pokud chceme do grafu „přikreslovat“, nabízí se nám v
podstatě dvě možnosti, které můžeme libovolně kombinovat. V prvé řadě
můžeme podržet aktuální obsah výstupního zařízení s pomocí funkce
hold. Volána s parametrem on tuto vlastnost zapíná,
off značí výchozí stav mazání a konečně volání této funkce bez
parametru přepíná z jednoho stavu do druhého. V jakém stavu se teď
nacházíme, zjistíme funkcí ishold:
>> plot(x,sin(x)) >> ishold ans = 0 >> hold on >> plot(x,cos(x)) >> hold off

Druhou možností je zadání všech grafů do jediného příkazu plot, který může mít variabilní počet parametrů:
>> plot(x,sin(x),x,cos(x))
Přesněji řečeno, funkce plot může zpracovat libovolný počet dvojic x-ových a y-ových souřadnic. Navíc za každou touto dvojicí může následovat třetí volitelný řetězcový parametr, který upřesňuje barvu a styl čáry, respektive popisek k ní. Začněme ilustračním příkladem:
>>
plot(0:5,5:-1:0,'^',0:6,6:-1:0,'Lm
',0:8,8:-1:0,'g*;popisek;' , \
0:.1:9,9:-.1:0,'.3',1:10,9:-1:0,'-@78',2
:10,9:-1:1,'c;usecka;')

Za pomoci čísel, významových znaků a textů mezi středníky tak můžeme u každé vykreslované čáry určit:
-, tečkovaný -
., schodovitý -
L, nebo vynášecí -
^r, g,
b, m,
c nebo w s
příslušnými čísly 1-6, tj. v
uvedeném pořadí červená, zelená, modrá, purpurová, azurová a bílá. Pokusy
nasvědčují tomu, že i číslům 7-9 nějaké barvy přísluší.*, +,
o, x, nebo číselně s tím, že v
takovém případě je nutno uvést dvojciferné číslo - první cifra určuje barvu
a druhá cifra symbol (opět lze experimentovat s čísly 1-9). V případě, že
chceme bodový graf, měli bychom uvést, zda body mají -
-@ nebo nemají - @ (výchozí
předpoklad) být spojeny čarou.;popisek;, středník na konci popisku nesmí chybět.
Výchozí popisek zní „line“ plus pořadové číslo.Obecně nezáleží na pořadí, v jakém se znaky zapíší, přesto to chce trochu experimentovat a nebýt překvapen, že kupříkladu číselná reprezentace barev může na každém výstupním zařízení znamenat něco jiného.
Příští povídání o Octave bude s grafy pokračovat, konkrétně se zaměří na měřítko os, popisky ke grafům a speciální dvourozměrné grafy.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
hold 'on'.
gset mouse před vyreslením grafu tuto nepříjemnost napraví.