Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 3.1 specifikace OpenCL (Open Computing Language). OpenCL je průmyslový standard pro paralelní programování heterogenních počítačových systémů.
Homebridge pro integraci chytrých domácích zařízení byl vydán ve verzi 2.0.0. Nově vedle protokolu HomeKit Accessory Protocol (HAP) podporuje standard chytré domácnosti Matter.
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Tato metoda pracuje přesně naopak než metoda join. Vrátí seznam slov volajícího řetězce, která jsou oddělena parametrem sep. Není-li sep zadán, nebo pokud je None, používají se jako oddělovače bílé znaky. Parametr maxsplit představuje, kolik rozdělení bude provedeno, zbytek řetězce je uložen na poslední místo v seznamu. Vrácený seznam bude tedy mít velikost maxsplit + 1. Pokud metoda narazí na dva oddělovače bezprostředně vedle sebe, vrátí prázdný řetězec. Jako oddělovač nemusí být použit jen jeden znak, zadáte-li delší řetězec, bude použit pro separaci. Má-li metoda rozdělit prázdný řetězec a byl jí předán parametr sep, vrátí jednoprvkový seznam obsahující prázdný řetězec. Pokud jí však nebude parametr předán, vrátí prázdný seznam.
>>> "1, 2, 3, 4".split(',')
['1', ' 2', ' 3', ' 4']
>>> "1, 2, 3, 4".split(", ")
['1', '2', '3', '4']
>>> "1,2,3,,5,6,,,9".split(',')
['1', '2', '3', '', '5', '6', '', '', '9']
>>> "1 2 3 4 5".split()
['1', '2', '3', '4', '5']
>>> ''.split('a')
['']
>>> ''.split()
[]
>>>
Vrátí seznam řádků volajícího řetězce. Čili jako oddělovač bude použit znak přechodu na nový řádek. Pokud budete chtít ponechat znaky pro přechod na nový řádek jako součásti jednotlivých fragmentů, musíte jako argument metody předat True.
>>> f = file("std_lib-7.html", 'r')
>>> x = f.read(300)
>>> x.splitlines()
['Standardn\xc3\xad knihovna pro Python - 7 (\xc5\x99et\xc4\x9bzce III)',
'', '', '<dl>', '<dt><tt>split([sep[,maxsplit]])</tt></dt>', '<dd>',
'<p>Tato metoda pracuje p\xc5\x99esn\xc4\x9b naopak ne\xc5\xbe metoda join.
Vr\xc3\xa1t\xc3\xad seznam slov volaj\xc3\xadc\xc3\xadho ',
'\xc5\x99et\xc4\x9bzce, kter\xc3\xa1 jsou odd\xc4\x9blena parametrem sep.
Nen\xc3\xad-li sep zad\xc3\xa1n, nebo pokud je None, ',
'pou\xc5\xbe\xc3\xadvaj\xc3\xad']
>>> x.splitlines(True)
['Standardn\xc3\xad knihovna pro Python - 7 (\xc5\x99et\xc4\x9bzce III)\n',
'\n', '\n', '<dl>\n', '<dt><tt>split([sep[,maxsplit]])</tt></dt>\n', '<dd>\n',
'<p>Tato metoda pracuje p\xc5\x99esn\xc4\x9b naopak ne\xc5\xbe metoda join.
Vr\xc3\xa1t\xc3\xad seznam slov volaj\xc3\xadc\xc3\xadho \n',
'\xc5\x99et\xc4\x9bzce, kter\xc3\xa1 jsou odd\xc4\x9blena parametrem sep.
Nen\xc3\xad-li sep zad\xc3\xa1n, nebo pokud je None, \n',
'pou\xc5\xbe\xc3\xadvaj\xc3\xad']
>>>
Vrátí True, pokud volající řetězec obsahuje prefix na začátku. Od verze 2.5 může být prefix také n-tice obsahující možnosti, které se mají porovnávat. Ke specifikaci rozsahu, který se má prohledávat, slouží parametry start a end.
>>> s = "/usr/local/bin/python2.5"
>>> s.startswith("/usr/local/bin")
True
>>> s.startswith(("/usr/bin", "/usr/sbin", "/usr/local/bin"))
True
>>> s.startswith("/bin",10)
True
>>> s.startswith("/bin",10, 12)
False
>>>
Vrací kopii řetězce, která je oříznutá zprava i zleva. Argument chars obsahuje množinu všech znaků, které mají být oříznuty. Odstraňování znaků bude přerušeno v momentě, kdy metoda narazí na znak, který není uveden v chars. V případě, že bude parametr vynechán, budou se ořezávat pouze mezery.
Na příkladu je vidět, že metody lstrip a rstrip (viz minulý díl) pouze rozšiřují funkci strip.
>>> s = "www.abclinxu.cz"
>>> s.strip("wcz.")
'abclinxu'
>>> s.lstrip("wcz.").rstrip("wcz.")
'abclinxu'
>>>
Vrací kopii řetězce, která má zaměněny velikosti znaků. Tj. malá písmena se změní na velká a naopak. U 8bitových znaků záleží na nastavení locale.
>>> "MALA pismena velka PISMENA".swapcase() 'mala PISMENA VELKA pismena' >>> print "MALÁ písmena velká PÍSMENA".swapcase() malÁ PíSMENA VELKá pÍsmena >>> print u"MALÁ písmena velká PÍSMENA".swapcase() malá PÍSMENA VELKÁ písmena >>>
Vrací řetězec ve formátu nadpisu - všechna počáteční písmena jsou velká. Stejně jako u předcházející metody jsou 8bitové řetězce závislé na nastavení locale.
>>> "standardni knihovna pro python".title() 'Standardni Knihovna Pro Python' >>> print "česká republika".title() čEská Republika >>> print u"česká republika".title() Česká Republika >>>
Vrací nový řetězec, který je přemapován pomocí převodní tabulky table. Znaky uvedené v parametru deletechars jsou z řetězce odstraněny před jeho převodem. table musí být řetězec o 256 znacích. Tabulka se vytváří pomocí funkce string.maketrans().
# -*- coding: iso-8859-2 -*-
import string
line="Žluťoučký kůň pěl ďábelské ódy"
table=string.maketrans("áčďéěíňóřšťúůýžÁČĎÉĚÍŇÓŘŠŤÚŮÝŽ",\
"acdeeinorstuuyzACDEEINORSTUUYZ")
print line.translate(table)
Použitý příklad je z webu py.cz.
Funkce maketrans (potažmo translate) nepracovala korektně při použití systémového kódování UTF-8. Nebo alespoň mně se nepodařilo zjistit, jak s ním pracovat. Jediné, co mi Google prozradil, je, že "translate and maketrans don't love utf-8" (viz converting some french chars with python. Příklad použití utf-16, který mi však s češtinou nefungoval (francouzsky však ano :-/).
import string
french=u"15 résultats trouvés".encode("utf_16")
sfrom = u"àâäéèêëïîôöûùüç".encode("utf_16")
sto = u"aaaeeeeiioouuuc".encode("utf_16")
print french.translate( string.maketrans(sfrom,sto) )
Máte-li někdo nějaké zkušenosti s kódováním utf-8, uveďte je, prosím, v diskuzi.
Převede všechny znaky na velké. Pro korektní převádění českých znaků v obyčejných řetězcích musíte mít správně nastavené locale.
Vrací nový řetězec o délce width, který je zleva vyplněn znaky 0. width musí být větší než délka volajícího řetězce, jinak je vrácen tento řetězec nezměněn.
>>> "255".zfill(5) '00255' >>>
Tímto ukončíme povídání o metodách řetězců. V příštích několika dílech si budeme povídat o modulu re, to jest o regulárních výrazech. Ty slouží k vyhledávání dat v řetězcích podle určitého vzoru - ale nerad bych moc předbíhal.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Zjevně i Pythonu nějaký ten krůček do úplné unicodizace chybí. Za modul unicodedata budiž ovšem had blahoslaven a veleben.
Pro překódování řetězce odněkud někam je lepší použít encode/recode. Pro "hádání" kódování slouží Yetiho enca se svým pythonovským modulem pyenca. Pro odstranění diakritiky lze využít výše zmíněný modul unicodedata.
Jo a díky za pěkný článek!
def deaccent(unistr):
return "".join(aChar
for aChar in unicodedata.normalize("NFD", unistr)
if "COMBINING" not in unicodedata.name(aChar))
def deaccent(unistr):
return "".join(aChar
for aChar in unicodedata.normalize("NFD", unistr)
if not unicodedata.combining(aChar))
bude očividně mnohem rychlejší.
Budu si ten modul muset prostudovat.
Zkusil jsem si s tím taky pohrát a dostal jsem se do svízele s tím, že vlastně nechápu, k čemu se to vlastně používá. Má to smysl možná tehdy, když musí být výsledkem ascii řetězec, a pak pouhé odstranění akcentů nestačí. Zde je ukázka několika možností:
#!/usr/bin/env python
#coding: utf-8
import unicodedata
def deaccent(unistr):
return "".join(aChar
for aChar in unicodedata.normalize("NFD", unistr)
if not unicodedata.combining(aChar))
old_cz = u'áÁčČďĎěĚéÉíÍňŇóÓřŘšŠťŤúÚůŮýÝžŽ'
old_fr = u'ôœùûüÿàâçéèêëïîÔŒÙÛÜŸÀÂÇÉÈÊËÏÎ'
old = old_cz + old_fr
print old
print deaccent(old)
print deaccent(old).encode('ascii', 'replace')
print deaccent(old).encode('ascii', 'ignore')
print unicodedata.normalize('NFKD', old).encode('ascii', 'ignore')
print unicodedata.normalize('NFKD', old).encode('ascii', 'replace')
Výsledek je toto:
áÁčČďĎěĚéÉíÍňŇóÓřŘšŠťŤúÚůŮýÝžŽôœùûüÿàâçéèêëïîÔŒÙÛÜŸÀÂÇÉÈÊËÏÎ aAcCdDeEeEiInNoOrRsStTuUuUyYzZoœuuuyaaceeeeiiOŒUUUYAACEEEEII aAcCdDeEeEiInNoOrRsStTuUuUyYzZo?uuuyaaceeeeiiO?UUUYAACEEEEII aAcCdDeEeEiInNoOrRsStTuUuUyYzZouuuyaaceeeeiiOUUUYAACEEEEII aAcCdDeEeEiInNoOrRsStTuUuUyYzZouuuyaaceeeeiiOUUUYAACEEEEII a?A?c?C?d?D?e?E?e?E?i?I?n?N?o?O?r?R?s?S?t?T?u?U?u?U?y?Y?z?Z? o??u?u?u?y?a?a?c?e?e?e?e?i?i?O??U?U?U?Y?A?A?C?E?E?E?E?I?I?Jak je vidět, s češtinou celkem není problém, a proto pro ni lze na netu najít tolik více či méně korektních postupů. Ale zkusil jsem francouzštinu a pro ascii reprezentaci by to ještě chtělo spravit ty ligatury.
>>> import unicodedata >>> unicodedata.name(u'Œ') 'LATIN CAPITAL LIGATURE OE' >>> unicodedata.name(u'Æ') 'LATIN CAPITAL LETTER AE'Konverze do ASCII (nebo spíš latin-1?) by IMHO locale-dependent být nemusela. Ale nejsem si jistý. Za přečtení stojí tohleto: http://effbot.org/zone/unicode-convert.htm Uf. Radši akcenty nikdy neodstraňovat.
A když už jsme u těch akademických debat, zdá se, že pro převod do ASCII se při normalizaci víc hodí parametr 'NFKD' (místo 'NFD'), přestože ničí část informace. Například:
>>> ctvrtka = u'\N{VULGAR FRACTION ONE QUARTER}'
>>> print unicodedata.normalize('NFKD', ctvrtka)
1⁄4
>>> print unicodedata.normalize('NFD', ctvrtka)
¼
Bohužel, někteří často pomocí skriptů převádějí do ASCII názvy souborů a adresářů. Takže když bude v názvu jedna čtvrtina, vyrobí se z toho nadbytečné lomítko, které v cestě nadělá paseku. No teoreticky by se to stát mohlo, no ne?