Steve Jobs a superpočítač Cray-1 budou vyobrazeny na pamětních jednodolarových mincích vyražených v příštím roce v rámci série Americká inovace. Série má 57 mincí, tj. 57 inovací. Poslední 4 mince budou vyraženy v roce 2032.
Byl zveřejněn průběžně aktualizovaný program konference OpenAlt 2025 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Konference proběhne o víkendu 1. a 2. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Vstup je zdarma.
Senát včera opětovně nepřijal návrh ústavního zákona, který měl do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo občanů platit v hotovosti nebo být off-line. Návrh předložila skupina senátorů již v roce 2023. Senát dnes návrh neschválil, ale ani nezamítl. Pokud by ho přijal, dostala by ho k projednání Sněmovna a vyjádřila by se k němu vláda.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 13.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Společnost Eclypsium se na svém blogu rozepsala o bezpečnostním problému počítačů Framework. Jedná se o zranitelnost v UEFI umožňující útočníkům obejít Secure Boot.
Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
Operátor O2 představil tarif Datamanie 1200 GB . Nový tarif přináší 1200 GB dat s neomezenou 5G rychlostí, a také možnost neomezeného volání do všech sítí za 15 Kč na den. Při roční variantě předplatného zákazníci získají po provedení jednorázové platby celou porci dat najednou a mohou je bezstarostně čerpat kdykoli během roku. Do 13. listopadu jej O2 nabízí za zvýhodněných 2 988 Kč. Při průměrné spotřebě tak 100 GB dat vychází na 249 Kč měsíčně.
Byly publikovány informace o útoku na zařízení s Androidem pojmenovaném Pixnapping Attack (CVE-2025-48561). Aplikace může číst citlivá data zobrazovaná jinou aplikací. V demonstračním videu aplikace čte 2FA kódy z Google Authenticatoru.
(display "Hello World!")(newline)
public static int
… az do konca zivota.
C++ (a v mensej miere aj Java) je ale dobry jazyk, ked uz clovek programovat vie a rovnako vie, preco ho chce pouzit (typicky rychlost programu alebo sprava pamate). Skoda len, ze takych ludi je desiva mensina. Tolko moj dnesny povzdych s vyse uvedenym clankem je potiz -- ze vlastne krome par vtipku a strucneho uvodu nic neresi... ani prefixovou notaci, natoz proces vyhodnocovani, na toz vubec podstatu lisp-like jazyku.... mozna by to chtelo cely serial malinko zhutnit...Přesně o to mi šlo – není problém napsat pár článků o syntaxi Scheme, o tom, jak se píšou podmínky atd. Ale zrovna u jazyků LISPovské rodiny je celkem vhodné se rozepsat i o jejich podstatě a filozofii. A to už není jen tak... No bezva, tak to už jsme dva, kdo budeme na Kyosukeho vyvíjet mírný nátlak v mezích zákona.
seznam[::-1]
zvykl na (reverse seznam)
protože to druhé je oproti tomu prvnímu šíleně nečitelné a nepraktické. <type 'reversed'>
". Netuším, co to má znamenat (představuju si, že typy pasují skutečně k typům hodnot, jako je float, int, list a podobně), ale moje představa je taková, že objektový jazyk by mohl mít něco jako univerzální API pro sekvence - jako že když nad objektem zavolám o.reversed()
, vrátí mi objekt stejného typu, jen pozadu. Když chci udělat vlastní typ s rozhraním sekvence, netuším, jak ho pro reversed(o)
přetížím (pokud Python nemá CLOSoidní objektový systém, jako má třeba Gauche), leda, že bych všude psal type(a)(reversed(a))
, což je ukrutné. o.reverse()
je zase destruktivní.
Koukám teď, že sorted(o)
bude téhož zrna. Nemám námitky proti Pythonu jako jazyku (nebo jen víceméně malé), ale spíš proti takovýmhle věcem. ;; Funkce přijímá matici A velikosti (m x n) [(sloupce x řádky)] ;; a matici B velikosti (o x m). Vrací matici ;; velikosti (o x n). (define (mmul A B) (let ((m (array-length A 1)) ;; Počet sloupců matice A (vlevo) (n (array-length A 0)) ;; Počet řádků matice A (vlevo) (o (array-length B 1))) ;; Počet sloupců matice B (nahoře) (tabulate-array (shape 0 o 0 n) ;; Generujeme prvky výsledku (lambda (i j) ;; (o x n) po řádcích. (sum-ec (: k 0 m) ;; Sečteme pro všechny (* (array-ref A i k) ;; sloupce A a řádky B (array-ref B k j)))))))Ale nejsem až taký dobrý schemař, třeba mě časem napadne i něco lepšího.
Za prve, LispMe prostredi je hodne spartanske, a ja ho musel pouzit, protoze jsem nic jineho k ruce nemel (i kdyz je fakt, ze jsem se Scheme trochu naucit chtel).Já myslím, že od prostředí s pár sty kilobajty se toho zas až tolik čekat nedá...
Patrne proto jste pouzil funkce z urcite (ne)standardni knihovny, ktere tuto komplikaci odstinuji.Standardní. Ale upozorňuji, že to nejsou všechno funkce, comprehensions jsou syntaktické rozšíření (ostatně je máte i v Pythonu). Nicméně tahle rozšíření prošla peer-review, jsou již několik let v platnosti a většina dobrých implementací je přijala. (Stejně jako se časem přidávaly věci do Pythonu.) Pokud jde o použitelnost, s tím se dá souhlasit: Dost často je dobré mít nástroj bližší běžným potřebám. I proto (pokud jde o Scheme) používám Gauche, které mě nenutí dělat spoustu i z mého pohledu zbytečných věcí (ilustrativní jsou třeba regexpy a jejich přímá aplikace jako v Perlu nebo Ruby, namísto toho, abych s nimi musel proskakovat nějakými funkcemi). Ostatně i Python je taková praktičtější verze Lispu, tedy aspoň to tvrdí Peter Norvig.
Jde o to, ze funckionalne clovek (tj. v rekurzivnich smyckach misto iterativnich smycek) clovek dost casto neuvazuje. Patrne proto jste pouzil funkce z urcite (ne)standardni knihovny, ktere tuto komplikaci odstinuji.Ano, takto uvažuje mnohem častěji implementátor jazyka než jeho uživatel. Nicméně v lispovských jazycích může být uživatel jazyka sám sobě jeho implementátorem a tak mu je tail recurision poskytnuta jako základní prostředek k vlastním implementacím jazykových fíčur. Od toho, aby člověk používal konstrukce méně abstraktní a více názorné, jsou tu makra a funkce vyššího řádu (někdy je lepší to, někdy zase ono, a řeší to tak i Python a přiznává to i Guido). Tvrdit, že Scheme je špatné, protože řeší smyčky rekurzivní aplikaci procedur, je asi tak moudré, jako tvrdit, že Cčko je špatné, protože má goto a protože všechny ty whily a fory nakonec skončí jako
Jc <adresa>
. Nikdo nikoho v Cčku nenutí psát smyčky pomocí goto. (Když už jsme u těch analogií. gosh> (use gauche.array) #<undef> gosh> (define A #,(<array> (0 2 0 2) 10 2 0 -3)) A gosh> (define B #,(<array> (0 2 0 2) 2 1 -1 2)) B gosh> (array-mul A B) #,(<array> (0 2 0 2) 18 14 3 -6) gosh> (array-expt A 2) #,(<array> (0 2 0 2) 100 14 0 9)(Aneb "vždycky se podívej pořádně, co vlastně máš ve standardní knihovně svého jazyka..."
(define A '((1 0 2) (-1 3 1))) (define B '((3 1) (2 1) (1 0))) ;; testovaci matice A, B (define multiply_matrix (lambda (A B) (let create_rows ((A A)) (if (null? A) '() (cons (let create_member ((B B)) (if (null? (car B)) '() (cons (apply + (map * (car A) (map car B))) (create_member (map cdr B))))) (create_rows (cdr A))))))) (multiply_matrix A B) :==> ((5 1) (4 2))
(define multiply_matrix (lambda (A B) (map (lambda (x) (let create_member ((B B)) (if (null? (car B)) '() (cons (apply + (map * x (map car B))) (create_member (map cdr B)))))) A)))
(define (matrix-multiply a b) (map (lambda (lx) (map (lambda (ly) (apply + (map * lx ly))) (matrix-transpose b))) a))
(define (matrix-multiply a b) (map (lambda (lx) (map (lambda (ly) (apply + (map * lx ly))) (apply map list b))) a))BTW, je to takhle o dva znaky kratší - jak že bylo to řešení v Pythonu na tři řádky?
array-mul
, co jsem nakonec v Gauche našel. (map <něco> A)
) byl celkem jasný a na konec (transpozici) jsem přišel kdysi před lety ještě v Pythonu (akorát tam jsem ho dělal přes b_transposed = zip(*b)
map
a apply
kroužícími hlavou. (Hmmm, to ale taky není zrovna nejlepší naplnění slova "střízlivý"... (apply map list '((1 2 3) (4 5 6))) => (map list '(1 2 3) '(4 5 6)) => ;; (map f list1 list2 list3 ... listn) -> \ (cons (f (car list1) (car list2) (car list3) ... (car listn)) (map f (cdr list1) (cdr list2) (cdr list3) ... (cdr listn))) (cons (list 1 4) (cons (list 2 5) (cons (list 3 6) '()))) => '((1 4) (2 5) (3 6))
t([[]|_]) -> []; t(X) -> [ [ H || [H|_]<-X ] % cut heads | t([ T || [_|T]<-X ]) % transpose tails ].Ten scheme map je něco jako erlangový zipwith, ale zipwithN. Je to mnohem pružnější, protože erlangový map umí pracovat jen s jedním seznamem.
(map * lx ly)
o kousek vlevo byla "brnkačka", tak snad není problém pochopit ani tohle. apply
definováno tak, že poslední argument (zde b) musí být seznam, který se připojí na seznam argumentů volané procedury. Všechny předchozí s výjimkou prvního se připojí před něj, a první poslouží jako operátor. Názorněji: (apply + 1 2 3 '(4 5 6))
je totéž, co (+ 1 2 3 4 5 6)
. (BTW, apply
přece taky patří do "brnkačky"... (apply map list '((1 2 3) (4 5 6))) => (map list '(1 2 3) '(4 5 6))me z toho leze:
(apply map list '((1 2 3) (4 5 6))) => (map (list '(1 2 3) '(4 5 6)))
(apply a b c)
vede na `(a (b ,@c))
? Jaký by to mělo smysl? U mně (apply a b c)
zásadně vede na `(a b ,@c)
, a je to tak i ve specifikaci.
Globální (dynamicky vázané) proměnné se (aspoň v CL) docela hodí pro defaultní parametry funkcí, pokud je jeden netouží psát. Jak tohle řešit bez nich?
clhs pro write:
Parameter Corresponding Dynamic Variable array *print-array* base *print-base* case *print-case* circle *print-circle* escape *print-escape* gensym *print-gensym* length *print-length* level *print-level* lines *print-lines* miser-width *print-miser-width* pprint-dispatch *print-pprint-dispatch* pretty *print-pretty* radix *print-radix* readably *print-readably* right-margin *print-right-margin*
A pořád mi není jasné, jak se principiálně liší globální proměnná od globální funkce - a ty snad ve Scheme jsou morálně bez problému, ne? Ostatně měl jsem za to, že globální proměnné tam taky máte.
Jinak místní schemeři (little, seasoned i reasoned) mě asi nebudou mít rádi, ale myslím, že pro praktické účely je CL často použitelnější (aspoň pokud mluvíme opravdu o holých standardech), byť nabízí více možností a tak je méně čisté - zmiňované do macro (v obou standardech) je IMHO opravdu pruda a méně čitelné než obdobná loop konstrukce. Kromě toho je k dispozici i funkcionálně čistší kombinace map/reduce (což je možná ve scheme taky, ne? Nebo si to lze aspoň napsat s rekurzí), a samozřejmě i ta proklatá rekurze :)
zmiňované do macro (v obou standardech) je IMHO opravdu pruda a méně čitelné než obdobná loop konstrukce.A právě proto máme základní odpověď na scoping, control flow a vůbec, totiž SRFI-42.
Olomouc, no jo ta stodola na kopci.
Stodola pod kopcem. A mám pocit, že ta stodola tady byla dřív než Praha.
Jinak v komerci jazyk na .... moc sem si zneho neodnesl a v realu jsem ho uz nevidel.
Každému co jeho jest. Je dobře, že v komerci moc není -- zmizela by část vhodnosti pro výuku.
LISP is worth learning for a different reason — the profound enlightenment experience you will have when you finally get it. That experience will make you a better programmer for the rest of your days, even if you never actually use LISP itself a lot.btw. osobne muzu rict, treba ze az diky uzaverum ve schemu se me podarilo poradne pochopit anonymni tridy v jave... a pak ze to s realnym svetem nema nic spolecneho.
delej
má obsahovať funkciu, ktorá sa má volať. V tom prípade to bude takto (s ešte malo úpravou, kedy tá funkcia bude brať ako argument počítadlo)
(define (pokud od do delej) (cond ((>= do od) (delej od) (pokud (+ 1 od) do delej))))A volať sa to bude takto
(pokud 1 5 (lambda (x) (display x) (newline)))Citácia tu nikde potrebná nebude. Dá sa síce napísať makro, ktoré by to volanie
pokud
expandovalo na (do - od + 1)
volaní zadaného kódu delej
, ale to Vy zjavne nepotrebujete.
(#f #f)
coby parametr if
-u mělo mít hodnotu?
Tiskni
Sdílej: