Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Co se dá dělat ... Zase nějak hnusně ve Fedoře (jako v každé předchozí verzi) nastavili ty fonty. Vždy, když vidím screenshoty z Fedory, jsou tam fonty hnusně velké a hnusně neostré.To je čistě otázka typu monitoru, nastavení a osobních preferencí. Mě se fonty použité ve Fedoře 7 (DejaVu) líbí. Pokud jde o velikost, tak se dají zmenšit (což ostatně dělám vždy) a pokud jde o neostrost tak bych tipnul, že je to nastavené na CRT monitory. Na LCD je dobré zapnout subpixel hinting, pak jsou pěkně ostré. Ale do screenshotů jsem nechal defaultní nastavení.
Desktop zase není graficky sladěný. Jako taková "nedodělávka". Ty ikony jsou, jako když je každá druhá z jiného tématu. A ještě výchozí prostředí GNOME pro idioty (tohle nemyslím vážně, to byl jenom takovej rejp, ve skutečnosti mi GNOME nevadí). Styďte se!Ikony jsou Mist + Logo Fedory. Co tam chybí hrábne si do BlueCurve a co chybí i tam je pak z gnome ikon, tuším. Je fakt, že to pak v některých případech vypadá jako pěst na oko, ale co se dá dělat, Echo ještě není hotové, tak se použilo něco, co alespoň trochu vypadá.
S tím patentovaným hintovadlem to nemá absolutně nic společného a mě na několika počítačích (LCD screen a notebook s LCD) fugnuje naprosto perfektně i bez kompilace.Mně se to žádným nastavením ještě nepodařilo tak, aby to vypadalo stejně pěkně jako s tím patentovaným postupem. Používám DejaVu fonty.
Tohle je bug v Gnome (např. zde je jeho Red Hatí verze) na kterém se snad bude pracovat. Cesta jak dostat něco rozumnějšího je v konzoli spustit
xdpyinfo |grep resolution
Výsledné číslo (nebo nějaký průměr, ale tím si nejsem jist) je potom potřeba zadat do příslušného políčka v nastavení/Písmo/Advanced (nebo jak se to jmenuje)/DPI. Následně všechny aplikace, které toto číslo neberou (totiž nejsou Gnome, např. Firefox/Thunderbird) musí být přemluveny aby brali System Settings jako DPI (což je hodnota v Gnome panelu, ne to xdpyinfo -- další bug).
Výsledek mi připadne docela použitelný.
Matěj
Myslete si o mne co chcete, ale muj nazor je, ze jedine Ubuntu pochopilo, co uzivatel od distribuce potrebuje (jde to videt na rozsireni, z uplne nezname nove distribuce je 1 na trhu) - neni to zadna "super" distribuce, jen vyvojari reaguji na pozadavky uzivatelu.Mereno cim? Distrowatch.com???
Ostatni distribuce se zacinaji "chytat za nos" a zacinaji s tim neco delat. Napr. co je hlavni zmenou Fedory 7, nebo OpenSuse 10.3 ? - instalace z Live CD a odstraneni "bordelu" v instalacnich baliccich (dependency hell), a moznost opravdu minimalni instalace - nema Ubuntu tyto vlastnosti uz davno?Rekl bych ze zmeny jsou opravdu nekde jinde, ale vymlouvat vam to nebudu. Co se tyce bordelu a zavislosti, tak Ubuntu ma vskutku maslo na hlave! Pouze, kdyz nekdo na takovy problem narazi, je hned na ubuntaky oznacen za debila, BFU a pry to je problem mezi klavesnici a zidli... A to nemluvim o tom, ze s kazdou instalaci nove verze Ubuntu narazim vzdy na nejaky hloupy a otravny problem.... Napriklad Kubuntu 7.04 mi v kombinaci Intel 865PE + WD 160GB HDD odmita detekovat disk. Jako jedine distro ze vsech "hlavnich"! Opravdu uzasna distribuce... obvzlast zajimave je, ze DEBIAN timto problemem netrpi.
PS: klidne me ted sezerteJasne, zkompilovali to ugalatuga-domorodci v Mosambiku.... voe, ale pak mi vysvetlete, proc naprosto neznama distribuce odnekud z Afriky, ktera vznikla nedavno, je dnes tak popularni - nedela neco jinak? - lepe?.
Bohuzel, Ubuntu bych novackovi nedoporucil ani omylem,A mohl byste i napsat proč, to mě zajímá?
chybne nastavene zdroje pro APT primo instalatorem systemuV které verzi? Toho jsem si nevšiml. A to jsem instaloval všechny.
odkazy na knihovny ktere prokazatelne nejsou v repozitarichTo je furt ten problém s instalací Skype? Kdo takovou hnusnou věc vůbec používá (tohle je řečnická)? Vzhledem k tomu že Skype proprietární a ten repozitář v němž se vyskytnul asi nebyl oficiální, řekl bych že až tolik se nestalo. No nic, oprav mě jestli se pletu.
HW nekompatibilita - 7.04 napriklad odmita rozeznat WD 160GB HDD (bezny typ) na chipsetu Intel 865PE (bezny typ)No jo, to se stává. Každé distro má pár případů kdy prostě nejede. Naštěstí je jich tolik a vždycky nějaké funguje.
Malo "klikacich nastroju". Editace .conf souboru je bezva. Ale kdyz se podivam do Ubuntu wiki, tak je to sama editace .conf souboru, a mam pocit jako bych byl na foru ARCHu a ne user-friendly distra.S tímto naprosto souhlasím. Chtělo by to víc konfiguračních GUI. Na druhou stranu, návody na editaci .conf souborů jsou, myslím, hodně užitečné a osvětové. Jejich absence by mi hodně chyběla. Nicméně, je vidět že Ubuntu není pouze pro začátečníky, ale i pro lidi co se rádi učí a nebrání se pracovat klasickým debiánním způsobem. A Arch mi přijde docela user-friendly. Díky zkušenostem s Ubuntu jsem se ho naučil (pro svoje účely) skoro hned.
Prosim, s odpovedi typu "ja takove problemy nemam, tudiz neexistuji" se neobtezujte. Dostalo se mi jich od urvanych ubuntaku uz prehrsel....Já takové problémy nemám. Někdo je má, někdo ne. Jako u jiných dister. O co jde... Jsem moc rád že jich existuje tolik a že si můžu vybírat. Dost mi ale vadí ten nepřátelský tón, kterým někteří lidé kazí atmosféru linuxových diskusí.
Udělej mi radost a zaregistruj se ať si tě můžu blokovat i ten hnůj kolem tebe, protože pročítat vlákna s flamem mě fakt nebaví. Díky.
No, teď už to nemám čerstvě v paměti, ale tuhle hlášku jsem tuším viděl když nainstalujete ovladač od NVIDIE přes správce nesvobodných ovladačů kdy stačí restartovat X server a ještě i na jiných místech někde v návodech k Ubuntu.
At je s Ubuntu spokojeny kazdy. Ja mu to preju. Me lezou na nervy ty vykriky Ubuntu rullez. Tahle diskuze je toho dukazem. Proc se v diskuzi o Fedore objevi nejaky Ubuntu urvanec??? Proc? A hlavne, nez mi zacnete tvrdit, ze to tak je u kazdeho distra, tak neni! Vsiml jste si ze by tu rval nekdo Debian rulez, Mandriva rulez??? NE. Je to vzdy jan a pouze ubuntu rulezz. Tnhle stupidni projev s masove tyka jen uzivatelu ubuntu a clovek ma pak pocit, ze prumerny uzivatel ubuntu ma asi IQ 75... Samotne distro ale za to nemuze...Podivej se na muj prispevek, a pak na tvuj. Pozorne si je precti, tak a pak nekoho kritizuj. A radim ti se trochu nad sebou zamyslet, kdo je tady XXX urvanec. Nevim proc ti moje posledni otazka, proc se naprosto neznama distribuce tak rychle rozsiri pripada hloupa. Proc tedy podle tebe je kolem Ubuntu tolik zfanatizovanych "urvancu" - nejak je ta distribuce musela pritahnout - a nemyslim ze by to bylo dilo nejakych Africkych samanu, kteri ze modli za Ubuntu. PS: ja navic servery postavene na Fedore pouzivam (RHEL i CENTOS) a proto vyvoj Fedory mne zajima a snad mam pravo na clanek o Fedore reagovat a klidne ji i zkritizovat - pod clankem s Ubuntu klidne vyjadrim i nazory na nej, nemam s tim problem.
Myslete si o mne co chcete, ale muj nazor je, Myslete si o mne co chcete, ale muj nazor je, ze jedine Ubuntu pochopilo, co uzivatel od distribuce potrebuje pochopilo, co uzivatel od distribuce potrebujeNasledne "davani za vzor" tomu dava korunu. Ta veta je proste nabeh na flame jako prase, Ale co je horsi, nikdy jsem tu nepotkal nekoho s vetou "... ze jedine Debian (mandriva, Suse, Gentoo...) bla bla bla je to spravne....... Jen same Ubuntu.... Proto ubuntu urvanci
Muj nazor pro zmenu je, ze Ubuntu si udelalo supermarket z Debianu.Ano udelalo, proc ne. Z Fedory jsi zase udelal supermarket RHEL, z RHELu bere CENTOS, atd. Je rozsireny nazor, ze Ubuntu bere uzivatele Debianu. U mne to bylo presne naopak - po vyzkouseni Ubuntu mam na serverech prevazne Debian (predtim vetsinou Slackware a Suse) a Ubuntu by mne tam ani nenapadlo davat (snad nejakou LTS verzi)
Takze Ubuntu je z 95% Debian a z 5% mozna Ubuntu. Tudiz tezko muze byt vzorem, kdyz samo je prebalenou kopii....Aha, tak proc Debian + Ubuntu tolik lidi pouziva - kdyz jsou to vlastne skoro totozne distribuce. Ze by ti "samani" z Afriky v tech 5% zamerne poskodili programy aby Ubuntu mohlo byt prohlaseno jako nejhorsi distribuce? Uvedomujes si, kolik lidi pouziva tyto dve distribuce? - Jsou to podle tebe vsichni idioti?
Tak na todle musim reagovat a asi jsem tedy ignorant...Tak to asi ano.
Zkousel jsem Kubuntu 7.04 na stolnim pocitaci. Hruza, nez jsem vubec zprovoznil ovladacena Nvidii (a to se *buntu tak chvasta jak to ma hezky poreseny), todle je ciste BFU pohled stejne jako ten tvuj na Fedoru.Problém je v tom, že ten ignorující BFU není schopen rozeznat Ubuntu od Kubuntu, když byl všude propagován byl násroj pro Ubuntu. Pokud však dáte na rady pseudoodborníků a pseudozanlců typu jeden pán povídal, že... Je to jen a jen váš problém, ne Ubuntu.
Ja sice jeste Fedoru 7 neinstaloval (potrebuju ted funkcni pocitac a nez bych nastavil apache, PHP, BIND, SVN, PostgreSQL... tak bych uz nestihl udelat veci do skoly, ale to je ted jedno),Tak proč je k tomu proboha vyjadřujete? O Fedora Core 6 se nebavím. Porovnával jsem a zkoušel aktuální stabilní verze od obou.
ale vcera jsem pomahal jedne kamaradce (BFU) nainstalovat Fedoru a jedinej problem co mela (spis ale nemela) bylo rozdeleni disku. To jsi vybiral anglictinu ze jsi nemel instalaci v cestine?Představte si, že jsem angličtinu nevybíral.
K tomu ze je 64bitova verze na DVD, no, ja mam i386 verzi na DVD, ale asi jsi myslel Live CD/DVD, to je ale neco trosku jinyho, v te opravdu neni ceska instalace, ale to by sis musel stahnout to spravny abys to poznal...Tak překračovat kolejní limit přenesených dat pod sankcí několikadenního zákazu přístupu na internet kvůli tomu, že nějaká ubohá distribuce není schopna být vydávána na 1 CD, opravdu, ale opravdu nehodlám. Jediné, co bylo možné, bylo to, že jsem stáhl LiveCD na DVD, protože se jim to na CD ani nevešlo. A zda je to jiné nebo ne mně vůbec, ale opravdu vůbec nezajímá, propagováno je to jako víceméně rovnocenná instalační možnost a víte co, já jsem zvyklej na komfort, v Ubuntu to jde na CD, česky, se správně nastavenou klávesnicí. Ve Fedoře ne. Tečka.
K tem notifikacim o update, spoluzak co mel Fedoru 6 si porad stezoval ze ho to otravuju a ja jen dekuju ze to neni (nebo u 6 jeste nebylo) v KDE.Vy neumíte argumentovat. Vy namísto toho, abyste uznal, že by to mohlo vypadat lépe, tak napíšete, že to někoo otravuje a vy sám to nepoužíváte. Já se tomu můžu vysmát, protože v Ubuntu vás to neobtěžuje, jedině vám zobrazí ikonku v panel a y si můžete prohlédnout, co se má instalovat, nebo si přes pravé tlačítko naisntalujete rovnou vše. Můžete si ty automatické aktualizace vypnout nebo zvolit automatické stahování a instalaci na pozadí nebo třeba kontrolu obden, týden, čtrnáct dní... Prostě jak chcete.
K podpisum, kamaradka mi nic nerikala takze to asi probehlo v pohode.Ale museli jste stahovat a obětovat instalační DVD (pomnuli to, že někdo, kdo má 32bitový procesor mohl využít skutečné LiveCD na CD). Nevím, proč bych to dělal, když mi bohatě stačí víceméně základní systém z CD a když si potřebuju distribuci vyzkoušet, zda nemá problém s některou částí mého HW v notebooku. Nevím, proč instalovat něco zbytečně a pak zjistit, že něco nejde, to si nedokážu představit. Nehledě na to, že to LiveCD můžu vzít kdykoliv s sebou a ukázat lidem ze svého okolí jako prezentaci, nechtěl byh stahovat dvakrát to samé jen proto, abych ot mohl prezentovat a nemohl z toho instalovat.
Pocet balicku je v tomto pripade nepodstatny protoze 8 tisic je naprosto dostatecky a stalo se mi jen parkrat ze mezi nimi neco nebylo (nejvic me boli SIM ktery kvuli tomu nepouzivam). K ikonam, nevim nevim, ale kdo chce tak si je zmeni ne? To je jen detail.
Vy si přímo protiřečíte hned v dvou souvětích po sobě. Nejprve je to nepodstatné a dostatený počet balíků a pak vás bolí, že se vám párkrát stane, že tam není, co potřebujete a omezujete se tak při nepoužívání například SIMu, který kvůli tomu nepoužíváte. Dobře vám tak. V Ubuntu byste ho měl.
2. Nebyly k ničemu, většina věcí se dala dopořádku ještě před vydáním, jenže co nikoho nepálí, nikdo nespraví, že? Viděl jsem lidi na test-listu stěžovat si na různé věci, ale tahle mezi nimi nebyla.Nemám as na betatesting Fedory. Dělám dost jiných věcí. Pokud jsou jiné dsitribuce bez takových chyb, nemám moc důvodů se s Fedorou dále zabývat.
3. a 4. Automaticky přednastavené na českou klávesnici, jazyk a časové pásmo? A jak to má proboha ten instalátor zjistit? Jistým řešením by mohla být lokalizace LiveCD, ale to už je čistě a jen na české komunitě Fedory. I když Fedoru penězi a vývojáři sponzoruje Red Hat, většina vývojářů a lidí kolem Fedory ji dělá zadarmo – nelze tedy po vedení fedory chtít, aby vytvářela padesát jazykových mutací LiveCD. Na to prostě nejsou lidi.Já také musel přeložit grafický isntalátor Ubuntu sám v době maturit a složité situace. Kdybych to neudělal, svět by se nezbořil, ale nestihlo by se to do LTS verze před rokem. Ale třeba by to udělal někdo jiný do některé z dalších vydání. Tady se hezky ukazuje, jak má velikost a ochota komunity ohromný dopad na kvalitu, použitelnost a atraktivitu produktu.
7. Vám se zdá, že se tomu nevěnuje dostatečná péče? Péče ale není vše a zavděčit se v těhle věcem všem prostě nelze. Je spousta uživatelů, kteří když vidí ubuntu, tak se jim, obrazně a nadneseně řečeno, dělá nevolno. Abych se přiznal, patřím mezi ně, naopak fedora core 6 a fedora 7 patří k mým oblíbeným, pokud jde o defaultní vzhled (ale tady pozor, pouze GNOME, defaultní KDE u mě vyvolává ještě horší pocity než Ubuntu).Vím, že není možné se zavděčit všem, ale jsou objektivní připomínky (např. mísení ikon a zatím jejch malé množství) u standardní instalace - to, co uvidí normální uživatel po isntalaci. Já vím, že změnit se to dá jednoduše. Ale první dojem dělá hodně.
Osobně jsem toho názoru, že dělat několik různých typů instalací není zrovna nejlepší. Franta uživatel si prostě odklikne patnáckrát další, já si tam upravím pár věcí (například rozložení oddílů, instalované balíčky a pod.). Ideální pak je, pokud textová instalace je velice podobná té grafické. Myslím si, že více různých typů instalací spíše uživatele mate, ale někdo to tak má třeba radši. Já jsem rád, že ve Fedoře se vývojáři soustředí na jeden typ instalace a snaží se ho udělat co nejlépe, že Ubuntu to dělá jinak mi nevadí, ale nepovažuji to, z mého pohledu, za výhodu Ubuntu.OK, já za výhodu Ubuntu považuji, že je jedno spustitelné CD s grafickým instalátorem lokalizovaným (i) do češtiny a textové CD pro pokročilejší možnosti a PC s méně RAM. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by pokročilý uživatel tu pokročilou nechápal a naopak že by nechápal tu jednodušší. Normální uživatel pak v Ubuntu nemusí kliknout snad ani třetinový počet kliků jako ve Fedoře. Zkoušel jsem si stáhnout, vypálit a nainstalovat Fedoru z DVD, problém s podpisy se již neobjevil, přesot necápu, jak je vůbec možné, že se zcela ignoroval výběr klávesnice při instalaci - ne jednou, pořád, isntaloval jsem to kvůli tomu víckrát, abych se přesvědčil a měl jsem pak velké problémy s heslem. To není prostě systém pro většinu normálních lidí a ani pokroilého uživatele takové základní nedostatky nepotěší. Dalšími byli špatné rozchozovní flashe a javy - návody pro starší Fedory nefungovaly - a poměrně nevhodně navolené standarndí chování Nautilu. Já vím, že se to dá změnit, i to heslo jsem si upravil - ale to jsou desítky dorbobností, nad kerými lidé nebudou chtít přemýšlet, a naštěstí nepotřebují. Sáhnout třeba po Ubuntu či dalších. Mimochodem, po dvou letech intenzivnějšího seznámní s Ubuntu zkouším openSUSE a docela mě mile překvapilo, ba přímo nadchlo. Minimálně si ho prozkoumám a nebudu se ho bát v určitých situacích doporučovat dál.
Rekl bych ze zmeny jsou opravdu nekde jindeHlavni zmeny jsou popsany v CategoryFedora7Features, na Fedore se mi libi, ze je opravdu prinosem ("tahounem") ve vyvoji Linuxu a neboji se zaclenit i velmi nove technologie. Ale je to prece jen vyvojova distribuce pro RHEL. Jen ta defaultni sprava balicku je dle meho nazoru naprosto strasna.
Napr. co je hlavni zmenou Fedory 7, nebo OpenSuse 10.3 ? - instalace z Live CD a odstraneni "bordelu" v instalacnich baliccich (dependency hell)
No nevim, v zivote jsem instalaci z Live CD nepouzil (Live CD samotne ano, ale to bylo uz pro FC6). To takzvane "Dependency hell" je normalni mytus, kteri siri ti, kdo nepochopili, k cemu ty zavislosti vlastne jsou. Je pravda ze F7 teprve instaluju ^_~, ale neprijde mi, ze by mezi FC6 a F7 byly nejake vyrazne architekturni zmeny, ktere by nejak resily nejake (jake vlastne?) problemy se zavislostmi.
-Yenya, http://www.fi.muni.cz/~kas/blog/
Článek je špatně čitelný kvůli reklamě na Sun, v pravé části. Nemám nic proti reklamě, chápu její potřebu, ale AbcLinuxu si musí uvědomit, že text vedle něčeho blikajícího číst nebudu. Problém jde naštěstí řešit připsáním parametru "varianta=print" do url.
Pro mně je neexistující 5CD verze omezením. Tady v práci mám Fedoru na slabém stroji, bez DVD mechaniky a připojení k inetu je pro nás tvrdě limitované. Ano, šlo by to, s instalací bych si poradil sdílením z jiného stroje, ale proč se tak namáhat, když má stará verze mi stačí.
Nesouhlasím s doporučením vypínat vynucující režim SELinuxu. Díky SELinuxu je Fedora nesrovnatelně lépe zabezpečená než jiné distribuce. Díky targeted policy výborně izoluje běžící služby, aniž by omezoval uživatelskou práci. Mnoho chyb v policy bylo během vývoje vychytáno. Navíc díky utilitě setroubleshoot (která byla už v FC6, ale v F7 by měla být spouštěná defaultně, pokud vím) jsou SELinuxové zásahy ihned patrné a nehrozí záhadná selhávání jako dřív, kdy si uživatel nemusel hned uvědomit, co se děje.
Pokud někomu SELinux u nějaké služby opravdu překáží a neumí si sám přidat vlastní modul do policy (i když ani to není nijak zvlášť obtížné), tak si může selektivně vypnout ochranu jen pro tu danou službu. Vypínat kvůli tomu celý SELinux není moudré.
Ano, mám rád SELinux. Zachránil už nejednoho serverového admina.
yum install powertop
. Ale nemyslím si, že by si s tím hodně lidí hrálo. Spíš si s tím hrají vývojáři Fedory a ve Fedoře 8 (potažmo možná už v updatech Fedory 7) se budeme moci setkat s patchnutými aplikacemi, aby dělaly míň (nebo pokud možno žádné) zbytečných wakeupů. Ale díky za připomínku, nenapadlo mě, že bych to mohl zmínit. /sbin
má v PATH jenom root, nikoli normální root, stejně to tak má i Debian (ale Ubuntu už ne export PATH=$PATH:/sbin
alebo set PATH=$PATH:/sbin
;)
Tiskni
Sdílej: