OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Tellico (tehdy ještě Bookcase) jsme už jednou na AbcLinuxu.cz recenzovali (Správce vašich sbírek). Princip programu se od té doby nezměnil, ale přibylo několik šikovných vlastností, zlepšila se stabilita a aplikace byla portována na KDE 4/Qt 4 (verze 2.0 vyžaduje přinejmenším KDE 4.2 a Qt 4.4). S přechodem na verzi 2.0 se změnila i struktura datového souboru, ve kterém Tellico uchovává informace o sbírkách, takže sbírky uložené v nové verzi už nebude možné přečíst v Tellico 1.3.x (poslední „stará“ verze je 1.3.5). Už v dobách Bookcase bylo zřejmé, že to není vhodný název – program vždy umožňoval katalogizování spousty jiných věcí než jen knih. K přejmenování nakonec došlo už v roce 2004 kvůli konfliktu s registrovanou ochranou známkou. Robby Stephenson, zakladatel a hlavní vývojář programu, se rozhodl pro název „Tellico“ kvůli městu poblíž místa, kde se narodil.
Tellico záměrně nepoužívá pro ukládání údajů žádný databázový engine, ačkoliv se o tom před pár lety uvažovalo jako o volitelné možnosti. Robby toto rozhodnutí vysvětluje tak, že začal Tellico programovat, aby se naučil C++, ne SQL. To možná přijde někdy v budoucnu. Každopádně jsou data ukládána v XML souboru, který je zabalený pomocí zipu do souboru s příponou .tc. Obrázky obálek knih apod. mohou být ukládány buď přímo v rámci XML v kódování base64, nebo v adresáři images/, který je přibalen do souboru .tc (první možnost není příliš doporučována, protože to může způsobit zpomalení načítání). Kromě toho je možné obrázky ukládat i mimo datový soubor. To vše lze samozřejmě nastavit v rámci grafického konfiguračního dialogu.
Jedna z věcí, která se mi na Tellico líbí, je jeho intuitivní uživatelské prostředí a ovládání. Nemám rád programy s grafickým rozhraním, které sice možná nabízejí spousty užitečných funkcí, ale člověk musí koukat do nápovědy předtím, než je může poprvé použít. Tellico takové naštěstí není – začít zadávat nové záznamy do sbírek je jednoduché a blbuvzdorné. Stejně tak je lehce pochopitelné automatizované zadávání s pomocí vyhledávání na internetu (viz níže) a filtrování záznamů ve výpisu. Svým způsobem mi to připomíná jednoduchost dnes již dávno zapomenutého programu K602 (Kartotéka 602) – malé sestry známějšího textového procesoru T602.
Přímočarost ovládání je dobře patrná také při návrhu vlastního druhu sbírky. Pokud si nevyberete z předpřipravených šablon, je velice snadné si vytvořit sadu políček, která vám budou vyhovovat. Podrobnější popis této funkce najdete již ve starší recenzi. Jedna věc zatím Tellico chybí, a to je možnost otevřít více sbírek najednou a pohodlně mezi nimi přepínat. Předpokládám, že by se to dalo řešit pomocí módních tabů, ale ať už by to bylo jakkoliv, byl by to přínos.
Od doby, kdy vyšla minulá recenze, přibyla podpora například pro hudební soubory (MP3, OGG). Otázkou zůstává, jestli má smysl vytvářet sbírku v rámci programu, který zároveň není uzpůsoben pro přehrávání. K tomu už lépe poslouží kolekce třeba v Amaroku.
Ruční zadávání údajů o knihách nebo jiných položkách je přeci jen dost únavné a zdlouhavé, a proto Tellico nabízí možnost automatického vyplňování potřebných informací z různých internetových zdrojů. S pomocí skriptů je možné stahovat data v podstatě z libovolné stránky. Protože se jedná o externí skripty, nezáleží na tom, v jakém jazyce jsou napsány. Oblíbené jsou Perl, Python a Ruby.
V základní instalaci je zařazena spousta užitečných datových zdrojů (vestavěných i skriptů), ale pro české a slovenské uživatele je důležité, že existují i skripty pro prohledávání místních databází (např. stránek knihkupectví, knihoven apod.).
Pokud máte knihy v angličtině, tak vás čeká nemilé překvapení: Kvůli změně API Amazon.com je nyní nutné, aby se každý zájemce o využívání jejich databáze na stránkách zaregistroval. Tellico je na tuto změnu připraveno, takže pokud si na Amazonu vytvoříte účet a získáte své přístupové ID a „tajný“ klíč, můžete obojí zadat v konfiguraci datového zdroje v Tellico. Program klíč uschová (včetně možného uložení pomocí KWallet) a vyhledávání na Amazonu bude opět možné.
Šikovné je propojení s databázemi CDDB (pro získávání informací o hudebních CD) a IMDb.com (pro vyhledávání údajů o filmech). V případě knih je užitečná možnost zadat několik čísel ISBN nebo UPC/EAN najednou. Vyhledávání pomocí jména autora nebo názvu knihy je sice fajn, ale s pomocí ISBN (Tellico umí UPC/EAN převést na ISBN) lze ve většině případů získat jednoznačný „zásah“, aniž by bylo nutné se probírat množstvím různých edicí, než najdete přesně to vydání, které máte v knihovně. V nedávném článku na Free Software Magazine je zadávání ISBN dovedeno skoro k dokonalosti s použitím primitivní čtečky čárových kódů.
Registrace nového datového zdroje a skriptu, který práci udělá, je také poměrně snadná. Zvláště s ohledem na to, že autoři skriptů obyčejně upozorní na případné závislosti, které jejich dílko potřebuje, a uvedou, jaké parametry je nutné v příslušném dialogovém okně vyplnit. Pokud máte další užitečné skripty, podělte se o ně v diskusi.
Tellico – ač na první pohled prostinké – umí pracovat s profesionálními standardizovanými formáty jak při importu, tak při exportu. Často může být užitečné, když je možné načíst obyčejný soubor CSV (Comma-Separated Values, čárkou oddělené hodnoty), ale rozhodně potěší, že v případě potřeby lze pracovat i s formáty Bibtex, MODS apod. Tellico jich podporuje skutečně dost.
Export je možné provádět jednak do zmíněných formátů, ale například pro publikaci na webu se hodí HTML (v několika různých přednastavených pohledech – další lze snadno připravit) a jindy zase PilotDB. Pokud vám není cizí XML a XSL, tak by pro vás neměl být problém sestavit si vlastní exportní šablonu přesně podle představ.
Přestože se jedná o docela vyspělý nástroj s bohatými možnostmi, Tellico stále vyvíjí jediný člověk (čas od času někdo pošle patch, skript pro datový zdroj nebo pomůže s balíčkováním a při té příležitosti opraví chybku). Robby Stephenson zprvu odkládal přechod na KDE 4, ale nakonec se port podařil a staronové Tellico je stejně použitelné jako dříve a navrch přináší mnohá zlepšení (včetně lepšího výkonu, který se pozná především při načítání velkých sbírkových souborů).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
1.10.2009 09:05Díky za článek, určitě vyzkouším. Zatím mám jen sbírku filmů pro kterou používám celkem pěkný Griffith, ale ten bohužel trpí několika závažnými neduhy, ty největší jsou asi problém s češtinou při vyhledávání na CSFD.cz, atp. a je napsáno v GTK+.
Na tellico jsem cekal jako na smilování ! Zejména kvuli nemu - a taky abych se mrkl v jakem stavu je KDE 4.3.x - jsem dnes nainstaloval KDE 4. Pod GTK totiz nic podobneho neni/nenasel jsem. Jen pod Gnome, a instalovat Gnome se mi fakt nechce (jeho filosofie mi nesedi)...
poznas to?
Virtual volume view:)
http://vvvapp.sourceforge.net/