CERN: Společně soupeřit i tvořit (diskuse)

[Grunt]

Však počkejte až jednou tu rezonanční kaskádu fakt spustíte.

BTW: Přídavek pro ty co se už nechytali u pár posledních XKCD stripů?

[Jiří J.]

... athough I will admit that the possibility of a resonance cascade scenario is extremely unlikely.

I never thought I'd see a resonance cascade, let alone create one.

Odkdy si tak přesně předpovídáme budoucnost?

[vencour]

Doplnění ke dnešnímu stavu: LHC je teď ve stavu standby, začátkem února se pokračuje v honbě za senzacemi.

I v RSS čtečce funguje odkaz http://twitter.com/statuses/user_timeline/15234407.rss.

[Solitary]

Třeba opravdu ode dneška za dva roky dojde v CERNu k nějakému šprýmu a bude konec světa :)

[Robert]

jj, jádro není pro sraby

[cedrik]

... nebo nás sejme nějaká vysokoenergetická částice, které nám neustále bombardují rodnou hroudu. Kam se na ně hrabe LHC

[corwin78]

Zajímavý článek, klidně víc takových, jen prosím, pro nás co jsme nestudovali jadernou fyziku by to chtělo občas vysvětlení nějakých těch jednotek, případně linky na nějaké zdroje kde jsou vysvětleny různé odborné termity a teorie zmíněné v článku.

Jinak LHC@home: 9181,6 bodů

[vencour]

Fajn, na dotaz doplňuji některé použité zdroje, ze kterých jsem čerpal nebo se inspiroval (v článku jsem uvedl jen rozcestníky).

Dějiny fyziky částic/kvantová fyzika, "Nějaká" fyzikální studna, Pokec o fyzice/FZU, Diskusní fórum o fyzice/Aldebaran, Stručná historie fyziky, Domovská stránka profesora Jiřího Chýly, člena AV ČR, profesora subnukleární fyziky, Info o spalačních zdrojích, hledání budoucích cest, První Cisco v CERNu v roce 1987, Den CERNu, výročí 50 let.

[zacatecnik]

dávám přednost malárii a rakovině (rosseta) kde mám u každého přes 20k

[Heron]

Vynikající článek vencoure!!!

[hugis]

Vrnel som blahom, pri čítaní tohoto článku. Ďakujem.

[tom]

super, jen tak dál. Jen nechápu co to má společného s linuxem.

[Robert Krátký]

Jen nechápu co to má společného s linuxem.

Nic, ale o Vánocích se to smí

[al-Quaknaa]

No, načtené to nemám, ale co vím, tak na tom super clusteru, kam se to všechno ukládá a kde se to zpracovává a tak podobně, nějaký linux běží. Pokud by se o tom dalo zjistit něco víc, tak by to mohla být zajímavá poznámka na závěr, ale připojuju se k poděkování za článek - moc pěkný je už teď ;)

[vencour]

Co takhle: cern.ch, hlavní stránka, dále research, data analysis a pak si vybrat?

Česky výsledek googlu: GRID, CERN a AV ČR, text z již zmiňovaného webu pana Rejchla, CERN a GRID.

[xsubway]

na stránkách CERNu lze najít i jejich distro (What is Scientific Linux CERN 5 (SLC5)) ale nějak podrobněji jsem to nezkoumal

[Jan Kundrát (jkt)]

Veskera data, ktera LHC produkuje, jsou typicky zpracovavana ve WLCG gridu, tedy v geograficky rozprostrenem "cloudu" na obycejnych x86 procesorech, na kterych bezi obdoba RHEL5. Jedno takove superpocitacove centrum je i v Praze.

[MyOwnClone]

Super clanek, diky za nej. Jinak souhlasim s pripominkou vyse, ze by to obcas chtelo vysvetleni nekterych pojmu, prip. link pro nas ne-fyziky.

[houska]

tak jsem si to precetl, a mel bych dotaz - je ten urychlovac dobrej jeste k necemu jinymu nez ke zjistovani jak to asi vypadalo chvilku po velkym tresku?

radsi bych ty prachy nacpal do vyvoje fuze ...

[vencour]

Tak jako asi každý základní výzkum, k čemu je dobrý? Očekávání tu jsou. A další výsledky a použití se najdou později v dnes zatím nečekaných souvislostech.

Lze očekávat při znalosti zákonitostí mikrosvěta následný rozvoj, vývoj nového zdroje energie, pokud se přijde na nějakou jinou formu hmoty a existence, tak výsledkem by mohly být práce vedoucí k rozvoji teorie warpu. Pokud se lépe poznají subčásticové zákonitosti, časem by šlo skládat částice k sobě a tvořit, syntetizovat materiál dle zadání, zvoleného konkrétního vzorce. Při objevu Higgsova bosonu by později šlo rozpracovat antigravitaci.

Tolik nástřel při až tak nepopouštění fantazie

[Dusan]

He he, takže si si ani veľmi "nepopouštěl fantazii" Mne to silno pripomínalo jedno také scifi serial/filmy, no ako sa len volá hm hm. A už viem Startrek.

Ps dúfam si myslel k tomu warpovému pohonu niečo ako to to?

Ináč článok je na jedničku.

[vencour]

No jasně. CERN potřebuje ty nejlepší. Hvězdná flotila taky potřebuje ty nejlepší

[Dusan]

Všimol som si takú drobnú poznámku v článku "Při stavbě SPS se dosáhlo přesnosti stavění tunelu 2 cm na 1,2 km"

Ono to nieje až také prekvapujúce keďže ten tunel bol robené NRTM a hlavne je otázne či sa meral primár alebo sekundár. Pretože tam sa dajú robiť čary v meraniach . A vždy sa oprava dá ospravedlniť "technologicky nutným nadvýlomom".

[Josef Kufner]

Zrovna nedávno jsem koukal na nějaké cca 20 let staré sci-fi a říkal jsem si, že to science fiction už není moc fiction...

A pak jsem narazil u OpenTTD na nějaký soubor s grafikou, kde v popisu bylo něco o tom, že původní (~1995) grafika maglevu nevypadá realisticky a tohleto to nahradí za reálný vzhled...

[Heron]

V podstatě odpověděl vencour.

Ono to není zkoumání světa tak jak vypadal chvilku po velkým třesku. To je pouze líbivé zjednodušení. Je o vypracování a potvrzení teorií o světě jako takovém (viz několikrát zmiňovaný standardní model). Na základě těchto teorií pak aplikovaný výzkum vyrobí tu laserovou diodu za korunu a umožní tím komunikaci / optické disky a ukazovátka, tu polohovací systém (viz Wágnerovo povídání o vlivu gravitace a rychlosti na přesnost GPS) a takto by se dalo pokračovat (dnes je malý urychlovač na onkologii v každé lepší nemocnici). Bez základního výzkumu to opravdu nejde.

I ta fúze potřebuje nutně ověřené teorie o hmotě jako takové. Ano, to už bylo vyzkoumáno dávno před LHC, ale LHC zase pomůže někomu za sto let.

[mimi.vx]

+1

[jimik]

uzasne. dakujem sa super clanok

[TM]

Hezký článek. Pokud vám někdo bude nadávat, že to nesouvisí s Linuxem, ignorujte ho
Musím ale přiznat, že by mě zajímala výpočetní technika(včetně operačních systémů, které na ní běžely), kterou CERN v průběhu těch let používal a dnes používá. Linuxu tam ve výpočetních clusterech bude dnes asi habaděj...

[Rezza]

Pamatuji si, jak mi par let zpatky psal kamos, jak se pisou ovladace pro Linux, ze potrebuje rozbehnout jednu merici kartu v CERNu :D

[Rezza]

Me jen zajima, jak na tohle dokazi vedci sehnat penize (neni to zadarmo, neni to nic, cim se muzou politici pochlubit)... Ale je dobre, ze se sezenou Pekny clanek, spouste veci jsem totalne nerozumel, ale nejaky maly prehled se i v tomhle snazim udrzet. Krasny Vanocni darek (coz mi pripomina, ze snad ani zadne nemam jeste koupene :D).

[vencour]

Členské země mají příspěvky rozpočítané dle jejich počtu obyvatel. Úroveň členských příspěvků za rok 2009.

[belisarivs]

Opravdu? A proc tam teda Rakousko plati skoro 2x tolik co my?

[vencour]

Pokusim se zjistit.

[Václav HFechs Švirga]

Nj, tohle nesedí ani u jiných zemí, podle počtu obyvatel to asi nebude.

[vencour]

Nehádam se. 9.6.2009 jsem se mohl zúčastnit jedné přednášky o historii CERNu a v poznámkách mám (mi zůstalo), že "ČR přispívá cca 2M€ ... poměrně k počtu obyvatel".

Jelikož se Robert nemohl oné přednášky zúčastnit, tak mne požádal, abych o tom napsal. Kdyby se neozval, tak to mam u sebe v blogu.

[Václav HFechs Švirga]

V pohodě, článek je to perfektní. Teď mě napadá, že třeba je to minimální příspěvek, ale která země může přispět víc, přispěje.

[vencour]

Já tušim vazbu na HDP, že do toho mluví. Že to nebude jen podle počtu obyvatel. Mimo to Rakousko chtělo z CERNu vystoupit, nakonec zůstalo. Až budu mít něco konkrétnějšího, doplnim. Na wikipedii je třeba ppsán i případ Španělska, které členem nebylo v letech 1961-1983.

[vencour]

Jedna z odpovědí - CERN - 2020 Scale of Contributions ...

• Vezme se čistý národní důchod země na faktorové náklady — tedy ne jen HDP, ale ukazatel blížící se „kolik ekonomika země skutečně vydělá“.
• Bere se průměr několika předchozích let, aby výkyv jednoho roku hned nerozhodil příspěvek. Starší oficiální metodické dokumenty CERNu popisují použití aritmetického průměru NNI za tři roky a převod každého roku kurzem do CHF.
• Podíl země na součtu těchto hodnot určí procento rozpočtu, které má země zaplatit.
• Výši příspěvků potvrzuje Finanční výbor a schvaluje Rada CERNu podle článku VII Úmluvy CERNu.

Pro rok 2026 CERN uvádí například tyto podíly členských států: Německo 20,44134 %, Spojené království 15,07372 %, Francie 12,96313 %, Itálie 9,63922 %, Španělsko 7,01442 %, Nizozemsko 5,06 %. Česká republika má pro rok 2026 podíl 1,30643 %, což je 16 097 200 CHF. Celkem členské státy v roce 2026 přispívají 1 232 149 900 CHF.

[faha]

Mno co na to rict, zajimavy clanek o vecech, ktere uz nelze uchopit selskym rozumem. diky.

[Xerces]

Selským rozumem to chápu tak, že až to jednou jebne, tak sa z toho šici po....

[cedrik]

Cože to? Jednou už to jeblo a snad kromě techniků v CERNu se z toho nikdo neposral.

Piš tak ať ti je rozumět. Nemám tušení co jsi tvým příspěvkem myslel.

[Václav HFechs Švirga]

Řekl bych, že je to celkem dobrý vtip. Takže se nauč neignorovat smajly (ti se smyslem pro humor je ani nepotřebujou) , já se pobavil.

[Xerces]

Šak proto nemůžeš makat v tym CERNu synku, páč nerozumíš a nemáš ani tušení a tam nám sou třeba vizionáři co krapet rozumí. Slunce v duši a černé díry v urychlovači přeju všem do Nového járu!

[stybla]

Suber clanek, i kdyz s Linuxem nema nic spolecneho. Alespon si clovek odpocinul (a zjistil, kolik toho nevi) :)

[vencour]

Mně přijde filozofická podobnost CERNu a open source možná vzdálená, přesto zřejmá. Výsledky práce CERNu jsou veřejně publikované a publikovatelné. CERN vznikl jako protiváha vyspělé Ameriky, pro zamezení úniku mozků za lepším bydlem. Pro vyší konkurenci i emancipaci vědců, pro jejich uplatnění. Open source vznikl, GNU, také jako protiváha unixů a světa komerčního softwaru. Z práce GNU také těží všichni, jelikož to jde, je z čeho brát. V obojím se pracuje na společném díle napříč národy i společnostmi.

[stybla]

Ale to byl pozitivni komentar! :(

[vencour]

Já doufam, že ten muj taky

[stybla]

;)

[lok]

Clanek pekny, ale nechapu, proc vysel zde. Alespon ma autor na pivo.

[Kaacz]

Vidte, ja se napred lekl, ze uz je april ...

[Grunt]

BTW: Já měl za to, že Higginsův boson už byl potvrzen, ne? Aspoň nám učitel s tím tak operoval, jako by tomu ani jinak být snad nemohlo.

[vencour]

Ještě ho fyzicky nenašli, nezdokumentovali, nerozpitvali. Co vim, je teorie, zvaná Standardní a Higgsův boson v ní hraje podstatnou roli. A ještě ho nikdo neviděl. Kdyby ho nenašli, tak by asi museli hledat jinou teorii, tedy docela ... problém.

[Grunt]

teorie, zvaná Standardní

Aha, tak tomu teda říkám KISS.

[Nick]

Nemuzu si neodpustit uvest link na jednu peknou <sorry>flashovou</sorry> animaci

[Jendа]

Srandičky, srandičky. Co se takhle podívat na opravdovou webkameru v LHC?

[Grunt]

Až uvidíš černo, tak utíkej co ti nohy stačí?

[Anino]

Ale nestrašte. http://hasthelargehadroncolliderdestroyedtheworldyet.com

[Jendа]

Jé, ono to má i feed . To si přidám do čtečky.

[Stehlo]

No super clanok, musim dodat, ze clanok je aj trocha na mieste. Ja osobne som pracoval na vyvoji tohto celeho aj ked len fakt v mikro casti, konkretne LVPS (low voltage power supply), ktore su neoddelitelnou sucastou detektora. Kto okusi pracu na tomto projekte, ci uz ako fyzik alebo len ako technik, tak mu ten kolos prirastie k srdcu. A co ma linux s tym spolocne? no to kvantum procesorov, co sa tam nachadza ... ved len jedna atomova elektraren vo francuzsku to vsetko napaja. no proste doporucujem Vam navstivit toto krasne miesto.

[Dan]

Krásný článek, musí to být úžasné se na něčem takovém podílet. Lidstvo takovéto projekty a vědu potřebuje. Potřebuje k tomu aby pochopilo sebe, svět a vesmír a mohlo tak snad i přežít a vydat se dál, jednou snad i mezi hvězdy. Už dlouho jsem nic podobného na českém webu nečetl. +1

[geoRG77]

Souhlasím, vůbec bych se nezlobil za další články od tohoto autora :)

[Josef Kufner]

Ja taky ne, jen k těm podivným číslům by to občas chtělo připojit poznámku pod čarou s krátkým vysvětlením

[Marvin]

42

[vencour]

Při sbírání podkladů jsem narazil na neutronovou radiografii, doplněk použití rentgenového záření. V oné přednášce (viz odkaz výše, Den CERNu, výročí 50 let) CERN - zřídlo nových technologií pro český aplikovaný výzkum a průmysl je na 12. stránce pěkně vidět rozdíl. Docela mne to fascinovalo.

Ptala se mne jedna osoba, zda mne napadá nějaké negativum, co by CERN přinášel. Musel jsem přiznat, že o ničem takovém nevím.

Do článku se mi to nehodí, ale zde to mohu napsat ... děkuji blízkým za trpělivost, s níž mne nechali tvořit. Děkuji Tomáši Kubešovi, který mi umožnil v CERNu být, fotit a nasávat historickou atmosféru přímo na místě. Děkuji Robertovi Krátkému za jeho šéfredaktorské umění. Děkuju Může, že mne někdy pohladí

Taktéž děkuji za všechny ohlasy a příspěvky.

[vencour]

Doplnění: každý se může přijít podívat. Exkurze se dá objednat na webu: http://outreach.web.cern.ch/outreach/visits/. Určitě to za to stojí.

[vencour]

O potížích s daty z LEPu psalo DSL 22.1.2010. Zpráva v původním znění.

[vencour]

Červen 2011 - práce na antihmotě pokračují zřejmě slibně.

[vencour]

Požádal jsem redakci o úpravu článku tak, aby klikací zmenšeniny vedly na velké obrázky. Současný dojem z textu mi v této chvíli přijde cca poloviční. Tj. v detailech a v hodnotách je síla.

[vencour]

Na Coursera je přednáška "From the Big Bang to Dark Energy" - link, přišla mi docela názorná a "čerstvá", doplňující/ilustrující výsledky a důležitost LHC.

[vencour]

Dost solidní díl Hyde Parku Civilizace o CERNu byl s Fabiolou Gianotti 5. 8. 2017.

[vencour]

I tohle (Speciální vysílání ze švýcarského CERNu (exkluzivní vysílání z největšího vědeckého centra na Zemi)) bylo v HPC.

[vencour]

Dne 16. dubna 2022 byl v Hyde Parku ČTv Joachim Mnich, ředitel pro výzkum a výpočetní technologie CERN a mluvil i o jarním spuštění LHC.

[vencour]

Na Radiožurnálu 5.10. zmíněno SESAME - zápisek v blogu, záznam vysílání a "From dreams to beams: SESAME’s 30 year-long journey in science diplomacy" (odkaz)

[vencour]

Komentář k létu 2026, pauza 4 roky, pak HL LHC, nové magnety, přesnější paprsky a vyšší koncentrace pro srážky, užití AI (zdroj AFP a Science & Astronomy) ...

The world's largest and most powerful scientific instrument, the Large Hadron Collider, has just powered down for a massive four-year upgrade. Tucked safely in a 27-kilometer tunnel beneath the French-Swiss border, this incredible machine has spent years smashing particles together at near light-speed to recreate the literal dawn of time. Now, it is time for an evolution. This major initiative will transform the facility into the High Luminosity Large Hadron Collider, setting the stage for the next great era of discovery.

Engineers are gearing up to replace equipment across over a kilometer of the tunnel, installing highly advanced superconducting magnets. These powerful new components will squeeze particle beams tighter than ever before, resulting in up to ten times more collisions when the machine powers back on in June 2030. Sifting through this unimaginable avalanche of data will require the deployment of cutting-edge artificial intelligence, analyzing billions of explosive events every single second to find the rarest cosmic needles in a colossal haystack.

The true excitement lies in what these upgrades will ultimately reveal about our reality. With an exponentially higher collision rate, physicists will be able to scrutinize the elusive Higgs boson in spectacular detail. Beyond that, researchers are aiming to crack one of the most stubborn mysteries in existence by hunting down dark matter, the invisible substance that holds our galaxies together but has never been directly seen. We are on the precipice of a monumental shift in modern physics, and the breakthroughs waiting on the other side of this shutdown could forever alter how we understand the cosmos.

[vencour]

Dříve (nejen) olovo se účastnilo srážek a přineslo nějaké výsledky. Teď i neon a kyslík dokáže při srážkách vyprodukovat kvark - gluonové plazma ... viz https://cerncourier.com/first-oxygen-and-neon-collisions-at-the-lhc/.

[vencour]

CERN a Mistral mají záměr rozvíjet dlouhodobé strategické partnerství a společně rozvíjet umělou inteligenci pro vědecký výzkum. Zpočátku se zaměří na fyziku vysokých energií.
CERN uvádí, že má uložen přibližně jeden exabajt dat z LHC a že počet srážek má s plánovaným urychlovačem HL-LHC narůst desetinásobně; jeho provoz se očekává kolem roku 2030.
Partnerství má spojit vědecká data, výpočetní kapacity a zkušenosti CERNu s vývojem a trénováním rozsáhlých modelů společnosti Mistral. CERN a Mistral očekávají, že výsledné přístupy mohou být užitečné i pro širší vědeckou komunitu.