Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Scientific Linux 4.5 je nové sestavení ze zdrojových kódů RHEL 4. Z těch byl sestaven i White Box Enterprise Linux 4 Respin 2. Technalign vypustil další upravené Ubuntu: Pioneer Explorer 1.0 Beta 1. Mandriva Corporate Desktop 4.0 je poslední novinka Mandrivy určená do komerčních prostředí. Nový turecký Pardus Linux 2007.2 RC2 přináší různé aktualizace a opravy oproti verzi 2007.1. K dokončení se blíží Debian-Edu Etch, neboli Skolelinux 3.0 RC3. Absolute Linux 12.0 RC1 je upravený Slackware verze 12.0 RC1, mezitím vyšel Slackware 12.0 RC2. Oblíbená distribuce s pěkným vzhledem SabayonLinux je tu s verzí 3.4 Loop 3. SoL 25.00 je Linux optimalizovaný pro servery.
Akcionáři, mezi nimiž je i zakladatel společnosti Jon S. von Tetzchner s 15% podílem, udělali ve správní radě Opera Software převrat. Pět ze sedmi členů správní rady bylo vyhozeno, a to i s předsedou Nilsem A. Foldalem. Byli nahrazeni třemi novými lidmi a počet členů správní rady se tím snížil na pět. K výměně údajně došlo poté, co se radě nepodařilo odstranit Tetzchnera, který společnost vede. S Tetzchnerem byla rada nespokojena kvůli špatnému výkonu společnosti - cena akcií v uplynulém roce klesla o více než 50 %. Tetzchner nemá v plánu vedení společnosti opustit: „Cítím, že mám vůči firmě, akcionářům a správní radě důležité povinnosti.“
Němečtí Zelení se nechtějí smířit s NE, které vyslovilo vedení města Berlína ohledně nasazení open source. Zelení obvinili vedení, že nemá promyšlenou IT strategii, a proto ani není v pozici, ve které by mohlo posuzovat přednosti open source. Soudí tak z informací od představitelů města, které ukazují na fakt, že nemají žádný způsob shromažďování dat potřebných pro vytvoření efektivní IT strategie a odpovídajícího názoru na open source. Olaf Reimann, který je v berlínském zastoupení Zelených zodpovědný za IT, k postoji města Berlína řekl: „Jsou to jen prázdná slova, protože žádné informace zveřejněné městem nejsou založené na přesných údajích. Neefektivita IT lidí ve vedení města stojí Berlín miliony eur, které by mohly být efektivněji využity při cíleném přechodu na open source.“
Minulý týden proběhl ve skotském Edinburghu DebConf 7 s téměř čtyřmi sty účastníky a více než sto akcemi. Během konference spolu vývojáři diskutovali o programech, které udržují, a o věcech, které by mohly být vylepšeny. Nejdůležitější osobou celého DebConfu je pochopitelně Debian Project Leader Sam Hocevar z Francie. Bývalý vedoucí Debianu k této roli poznamenal to, že ze začátku jen odpovídáte v rozhovorech, kde se vás ptají, jaké je to být vedoucím, aniž by to člověk zatím mohl zjistit. Poté nastává období, kdy člověk musí především rozhodovat ve sporech a rozdělovat peníze.
Sam Hocevar řekl, že tým Debianu pro zajištění kvality (quality assurance) by se neměl soustředit jen na licenční záležitosti, ale také na kvalitu poskytovaného softwaru - například by balíček měl nabízet odpovídající manuálové stránky. Sam se chce dále zaměřit na rychlejší vývojový cyklus. Požádal vývojáře, aby si práci organizovali tak, že by v ní někdo mohl pokračovat i v případě nečekaných událostí (zasažení kometou, manželství). Navíc žádá, aby vývojáři nepohrdali prací ostatních distribucí (například Ubuntu).
Diskutovalo se i o ústavě Debianu, ke které bylo mj. navrženo, že by vývojář neměl být vyloučen za technické porušení ústavy, pokud stále odvádí dobrou práci. Sam během svých projevů poznamenal, že osobní setkání jsou přínosná, a pokud se vývojáři potřebují sejít, mají ho zkontaktovat a on zajistí potřebné finance. Další témata se točila okolo vztahů mezi vývojáři, přístupu k práci či organizaci událostí. Příští DebConf se bude konat v Argentině, DebConf 9 bude pravděpodobně ve Španělsku.
BLAG Linux je distribuce založená na Fedoře. Jméno je zkratkou "Brixton Linux Action Group" a distribuce má poněkud svérázné číslovaní verzí. Rozsahem je omezena na jedno CD, ale jejích 1000 balíčků nabízí podporu pro MP3 a instaluje i apt či P2P programy. Autoři drží krok s opravami chyb ve Fedoře; pro snadné aktualizace se používá synaptic.
Oznámení o vydání verze 70000 Alpha není moc podrobné, ale je jisté, že verze 70000 používá jako základ Fedoru 7 s jádrem 2.6.21. Screenshotů není mnoho, neboť po zdánlivě úspěšné instalaci jsem dostal nefunkční systém selhávající na bodu kontroly souborových systémů. Použitým instalátorem je dle očekávání Anaconda obohacená o všelijaké obrázky.
LinuxConsole je nezávisle vyvíjené živé CD. Je modulární, má vynikající detekci hardwaru a běží i na starých počítačích (i s 16 MB RAM). LinuxConsole můžete spustit z CD/DVD, pevného disku, diskety, USB zařízení, sítě nebo ZIP diskety. Instalace systému je možná i z Windows, a to bez úprav tabulky oddílů. Na stránkách projektu si průběh instalace z Windows můžete prohlédnout.
Verze 1.0.2007 konečně umí zapisovat na NTFS, jede na jádře 2.6.20.1 s X.org 7.2 a volitelným prostředím je GNOME 2.18. Mezi důležité součásti systému dále patří GParted a Busybox 1.4.2. K tomu bylo přidáno mnoho systémových nástrojů. Tato verze je k dispozici v sedmi variantách (cd, games3d, lowmem, micro, mini, multimedia a server), které se liší výbavou a velikostí (od 30 MB do plného CD).
Wolvix je živá distribuce sestavená z balíčků Slackwaru a skriptů Linux-Live (je na bázi SLAXu). Orientuje se na desktop a multimédia, přičemž je zajímavá pro obyčejné i pokročilé uživatele. Používá prostředí Xfce a správce oken Fluxbox. Dá se rozšiřovat o další moduly, můžete ji nosit s sebou na CD nebo flashdisku, je nenáročná a samozřejmě se dá nainstalovat na disk počítače.
Wolvix 1.1.0 RC1 vychází pouze v edicích Cub a Hunter (původně byly plánovány ještě další dvě). Hunter má však mnoho balíčků sám o sobě (OpenOffice.org, GnuCash, VLC, dvd::rip a další) a pokud by nestačil ani obsah dodatečných repozitářů, je možno požádat o vytvoření balíčku dalšího. Proprietární ovladače grafických karet jsou pouze v repozitářích, stejně tak prostředí KDE 3.5.7 a GNOME 2.18.2. Wolvix Control Panel byl vylepšen, což se dotklo i nástroje pro konfiguraci sítě. Nová utilita umožňuje přidávat a ubírat moduly za běhu a poskytuje nový nástroj pro připojování/odpojování svazků. Dále byly přeorganizovány moduly a byl přidán bootsplash.
Projekt distribuce NepaLinux pracuje na překladu GNU/Linuxu do nepálštiny (nabízí lokalizované GNOME, KDE a pak různé programy) - samotná distribuce poskytuje i kontrolu pravopisu a samozřejmě i možnost psaní textu v nepálské znakové sadě. Distribuce je na bázi Debianu a umožňuje běh i přímo z CD. Tým za touto distribucí představuje největší open source hnutí v zemi. Vývoj podporuje International Development Research Center.
Tuquito je distribuce na bázi Debianu se snadným použitím a vynikající podporou pro skenery, webkamery a digitální fotoaparáty. Pochází z Argentiny a je tedy lokalizovaná do španělštiny. U systému s grafickými kartami nVIDIA a Intel nabízí po spuštění 3D desktop s Berylem. Pro všechny je v poslední verzi připraven Mozilla Firefox 2.0 s mnoha rozšířeními, K3b 1.0 a podpora několika nových webkamer. Projekt nabízí takzvanou Tukipedii, kde mohou uživatelé sdílet své návody pro konfiguraci hardwaru, sítě či jen nastavení různých dostupných programů. Tuquito se snaží spolupracovat s projektem OLPC (stodolarové notebooky) - původní systém OLPC pochází ze severní Ameriky a je tedy zapotřebí jej přeložit do španělštiny nebo připravit konkrétně pro argentinské děti. Součástí iniciativy je adaptace prostředí Sugar do samotné distribuce.
When je jednoduchý konzolový nástroj ve stylu kalendáře. Nedá se říci, že by vynikal funkcemi, ale základní účel dokáže splnit. Při prvním spuštění si nastavíte textový editor, se kterým chcete upravovat soubor s daty:
$ when e You can now set up your calendar. This involves creating a directory ~/.when, and making a couple of files in it. If you want to do this, type y and hit return. y You can edit your calendar file using your favorite editor. Please enter the command you want to use to run your editor, or hit return to accept this default: emacs -nw
Po zadání příkazu ke spuštění našeho oblíbeného editoru se editor poprvé spustí (a naše volba se uloží, takže příště editor nemusíme zadávat). Nyní si můžeme zapsat první jednoduchou věc ve spuštěném editoru
2007 jul 2, Odjezd na dovolenou
a hned se podíváme, jestli nás na ni when upozorní, když se jej zeptáme:
# w = obsah příštího týdne, m = měsíce, y = roku $ when w Mon 2007 Jul 2 Odjezd na dovolenou
when zvládne i opakované události. Přidáním tohoto řádku si připomeneme něčí narozeniny:
* jun 24, Moje narozeniny
Připomeneme si blížící se pracovní týden, abychom to večer s koukáním do počítače nepřeháněli - místo sun můžeme zadat nějaké jednoznačné anglické označení dne v týdnu.
w=sun, Nic nehackovat!
Rovnou si zkusíme, co dělá when bez argumentu nebo s argumentem i - v této situaci ve výchozím stavu ukáže všechny události v nadcházejících 14 dnech + včerejší události (tyto hodnoty se dají změnit v souboru ~/.when/preferences).
$ when Thu 2007 Jun 28 4:05 Sun 2007 Jul 1 Nic nehackovat! Sun 2007 Jul 8 Nic nehackovat!
A jako poslední věc vyzkoušíme zobrazení kalendáře - v konzoli zvýrazňuje aktuální den. V Česku začíná týden pondělím, takže do souboru s nastavením musíme nejprve zapsat patřičné nastavení.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
$ echo "monday_first = 1" >> ~/.when/preferences
$ when c
---------May--------- --------June--------- --------July---------
M T W T F S S M T W T F S S M T W T F S S
1 2 3 4 5 6 1 2 3 1
7 8 9 10 11 12 13 4 5 6 7 8 9 10 2 3 4 5 6 7 8
14 15 16 17 18 19 20 11 12 13 14 15 16 17 9 10 11 12 13 14 15
21 22 23 24 25 26 27 18 19 20 21 22 23 24 16 17 18 19 20 21 22
28 29 30 31 25 26 27 28 29 30 23 24 25 26 27 28 29
30 31
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
29.6.2007 00:35
LFCIB | skóre: 19
| blog: LFCIB
| /home/lfcib
29.6.2007 10:02
LFCIB | skóre: 19
| blog: LFCIB
| /home/lfcib
Ale zdálo se mi, že kdo: akcionáři, co: udělali (udělali ve správní radě Opera Software převrat.) a mezi nimi byl i ten člověk. Jen to tak na mě působilo, že šel sám proti sobě, když byl mezi akcionáři co udělali převrat, no nic
29.6.2007 00:09
