Hry v Linuxu

18. 1. 2005 | Petr Šigut | Recenze | 15265×

Linux je skvělý na serverech, mnozí z nás ho používají jako desktop, daří se mu na přenosných zařízeních. Je bezpečný, stabilní, svobodný... ale hry? Většina lidí Linux jako herní platformu zavrhuje.

Pravda - komerční hry vznikají v drtivé většině pro jiný operační systém, jen sem tam nějaká výjimka. Volně šiřitelné se zase složitě instalují - rozličné závislosti, podivné alfa verze... abyste se v linuxovém světě her neztratili a získali trochu optimističtější pohled, zkuste knihu Hry v Linuxu.

Co nám tedy kniha nabízí? Nejdůležitější, největší a určitě i nejzábavnější část zabírají recenze a popisy mnoha (kolem stovky) titulů her, rozčleněných do kategorií: akční, logické, plošinové, stolní, strategické, simulátory, pro děti, vzdělávací, komerční, karetní a emulátory. Jak vidíte, vybere si každý. Ke každé hře v knize naleznete její stručný popis, instalaci, černobílý obrázek ze hry, jak se ovládá, jestli podporuje 3D akceleraci, hru po síti apod., a závislosti na rozličných knihovnách. Často jsou uvedeny také parametry pro spuštění hry, jež mění její chování atd. Popisy her jsou psány poměrně čtivě a hlavně žádné úlety - je vidět, že autor hry opravdu hrál.

Další oblastí, kterou kniha mapuje, je instalace a kompilace her. Tuto kapitolu považuji za velice přínosnou zvláště pro začátečníky - dozvíte se nejen o klasické trojici ./configure;make;make install, o RPM, DEB apod. Autor si na nic nehraje a poodhaluje i tzv. "Nestandardní způsoby instalace", kde se dozvíte, že sem tam je třeba upravit Makefile, či vytvořit symbolický link. Celá kniha je psaná obecně pro Linux, žádná distribuce není upřednostňována.

Pro mě nejhodnotnější kapitola celé knihy nese název "Knihovny". Autor zde ve stručnosti a účelnosti popsal přes 25 knihoven (Allergo, Clanlib, MESA, libpng...), jež jsou nutné pro běh spousty her na Linuxu. Za tohle má můj velký dík - získal jsem perfektní nadhled nad situací. Předtím jsem používal hlášky typu: "Tato hra potřebuje OpenGL", aniž bych pořádně tušil, o co jde. U každé knihovny se dozvíte její historii, využití hrami a instalaci do systému.

Knihu napsal Peter Gasparovič, autor seriálu Gamesárium na portálu LinuxZone.cz. Očekával jsem, že v knize najdu přesně ty samé recenze (což by mi nijak zvlášť nevadilo). Ale ne, v knize jsou recenze přepracované (alespoň ty na které jsem se díval, nekontroloval jsem všechny) a přeložené do češtiny (ze slovenštiny).

Součástí knihy jsou navíc 2 CD-ROMy napěchované softwarem. Jsou na nich k nalezení hry zmiňované v knize - u drtivé většiny najdete zdrojové kódy (či obecnou binárku); u spousty jsou navíc i RPM pro Mandrake, Red Hat, Fedoru či DEB pro Debian. Najdete zde i dema komerčních her - Heroes of Might and Magic III, Quake III Arena, Unreal 2003, Unreal 2004. CD kromě her obsahují i další užitečné věci - všemožné knihovny, emulátory, ale třeba i Javu, či Linux Dokumentační projekt v PDF. CD rozhodně zvyšují užitnou hodnotu knihy. Lidi s neomezeným připojením k internetu možná ohrnují nos, ale pro smrtelníky s modemem je to požehnání - zvláště když pro Windows vycházejí různé herní časopisy, kde každý měsíc najdou nadílku nových demoverzí. Tady mají pohromadě jednu pěkně velkou sbírku volně šiřitelných her.

Titul Hry v Linuxu je určitě přínosem pro růst linuxové herní komunity. A když uvážíme její cenu (269 Kč), to, že obsahuje 2 CD, má přes 200 stran, rejstřík a slovníček pojmů, neinklinuje k žádné distribuci a je od autora, který má očividně přehled, vyjde nám velice pěkná knížka.

Název	Hry v Linuxu
Autor	Petr Gasparovič
Vydal	Computer Press
ISBN	80-2510-340-4
Datum vydání	2004
Počet stran	208
Doporučená cena	269 Kč/399 Sk

       

Komentáře

[no4]

to sme teda dopadli, ked sa uz preklada zo slovenciny do cestiny :(

[Jáchym Čepický]

Prej jo, v novym Týdnu (3/2005) o tom vyšel článek. Ještě jsem se k tomu nedočet, ale zahlédl jsem, že i ČT normálně předabovává slovenské filmy. Kam ten svět spěje?

Jáchym

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

To mne docela stve. Ted bezi v pondeli slovensky serial Zachranari (mimochodem docela zdarily, uplne neco jineho nez ty blivajzy co ted delame tady v CR) a vsichni tam mluvi cesky. Nejak mi to nesedi, kdyz vim, ze se odehrava v Tatrach a horska sluzba tam mluvi cesky. Nechapu, proc je to predabovane.

[Vita]

Pokud vím, tak to vysílají v dual zvuku, takže pokud máš stereo bednu, tak by sis to na slovenštinu mohl přepnout.

[xkesh]

Fakt, ja taky nechapu a nesedi mi, kdyz vim, ze se film odehrava v Mnichove a policajti tam mluvej cesky. Nechapu, proc je to predabovane. A vubec, vsichni co prekladaj, by si zaslouzili nakopat... Kdyz program vznikne v Norsku, ma byt norsky! hahaha :P

[Petr Jakubec]

Kdyz program vznikne v Norsku, ma byt norsky! hahaha :P

A to je k smichu? me to prijde uplne normalni... vsude ve svete neni obvykle vsechno predabovavat. Dabing je preci jen pro male deti, ktere neumi cist! Ostatni preci sleduji film v originale. Pokud jazyk neovladam, jsou tu titulky. Navic se bezne vychazi z toho, ze temer polovina filmu je anglicky, coz je druha rec temer pulky sveta (jen cechacci maji pocit ze cesky mluvi cela Zemekoule

PS: z umeleckeho hlediska je dabingem film ponicen, pozdeji dokonce nici i lidske predstavy! Napriklad: bezny cech si mysli, ze hlas Louise de Funése patri F. Filipovskému - a to prijde zase k smichu mne!

PJ

[Nax]

Sorry, ale treba Jiste pane ministre se mi vic libi v dabingu nez v originale :o)

[Ooaniki]

Souhlas, jiste pane ministre je opravdu lepsi nadabovany... a jiste pane premiere stoji za houby i dabovany :-P jinak doufam, ze se priblizi doba, kdy si clovek sam svobodne rozhodne zdali chce film originale, v originale s titulkama, dabovany nebo ze chce neco uplne jineho. doufejme ze digitalizace prijde co nevidet

[rainbof]

No nevim jak u Vas ale u Nas uz jsou DVD...

[Ctirad Feřtr]

vsude ve svete neni obvykle vsechno predabovavat. Dabing je preci jen pro male deti, ktere neumi cist! Ostatni preci sleduji film v originale. Pokud jazyk neovladam, jsou tu titulky.

Tohle ovšem platí pro kina, eventuelně pro případ, kdy si člověk ten film pustí z DVD, protože ho chce opravdu sledovat. TV je ale o něčem úplně jiném. U televize lidi dělají všechno možné (žehlí, vaří, jedí, pracují, spí..), ale zcela minimálně jí sledují. Televize se hlavně poslouchá.

[Robert Krátký]

U televize lidi dělají všechno možné (žehlí, vaří, jedí, pracují, spí..), ale zcela minimálně jí sledují.

Uff. Jak kdo . Já mám televizi kvůli sledování zpráv, HBO a DVD (VHS). Kdyby měla běžet u jídla, asi by mi moc nechutnalo.

[Petr Jakubec]

Souhlas, ja nema tv bednu vubec Ale obecne je to dost sila existuji domacnosti ktere tv rano zapnou a v noci ji vypnou. Osobne si myslim, ze to je neco jako tv-zamoreni (neco jako cerna plisen :)

[Pavel 'TIGER' Ruzicka]

Bohuzel jsou i domacnosti, kde se televize nevypne .... viva radio.

[medulin]

Ja myslim ze vice lidi mluvi cinsky nez anglicky. Ale o to tu nejde.

[vlk]

a najviac filmov sa natoci v Indii (Bolywood), takze by som si nedovolil tvrdit, ze polovica filmov je anglicky.

[tdx]

Hm, a jeden z úředních jazyků v Indii je co? (Nápověda - že by byla Indie bývalá kolonie britského impéria?)

[xkesh]

Z umeleckeho hlediska je jiste krasne cist a poslouchat v originale. A z hlediska praktickeho, jako vyse uvedeny preklad v knize o hrach? Mne osobne cizi jazyky nevadi (par jich jaktztakz umim... a nemusi to bejt ani latinka) a taky nemam rad dabing.

Muj ironicky ;) prispevek byl namiren spise na to, jestli si kritici prekladu ze slovenstiny dostatecne uvedomuji, ze JE to "cizi" jazyk pro toho, kdo nemel moznost se mu naucit. Moznost slyset intenzivne slovenstinu (a tak se ji prirozene naucit) za poslednich deset let proste nebyla a neni a vyzadovat od mladych, aby ji prece "prirozene" rozumeli, je stejna arogance jako povazovat za prirozene, ze kazdy by mel ovladat nemcinu, kdyz "ja tam zil 15 let" a kdo neumi, tak je ignorant...

[Petr Jakubec]

slovencina umre az s nasi generaci...s tim nikdo nic neudela. tezko napriklad ja tezko popru pulku sebe sama...

ale urcite je dulezite mit na vyber. orig.+titulky/dabing pak neni co resit.

[giahra]

Jenomže slovenština se, narozdíl od němčiny, dá pasivně naučit napřiklad právě koukáním na televizi, rozdíly ve slovní zásobě jsou opravdu minimální. Spíše je potřeba naučit se vnímat odlišnou melodii řeči než věďet, co je ťava, hydina nebo pažerák. Kdo z těch, co se slovenštinou problémy nemají, má doma učebnici, slovník nebo navštěvoval nějaký kurz?

Je vlastně jen věcí politickou a nikoliv lingvistickou, zda považovat češtinu a slovenštinu za jeden nebo dva jazyky. Chorvatština a srbština byly donedávna jeden jazyk, dnes jsou to dva údajně vzájemně nesrozumitelné jazyky (i když srbsko-chorvatské přáteltví a rozchod byly o něco horkokrevnější než naše...) Nářečí němčiny jsou si podobná asi jako čeština s polštinou (např. plynule přecházejí v holandštinu) a taky tam věčně nikdo nemudruje...

[klassik]

Ty si ale truhlik co?A tou pulkou sveta si to vystihl.. zvlast kdyz jen v cine je 1.3 miliardy lidi

[Aben Siatris]

to je este v pohode ked ide o film, ale ked clovek napriklad hra hru v ktorej rusky vojaci vykrikuju povely po anglicky s ruskym prizvukom, tak to je uplne hrozne.

[butrus]

Co takhle prudit CT? Ja uz to udelal a cim vic bude nespokojenych ohlasu, tim vetsi sance, ze se s tim neco bude dit.

[Dave]

Navic ten dabing je bohuzel dost otresny...

[Aben Siatris]

mna dost zaskocilo predabovana Perinbaba do cestiny. Bolo to hrozne. ale zas krasne bolo sledovat rozdiel v Mrazikovi po cestky a po slovensky. Ten cesky bol znacne inovativny.

[Filip Hesse]

Zaměstnavatel nám koupil školení. Jedním z přednášejících byl Slovák. Mě to nevadilo, ale třem z nás deseti (to je 30%) to dělalo problémy. Nemohli se tolik soustředit na výklad. "...co pořád má s tou botkou a dvoubotkou...". Je to trochu směšné, trochu smutné.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Asi takove problemy jako pri prechodu z MSIE na Firefox? Taky se nemohli soustredit na brouzdani? Jo jo, zvyk je zelezna kosile a jeho bourani zalezitosti osobni vule a odvahy. Rozhodne to neuskodi.

[butrus]

Prob*ha! Takovy zamestnance bych teda mit nechtel...

[xkesh]

Pro generaci, co uz 12 let nesleduje slovensky TV, se zacina slovenstina podobat chorvatstine ci slovinstine: s namahou rozumi, ale je to velmi nepohodlne. Jsou taky lidi, co kdyz vidi preklad IT literatury z anglictiny, tak vzdychaj, ze sme teda dopadli :) ... Mne osobne napr. taky nevadi, kdyz je neco nemecky... to taky umela pred 50 lety vetsina obyvatel Ceska, a jaxme dopadli :)

[Jáchym Čepický]

Slovenština, němčina, angličtina... hlavně, když jsou ty písmenka alespoň trochu podobný latince

[بطرس]

לך לעזה!

[Luboš Doležel (Doli)]

Přesně tak! 8-)

[David Jež]

Proc podobne latince? Cist se da kazde pismo...
-djz

[Josef Kufner]

ᛈᚱᛖᛋᚾᛖ   ᛏᚫᚴ

[Aben Siatris]

спосиба!

[Leoš Literák]

Fascinuje me, jak mi ta java v pohode zkousne tolik kodovani. A zcela automaticky

[David Jež]

No nevim nevim, teoreticky to zni logicky ale zatim jsem narazil paradoxne akorat na pravy opak. Kdo nerozumi slovensky nebo naopak cesky jsou akorat nejaci zakonzervovani potizisti strednich nebo duchodovych let, kteri tim sleduji akorat pruzeni, nebo uplne malinkati harantici a ti se ji casem nauci. Dnesni skolaci i studenti vetsinou slovensky rozumi, protoze hodne lidi zna nejake slovaky, at uz kamarady, spoluzaky, zname z diskotek... Takze bych mladi nekritizoval, to se porad rika mladi vpred kdyz duchodci stoji v ceste . A koneckoncu nemame hermeticky uzavrene hranice od stredu zemekoule po konec vesmiru, jeste rekni ze neslysis slovencinu bezne na ulici. Napriklad u nas ve statlu je slovaku take docela hodne, mozna u vas v praglu je to jine .

A jedna docela vymluvna perlicka: v jednom nejmenovanem (abyste me nenarkli, ze delam CHcIPu reklamu) casopise kdysi byla minianketka na tema prekladat ci neprekladat. A udajne vetsina mladych ctenaru byla proti prekladu zatimco hulkove komando bylo pro preklad, coz je take zajimave.
-djz

[xkesh]

Teoreticky zni logicky, ze je cestina pribuzny jazyk se slovenstinou, a tudiz lehce srozumitelna. Dnesni generace tricatniku s ni problemy nema, protoze s ni vyrustali, lidi kolem dvaceti castecne ano (sem tam nejaka pisnicka nebo klaboseni s kamaradem rozhodne nestaci na pohodlnou cetbu nebo sledovani narocne prednasky, zduraznuji: pohodlne!), patnactileti jsou vedle jak ta jedle. Ne vsude jsou kolem vas Slovaci. Taky slovensky psany text na netu se odhodla cist asi petina ctenaru oproti textu ceskemu. To je zase moje zkusenost.

Kdo neveri, at si zkusi cist text (nejaky navod!) ve slovinstine prip. chorvatstine, je to jen o kapku tezsi nez slovenstina... Pribuznost jazyka je krasna vec, ale slova jako "tava" nebo "cucoriedka", abych zustal u klasiky, se nekde musite naucit, nemluve o technickych idiomech. Na diskotece? "Bodka" z prikladu vyse budiz dokladem :)

[Radek Podgorny]

A proc ne? Nekdo treba naladu domyslet si slova, kterym nerozumi a otravuje ho to. Slovenstina muze byt cestine podobna, ale to je i treba polstina. Jde jen o to jak moc se clovek musi snazit, aby porozumel...

[Radek Podgorny]

...mensi soutez: doplnte chybejici slovo "nema" na spravne misto...

[peter]

Slovaci v drvivej vacsine nemaju problem s cestinou. V Cechach najma mlada generacia zacina nerozumiet slovencine. Pritom su to tak pribuzne jazyky. Je to skoda, ved kolko jazykov ovladas, tolkokrat si clovekom. Na vine je prave to, ze sa vsetko preklada a dabuje. Keby sa v televizii vysielalo cca 25 % programu v slovencine, tak by s nou nebol problem. Jednoducho by clovek rozumel, bez toho aby sa musel snazit. Sam si rad precitam knihu v cestine. Taktiez pri dabingu musim velakrat uznat, ze cesky je o kus lepsi ako slovensky. Ale ktovie ako by som rozumel cestine, keby som ju 10 rokov nevidel a nepocul. Preto dufam, ze sa u nas na Slovensku este vela krat stretnem s cestinou.

[Tomas]

Souhlasim, vzhledem k pomeru velikosti obou statu bych rekl, ze tech 25% slovenskych poradu je realnych (nakonec i 10% by bylo dobrych). Slovensky jsem se nikdy neucil a rozumim ji. Jeste stesti, ze je slovenstina slyset obcas v radiu.

[xkesh]

Myslím, že tohle televize neudělá, protože by sledovanost slovenského pořadu klesla pod únosnou úroveň - soudím tak ze zkušenosti publikace slovenských textů v českém internetovém médiu: jakkoli se možná 10 procent čtenářů zaradovalo, více než 60 procent kvuli slovenštině článek ignorovalo. Totéž může asi čekat vydavatel slovenských knih v Česku, proto se knihy překládat budou. Situace na Slovensku je asi jiná, čeština je tam díky kvantitativní převaze filmů i knih a vůbec kulturních zdrojů daleko více přítomná.

[nowas]

Verejnopravni televizi prece sledovanost naprosto nezajima, ta ma stejny prachy, at se na to divam nebo ne. Takze me tento argument o sledovanosti absolutne nebere. A jeste neco - kdyz maji tolik penez na to, aby mohli predabovavat jiste serialy ze slovenstiny do cestiny, tak se jim na na nejaky zvysovani konecionarskejch polatku muzu vysrat, ponevadz s tema prachama neumi zachazet.

[Jiří Pagáč]

Zajimalo by mne, jak je to na Slovensku, jestli tam taky v mediich beduji nad tim (na TV Nova alespon co pul roku je zprava, ze cesti mladi nerozumi slovenstine), ze slovensti mladi neumi Cesky.

Jen si myslim, ze se to tady celkem prehani. Slovenstina je pribuzny jazyk cestine, takze originalu porozumi vetsina. Ale nekde tady v diskuzi jsem cetl ze by melo byt na vyber original s/bez titulku nebo dubing. To je taky moznost, kazdopadne nekdo by zabehl i do extremu a dal by pouze original s titulky do TV. Tim by pravdepodobne chtel odstrihnout lidi s ponekud slabsim zrakem (jako ja :) - jsem slepy jak poleno, takze titule na TV si musim radne zvetsovat a kdybych se chtel snad divat na DVD s titulkama na TV, tak z gauce nemam sanci precist vsechno, takze musim sedet pomerne blizko obrazovky, coz ovsem neni k smichu :( ) nebo starsi lidi s pomalejsimi reakcemi. Pripadne i lidi, kteri maji problemy se ctenim. IMHO zavadet tohle do bezneho TV vysilani je pekna blbost.

[Luboš Doležel (Doli)]

Většina lidí Linux jako herní platformu zavrhuje.

Ale já teda ne . Viz můj malý benchmark na mém PC (P4 2.4 GHz, GeForce 6800 Ultra na AGP 4x (starší základka), 1.75GB RAM):

DOOM 3 (demo1) - 1024x768, Ultra details
Linux*:
při prvním spuštění**: 28,3 FPS
při druhém: 31,9 FPS

Windows XP:
při prvním spuštění 22,7 FPS
při druhém: 30,2 FPS

*Linux: data hry byla načítána z oddílu s NTFS (přes symlinky)
**první spuštění: během prvního spuštění demo1 ještě načítá nějaká data z disku, takže se to víc cuká. Takže tady z toho mám pocit, že Linux čte data z NTFS rychleji, než Windows :-O

[Tomáš Veselý]

Problém je v tom, že všichni nejsou tak poctiví programátoři, jako carmack. Některé hry nejsou prioritně pro opengl.ale pro directx a pak je to trošku horší. Některé nemají ani linuxové binárky, ani snesitelně neběží pod wine. Doom 3 byl zatím jediná novější hra, kterou jsem pod linuxem hrál, jinak kvůli spoustě her musím rebootovat pod wokna. Přesto boží mlýny melou(situace se zlepšuje).

[Dušan Hokův]

predchozi komentare o cestine/slovenstine mi pripadaji offtopic...

[xkesh]

Citát z článku: "Ale ne, v knize jsou recenze přepracované ... a přeložené do češtiny (ze slovenštiny)."

Téma diskuse je jasné: překládat či nepřekládat :)

[eax]

je smutne ale ze na to, aby som sa zahral, si musim, spustenie hry nastudovat z knihy - to je realna situacia na linuxe. A za 500 Sk si tu knihu imho ziadny gamer nekupi. Ma vobec nejaky zmysel ? Zaryti linuxaci si to aj tak z howto precitaju a iny sa v linuxe nehraju

[Smoke]

Nie tak celkom. Väačsina hier ma v sebe dostatočný návod k tomu, aby išli. Ak ide o verzie vo vývoji, situácia je iná. Ale na rozbehnutie hry pod linuxom je skôr nutné rozumieť linuxu, konkr. tomu, že bol vyrobeny ako system, ktory za vas neurobi všetko sám. Zarytý gamer aj tak po linuxe ai nepáchne, toho zaujímajú prakticky iba hry. V skratke: na to, aby sa dali hrat hry pod linuxom vôbec nie je treba čítať knihy, skôr je nutné skúšať. A ani to howto nie je až také hrozné, keďže sú ad1 preklady, ad2 nie sú písane ťažkou angličtinou ale sú pre ľudí.