Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
I když je GNOME 3 oficiálně vydané, do jednotlivých distribucí se dostává jen pomalu. Zvěstovaný exodus tedy zatím nenastal a možná ani nenastane. Jak se totiž uživatelé pomalu seznamují s finálním GNOME 3, sílí i názory, že to nebude zas tak špatné. Navíc, jak ukazují např. experimentální repozitáře Debianu, ani GNOME 3 možná nebude úplný konec GNOME panelu a klasického GNOME. I přes to je toto šance pro Xfce. Pravděpodobně ne všichni budou ochotni podřídit se radikálním změnám GNOME komunity a Xfce si tak možná přecijen ukousne větší podíl na pomyslném koláči oblíbenosti.
Proč se vůbec ve spojitosti s hledáním alternativy ke klasickému GNOME začalo mluvit zrovna o Xfce? Protože je stejně jako Gnome postavené na knihovnách GTK+, v odlehčené formě převzalo některé z jeho ovládacích prvků a i směr, kterým se ubírá, je podobný. Připodobnění Xfce ke GNOME není nic extra složitého, ale druhé GNOME to není. Ne samo o sobě. Co mě osobně nadchlo jsou panely. S těmi lze velmi jednoduše dělat snad cokoli. V mnohém předčí i gnome-panel. Co mě naopak zklamalo jsou aplikace. Xfce se totiž prezentuje jako lehké prostředí – tedy vhodné i pro staré či slabé počítače. Některé aplikace jsou ale tak odlehčené, že jsou až nepraktické.
Nutno zmínit, že snad veškeré softwarové vybavení prostředí Xfce spadá pod projekt Xfce Goodies. Pod Goodies spadají, kromě jiných, právě aplikace prostředí a pluginy pro panel i správce souborů Thunar. Stejně jako v GNOME panelu je síla Xfce panelu skryta v pluginech. A stejně tak i co se týče Thunaru, správce souborů. Ten totiž ve výchozím stavu nabízí jen minimum funkcí. Umí samozřejmě procházet adresářovou strukturou (ještě aby ne), nedávno se naučil připojovat i k FTP, SFTP, SMB apod, ale aby práce s ním byla tak komfortní jako v Nautilu, je třeba sáhnout po pluginech.
Další aplikace, která potřebuje doladit, je správce archivů Squeeze. Ten vzhledově připomíná Ark z GNOME, ale na rozdíl od něj postrádá průběh operace. Uživatel tedy nemá žádný přehled o tom, jak daleko balení či rozbalování je a kdy bude hotovo. To je při práci s větším objemem dat poměrně nepříjemné. Co taky není zrovna nejideálnější, je balení souborů pomocí Squeeze ve spojitosti s absencí archive-pluginu v Thunaru. Pokud totiž v Thunaru nemáte nainstalovaný archive-plugin, musíte nejdříve ve Squeeze vytvořit prázdný archiv a poté do něj přidat obsah. S archive-plugin stačí kliknutí „pravým myšem“ na soubor(y) a přidat ho(je) do archivu přes kontextovou nabídku, stejně jako v Nautilu.
Mezi aplikace, které jsou dle mě naopak povedené, patří např. XFburn. Na první pohled nabízí vše, co je k vypalování potřeba, vypadá kompaktně a zkrátka příjemně. Na první pohled budí dojem, že vznikl asi devět měsíců po romantické schůzce Brasera a K3B v Paříži. Další pěknou aplikací je „Vyhledávač aplikací“. K tomu není co říct, jedná se o takové další menu, má vyhledávací pole a trochu připomíná mintmenu. Pokud víte co hledáte, ale nevíte kde to je, je to aplikace přesně pro vás.
Výchozí textový editor v Xfce je MousePad. Ten ale narozdíl od gedit z GNOME neumí zvýraznit syntaxe. Správcem procesů Xfce je TaskManager. Je opět jednodušší než System Monitor z GNOME, svůj účel ale plní. Správcem sítě v Xfce je Wicd. Poslední aplikace z portfolia projektu Xfce Goodies, kterou bych rád zmínil, je webový prohlížeč Midori. Midori je snad jediný prohlížeč, který by u mě dokázal nahradit Operu. Počet náhledů v rychlém startu se dá měnit tak jednoduše, jak by vymyslel každý normální člověk, kromě vývojářů Opery. Nastavení nenabízí tolik možností jako Opera, obsahuje však vše důležité včetně správy cookies a historie. Pomocí pluginu lze blokovat i nepříjemné reklamy. Jediné opravdu nezvyklé jsou taby umístěné v bočním panelu. Na dnešních širokoúhlých monitorech je to však plus.
Panely jsem byl velmi příjemně překvapen. Nabízejí v podstatě ty samé možnosti jako klasický panel v GNOME, ale jejich nastavení a správa je přece jen o trochu preciznější. Pokud kliknete „pravým myšem“ kdekoli na panelu a zvolíte nabídku „panel-předvolby panelu“, dostanete se do nastavovacího dialogu všech panelů. V horní části volíte, který panel chcete editovat, ve spodní části měníte jeho vlastnosti. Ty jsou dle typu rozmístěny na třech záložkách. Na první určujete směrovou orientaci panelu, velikost, a to co do výšky i šířky, a chování. Trochu nelogicky zde chybí možnost určit pozici.
Pozice jednotlivých panelů není totiž limitována hranou obrazovky. Mohou být umístěny kdekoli na obrazovce a přesunují se běžným tažením myši. Zpět na první záložce nastavovacího dialogu je můžete už pouze uzamknout. Na druhé záložce nastavovacího dialogu lze určit barvu, pozadí, odstín a průhlednost, respektive neprůhlednost. Na poslední záložce se spravuje obsah panelů. Spouštěče, pluginy a jejich parametry. Nebudu se rozepisovat o všech Xfce Goodies panel-plugins, zmíním jen ty, které jsou podle mě nejužitečnější nebo mě nějak zaujaly.
Nejběžnějšími pluginy jsou samozřejmě nějaká ta nabídka, seznam oken, oznamovací oblast a hodiny. Xfce nabízí klasickou nabídku. K té není co dodat, stejně jako k oznamovací/upozorňovací oblasti. Zajímavé možnosti oproti konkurenci v GNOME nabízí až plugin „Tlačítka oken“. Narozdíl od appletu v GNOME u něj můžete určit, zda se mají v panelu zobrazovat názvy oken nebo pouze ikony. Tento plugin tedy jeho gnome obdobu předčí, ale např. na Dockbarx stále nemá. Z nabídky pluginů pro zobrazení hodin a data jsem byl mírně zmatený. Nejvíce mě oslovil plugin DateTime.
V panelu umí zobrazit čas i datum a po rozkliknutí zobrazí jednoduchý kalendář, stejně jako to dělají hodiny v GNOME. Skrze tento kalendář ale nejde zapisovat upomínky. Dalším „hodinovým“ pluginem jsou Hodiny Orage. Tento plugin sice používá systémový Orage Kalendář, ve kterém si můžete psát poznámky, zobrazuje se ale ve svém malém zvláštním neestetickém okénku. Ale možná jsem jen přecitlivělý co se vzhledu týče. Posledním pluginem jsou prostě Hodiny. Tento plugin nemá ani kalendář, ani možnost zobrazení data v panelu.
Mezi dalšími zajímavými pluginy mě zaujal(o) Počasí. Umí zobrazit obrovské množství informací, které se na panelu po pár vteřinách střídají, bohužel jsou zobrazeny poměrně nesrozumitelně. Ale abych mu jen nekřivdil, po kliknutí na tento plugin se objeví okno s týdenní předpovědí a množstvím úhledně roztříděných podrobností. Zajímavým pluginem je/jsou také Připojená zařízení, který zobrazuje obsazení a UUID momentálně připojených souborových systémů. Dále mě zaujal LineLight. Ten slouží k vyhledávání souborů a aplikací podle názvu. Odpovídající řetězce navíc úhledně rozděluje do skupin dle typu souboru. Jedinou nepříjemností je u něj nutnost zavřít jeho okno dalším kliknutím na ikonu v panelu.
K ovládání hlasitosti je zde plugin Směšovač. Zmíním také Nabídku relace. Nabízí možnosti odhlášení, vypnutí a restartovaní, stejně jako volba Odhlásit se v hlavní nabídce. Šetří tedy trochu čas, protože nemusíte najíždět do hlavní nabídky. Úplně na konec bych se rád zmínil i o spouštěčích. Plugin Spouštěč totiž v Xfce nemusí odkazovat jen na jednu aplikaci, ale na tolik, kolik si budete přát. Aplikace, na které má spouštěč odkazovat, lze jednoduše přidávat skrze k tomu určené menu. Výsledkem je úhledná nabídka spouštěčů.
Nemyslím, že by mělo význam zdlouhavě psát o nastavovacím centru Xfce. Dialogy nejsou přecpané zbytečnými funkcemi, jsou přehledné a jen místy by potřebovaly přeorganizovat. Např. v dialogu Vzhled lze sice upravit motiv prostředí i ikon, ale motivy rámu oken byste v něm hledaly marně. Ty jsou totiž umístěny ve Správci oken. Pro nastavení průhledností musíte zase do dialogu Vyladit správce oken. A právě kompozitor je další silou Xfce. Možností nastavení má více než dost a zprůhlednit tak lze prakticky snad všechno. Až se člověk musí vrátit, aby toho polovinu zase povypínal. Hledání rovnováhy mezi efektností a efektivností může dát pěkně zabrat.
Pokud bych měl zhodnotit, jestli Xfce dokáže nahradit klasické GNOME, pak určitě ano. Možnosti panelů Xfce posouvají „panel“ jako takový zase o kousek dál. I správce souborů Thunar může být po doplnění o pár pluginů komfortním správcem souborů. Prostředí jako takové se mi zalíbilo. S některými aplikacemi bych se však nedokázal smířit. Při okamžité migraci na Xfce bych zcela jistě upustil od jeho aplikací a ponechal si pouze prostředí. Thunar, Squeeze, Ristretto a další by pravděpodobně okamžitě nahradily jejich obdoby z GNOME.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ale k tomu doufam XFCE nedojde a stale bude platit, ze MUZEME.Pak je vše v naprostém pořádku a já se jen zbytečně splašil a vyděsil
Xfce 4.8 jsem minulý týden zkoušel a nebyl jsem nadšený. Co mě iritovalo bylo chaotické nastavení. Dříve se po kliknutí na položku v „centru nastavení“ otevřelo nové okno, ale nyní se chování změnilo způsobem, který považuji za krok vedle.
Nastavování panelu jsem si prošel a taky mě nepotěšilo. Přišlo mi velice neintuitivní. (Už jen to, že okno nastavení je nudlovité.) Jednotlivé možnosti nastavení jsou rozesety do tří tabů. Výška panelu se určuje sliderem (nejde jinak). Vkládání jednotlivých položek do panelu je příliš složité. V samotném seznamu položek (apletů) je nepořádek, kdy jsou tam tři aplety na zobrazení data a času.
Nezdá se mi, že by taskbar byl nějak mocný. Jednoduše nelze ho porovnávát s mnohem vyspělejším tint2.
Výchozími tématy mě Xfce 4.8 taky neoslovilo. V záhlaví okna je nějaký ošklivý grandient.
(rejp k tint2) Myslíš ten tint2 co já? Ten, co se mi segfaultoval na každém druhém konfiguráku, co jsem napsal? (podle manuálu, samozřejmě) Jó, kdyby tak existovalo něco co by nahradilo stejně dobře můj vyladěný kicker z kde3.5...Nezdá se mi, že by taskbar byl nějak mocný. Jednoduše nelze ho porovnávát s mnohem vyspělejším tint2.
Rozhodne!!! Ubuntu je starej cizopasnik
Pokud bych měl zhodnotit, jestli Xfce dokáže nahradit klasické GNOME, pak určitě ano.To je zajímavá otázka, ale co je tím vlastně myšleno? Je tím myšleno GNOME jako "to, co vidíme" - tedy window manager, panel a desktop nebo je tím myšleno GNOME jako sada aplikací? Osobně totiž považuji každé prostředí za nahraditelné - není přeci problém používat třeba Elightenment a pod ním si spouštět aplikace psané pro GNOME či KDE. Tudíž i kdyby bylo GNOME po stránce grafického rozhraní (window manager, panel, desktop) naprosto nepoužitelné, není přeci problém použít jiné prostředí a v něm používat své osvědčené aplikace psané pro GNOME. Zbytek jsou jen žabomyší války... </rejp>
Doporucuju zkusit CentOS. Nejdriv budes klejt jak dlazdic, protoze spousta veci nechodi "sama od sebe" jako v ubuntu, ale jak je jednou nastavis (navodu je na netu dost), tak budes mit pokoj. I kdyz tedka bejt tebou tak pockam az vyjde CentOS 6 a pak se ho budes moct bez starosti drzet roky. Druha varianta je Debian Stable, ale ten bych na desktop nedaval.
Debian jsem používal na desktopu jako školicí platformu pro všechna školení, která se týkala TCP/IP, protože v tomto ohledu na něj nemá ani CentOS, ani SuSE, ani jakékoli jiné distro.Můžete to prosím nějak rozvést?
Můžete to prosím nějak rozvést?Jen pro jistotu disclaimer, věta měla původně ještě končit „které znám“. Konfigurační soubor /etc/network/interfaces se dá přizpůzobit od jednoduché konfigurace ledasčeho (static, dhcp), přes perfektní vyladění konkrétními příkazy (či s volbou manual) a to vše nemusí být roztahané do nějakých skriptů. Která distribuce kromě odvozených z Debianu něco takového nabízí? Možná tak ještě Gentoo, když se přimhouří obě oči.
/etc/network/interfaces
se mi celkem líbí*, ale dovedu si představit i něco přítulnějšího. Jak tam např. nastavíš víc IP adres na jednom rozhraní? Z oficiálního manuálu podle mého vyplývá, že to jde jen přes aliasy. Jenže když chci mít stejný výsledek, jako kdybych jednoduše několikrát po sobě zavolal ip addr add…
, jak na to? Na deklarativní způsob jsem zatím nepřišel a nakonec jsem to musel naskriptovat přes if-up
a if-down
, což funguje dobře, ale není to úplně hezké – ipčka mám na víc místech.
Další věc, co se mi moc nelíbí:
Note that gateway is only assigned to eth0. If you include dns-nameservers, it should also only be specified for eth0.to je IMHO špatný návrh formátu konfiguráku – kdyby to byla databáze, tak bych řekl, že to chce dodržovat normální formy. Např. ty DNS servery platí pro celý počítač, a tak by měly být definované na jiném místě než třeba IP adresy (ty se zase váží ke konkrétnímu rozhraní, ne k celému počítači). V Linuxu je spousta konfiguráků, která by zasloužila překopat a udělat v tom pořádek… *) ostatně co mi taky zbývá, když většinu času jedu na debianích/ubuntích distribucích
No, veď, vcelku... Směšovač si nepamätá nastavenie hlasitosti. Skoro som sa posral, keď to na mňa vyblaflo na max. Teraz som už pripravený.
Jde to menit od uvedeni dialu, ale klikatko je dostupny myslim az od 11ky. Pokud si to dobre pamatuju tak bylo potreba sahnout do .ini configuraku dialu v homu uzivatele. Nic elegantniho, ale takova Opera je. Pod kapotou je schovana az desiva hromada hejblatek o kterejch se beznejm uzivatelum radci moc nerika.
A pokud nechceš instalovat alacarte
, všechny položky, které jsou v menu jsou soubory s příponou desktop
v adresáři /usr/share/applications/
případně v adresáři .local/share/applications
.
Samotná struktura menu by pak měla být v souboru /etc/xdg/menus/xfce-applications.menu
.
Více jistě napoví Google
Proč? Spousta lidí z Novellu/RH se podílí na vývoji KDE SC nebo GNOME, takže jejich distribuce obsahují patche navíc.Copak to? Novell/RH snad taky kašlou na upstream, jako se to říká o Ubuntu?
Takový SLED, co jsem si všiml, má věci, které se jinde objevit moc nemůžou, protože smlouva s M$.Třeba?
Linux používám jako hlavní operační systém a odvádím na něm práci, kterou se živím.Jsem na tom stejně.
Osobně teď zvažuji přechod na Xfce.A proto seru na nějaké přechody a zůstávám u Gnome 2.
1) Opět zkuste LinuxMint 10 s XFCE podle mě jde o nejvyladěnější distribuci s XFCE prostředím i vzhledem.
2) Jako spoštěč jsem jeden čas používal Launchy ale lze použí i Gnome DO. Dnes už spouštěče ani nepoužívám udělal jsem si spouštěče toho nej přímo do panelu XFCE.
3) Mě přijde XFCE vcelku stabilní a funkčně jednoduchý a není problém nevyhovující aplikace vyměnit za ty z GNOME. Já třeba používám i pluginy z panelu GNOME.
4) Ano díky čistkám v knihovnách GNOME které probíhají právě kvůli GNOME 3 se čistí i knihovny pro XFCE.
To je věc názoru já jsem se naučil to že když my něco nefunguje pak změním distribuci a to většinu problémů vyřeší a po té už doladím drobnosti.
OpenSUSE jsem taky kdysi dávno zkoušel a neorientoval jsem se v KDE. Samozřejmě že jsem mohl změnit jen WM na XFCE, ale myslím si že každá distribuce má své primární WM na které se její tvůrci soustředí a to je pak jednoduše odladěnější než jiné a nemusíte řešit tolik problémů.
S tim vyberem pro BFU bych si nebyl jisty. Znam osobne spoustu lidi, co si stahnou Ubuntu, protoze slyseli, ze je to to prave pro zacatecniky ... a pak jim proti sve vuli pomaham tam dostat KDE.Začátečníci nemají co někam cpát nějaké alternativní prostředí :D.
PS: ono i pri pouzivani apt-get/apt-cache s nelogickymi parametry si taky myslim neco o choromyslnosti autora. A aptitude neni jen nadstavba, je to defakto jiny apt.Za to ale Ubuntu nemůže, kromě toho, že zvolili jako základ Debian.
Opet nesystematicky bordel.Podobný bordel je i na RPM distribucích. Dodnes nebyli schopni nějak sjednotit yum a zypper.
Ale holt ten Debian spravovat musim.Já ho spravuju dobrovolně. Ne že by mi tam některé věci nevadily... ale ještě jsem nenarazil na žádný OS, který by byl kvalitní náhradu za Debian. Třeba /etc/network/interfaces konfigurace sítě je bezkonkurenční. Na nějakém suse jsem to musel řešit vypnutím síťového initskriptu a napsáním vlastního udělaného na míru (šlo o kombinaci VPN, bridgů a dalších věcí). Jako... budu šťastný, když se Debian zbaví některých neduhů... nebo když se jiná distribuce dostane na úroveň, kdy bude v mém prostředí a pro mé účely lepší než Debian.
Třeba /etc/network/interfaces konfigurace sítě je bezkonkurenční.
Brr, tohle vyloženě nesnáším. Šílená konfigurace více adres na jednom rozhrání, celková windwosovatost, DHCP neposílalo hostname ani když sem to explicitně nastavil (nakonec to bylo potřeba nastavit někde v konfiguraci DHCP klienta). Naopak se mi líbí konfigurace sítí v Gentoo.
Šílená konfigurace více adres na jednom rozhráníTo je pozůstatek ifconfigů a podobných sraček.
celková windwosovatostTak to ani v nejmenším.
DHCP neposílalo hostname ani když sem to explicitně nastavilPošli odkaz na tebou zadaný (neduplicitní) bugreport a máš u mě pivo :).
Naopak se mi líbí konfigurace sítí v Gentoo.Jak už jsem někde psal, o konfiguraci na Gentoo jsem ochotný se ještě bavit, ale jinak přináší Gentoo víc problémů než užitku v mnoha případech.
Gnome bylo pro mne prilis jine, neergonomickeGNOME i KDE tak ergonomické jak si je nastavíš a umíš používat.
(mnoho prazdnych nevyuzitych ploch vsude kolem - takove humpolacke, coz mozna oceni deti a seniori).Stačí použít kompaktní téma, např. Human Compact.
ale linux ako desktop.. zatial neprekonatelny problemPro mnohé ne.
cisty debian sa mi po instalacii vobec nerozbehneTy, na co to instaluješ, a co konkrétně znamená to „nerozběhne“ v tvém případě? Kdyžtak zkus házet do poradny konkrétní problémy, pokud máš ještě chuť se tím zabývat a dostat to do funkčního stavu.
tiez som windowsak skamarateny s putty a linuxom na druhej strane, ale linux ako desktop.. zatial neprekonatelny problem.A teď si představ, že někdo to má přesně naopak. Zrovna včera jsem musel řešit na cizích Windows nějaký problém s tiskárnou. Celý večer zabitý. A těch nadávek, to už si radši ani nepředstavuj. Jak rád jsem se zase vrátil ke svému GNU/Linuxu, kde všechno funguje a do všeho je vidět…
Co mi v Xfce a Gnome 2 nejvíc vadí, je spouštěč aplikací, ve kterém nejde vyhledávat psaním názvu programu.Jaké aplikace pořád spouštíš a hledáš?? Mě se většina aplikací spustí hned po startu a nezavírám je (rebootuji tak 1x do měsíce, obvykle jen kvůli aktualizaci kernelu). Další málo používané aplikace spouštím přes klávesové zkratky. V neposlední řadě vím co mám nainstalované, a pokud aplikaci v GNOME 2 spouštím přes Atl+F2, tak přímo píšu název a funguje automatické doplňování.
Mě se většina aplikací spustí hned po startu a nezavírám je (rebootuji tak 1x do měsíce, obvykle jen kvůli aktualizaci kernelu). Další málo používané aplikace spouštím přes klávesové zkratky.To, ze neco nejak delas ty neznamena, ze to nekdo jinej nemuze delat jinak, ne?
ad 2) gmrun - dávám ho všude
ad 4) xfce má dlouhý vývojový cyklus - relativně. proto brutálních změn nelze očekávat. V budoucnu určitě přechod na gtk3. Momentálně mám trochu problém s thunarem - na automount je potřeba gvfs a to je závislé na gnome. To řeším naštěstí pomocí pcmanfm manažera ikdyž thunar je v mnoha ohledeš lepší
1. kromě Xubuntu neexistuje linuxová distribuce, která by se hlouběji zabývala Xfcehttp://www.xfce.org/download/distros
stejne jako je Gnome a ne GNOMEVážně? A já myslel že je to naopak..
Tak nevím za co se tu chcete plácat po ramenou?Nevím, za co se chceš plácat po ramenou s někým, kdo nadává jen proto, že mu nejspíš v nedávné době oznámili, že už ho nechtějí :). A je úplně jedno, jestli to byla vysoká škola nebo spolek znuděných starců.
proč trváte na dockbarx...Protože jako jediný: x spojuje funkci spouštěče a task manageru v jednom (standardně nespustí novou instanci, ale otevře již běžící okno příslušného programu. Lze samozřejmě spustit i novou instanci, stejně tak přímo zavřít některou z běžících; prostým kliknutím na ikonu bez výběru konkrétní instance programu se zobrazí všechna otevřená okna); x funguje bez hw akcelerace (kvůli remote desktopu) i s ní (pak přidá náhledy); x je prostorově velmi úsporný (pouze ikony). Existují podobné věci (AWN, Cairo, ...), ale to je všechno "compositing" záležitost. V KDE 4.6 vypadá podobně výchozí "Smooth Tasks", jenže je to jen task manager a navíc mu schází pár vychytávek (oproti DockbarX). A hlavně - moc jsem si na něj zvyknul