Propagace GNU/Linuxu: argumenty pro (diskuse)

[gffd]

porno

[Váš komentář]

+42

[Dalibor Smolík]

+ E55

[goliash]

Balíčkovací systém.

[Vojtěch Trefný]

+1

Mimochodem, proč mi systém tvrdí: Pozor, chystáte se komentovat 1569 dní dní starou diskusi.

[Bedňa]

Asi sa hral s dátumom zverejnenia :)

[Shadow]

Ano, to je tak, když vytvářím kopii starého zápisku, kterou chci zveřejnit, a nakonec zveřejním ten starý. Bohužel už to nejde změnit.

[User682]

zdravim,

no vidite, tak osobne jsem se dostal dale.....

Chyba

Chybí parametr relationId!

gf

[Luboš Doležel (Doli)]

Snad jsem to ručně v databázi opravil, ale zůstává to pro mne záhadou

+-----+-------+-----------------------------------------------+---------------------+---------------------+--------+---------+-------+
| typ | cislo | jmeno                                         | vytvoreno           | zmeneno             | pridal | skupina | prava |
+-----+-------+-----------------------------------------------+---------------------+---------------------+--------+---------+-------+
| P   | 84702 | Propagace GNU/Linuxu: argumenty pro (diskuse) | 2007-03-06 07:38:25 | 2011-06-22 16:00:41 |   4070 |       0 |     0 |
+-----+-------+-----------------------------------------------+---------------------+---------------------+--------+---------+-------+

Napadá mě snad jen, že by zápisek vznikl přepsáním staršího odloženého zápisku a pak se nezaktualizovalo datum vytvoření diskuze.

[Shadow]

Napadá mě snad jen, že by zápisek vznikl přepsáním staršího odloženého zápisku a pak se nezaktualizovalo datum vytvoření diskuze.

Přesně to se stalo, díky moc za opravu a omlouvám se. Upravil jsem starý nepublikovaný zápisek, pak jsem raději vytvořil ještě úplně nový zápisek, kam jsem všechno překopíroval, včetně ankety, ovšem díky vlastní nepozornosti jsem publikoval ten původní.

[Woknař]

Ta chyba vznikla asi Linuksem, ne? Pod Win jsem něco podobného nezažil.

[Bedňa]

+1 a tiež rúry, presmerovanie výstupu (zviazanie programov do jedného celku v jednom riadku), kompilácia jadra, nastavenia cez jednoduché textové súbory, systém ťa sám vede k poriadku, komunita okolo.

[Martin Habovštiak]

A kopa skriptov váľajúcich sa po nete ;)

[Jan]

Jo, to je pro mě opravdu klíčová vlastnost. Proto si taky vybírám distribuci, která má dost velký počet připravených a vyzkoušených balíčků, abych mohl hned nainstalovat a používat, už nemám tolik času na hraní.

[Martin Habovštiak]

+1000

[Dr. Eddy]

cena...

[Mandarinka]

+1

[rADOn]

+0

[Begleiter]

Konfiguruje se většinou formou prostých textových souborů, které lze pořídit v "obyčejném" textovém editoru.

[frdrx]

Proč vůbec řešit výhody GNU/Linuxu, když je to jediný přijatelně fungující systém s přijatelnou licencí, který je vůbec k dispozici?

[Petr Tomeš]

Protože to není jediný přijatelný systém pro drtivou většinu uživatelů a licence pro ně není prioritní.

[frdrx]

Jejich problém, že jsou nevzdělaní.

[Petr Tomeš]

Považuji Linux (resp. distribuce) za dobrý systém, má své slabé stránky, podobně i Windows. Některé programy však bohužel nemají pro Linux srovnatelnou obdobu a ve Wine nefungují tak jak ve Windows. Ty máš problém s tím pochopit, že tobě Linux může vyhovovat, ale ostatním ne, protože mají jiné potřeby. To neznamená, že josu nevzdělaní.

[frdrx]

Bavíme se o OS nebo o aplikacích? Tvrzení, že GNU/Linux jako OS drtivé většině lidí v současném stavu může plně vyhovovat, pořád stojí. GNU Linux má taky aplikace, které pro Windows obdobu nemají. Druhý fakt je, že při přechodu pryč od Windows lidem většinou chybí programy, na které stejně nikdy nevlastnili licence a nejspíš by si je ani nikdy nekoupili. Osobně nevím o ničem, kromě minoritních oblastí jako jsou CADy, co by nešlo úspěsně dělat bez Windows. Alternativy existují skoro pro všechno a s naprostou jistotou jsou k dispozici pro všechno, co dělá "drtivá většina" lidí. Problém je, že to nevědí, tedy jsou nevzdělaní.

[Petr Tomeš]

Ty jsi nevzdělanej, na Linuxu neběhá spousta programů, které mám rád a které potřebuju, mám je legálně a obdobu nemají. Vypisovat ti je nebudu, na tvoje moudra nejsem zvědavej.

[frdrx]

Obchodku, jako ty, Péťo, jsem nikdy nedělal, ale vzdělanej se cítím dost. A o čem tu mluvím je "drtivá většina," ne typové jako jsi ty, kteří, naštěstí, s drtivou většinou nemají nic společného.

[Petr Tomeš]

Nedělám obchodku. Tak se pochlub, jak jsi vzdělaný, zda jde jen o tvé pocity nebo o realitu. Já taky nechci mít s drtivou většinou společného mnoho věcí, šedý průměr je vlastnost, která sluší tobě.

[frdrx]

Děláš obchodku, nekecej . Nebudem se ale dětinsky trumfovat kdo má jakej diplom, ne? Já se jenom bavím tím, jak tě ta "obchodka" strašně štve.

Jop, šedej průměr, to jsem přesně já.

[kotyz]

A ikdyby dělal, tak co? Jak to souvisí s tim o čem se tu diskutuje? Proč to sem taháš?

[frdrx]

Protože ho to sere a mě baví ho srát, nic víc.

[kotyz]

Jak nízké ...

[frdrx]

[pavlix]

Na nízké zábavě se člověk nejlíp odreaguje :D.

[kotyz]

A primitivní techniky bejvají účinný

[gtz]

Děláš obchodku, nekecej

není náhodou on zde u nás v Brně na masárně? Otázka je co tam dělá? Třeba sporťák u nás hledá toho správného chlapa

[frdrx]

Jo, to je přesně ta OA.

[Petr Tomeš]

Ten blbeček tomu říká obchodka, přitom sánm není schopný napsat, co studoval. Asi se za to jeho špatně vzdělání stydí, tak má takový komplex. Taky mu to mohu neustále připomínat, že je nevzdělanej.

[frdrx]

Ale prosímtě, proč bych se měl za magistra z odborný biologie na karlovce stydět?

[LukynZ]

protoze dnes je IN byt ing :)

[Dalibor Smolík]

Souhlas, já například mám u ING životní pojištění. :)))

[kotyz]

Já taky a ještě spořící účet, na kterym nic nemam

[frdrx]

Nebo spíš Ign.?

[Petr Tomeš]

Ale prosímtě, proč bych se měl za magistra z odborný biologie na karlovce stydět?

Třeba proto, že nedokážeš vnímat rozdíl mezi obchodní akademii s ESF MU.

[frdrx]

Hahahahahahaha, vždyť je to stejný !!!

Ty jsi fakt dítě. S tímhle přístupem tě přece musí každej strašně šikanovat (já vím, že mě by to bavilo).

[Petr Tomeš]

Dítě nejsem, ale ty jsi chudák, co má zapotřebí vylývat si svůj komplex. Netýrali tě rodiče?

[frdrx]

Ale Péťo, jednou se nad touto částí svýho života budeš usmívat.

[gtz]

dokážu si představit situaci, kdy Péťa nastoupí na základní voj. službu a ty budeš mazák vtip

[kotyz]

Vzhledem k tomu že už jí dávno zrušili, tak těžko. Leda by se chtěl stát profesionálnim vojákem ...

[frdrx]

No, mohl bych ho jednou teoreticky zaměstnat jako svojí sekretářku.

[gtz]

Myslíš, že by nosil krátké sukně?

[kotyz]

To je sice pravda, ale ty základní aplikace jsou - kancelář, multimédia, web, programování, to je všechno pokrytý. I ty CADy nakonec nějaký jsou, sice nic profi ani sofistikovanýho, ale neni to úplně nepoužitelný. Něco se taky dá provozovat celkem dobře přes WINE a pak jsou ty aplikace který prostě nejsou a ani nemají náhradu (tady bych si dovolil odhadovat že jich zas tolik nebude, pro většinu bude apoň nějaká chabá náhrada). Takže máš pravdu že tam neběhají všechny programy, na druhou stranu nechybí nic co je normálně potřeba na takový ty běžný úkoly. A o to tady celou dobu běží, plno lidí by mohlo linux používat kdyby jen chtěli a nic by jim tam nechybělo a nebo jenom jeden dva programy a s tim by si třeba i nějak poradili. Že to neni zrovna tvuj případ neznamená že to neni pravda. Brácha mi třeba nedávno řikal že kromě ArcGisu nepoužívá nic co by nebylo/nemohlo běžet i v linuxu. A že windows používá už jenom ze setrvačnosti. A takovýhle lidi by mohli klidně přejít a nic by jim tam nescházelo (kromě jedný drahý cracknutý komerční aplikace, kterou tam mají jenom proto že se to učí ve škole).

[Petr Tomeš]

Chápu, co chceš říct, sám jsem si to dlouho myslel, ale změnit OS není jako změnit prohlížeč, a proto to jde řádově pomaleji než před časem Firefoxu a teď Chromu. Není zde pořádný marketing, jakkoliv to slovo hodně lidí nemá rádo, můžete mít sebelepší věc, ale když ji používá relativně málo lidí, je to škoda..

[kotyz]

Když se chce, tak to jde. Jenže lidi jsou líný, tak zůstávají u toho co už mají, dokud to aspoň trochu funguje. Já se třeba zuby nehty držel KDE3 dokud se mi úplně nerozpadlo, ikdyž už bylo KDE4 nejmíň rok v použitelnym stavu. Nechtělo se mi zvykat na nový ikonky a znovu si všechno přizpůsobovat. Distribuci bych taky nechtěl měnit ani za nic na světě, ikdyby se ta moje přestala vyvíjet a objevila se nějaká "new&improved" co by byla ve stejnym duchu (jednoduchá, žádná zbytečná automatika a gui konfigurační nástroje, roling updates, snadná výroba vlastních balíčků). A co teprve přestavba mýho pokoje, sice vim že to je nutný, ale vyhejbam se tomu už léta.

[Petr Tomeš]

Lidé nemají potřebu měnit to, co funguje a s čím jsou relativně spokojení. Jako ty přestavovat pokoj. Musíš jim dát opravdu silný důvod a obávám se, že to, co se tu píše, pro masy lidí silné důvody nejsou. jakkoliv se z toho frdrx bude chytat za hlavu a nedokáže to pochopit, ale je to tak.

[kotyz]

No ono už to (KDE3) nefungovalo a nebyl sem s nim spokojnej, ale stejně se mi nechtělo přecházet na to nový. A s tim pokojem se to má tak, že nutně potřebuju nějaký další poličky nebo prostě něco, protože už nemam kam dávat knížky a CD s DVD, což mi brání v jejich používání, protože sou naskládaný na několika velkejch hromadách a už ani nevim co tam je. Než abych vytahoval něco, co je až úplně vespod, tak si necham zajít chuť. Asi potřebuju nějaký závažnější důvody abych se donutil k činu ...

[Petr Tomeš]

A nebylo by lepší koupit větší disk?

[kotyz]

Už mam 3x 500 GB a je to všechno plný. A větší PATA disky se snad ani nedělají. Taky mam dost originálek (hlavně mě zásobujou levné knihy kma), mam ten hromadící a sběratelskej instinkt, takže musim mít všechno a něco mam i několikrát, protože sem si už nepamatoval jestli to mam nebo ne, tak sem si to stáh (nebo výjimečně i koupil, ale tam se mi to tak často nestává) znova. Teď už aspoň nesbíram linuxový distribuce, těch mam plný asi dva nebo tři šuplíky, je jich moc a vycházají moc často, nemá to cenu stahovat a vypalovat, když to pak člověk stejně nevyužije a když by to potřeboval tak je to dva roky starý. Ani CD s ubuntu si už nenechávam od nějaký verze 9.10 nebo 10.04 posílat. Až ho budu někdy náhodou potřebovat, tak si stáhnu tu aktuální verzi a nebudu syslit všechny. Ale na muziku a filmy se to nevztahuje, tam syslim pořád. A nejhorší je to se starym hardwarem, ten zabírá nejvíc místa (a to už mam předběžně slíbenej nějakej starej sparc server velikosti menší lednice). Doděláme nějaký ty police a skříňky a snad to na pár let zase vystačí. Jednou z toho možná udělam malý soukromý technický muzeum To je jedno takový moje malý tajný přání.

[SPM]

Vyhoď starej HW a kup si místo toho novej se SATA :D

[kotyz]

Nejsou chechtáky. Stihnu je dřív rozfofrovat než bych našetřil na celej komp. Navíc mam k tomu starýmu HW citovej vztah, to bych mu nemoh udělat ...

[SPM]

nesmíš tolik chlastat :D

[kotyz]

Já skoro nepiju, ale hodně toho sežeru a musim si koupit každou blbost co někde vidim (hlavně když je to ve výprodeji, to beru i věci co nepotřebuju, kdyby se někdy náhodou hodili) ...

[Petr Tomeš]

A neudělal by ti větší radost a užitek ten novej komp, který bys určitě využil namísto kupování toho, co nepotřebuješ?

[kotyz]

To se lehko řekne, ale těžko udělá. Tomu pokušení se těžko odolává.

[pavlix]

Ty se mi připomeň, už máš ode mě dlouho slíbené nějaké krámy.

[kotyz]

A jaký? Už sem na to dávno zapoměl ...

[pavlix]

USB Zipku a média

[kotyz]

Jó, usb zipku ještě nemam, mam jen scsi, paralelní a ide Médií mam dost, ale nepohrdnu dalšíma. Na dobírku nebo si pro to musim přijet?

[Kvakor]

Lidé nemají potřebu měnit to, co funguje a s čím jsou relativně spokojení. Jako ty přestavovat pokoj.

Důležité je to slůvko relativně - lidé často nevědí, jestli jsou s něčím spokojeni, dokud nezjistí, že s něčím jiným by byli spokojeni mnohem více či méně. Nebo si myslí, že jsou spokojení, protože nevědí, že s něčím jiným by mohli být spokojeni více, protě z toho důvodu, že nevědí, že něco jiného vůbec existuje. Děsivým příkladem "relativní spokojenosti" je Severní Korea, kde je část lidí relativně spokojená (tj. neumírají hlady, nestířílí do nich, nejsou zavření v lágru ...), ale jen v důsledku toho, že jediné, co znají, je jejich vlastní nuzné okolí a tudíž nemají s čím jiným srovnávat.

PS: Ten pokoj není moc dobrý příklad, znám lidi, kteří z mně zcela nepochopitelných důvodů přestavují nábytek i několikrát ročně, a to i přes to, že s předchozí konfigrací byli relativně spokojeni ...

[Petr Tomeš]

Zajímavé na tom je, že přicházíš za den do styku s tolika předměty, jejichž nadšenci či výrobci by ti dokázali jmenovat x důvodů, proč je ten který lepší než to co máš teď. Není v lidských silách zjišťovat, co vše je lepší než mají teď. Většinou mění staré věci až když je omrzí, nefungují, náhodou někde vidí či si přečtou o (nebo jim někdo doporučí) jinou... Nemalá část uživatelů Windows už dávala Linuxu několikrát šanci když to ještě "nebylo ono" i když lidi jako frdrx se jim snažili namluvit že už to ono může být (i já mezi ně patřil, bohužel) a zklamali se a znovu do toho nepůjdou. Dneska už to vnímám složitěji. Určitě by se Linux hodil násobně či řádově více lidem než ho teď používá, na druhou stranu si nejsem jist, zda nutně velké většině současných uživatelů Windows.

[kotyz]

Já už se taky poučil, už nikomu linux necpu, dokud o něj neprojeví zájem. Netlačim na pilu. Ono si pak spousta lidí myslí, že mají nárok na doživotní bezplatnou technickou podporu 24/7, zvlášť pokud třeba za nějakej ten prvotní servisní zásah (odvirování, reinstalace, výměna něčeho) zaplatili nějakou symbolickou částku (dvě stovky třeba). A jěště mají kecy a žádnýho vděku se člověk nedočká. Takže se teď už moc nehrnu do řešení problémů ostatních lidí s jejich počítačema, nekecam jim do toho co by tam mít měli a neměli, jak by na něm měli pracovat. Jen když si o to vyýslovně řeknou. Ono totiž bohužel stále platí že "pro dobrotu na žebrotu". Zároveň taky jak se poslední roky věnuju jenom tomu svýmu, tak sem ztratil přehled o nejnovějších trendech v "servisování a tweakování" windows, čas se mi tam zastavil někde v roce 2005, dobrá půlka postupů a programů co sem používal ještě na xp už je na 7 k ničemu. O důvod víc se do toho nehrnout, pak nad tim člověk akorát stráví víc času, ale víc za to stejně nedostane.

[Bubak]

Vitej do klubu

[kotyz]

IMHO se do tohohle stadia časem dopracuje každej Rezignuje na tu svojí linuxově misionářskou činnost, dojde mu že tim svět stejně nespasí

[pavlix]

Tak ze začátku prostě člověk potřebuje, aby v tom nebyl sám, tak chce přitáhnout všechy přátele, atd... někdy i úplně cizí lidi. Časem zjistí, že to přináší víc práce než užitku a ještě je při tom za blbce :).

[kotyz]

Taky si časem najde jiný linuxáky a s nima si vystačí.

[kotyz]

To jo. Třeba na sobě to dost pozoruju. Sem línej a konzervativní, takže ikdyž je změna nevyhnutelná a dokonce je to i změna k lepšímu, tak jí odkládam co to dá. Občas ale chytnu záchvat a něco změnim, bez předem připravenýho plánu, prostě jen tak (a pak to třeba zase měnim zpátky). To se nestává moc často a ani to nebejvají tak velký změny. Třeba dneska sem se po letech rozhoupal že si zprovoznim framebuffer, jen mě to tak ráno napadlo a hned sem se do toho pustil. A pak sem na to koukal a divil se že sem to neudělal už dávno. možná mi příště rupne v bedně a nainstaluju si grub2, ale sám tomu nevěřim (to už bych spíš věřil tomu že vyházim 2 000 pálanejch CD a DVD abych si udělal místo pro jiný krámy)

[Dalibor Smolík]

Já se třeba zuby nehty držel KDE3 dokud se mi úplně nerozpadlo,
Já mám KDE3 ještě na compu na chalupě a zatím funguje k plné spokojenosti.

[kotyz]

Jo, jenže já ho měl na Archu, kterej sem pravidelně aktualizoval Po každym updatu přestalo fungovat něco jinýho, učiněný dobrodrůžo

[kotyz]

Oficiálně tam už skoro dva roky nebyl, udržoval sem ho při životě z neoficiálních repozitářů, který ale taky nebyly udržovaný (aktualizace jednou, maximálně dvakrát za rok), takže to nikdo nepřekompilovával na nový knihovny a když pak upgradli libjpeg na verzi 7 tak půlka kde přestala fungovat, ale to sem ještě zachránil a po 3/4 roce to i v tom repozitáři updatovali Takhle sem to resuscitoval asi 2x než se to rozsypalo úplně a nakonec sem ho musel komplet smazat, protože mi narušoval i fungování kde čtyřky (spouštělo se mi jedno přes druhý, dva panely, dvě plochy, všechny kdedy a kdeinity několikrát), asi nějaký problémy v kdm a session managementu. Aspoň mě to přimělo se od něj komplet odříznout a nenechávat si tam jeho hnijící zdechlinu a soustředit se plně na kde čtyřku, kterou sem tam měl už dva roky nainstalovanou paralelně s tim že budu na ní plynule přecházet, což sem neustále odkládal. Takhle sem se jí aspoň začal pořádně věnovat a vyladil si jí do použitelnýho stavu.

[Dalibor Smolík]

Tak to je jasné, já tam nic neaktualizuji kromě Firefoxu a Thunderbirdu, na občasnou komunikaci mi to stačí.

[Vykook]

Muzes me teda vysvetlit, jak to takoveho "nevzdelaneho", bezneho uzivatele zasahuje? A napadlo te, ze jsou treba vzdelani dostatecne, ale z nejakeho duvodu jim jina licence prijde prijatelnejsi a nebo vi, ze vzhledem k jejich pouziti, je ona "spatna" licence neomezuje? Predpokladam, ze je nazves slovy spina, ci nejak  podobne.

[frdrx]

Zasahuje to jednotlivé lidi, protože jim to bere kontrolu nad vlastním počítačem, potažmo daty a dává to nadvládu nad vším někomu jinému. Hodně lidí si to neuvědomuje, protože nezná nic jiného. Druhá věc je, že je to stojí hodně peněz.

[Vykook]

Ja fakt nevidim, ze bych na svem proprietarnim systemu nemel nad necim zasadnim kontrolu(To ze se nemuzu hrabat v jadre pro me neni argument, nedelal jsem to ani v Linuxu a stejne tak jsem neprolejzal zdrojaky prohlizece, jestli v nem neni exploit). Pokud bych ale neco takoveho delat potreboval, pravdepodobne bych se spis vratil do naruce *BSD.

[frdrx]

Nevidíš. No vidíš, tím pěkně ilustruješ, co jsem napsal.

[Vykook]

Prazdna slova misto konkretnich veci.

[frdrx]

Pro konkrétní věci, viz výše.

[Vykook]

Priznej si to, proste nemas argument.

[Petr Tomeš]

To on nedokáže přiznat, jak jsem viděl v mnohých jiných diskusích. Je to fanatik. :)

[frdrx]

Jop, fanatik, to jsem přesně já.

[kotyz]

To se máš čim chlubit, nech si to vyrazit na vizitky

[frdrx]

Hodím si to do patičky.

[frdrx]

Rád bych argumentoval, ale tys jaksi neposkyt nic proti čemu by to mělo smysl.

[Vykook]

Nikoliv, to ty pořád nejsi schopen odpovědět, proč by člověk kterému nevyhovuje Linux či jeho licence, měl být "nevzdělaný". Obávám se, že jediný nevzdělanec bez rozhledu, tu asi budeš nakonec jenom ty.

[frdrx]

Problém je, žes touhle otázkou úplně překroutil význam toho co jsem napsal. O lidech, kterým nevyhovuje (GNU/)Linux či jeho licence, jsem se totiž vůbec nevyjádřil. Za nevzdělané (o softwaru) jsem označil lidi, kteří tvoří většinu populace, kteří svobodný OS nepřijali z důvodu své nevědomosti. Většina lidí neví nic o GNU nebo Linuxu, myslí, že licence je štítek na bedně a přitom by s pomocí GNU/Linuxu mohli dělat všechno co dělají teď. Tuto většinu populace je žádoucí o svobodném softwaru vzdělat a docílit toho, že přestanou používat Windows, MS Office a téměř výhradně kradený soft Adobe tak jako postupně přestali používat Internet Explorer. Tohle jsou úplně nekontroverzní slova, když se nad nimi zamyslíš. Udělej to, díky.

[Bedňa]

BSD Coder Denies Adding FBI Backdoor

[frdrx]

A zasahuje to i celou společnost, protože kvůli tomu máme to co máme, a sice tyranii de facto standardů, která všem nesmírně stěžuje život a také omezené možnosti koupě počítačů bez vázaného prodeje licencí.

[Vykook]

Myslim, ze proprietarnost systemu nutne neimplikuje pouzivani nestandardnich veci.

[frdrx]

Tadys mi buď neporozuměl, nebo nevidíš, že používání Internet Exploreru, MS Office a jeho švindlformátů (včetně ooxml) a podobných široce užívaných nestandardizovaných ale de facto standardních sviňáren silně souvisí s proprietárnosí OS potažmo aplikací.

[Petr Tomeš]

Opera má dlouhodobě jednu z nejlepších podpor otevřených webových standardů a technologií, přestože je uzavřená. Takže nemektej ty svoje pitomosti, nedávají smysl a nedají se ani číst. Pořád tu píšeš, jak jsou ostatní nevzdělaní, ale sám jsi slepý k tomu všemu, co je kolem tebe.

[frdrx]

To je možný, a asi je to pravda, ale nijak nezpochybňuje to co píšu, ba ani to s tím nesouvisí. Já totiž píšu o něčem úplně jiném a patrně jsem přestřelil úroveň abstrakce, na kterou už nedosáhneš. Promiň, ale řeč je o něčem úplně jiném než se snažíš legračně napadat.

[Petr Tomeš]

Já to vím moc dobře. Vykook zcela jasně psal: "Myslim, ze proprietarnost systemu nutne neimplikuje pouzivani nestandardnich veci." Ty tu ta proprietarni řešení bez výjimky globálně pomlouváš, není z toho zrovna patrné, že připouštíš něco jiné.

[frdrx]

Ta jeho věta jasná je a nevšímám si jí, protože na ní neshledávám nic chybného, když pominu, že je od věci. Ano, já proprietární software pomlouvám, považuju ho za zlo, přičemž otázka zda se drží standardů nebo nedrží. Když srovnám třeba zmíněnou Operu a Internet Explorer, je jasné, že Opera je menší zlo, to jó, ale ne o moc (z mého pohledu).

[SPM]

Pak ovšem není jaksi slušné nadávat těm ostatním, jen za to, že používají něco, co z tvého pohledu není dobré...

[frdrx]

To si nemyslím. Nadávat se musí.

[SPM]

Aby ses pak nedivil, až přijde někdo jinej a řekne ti, jakej seš píííp za to, že ti v garáži stojí [zde si dosaďte vaši neoblíbenou značku auta]

[frdrx]

To mi může bejt u ...

[SPM]

Jo, stejně tak ostatním bude nejspíš u ... tvoje nadávky jim za jejich volbu použitého sw; tak to sem možná nemusíš ani psát a aspoň nenasereš tolik lidí :)

[Petr Tomeš]

Když jeho to tak baví. Je to smysl jeho života - srát lidi.

[pavlix]

Nepřijde ti zvláštní psát o sobě v třetí osobě?

[Petr Tomeš]

Nepřijde, psal jsem totiž o frdrx, jak musí být jasné většině čtenářů diskuse netrpících mentální retardací. A po tvých reakcích v uplynulých týdnech bych tě klidně vedle frdrx zmínil taky.

[pavlix]

Nepřijde, psal jsem totiž o frdrx, jak musí být jasné většině čtenářů diskuse netrpících mentální retardací. A po tvých reakcích v uplynulých týdnech bych tě klidně vedle frdrx zmínil taky.

frdrx je v některých ohedech zvláštní. Je schopný se pohádat do krve za GNU OS... být nevrlý, zbytečně urážet. Ale vydrží mu to chvíli, po čase se zase začne chovat normálně, jako člověk a dá se s ním normálně bavit.

To bohužel není tvůj případ, takže tvé hodnocení koholi, ať je to frdrx, já, belisarivs nebo kdokoli jiný, nemůžu brát vážně. Je to jako komáří bzukot, je toho tolik, že už to člověk chvílema ani nevnímá.

[Petr Tomeš]

Ty vytrvale opruzuješ poslední měsíc, taháš do mojich diskusí nesouvisející osobní témata, lži a pomluvy, za které se nejsi schopen ani omluvit. Že jsem schopný normálně diskutovat bylo vidět v poslední diskusi u mojeho blogu, kterou jsi narušil jen ty a někteří další slabomyslní jedinci.

[pavlix]

Ty vytrvale opruzuješ poslední měsíc

Mýlíš se. Já si krátím jen volný čas a co si o mě myslíš je mi upřímně jedno.

Na Abclinuxu chodím kvůli lidem, kteří mají co zajímavého říct (ač je ta zajímavost značně subjektivní) a kteří mají nějakou úroveň, tedy ne kvůli tobě.

[Petr Tomeš]

V tom případě je dobře, že vyhledáváš moje články a příspěvky. Nikdo jiný tě nedokáže potěšit.

[pavlix]

V tom případě je dobře, že vyhledáváš moje články a příspěvky. Nikdo jiný tě nedokáže potěšit.

Jestli to není spíš tím, že tvoje příspěvky jsou nasrané úplně všude.

[Petr Tomeš]

Proč lžeš? To rozhodně ani zdaleka není pravda.

[Fluttershy, yay!]

Proč lžeš?

[pavlix]

Proč lžeš?

[xkucf03]

Rekurze? A jak je to vlastně s tím dárkem?

[pavlix]

S dárkem je to tak, že jsem požádal, aby výherci někdo napsal za Openmobility oficiální mail s dotazem na doručovací adresu. Až dostanu doručovací adresu, tak zařídím odeslání dárku. Pokud to ovšem zvládnete dřív než to někam zabordelím.

[Fluttershy, yay!]

Já těžko rozcházel tu afterparty a pak jsem hned jel na týden pryč, takže nevím.

[Openmobility]

Vážený pane Petře Tomeši,

jsme rádi, že jste se dne 18. června 2011 zúčastnil konference Openmobility a pečlivě vyplnil svůj anketní lístek. S potěšením Vám oznamujeme, že jste v závěrečném slosování vyhrál jednu z vedlejších cen - tzv. cenu útěchy. Jedná se o ochranné pouzdro na Vaše Neo (Openmoko Pouch) darované od našeho německého sponzora Pulstera. Cenu za Vás převzal pan Pavel Šimerda a slíbil, že Vám ji osobně předá pokud k tomu dostane příležitost nebo pošle poštou na Vaši kontaktní adresu. Prosím zanechte zde své instrukce pro uskutečnění předání této ceny.

S pozdravem,

Openmobility o.s.

[frdrx]

Pro případ, žes to přehlíd, tak já tady píšu o něčem úplně jiném.

[Vykook]

Ne, nerozumnel jsi mi ty. O MS tu totiz nikdo nemluvi, je rec o proprietarnich programech obecne a dost podstatna cast z nich pouzive otevrene formaty. Hazet vsechny do jednoho pytle s MS je dost zaslepene.

[frdrx]

To je pravda, některé firmy si zaslouží vlastní podpytel. Autodesk, Adobe a ESRI, nebo jak se jmenuje prodejce ArcGISU, jsou ale stejní, ne-li horší než Microsoft.

[pawleeq]

Ne že bych je nějak obhajoval, ale musím uvést pár faktů:

• Autodesk vyvinul DXF formát, na kterym stojí QCAD a kterej natáhneš třeba do Inkscapu a do spousty dalších aplikací.
• Skutečnej vomrd vektorový grafiky je Corel.
• ESRI (Enviromental System Research Institute) a jejich produkty (ArcGIS, dříve ArcView) požívaj pro vektorový data formát Shapefile, též široce podporovanej ve světě FOSS, i jejich formát pro rastrový data se dá přežvejkat, blbiny jako TIN slušnej GISák nepoužije. U ArcGISu funguje vyladěný GUI pro spoustu poměrně složitejch operací, nejde o nějakej vendor lock-in

[Woknař]

Ovšem pak se nediv, že ten váš bastl neprotlačíte do státní správy a nikam. Když jej pak použije jedna okresní radnice někde v Mexiku nebo Uruguayi, máte z toho orgáč.

[frdrx]

Kecy. Vždyť je skoro všude.

[xkucf03]

+1

[frdrx]

A přijatelný pro drtivou většinu je, jenom to nevědí.

[Xerces]

+1

[zxtlpn]

To bude nejspíš i komunismus...

[frdrx]

Tuto asociaci nechápu.

[zxtlpn]

"Přijatelný pro drtivou většinu lidí, jenom o tom nevědí."

[frdrx]

Což s komunisem souvisí asi tak jako s endoplasmatickým retikulem.

[Petr Tomášek]

Podívej se do historie na to, co ti zmrdi komančský dělali a jak se chovali a pochopíš...

[frdrx]

Mám představu, co dělali, a jsem si na 100 % jist, že s tím co píšu to absolutně nijak nesouvisí.

[jyrki]

FreeBSD se uz nevyviji?

[kotyz]

Proč by se nemělo vyvíjet?

[jyrki]

Proč vůbec řešit výhody GNU/Linuxu, když je to jediný přijatelně fungující systém s přijatelnou licencí, který je vůbec k dispozici?

Protoze pak je vyse uvedeny prispevek nepravda

[kotyz]

FreeBSD neni tak daleko jako linux, neni tak "desktop friendly", nicméně použít se dá. Zkoušel sem FreeBSD, PC-BSD i DesktopBSD (už skončilo), ale nepřišly mi lepší ani stejně dobrý jako linux. Možná sem měl nesprávný očekávání, který se pak nenaplnili. Nepřesvědčilo mě to že je to systém kterej bych moh trvale používat jako svuj hlavní nebo jedinej. Každopádně že to je fungující systém s přijatelnou licencí, na tom se asi shodnem, jen s tim že by moh zfleku nahradit linux bych si dovolil nesouhlasit ...

[xkucf03]

No... ještě tu jsou různé *BSD a OpenIndiana, ale je fakt, že GNU/Linux jasně vede.

[----]

Open source a komfort pro programátora. Nicméně radši než GNU/Linux mám FreeBSD a to samý platí o licencích, BSD > GPL.

[sad]

Můžu si vybrat distribuci a grafické prostředí tak, aby měl opravdu rychlý systém.

[sad]

Oprava: abych měl

[Petr Tomeš]

Technická poznámka: V anketě použité slovo přizpůsobitelný je patvar.

[Shadow]

Díky za info, pokusím se mu vyhnout. Nenapadl by tě nějaký vhodný korektní výraz, který by šel použít místo něj?

[vain]

No najít synonymum k přizpůsobit a udělat patvar z něj

[Shadow]

Rozhodně nechci prznit češtinu, zvláště když mi její prznění vadí u jiných. Faktem je, že to slovo mi také nesedí úplně stoprocentně, ale nenapadá mě k němu žádné vhodné synonymum, které by "patvarem" nebylo. AJ-ČJ slovníky mi také vracejí přizpůsobitelný na "customizable" a žádné jiné jednoslovné alternativy. Jedině snad "nastavitelný", ale to není významově přesně ono.

[Petr Tomeš]

Nenapadlo by mně, že Tě nenapadne, jak to má být správně, jinak bych to napsal rovnou: přizpůsobivý To komolení a prznění češtiny taky nemám rád. Analogické, snadno pochopitelné příklady: působit - působivý, líbit - líbivý apod. To není jako omluvit - omluvitelný. ;)

[kotyz]

Přizpůsobivý, to je jakoby se měl přizpůsobovat sám (nehodí se podle mě pro věci), kdežto přizpůsobitelný, tam je z toho cítit že je možný/potřebný si ho přizpůsobit (opracovat jako materiál). Navíc mi to ještě evokuje naše nepřizpůsobivý spoluobčany ...

[xkucf03]

+1 u "přizpůsobitelný" je jasná ta pasivita -- systém je přizpůsobován (uživatelem) a nepřizpůsobuje se nějak samovolně (aktivně).

[Kvakor]

Také nemyslím, že je to patvar, pořát je lepší upravit už existující slovo regulérním postupem, kterému bude každý rozumnět, než tam cpát sice existující, nicméně nepřesný termín, nebo, bohové chraňte, nejakou obludnost z czecnglish typu kustomizovatelný (bléé).

[Ladicek]

Máš k tomu nějaké detaily? Mně to přijde jako úplně normálně vytvořené slovo, dá se najít i v ČNK.

[Petr Tomášek]

Jo. Ovšem "nepřizpůsobitelný" tam nenajdeš

[kotyz]

Že to neznají v Ústavu pro jazyk český ještě neznamená že to je patvar. Všichni ostatní to slovo normálně používají.

[Petr Tomeš]

Není pravda, že všichni, a není pravda, že se jedná o patvar. Slova mají svou historii a morfologii, jak jsem vysvětlil v jiném vláknu, není možné to takhle podupávat. Žalostný je stav, kdy už lidi přestávají vnímat rozdíl a je jim vše jedno.

[kotyz]

Mě to jedno neni, ale zrovna "přizpůsobitelný" si nenecham vzít!

[Petr Tomášek]

Mě to jedno neni...

Teda člověče, tak nevím, jaxi mám zrovínka todlecto vysvětlit

[kotyz]

Tam asi mělo bejt spíš "mně", žejo? Tohle pravidlo mi nikdy moc nešlo. Tady by možná prospěla nějaká reforma, aby se to psalo ve všech pádech stejně ...

Taky sem nikde nepsal že sem nějakej machr přes češtinu, ale pořád sem na tom líp než spousta lidí, který dělají mezeru před čárkou místo za ní, píšou 18-ti nebo standartní - o tomhle jsem už poučen a dávam si na to pozor. Sou ale pořád věci ve kterých se nevyznam, třeba takový přechodníky (nesa z lesa), ale tam neni problém je prostě nepoužívat. S tim mě/mně/mne už to tak jednoduchý neni. Dělám co můžu, ale jsem jen pouhý smrtelník

[Petr Tomášek]

Fšak já ti nic nevyčítám. Já jen přemýšlel, co by to mohlo znamenat s tím 4. pádem a zjistil jsem, že na to můj mozek prostě nemá kapacitu... že je to moc metafyzický...

[Petr Tomeš]

Stačí si pamatovat 2 a 4 pád mě (nebo tebe); 3 a 6 pád mně (tobě). To je jedno podle čeho se to naučíš.

[Petr Tomášek]

Jediný patvar tady jsi ty

[kotyz]

Člověče, neuvažuješ o změně jména? Už sem si tě zase splet s Tomešem a bylo mi hrozně divný, proč se hádáš sám se sebou Musim se orientovat podle avataru.

[Petr Tomášek]

Ses zbláznil? Si ještě qůli nějakýmu Tomešovi měnit jméno?

[kotyz]

Takovej Max Devaine si ho taky měnil jen tak z plezíru, aby se i v civilu jmenoval stejně jako tady na abíčku. A jeden muj bejvalej spolužák to samý (a ještě využil ten návod z toho M.D. blogu jaký úřady si má oběhnout a jaký formuláře vyplnit). Nebo si aspoň změnit přezdívku na abcl na "já nejsem P.T." - aspoň o tom přemejšlej

[Petr Tomeš]

Jméno ne. Stačí příjmení. ;)

[Petr Tomeš]

Nejsem. Však já to slovo patvar použil správně, aby ilustrovalo tu hrůzu.

[Leinad]

Určitě ovládání.
1) více oddělených ploch (ne, jak je standarndě třeba na Macu či Unity, kdy je sice více ploch, ale stejně jsou tam vidět aplikace ze všech ploch)
2) kopírování prostředním tlačítkem
3) "Vždy navrchu"
4) ovládání hlasitosti kolečkem myši
5) možná ještě něco dalšího, ale tyhle jsou tak klíčové

Další výhodou je neotřelý vzhled. Přece jen všude Windows, i když jsou graficky povedené, tak člověk si připadá tuctově...

[Vykook]

1) Muzes to nejak rozvest? At ted zkousim Spaces na Macu jak chci, tak vidim kazdy program pouze na sve plose( samozrejme s vyjimkou tech, kterym jsem nastavil, ze maji byt vsude)

[Tomáš]

Možná myslel Dock, což má pravdu. Když máš otevřených hodně aplikací, tak se ikonky v Docku smrsknou.

Mimochodem, jak se v Mac OS obecně nastaví, že aplikace je všude? Jsem na to nemohl přijiít, když jsem chtěl na externím monitoru přehrávat film a na vestavěném se kutit svoje věci (ale na víc plochách).

[Vykook]

Jo, tak to ma pravdu no. Mozna bude nejaka utilitka treti strany, ale nezkousel jsem, zatim jsem se nedostal za ergonomickou mez. Ted me tak napadlo, neni tam prave proto to protivny zvetsovani Docku? :)

Preferences -> Expose & Spaces a hned to uvidis. Ohledne umistovovani na konkretni monitor nevim, ale dam si to za domaci ukol zjistit(pouzivam spis mirroring).

[Tomáš]

Dík za info. Zkusím to přenastavit. Jenom je blbý, že se to musí nastavit předem, ve WindowMakeru se to nastavovalo ad hoc pro konkrétní okno -- pravý klik na lištu okna a byla tampoložka Make omnipresent nebo tak něco.

[Vykook]

Mohl by to umet afloat

[dejf]

Již vejš zmíněný balíčkovací systém a hlavně rychlost... příklad:

GTA San Andreas, sempron LE-1200@3,00Ghz, 1 GB ram, HD5450.

Nastavení: 1280x960, AA vyp, textury na low, vykreslovací vzdálenost na nule.

Ve WINXP (odladěné bez balastu udržované) "systém" žere po startu a 5 minut klidu 250MB ram. v GTA 53 FPS.

V Debianu Wheezy s IceWM po startě a 5ti minutách si to veme 160MB RAM, v GTA 61 FPS.

A to nemluvim o aplikacích jako je Firefox či OpenOffice ( rychlejší než MS office 97 ), to je k nepoznání nebo start...

Linux: 25s WXP(bez balastu udržovaný, defragmentovaný mazaný tempy, registry...):40s

Nuže tu vidíme že linux je lepší na hry přesto že na něj až na vyjímky (ID soft) nevychází.

A z tohohle textu vychází že linux je bezúdržbovej (aptitude si nepotřebný balíky odstraní sám), není nutná defragmentace (pokud to nehodim na FAT samozřejmě...), tempy si maže sám, a NEMÁ registry což je další výhoda.

A pak ta přizpůsobitelnost vzhledu když náhodou musim na něco rychle mrknout a můj PC je vyplej tak du na segřin NTB (Seven and Debian :) only ) a má tam náhodou puštěný sedmičky, tak přepínám do svýho účtu kde mám: vyplý omalovánky (to W7 umí), klasickej start (aplikace 3. strany), snadný spuštění & otevřený okna zvlášť (aplikace 3. strany), zobrazit plochu čudl tam kde má bejt (složitý vytváření zástupců...), a to se mě ješte nepovedlo upravit Ovládací Panely do lidský podoby (i ty blbý XP maj přepnout do klasiky...)...Proč je to tak, že na widlích potřebuju na neomalovánka úpravu vzhledu SW 3. strany? Z tohohle taky vyplývá že i Linux s IceWM a Fake95 vypadá víc jak windows.

OT: Ještě k tomu jsem zjistil že na Masarykově univerzitě používaj Linux, vzhledem k tomu že tam segra de tak ho má na NTB.

Nejdřív se jí do toho nechtělo, a když si to pak přečetla v podmínkách pro přijetí tak mě prosila na kolenou ať jí tam konečně doinstaluju Pracovní prostředí s klikátkama (gnome), že komandlajna,MC,aptitude a lynx se jí nelíbí. :)

[R]

Ty mas asi nejaky iny Linux... Firefox je v Linuxe podstatne horsi a pomalsi ako vo Windows. A odkedy je OpenOffice rychlejsi ako Office 97? Pri rovnakej HW konfiguracii Office (<2007) startuje v jednotkach sekund, kym OpenOffice v desiatkach...

[Petr Tomeš]

Souhlasím. Mimochodem ztratil jsem na tebe kontakt, budu rád, když se ozveš.

[dejf]

Mno firefox je dle mě na Linuxu o mnoho rychlejší, já mám obvykle otevřeno tak 40-60 tabů a to je, věřte mi, firefox o hodně rychlejší, krom toho používám často (ne furt) vývojovou verzi 6, která by měla jít zkompilovat pomocí GCC 4,5 tudíž by měla bejt rychlejší na Linuxu, a opravdu je, nechci tu odkazovat na konkurenci kde je toto psáno tak zkuste google: firefox 6 optimalizace Linux.

Co se týče toho OO tak ve WXP mám Office 2007 pomalejší šunt jsem neviděl dokonce na segřinym NTB po zmáčknutí Ctrl+V zamrzne :) .

S Office 97 se pracovat pochopitelně dá, ale nevim proč je prostě pomalejší než OO to jak na WXP tak na Linuxu, krom toho má OO podstatně víc funkcí(ten Office 97 je tam kvůli otci).

[Kvakor]

Já mám zkušenost, že na stejném hardwaru starší verze Firefoxu běžely ve WinXP o kapku rychleji, ale jen tehdy, pokud neměly moc tabů, od určitého počtu (záleželo na velikosti paměti) šel výkon naprosto do kytek, zatímco v Linuxu byl výkon celkem stabilní, dokud zbývala alespoň nějaké paměť a systém nemusel swapovat. Tipuju to na zprávu paměti WinXP, která začne moc agresvně swapovat, ale s vypnutým swapem jsem to tenkrát nezkoušel, protože něškteré jiné aplikace odmítaly naběhou bez swapu a restartovat kvůli tomu celý stroj bylo dost nešikovné (zlatý swapon a swapoff )

[a.syntsow]

Zalezi od toho ako je firefox kompilovany. Staticke, dynamicke kniznic a hlavne SSP.

[User682]

zdravim,

mozna budu jedinej, kdo to napise, ale veci okolo Linuxu me slusne zivi.... Kdyz se ptate na ten marketing..... Jasne hodne ideovych a praktickych veci z ankety nelze opomenout.

Budu ale praktickej. Delat marketing se uz hodne lidi okolo Linuxu pokouselo. Jenomze ta doba delat "jenom" marketing je davno pryc. Dneska uz to chce delat funkcni implementace. Protoze vetsinou ten marketing a ruzne propagacni weby konci s prvnimi chybami, ktere u aplikaci prijdou... Bohuzel mi ciste ten marketing moc oprav aplikaci za poslednich 8 let, co tady tento smer "delat marketing" je, moc neprinesl. Asi lepsi termin by byl shanet na ty funkcni implementace prostredky.

gf

[jkb]

reseni vidim v nejake neziskovce, ve ktere budou zastoupeny obe frakce. Jak vyvoj, tak marketing. Souhlasim, ze sebelepsi marketing neopravi zadne chyby v software, ale moje zkusenost je takova, ze i to nejlepsi software se i nadale prodava per huba. My mame - myslim - top software a presto to koupi nekdo pouze, kdyz nas nekdo doporuci.

[User682]

zdravim,

tu neziskovku nepovazuji za moc dobry napad. Zbytecny subjekt navic.

Projekt si bud vydela nebo konci. Pokud se neco dlouhodobe dotuje, tak je neco spatne.

Chapu, ze mi rikate, ze celkove ucetnictvi obou dvou projektu je v plusu. A ze jeden neziskovy projekt prihrava zakazky tomu druhemu.

Do toho je mozne, ze firma dela nejaky open-source ci podobne a plati za to lidi.

PS: co delate za projekt [viz posledni veta] ? Melo by to lepsi vahu, kdyby to nebylo v anonymite.

gf

[multi]

pro me bylo hlavnim impulzem proc jsem s nim zacat to, ze kdys se vnem nevrtam, tak se nemusim bat ze druhy den nebude system fungovat

co se otevrenosti tyce, tak to napocatku neznaleho uzivatele vubec nezajma, ale v konecnem dusledku z toho plynou vyhody i pro nej i kdyz neni programator

[Petr Tomeš]

Opravdu nechci spouštět flame, ale řada lidí kolem mně přesně z tohoto důvodu používá Windows 7, kde se jim nic takového neděje. Možná jsi měl jinou zkušenost.

[multi]

to bude presne ten typ lidi co rikaj "ono se to rozbilo, ale ja s tim nic nedelal", ale pritom se v tom vrtaly

[otasomil]

Moznost hromadneho nasazovani jako VPS bez reseni licencovani.

Velky vyber dnes popularnich obrazu virtualnich stroju (obcas videt na webech i nazev "sablony") nabizejicich hotove reseni, snadne a rychle nasazeni. Viz treba TurnkeyLinux, Jumpbox, Btnami...

Siroka nabidka predpripravenych systemu u provozovatelu VPS ....Virtualmaster, BeeScale...

Vyber GUI i celeho systemu s ohledem na vykon hw.

Moznost provozu zcela bez GUI.

Vynikajici a dobre zvladnutelny shell, skriptovani.

Balikovaci system.

Moznost snadne volby urceni systemu (desktop, graficke prostredi, server.....) uz pri instalaci.

Snadna prenositelnost na jiny hw.

Odpada kontaminace a zpomalovani systemu jez je obvyklym jevem u windows.

Pokud system je nasilne ukoncen (vypadek napajeni, nedbalost uzivatele apod) tak se mi nestalo ze by nenastartoval oprotiva windows jez casto protestuji.

Live systemy s plnou funkcionalitou.

 

 

A co mi v GNU/Linuxu chybi ? ... Me osobne nic.

[gtz]

TurnkeyLinux, Jumpbox, Bitnami

JumpBox chce prachy za to co Ti dva druzí mají zdarma.

Pokud system je nasilne ukoncen

No já jsem se setkal s tím, že Windows naběhnou bez protestů skoro vždy, občas řvou, že NTFS má nějaké bebí, ale naběhnou. V Linuxu naběhne fsck a někdy je to nesnesitelně dlouhá doba. V Lnuxu mi chybí lepší podpora pro HW (scannery, kamery, DVB apod.)

[kotyz]

Já ho (linux) teda násilně ukončuju (spíš dědek tim že vyrazí hlavní jistič svýma pokusama) relativně často, třeba předevčírem to bylo asi 2x nebo 3x v jednom dni a žádnej fsck se nekonal (tady taky může záležet jednak na tom, co je tam za fs a jestli se v době výpadku jenom četlo a nebo i zapisovalo a pokud se zapisovalo tak co, pokud to klekne během upgradu nějakejch důležitejch balíčků jako je jádro nebo libc, věřim že to pak už nemusí ani naběhnout; já tam mam všude ext3 a většinou mi to klekne když mi tam nic neběží a akorát čtu něco na netu případně k tomu mam puštěnou ještě muziku), jen se obnovil žurnál a jelo to. Fsck se spustí jenom když je naplánovanej, cca 1x za měsíc. S tim HW to zas tak horký neni, mě tam zatim všechno co sem připojil fungovalo, kromě EyeToy kamery od PS2, ale pro tu nejsou oficiální ovladače ani na win a na linuxu to ještě s minulou verzí jádra šlo, ale s tou verzí co sem měl já už mi nešel zkompilovat potřebnej modul. Ale problém to je, výrobci ovladače pro linux moc nedodávaj a komunitě to nějakou dobu trvá, než je s revernim inženýrstvym vytvoří a nemusí zvládat tolik co zvládá win verze. S tim se ale asi moc udělat nedá, tak se s tim buď smíříme a nebo používáme něco jinýho (jinej hw nebo jinej os).

[gtz]

No nedávno při bouřce si proud jednou-dvakrát na chvíli vypadl a již to bylo. Fsck projel nic nenašel, akorát to čekání vhodné na cigáro. Ohledně HW je problém s lepšími modely scannerů od HP,Canonu atd. Někeré karty DVB/S/T jsou také vhodné jen na widle. Ale to je vinou výrobců, že na nás serou.

[SPM]

Pokud je to jenom na cigáro, tak je to ještě dobrý... jsou takové fsck, co běží i 3 dny... :)

[gtz]

No když padlo SATA pole - 24x 500GB SATA-II tak se fsck z toho mohl podělat. Kdyby tam byly novější disky 1T/2T tak by to bylo celkem hodně husté. Tehdy to jelo celý den. A to běželo na QC Xeonu 5550 s 32GB RAM.

[multi]

a filesystem? treba zrovna u ext3 fsck trva fakt hrozne dlouho

[gtz]

Matně si pamatuji, že tam bylo XFS.

[kotyz]

Tak u fsck sem zatim nezažil aby to trvalo víc než půl hodiny, ale takovej badblocks mi na 500 GB disku běžel asi 4 dny (a to byl jen nějakej ten základní test, jak dlouho by asi trval důkladnej). To sem docela čuměl, myslel sem že když to ráno pustim tak to bude do večera hotový

[SPM]

Až budeš mít ve správě pár desítek TB velký pole, tak zažiješ :))

[kotyz]

To mi doma asi nehrozí

[SPM]

Nikdy neřikej nikdy :)

[j AM]

A co mi v GNU/Linuxu chybi ? ... Me osobne nic.

Mně chybí lepší vykreslování písem v systému a prohlížečích, ideálně aby to vypadalo stejně jako na Win nebo Mac.

Myslím tím písmo s cleartype, ne takový to tenký kostrbatý, to se dosáhnout dá.

[kotyz]

Mě tam teda písma vypadaj líp než na win se zapnutym ClearType Používam DejaVu Sans s plnym hintingem a bez subpixelu. ClearType se na to nechytá.

[j AM]

To mně zajímá, mohl bych vidět screenshot nebo ještě líp fotku?

[kotyz]

Stačí se podívat na některej z mejch desktopů tady na ábíčku ...

[pushkin]

svoboda (75 %)
otevřenost (77 %)
bezpečnost (71 %)
možnost výběru (distribuce, grafické prostředí, atd.) (79 %)
flexibilita, přizpůsobitelnost (82 %)
komfort užívání, uživatelská přívětivost (60 %)

+ stabilita a spolehlivost, dostupnost, silná komunitní podpora, cena

[Ubuntér]

Sel by do ankety pridat OS Ubuntu_?

[gtz]

Proč? Já tam chci třeba Suse.

[Miloslav Ponkrác]

Já si naopak myslím, že hlavním důvodem menšího rozšíření Linuxu je moc narketinku.

Myslím, že jen velmi stěží jakýkoli člověk zajímající se jen zběžně o IT není atakován neustálými chválami na Linux.

Sice je možné neustále bušit do zdi stejným způsobem jako předtím – to jest napsat dvoumiliardtý článek na téma „v čem je linux lepší“, „proč jsem přešel na linux“, stejně jako dále fixlovat mnoho článků na wikipedii aby vyšly vítězně pro Linux (díky pane lží, pane Keršlágere).

Ale možná se tluče do zdi, ale půl metru vedle zdi mohou být dveře. Možná je efektivní najít ty dveře, než opakovat a psát další kopii dvou miliard stejných článků jako přes kopírák.

[Filip]

Pokud je to s propagací Linuxu tak zřejmé jako najít dveře ve zdi, kde potom jsou?

Dále, když jste zmiňoval p. Keršlágera, můžete uvést příklad jeho excesů? Já jsem si zatím všiml jeho poněkud hrubého jednání na internetu; protože jde o styl vlastní i vaší osobě, očekávám, že tu jde spíš antipatii vás dvou. Nebo to tak není?

[pc2005]

Keršláger je fajn, jeho hodiny na TUL jsou vždycky vtipný . Z fyzického projevu se mi rozhodně nezdá, že by byl nějak urážející.

[Martin Mareš]

fixlovat mnoho článků na wikipedii aby vyšly vítězně pro Linux

Příklad?

[pc2005]

Tipoval bych, že myslí tohle. To nalevo bude Ponkrác a to napravo Keršláger.

[Shadow]

Pohled do diskuse pod daným heslem by měl situaci osvětlit. Soudě podle ní, pan Ponkrác patrně dodal do článku nějaké informace, které ovšem nebyly podpořeny odkazy, jak Wikipédie vyžaduje, a tak byly panem Keršlágerem odstraněny.

[pavlix]

Požívat wikipedii k realizaci touhy někoho urazit mi přijde dost trapné. Ale je fajn, že na svoji nesoudnost pan Ponkrác upozornil v této diskuzi sám.

[Martin Mareš]

Vida, překvapení. To že pan Ponkrác argumentuje na Wikipedii ještě scestnějším způsobem než v těchto končinách jsem vážně nečekal ;)

[Filip]

Mimo jiné zmiňované výhody: Alternativní OS je nezbytný.

Softwarový průmysl se síťovým efektem dostal do stavu naprosté paralýzy. Windows/MS Office požaduje často stát, učí pro něj školy, kupují ho lidé předinstalovaný v hardware (a když mají na výběr, tak ho berou taky, protože o ničem jiném často nevědí, což je pozorovaný fakt).

V tomto odvětví zkrátka vládne tvrdá centrálně řízená ekonomika. Jistě, argumentuje se, že každý si "může" vybrat, co bude používat. Jenomže když vám někdo dá pistoli k hlavě, tak si taky "můžete" vybrat.

Prakticky vzato ale pro většinu lidí na výběr není, buďto nemůžou, nebo se bojí nebo o alternativě nevědí. Jsem přesvědčen, že většina lidí neplatí za Windows/MS Office z uváženého svobodného rozhodnutí.

V této situaci vidím používání Linuxu jako jediný zodpovědný postup, kterým nebudu zadělávat na vážné problémy sobě a generaci svých dětí.

[Petr Tomášek]

Proč ne BSD, nebo Mac? :-P

[Filip]

To nevím. Nic proti nim nemám. Nic nemám ani proti Windows, pokud budou mít lidi *doopravdy* na výběr.

Fakt je, že Mac ani BSD se v ČR moc nechytají, u Linuxu z několika důvodů vidím větší perspektivu, že by sloužil jako plnohodnotná alternativa Windows.

[R]

Lebo Mac je drahy. Za kazde prdnutie platis.

[dad]

v otazkach volby, svobody, moznosti rozhodovani a rovnosti operacnich systemu varuji pred unahlenymi nazory - navrhuji pockat, co na to JS.

[Dalibor Smolík]

Já jsem člověk zvídavý a zajímá mě, jak co funguje . Linux je na tohle ideální a nemusím se ptát jestli něco smím či nesmím, postavím si server a využívám mysql+php a nemusím se ptát, zda zřízení dalšího uživatele nebude vyžadovat dodatečnou licenci, prostě určitá svoboda. Jsem jen laik, do detailů nevidím, ale když něco umím, udělá mi to radost.

[dad]

moje predpoved je, ze bude minimalne 300 prispevku. A take souhlas s panem Ponkracem.

[jyrki]

Jsem linej co se tyce hardware a v Linuxu prakticky vse funguje out of the box. Konfiguraci mam radsi pomoci textaku nez klikatka. Bash. Snadnost pouzivani. Dostupnost software. Rolling updates. Balickovaci system - pacman. Cool logo. Nemam rad korporace, radsi pojedu i na Minixu nebo Hurdu nez bych si dal na PC komercni OS.

[Petr Tomeš]

Nemam rad korporace, radsi pojedu i na Minixu nebo Hurdu nez bych si dal na PC komercni OS.

Mám tomu rozumět tak, že ve svém životě nepoužíváš žádné komerční produkty korporací nebo máš na mysli pouze oblast softwaru? Pokud to druhé, proč to odlišuješ?

[Woknař]

Je to fanatik; nejezdí autemn ani vlakem a dokonce nepije ani vodu, protože ji produkuje vodárenská korporace. Vodím na tyto diskuze pubertálního syna aby viděl, jak může skončit podivín, který si za Boha zvolí operační systém nevalné kvality a užitné hodnoty.

[SPM]

Vodím na tyto diskuze pubertálního syna aby viděl, jak může skončit podivín, který si za Boha zvolí operační systém nevalné kvality a užitné hodnoty.

Předpokládám že mu ukazuješ, jak je hrozné, když si někdo do své přezdívky nacpe název svého oblíbeného systému a kydá špínu na všechny ostatní (pro jistotu na serveru, kde nemá co dělat)? :)

[kotyz]

Mě by komerční OS ani nevadil, kdyby splňoval všechny požadavky jaký bych na něj měl. Ale pochybuju že takovej OS existuje. Třeba na windows se přežívat dá, ale není to ono, člověk si to nemůže tolik přizpůsobovat, nemůže si vybrat desktop jakej chce (jo, existuje sice blackbox a teď už i KDE4 pro windows, ale není to úplně ono), nedá se v tom tolik vrtat (třeba různě překompilovávat a vyměňovat různý části systému, i jádro, ne že bych to dělal často (to jádro třeba nikdy), ale sem radši když je tam ta možnost, může se někdy hodit), taky některý věci tam nejsou tak efektivní (aktualizace, na win systém zvlášť a aplikace taky zvlášť, hezky po jedný, v linuxu jednim příkazem zaktualizuju všechno, když o záplatovacim úterý dělam údržbu těch pc doma co ještě běží na win tak to zabere půl odpoledne). Jestli to vyrábí nějaká zlá korporace mně až tak nezajímá, funkce a design (tim nemyslim jenom jak to vypadá) sou důležitější, potom je tam cena a licence a až někde na konci jestli to vyrábí Temné Zlo a.s. nebo někdo jinej ...

[LukynZ]

No obycejne uzivatele ke zkousce Linuxu vzdy nahlodalo zjisteni, ze by se nemuseli smolit s nejakym firewallem, antivirem, adawarem, cistenim registru a vubec vsim otravnym co windows potrebuji aby jeli delsi dobu bez problemu. Mozna by se to dalo zahrnout pod slovo bezpecnost, nicmene takto napsane to nikoho neohromi. Kdyz to takto rozvede, tak to je hned jina :)

[Arthur]

Ja jsem presel na Linux doma i v praci zejmena kvuli:

1) nesrovnatelne vyssi ergonomii prace, hlavne diky shellu, balickovacimu systemu, provazanosti I/O aplikaci v shellu atd. 2) moznosti vyberu distra, desktopoveho prostredi 3) dobre komunitni podpore, velka vetsina problemu se da ihned vygooglovat 4) mnohem vyssi uspesnosti kompilace "cizich" aplikaci pomoci GCC nez treba MSVC

nevyhodou zustava stale nedostatecna podpora ze stran vyrobcu HW

... jo a jeste neco: Linux (aspon teda ubuntu) s pribyvajicim casem (tj. pouzivanim a aktualizacemi) se stava stabilneji a vyladenejsi, pritom vykon je stale stejny. Widle s pribyvajicim casem se akorat zpomaluji a stabilita je furt bidna.

Problem je, ze Linux vyzaduje na zacatku trochu usili, pak to slape jak hodinky. Widle od zacatku "tak nejak funguji dobre", bohuzel casem .... ale to nikdo neresi, jelikoz podstatna je vstupni bariera.

[tondalevhart]

Souhlas s hlavními body. Ještě bych přidal - není potřeba kupovat nový HW kvůli novému systému. Pak také možnost provozovat nějaký ten server na starém železe. Což se asi nebude líbit prodejcům HW, widle jsou pro ně spása. O Apple ani nemluvě. Já jen tak bádám o tom, jak to skončí, až přestane podpora XP. Ale nedoufám, že by si lidi na to svoje surfování a pokec pořizovali na staré železo Linux To si spíše pořídí nového miláčka s nějakou licencí na většinový systém. Nevadí, že jim internet poběží furt stejně. Stejně většina z nich ani neví, jak mají velký HD. O RAM nemluvě. A když jim něco nejde, najdou spoustu poradců. O linuxáře člověk nezakopne. Takže sebemenší problém končí prohrou. To by ten systém prostě nesměl mít jedinou mouchu Jedu v tom už jedenáct let a sám mám někdy dost velký problém najít adekvátní řešení. Ale mezi námi - já jsem rád i s tím jedním procentem, protože to není o byznysu. Jak do toho tenhle hybatel všehomíra vleze, bude po té svobodné nádheře. A k uctívání svobody musí člověk dospět - nesmí se ani bát přinést jí nějakou tu oběť. A jestli ostatním vyhovuje pohodlné jařmo - nechť jsou tedy ujařmeným spokojeným stádem. Já jim to neberu. Mají dost peněz, málo času a vůle. A já už z principu nechci být stádem, tak proto Linux. Nebo BSD. Nic mi tu nechybí, od Winstromu ani účetnictví a v CADu nedělám - jsem obyčejnej Tonda uživatel Takže výhodu Linuxu spatřuji v jeho svobodě, dosažitelnosti, všeobecné použitelnosti a ve škálovatelnosti použití - od telefonů po servery, od 386 po xjádrové desky, od 8MBRAM po xTBRAM - každému dle chuti a možností. Tohle mi nenabídne ani šlapající Apple, ani widle ani šlapka ve Skořepce Je to chuť svobody, možnost dělat cokoli a také s tím kdykoliv praštit. Ale abych to zase nepřehnal - hry mastlím na XP Ale asi je budu muset oželet, neb w7 bych už asi duševně neunesl. A finančně také ne

[kotyz]

+1

A hry mastim na PS2

[LukynZ]

No wine je dnes na takove urovni, ze jsem az prekvapen, co na tom vse bezi a jak. Nekdo mi dokonce psal u nejake hry, ze to normalne hral pod windos, ze zvědavosti to zkusil pod wine a jelo to lepe.

[kotyz]

To může bejt i tim, že na linuxu mu to narozdíl od windowsu nebrzdí antivir, antispyware a desítky automaticky po startu spouštěnejch aplikací se svejma ikonkama v systray. To může vyrovnat i tu případnou menší ztrátu výkonu při běhu ve wine a ve finále to tam běží třeba o 5-10 fps rychlejš To je jedno možný vysvětlení.

[pavlix]

Jako asi hlavní výhodu Linuxu oproti Windows, Applu a dalším vidím to, že mě Linux baví a zároveň přináší docela dost lukrativních pracovních příležitostí. A není nad to dělat práci, která tě baví :).

[dad]

ale nejedna se o desktop, ze.

[pavlix]

Ty pracovní příležitosti? Ale jo, něco málo souvisí i se stolním použitím Linuxu. Ale v porovnání se servery a síťovými prvky je toho málo.

[pavlix]

A mimochodem, mám radši Linux než GNU/Linux.

[Filip]

Máš radši jádro systému místo systému doplněného o nástroje z projektu GNU?

Hm, tak to bych musel být hardc0re hacker, abych měl radši samotný Linux... :)

...

Ale rozumíme si.

[dad]

dnes tvori GNU nastroje tak zhruba 10% nejake distribuce. Penetrantni setrvavani na GNU/Linux je jednoduse jenom drzost ze strany FSF.

[a.syntsow]

Ne neni. To ze si nejaky homoklada shuttleworth vytvori ubuntu a drbne tam streptokoky v C# je vec druha.

/* pochybujem ze to pepik ako ty vezme s rezervou....prinajlepsom si vytrhne z kontextu jednu a vec a do tej sa budes opierat */

Ten kto mal prilezitost robit na komercnych unixoc (hpux,aix) a musel pouzivat komercne tools mi da za pravdu jedno...ZLATE ZLATE ZLATE ZLATE GNU tools.

[pavlix]

Vtipálku.

[SPM]

Lidí co měli příležitost dělat s AIX znám poměrně dost... a všichni teda říkali "zkurvenej linux" :))

[Martin Mareš]

Po pravdě řečeno, z toho, jak jsem se kdysi pokoušel portovat BIRD na AIX, mě dodneška občas poleje studený pot.

[kotyz]

Penetrantni? Co má to slovo znamenat? Co to má společnýho s penetrací? Nebo snad to má bejt permanentní?

[pavlix]

Nojo... lidi reagujou na ABC a přitom myslej na úplně něco jiného :D.

[dad]

latinsky penetrare = vniknout, omezovat, obtezovat, nutit.

Pouzivc se zejmena pro jednoduche vyjadreni chovani RMS.

[Shadow]

Já v tom vidím snahu rozšířit myšlenky svobodného softwaru v době, kdy mi přijde, že se všechno nálepkuje jako "open source" a o svobodě se hovoří stále méně a méně. Proto se budu snažit na projekt GNU a svobodný software upozorňovat, i když bude mít 1/10^100 podíl na kódu. I když beru, že na tomhle serveru to dělat zrovna nemusím.

[TM]

Vlastnosti, o kterých hlasujeme jsou sice skvělé, běžný Franta je však neocení - tomu je to jedno. Aby Linux používal, musel by jej v Tescu koupit nainstalovaný na HDD nějakého plasťáku a musela by tam fungovat kdejaká .EXE hovadina, kterou dostane přes nějaký Webmail nebo od Pepy odvedle....Bohužel realita vedle které jsou blogy jako tento naprosto mimo.

[frdrx]

To je pravda částečně. Alespoň někteří Frantové, a že jich znám, jsou ho schopni používat i bez splnění těchto podmínek.

[kotyz]

Stačí aby jim tam fungoval seznam, youtube a facebook a budou spokojený. Všichni uživatelé nemaj náročný požadavky jako autocad, photoshop nebo word a vystačí si opravdu s málem ...

[frdrx]

A ještě libují, že nemusí moc řešit malware, že se systém nezpomaluje a tak.

[Shadow]

Dovolím si s tebou nesouhlasit. Vím o BFU, kteří Linux používají, a nevadí jim, že ho nekoupili v Tescu s počítačem, a ani že jim tam nefungují "exe hovadiny" od kolegů. To je ta realita, vedle které jsou blogy jako tento naprosto mimo.

BFU je mnoho a mají různé potřeby a požadavky. Někteří z nich budou raději používat Windows, a ty nemá sebemenší cenu vést k Linuxu. Ale ne všichni.

Nechci propagovat Linux pouze mezi BFU, ale obecně. Ideálně tak, aby si tam každý mohl najít něco, co ho motivuje k jeho vyzkoušení. Proto sbírám seznam silných stránek Linuxu. Nečekám, že se chytne každý. Stačí, když se chytne někdo.

[ČSPMLA (www.cspmla.cz) / PL]

Problém Linuxu z hlediska marketingu je v totální roztříštěnosti pojmů. Samotné slovo Linux je zatíženo mnoha významy, názvy distribucí jsou nepřehledné. Běžným uživatelům nevysvětlíte, proč mají chtít balíčkovací systém nebo svobodu. Zajímají je funkce, například internetové bankovnictví nebo editace dokumentů a - mnohem více - formáty dokumentů.

Nevím, zda sledujete situaci Win x MacOs ... pomineme-li uživatele, kteří na počítačích nepracují a mají je jen na prohlížení webu, pak je to, co si uživatel pořídí předurčeno systémem používaným ve firmě nebo v komunitě. Akademici v UK mají všichni Macy. Akademici v ČR mají všichni Windowsy. Ve firmě, kde má ředitel Office2010 a všechny dokumenty odesílá jako docx si nakonec všichni zvyknou na nové uživatelské rozhraní. Jakmile vedení firmy (nebo autor významného množství dokumentů) přejde z office formátů na odf (a nebo z .602 na ODF :)) tak se subalterní zaměstnanci a uživatelé dokumentů budou předbíhat v tom, jakou Linuxovou distribuci si pořídí.

Na naší organizaci se cca 1x ročně někdo obrátí s tím, že máme uveřejnit "Novou linuxovou distribuci pro biomedicínu" (jako by jich už nebylo dost). Většinou je to doprovázeno zdůvodněními typu XX neobsahuje YY a uživatelé musí mít ZZ. Vždy odpovídáme stejně: problém není v distribuci, problém je v učebnicích, výuce, tréninkových kursech pro uživatele, podpoře uživatelů, školeních (= službách). Budete to zajišťovat?

Příklad z praxe: farmaceutická firma X potřebuje v provozu mít počítač tisknoucí štítky. Nic víc, jen aby to fungovalo, není to kritické zařízení. Bez komplikovaného přemýšlení koupí běžné PC (10 tis. Kč) + OEM Windows (2 tis.- Kč) + tiskárnu na štítky (5 tis. Kč) a po instalaci z 1 CD a několika rebootech při aktualizaci Windows všechno funguje jak má (čas k nastavení = 1 hodina, řekněme 1 tis. Kč pro IT). Celkem 18 tis. Kč.

Všechno by samozřejmě fungovalo i v Linuxu, ale zde začínají problémy (řekněme, že IT oddělení je lehce pod průměrem zkušeností čtenářů tohoto fóra). Je možné použít starší hardware, není nutné kupovat OS (uspoříme). Liší se však tiskárny štítků. Zatímco Brother nabízí na internetu ovladače a editor pro řadu distribucí, DYMO nabízí pouze SDK (a je možné jednoduše během 2h doprogramovat aplikaci). Někdo musí před nákupem přemýšlet, po nákupu zkonfigurovat (řekněme 2 hodiny navíc). Pak je použitelnost systému stejná. Závisí však na kvalitě správce systému.

Větší možnosti konfigurace v Linuxu jsou vyváženy NUTNOSTÍ jej konfigurovat. To je výhodné pro Open Source marketing a přesun nákladů do oblasti služeb (peníze by nešly prodejcům a Microsoftu ale naopak českým programátorům a správcům systémů).

Vidíte, kam mířím? Jakýkoliv marketing má smysl pouze tehdy, je-li rozvinutá síť služeb. Linux (a Open Source pro koncového uživatele vůbec) je samostatně velmi obtížně prodejný. Příkladem úspěchu je např. OpenClinica.org, která vyvíjí sw jako opensource (a využívá komunitu), vydělává však na doplňujících službách.

Těším se, až se tato kultura Open Source + lokálních služeb vyvine i v ČR, bude ale potřeba ji opatrně kultivovat.

Zdravím čtenáře. PL.

[Shadow]

Vím, kam míříte. Ale nesouhlasím. Marketing podle mého má smysl i bez rozvinuté sítě služeb. Aby se totiž síť služeb mohla rozvinout, je třeba zvýšit počet uživatelů Linuxu (aby se to třetím stranám vyplatilo).

Jelikož si lidé OS nevybírají, ale je jim většinou přidělen majoritní systém, je třeba je k vyzkoušení Linuxu motivovat, aby se pak mohli rozhodnout, jestli je pro ně Linux výhodnější nebo ne. Nehledě na to, že mnohým je stále třeba říci, že vůbec něco jako Linux existuje. Proto je třeba informování a propagace.

Jak už jsem uvedl výše, nemá cenu rvát Linux tam, kam prostě nepasuje. To, že nacházíte místa, kde Linux neuplatníte, přece neznamená, že neexistují místa, kde uplatnit jde a s výhodami. Je jasné, že Linuxem se dnes všem nezavděčíte (ono ani Windows se dnes všem nezavděčíte), ale to neznamená, že vhodnou propagací nezískáte další uživatele Linuxu. A čím víc jich bude, tím více se budou rozvíjet i služby kolem něj.

[Martin Mareš]

Akademici v ČR mají všichni Windowsy.

Přijďte se podívat k nám na Matfyz, tam (1) zjistíte, jak to doopravdy je, (2) vysvětlíme vám, co je to všeobecný kvantifikátor a jak se používá ;)

[frdrx]

Jestli myslíš obchodní akademiky (jako je PT), pak asi jo. Jestli myslíš lidi z akademie věd, pak jich znám dost, kteří používají GNU/Linux. Sebe nepočítám, protože tam mám jenom malý úvazek.

[jkb]

nesouhlasim s nejakou roztristenosti. Neznam spolecenskou skupinu, ktera by dnes nevedela co je Linux a nemela minimalne zhruba predstavu o co se jedna.

Duleziteym faktorem je cilova skupina. Univerzitni a skolni prostredi a statni nebo podobna sprava jsou jedinymi misty, kde ma nasazeni linuxoveho desktopu nejakou sanci. Je to na hranici polemiky, ale uhaduji, ze je to struktura techto zarizeni, ktera tomu nasazeni nahrava.

Jina je situace v podnikove sfere. Uz i firmy s 5 pocitaci a bez administratora nekde zavadily o pojem Linux. A zde prichazi do hry ta jina struktura. Pisete , ze pro Linux se neplati licence a je mozno pouzit starsi hardware. Podivejme se na tyto dva pripady blize (v EURo v nejake zapadni zemi).

Rekneme, ze licence stoji 100 EUR pro pracovni misto/ 2 roky. Mesicni naklady jsou tedy zhruba 4 EUR. Samozrejme sedi ten zamestnanec u nejakeho stolu, musi byt pro nej pripravena dalsi infrastruktura, ktera je zrovna tak nezbytna jako pocitac a zejmena pobira plat. Mesicni naklady na takoveho zamestnance jsou rekneme 4000 EUR. Jsou tedy licencni naklady jedno promile celkovych nakladu. A toto minimalni cislo je ten duvod, proc se nemuze rozsirit linux desktop v podnikove sfere.

S tim starym hardware je to take problem. Stary hardware se neda koupit, musi se tedy pouzit stary hardware ve firme. Ktery pracovnik dostane ten stary pocitac a kdo dostane novy?

[User682]

zdravim,

budu trochu citovat. >>Rekneme, ze licence stoji 100 EUR pro pracovni misto/ 2 roky. Mesicni naklady jsou tedy zhruba 4 EUR. Samozrejme sedi ten zamestnanec u nejakeho stolu, musi byt pro nej pripravena dalsi infrastruktura, ktera je zrovna tak nezbytna jako pocitac a zejmena pobira plat. Mesicni naklady na takoveho zamestnance jsou rekneme 4000 EUR. Jsou tedy licencni naklady jedno promile celkovych nakladu. A toto minimalni cislo je ten duvod, proc se nemuze rozsirit linux desktop v podnikove sfere.

Tak cena licenci dneska moc nehraje roli. V tom s Vami souhlasim. Ono dneska firmy maji i licence Windows s neomezenymi pocty uzivalu, kdyz zaplati pres nejakou castku. Toto OK.

Co bych ale videl jako zasadni, ze nekde musite mit lidi, kteri Ty Windows ci jiny OS ci firemni aplikaci "oprasuji". Bud nekde sedi v kancelari nejaci spravci anebo Vam to dela externi firma. No a ten servis je nejvetsi castka.

A ted to je otazka nabidky a poptavky a par kalkulaci, co to bude za OS a vubec za firemni aplikace. Muze to vyjit na Linux nebo na uplne jiny operacni system v te podnikove sfere. Podle me je to nesmysl, ze by se do podnikove sfery nemohl rozsirit Linux. Prave spise tam se podle meho nazoru rozsiri nez mezi uzivatele nekam domu.

A jeden z mensich duvodu, proc se Linux moc nerozsiruje ? Dneska se delaji spise kalkulace na to, jake Windows a jakou licenci tam dame, nez jaky libovolny OS a aplikace tam dame... Nebo ze tam dame livobolny operacni system na 106% kompatibilni s Windows....

gf

[jkb]

ted si nejsem jisty, jestli mluvime o tom samem. Ja minim linux-desktop, protoze rozsirenost linuxovych aplikaci (vseobecnych) na servrech je urcite kolem 50%. Podle studii IDC institutu je to na ukor jinych unixovych servru, ale ten podil je tak vysoky, ze nejaka specialni marketingova opatreni prece nejsou nutna?

Jina vec je, kolik bezi na takovych server skutecne linuxovych firemnich aplikaci. To bude jiste mnohem mensi podil, ale ja si troufam tvrdit, ze to bude minimalne kolem 20%.

Ale vratme se k tem cislum. Shodli jsme se zatim, ze licencni naklady nehraji v rozhodovani firem zadnou roli. Nyni jste nadhodil tu spravu tech systemu. Predpokladejme, ze to provadi externi firma. (opet v EUR mesicne 10 clovekohodin / mesic pausalne) = 500 EUR. rozpocteno na 10 pocitacu + 2 servry dela 41 EUR/mesic. To ted uz neni 1 promile , ale 1 procento nakladu na pracovni misto.

Uvazujme nyni, ze to 'oprasovani' jak jste napsal neni 10 hodin ale 24 hodin pausalne za mesic. to je 1200 EUR a prepocteno na pracoviste je to 100 EUR. To jsou 2,5% celkovych nakladu na pracoviste za mesic. Predpokladejme nyni velkoryse, ze ve srovnani linux-windows je linuxovska firma lepsi nez firma pracujici s windows. Predpokladejme, ze je 2 x rychlejsi, muze nabidnou lepsi cenu, ale samozrejme si necha sve schopnosti lepe zaplatit a tak muzeme konstatovat, ze zakaznik zaplati externi firme misto 2,5% jen 1,5%. Celkova uspora nakladu na 'oprasovani' pri pouziti linuxovskeho reseni vychazi na tedy na 1%. Zadny management na svete nezvoli linux s nepredvidatelnou nekompatibilitou pri ocekavane uspore v rozsahu par procent.

Pri tech vsech hrach s cisly je zrejme, ze zasadni podil na nakladech pracovniho mista ma ten pracovnik sam. Skutecne uspory dosahne firma jen tehdy, kdy uspori pracovni cas toho zamestnance (a samozrejme ma pro ten usporeny cas pripravenu nejakou vydelecnou cinnost a nebo ho propusti). Techto uspor ale muze dosahnou firma za pomoci software pouze a jen tehdy, kdyz se podari tyto procesy automatizovat. A automatizace znamena, ze zamestnanci nebudou koukat na desktop, ale zadaji par udaju a vse se vyridi na sevru na pozadi.

Shrnuti:

Je pravdou ze firmy zajima predevsim, jestli software usetri naklady. Skutecne uspory je ale mozno dosahnout pouze automatizaci procesu zadratovanych do firemni aplikace. Vysledkem bude, ze pracovnik v takove firme bude mene koukat do windows-desktopu. Uspora znamena mene desktopu a tedy mene linuxu!

[User682]

zdravim,

vidim, ze znate. Pridam nejaky nazor. V hodne vecech budu souhlasit.

Ano, mluvime o linuxovem desktopu.

Pridam par komentaru.

>>Uvazujme nyni, ze to 'oprasovani' jak jste napsal neni 10 hodin ale 24 hodin pausalne za mesic. to je 1200 EUR a prepocteno na pracoviste je to 100 EUR. To jsou 2,5% celkovych nakladu na pracoviste za mesic. Predpokladejme nyni velkoryse, ze ve srovnani linux-windows je linuxovska firma lepsi nez firma pracujici s windows. Predpokladejme, ze je 2 x rychlejsi, muze nabidnou lepsi cenu, ale samozrejme si necha sve schopnosti lepe zaplatit a tak muzeme konstatovat, ze zakaznik zaplati externi firme misto 2,5% jen 1,5%. Celkova uspora nakladu na 'oprasovani' pri pouziti linuxovskeho reseni vychazi na tedy na 1%. Zadny management na svete nezvoli linux s nepredvidatelnou nekompatibilitou pri ocekavane uspore v rozsahu par procent.

Ona ta linuxova firma muze byt stejne draha. Na co bych koukal pro jmenovane uspore 1%, ze 1% z celkovych nakladu je malo, ale 1% ze zisku uz neni malo.

>>Proc nepredvidatelna nekompatibilita ? Toto podle me nehraje roli. Skoro kazde nove reseni je nekompatibilni alespon trochu. Zda to je prechod z WinXp na Win7 nebo prechod z WinServer2003 na WinServer2008 nebo z Win na Linux, tak to je uz jedno. Hlavni je, zda mi nekdo doda nejakou dokumentaci, manualy pro operatory a poskytne nejaky support. Proste on ten prechod z jednech Win na druhe novejsi neni uplne kompatibilni. Navic Vas k nemu dodavatel daneho OS tak nejak donuti.

>>Pri tech vsech hrach s cisly je zrejme, ze zasadni podil na nakladech pracovniho mista ma ten pracovnik sam. Skutecne uspory dosahne firma jen tehdy, kdy uspori pracovni cas toho zamestnance (a samozrejme ma pro ten usporeny cas pripravenu nejakou vydelecnou cinnost a nebo ho propusti). Techto uspor ale muze dosahnou firma za pomoci software pouze a jen tehdy, kdyz se podari tyto procesy automatizovat. A automatizace znamena, ze zamestnanci nebudou koukat na desktop, ale zadaji par udaju a vse se vyridi na sevru na pozadi.

Jojo, v tom souhlas.

>>Shrnuti:

>>Je pravdou ze firmy zajima predevsim, jestli software usetri naklady. Skutecne uspory je ale mozno dosahnout pouze automatizaci procesu zadratovanych do firemni aplikace. Vysledkem bude, ze pracovnik v takove firme bude mene koukat do windows-desktopu. Uspora znamena mene desktopu a tedy mene linuxu!

To je pravda. Ale podle me je prechod na Linux spojen i s tim, ze muzete delat take ruzne automatizace. To je prirozeny jev, ze tech masin muze byt mene. Nebo take casem vice, kdyz si pak muzete dovolit zamestnat vice lidi.

// pridam poznamku.

Ono s tim prechodem na desktopu i celkove na jiny OS se tady v Cechach i jinde bojuje s tim, ze nikdo neudela nejakou kalkulaci, na kolik to vyjde. Proste vybira se jen na zaklade toho, jake nejlevnejsi Windows zakaznik vezme. Ona komunita ma plnou hubu kecu o tom, jak se bude delat Linux. Me tam ale chybi nekdo, kdo sedne a spocita, kolik by stal ten Linux. Ono, kdyby ten Linux na desktopu byl jen prelud, tak tu nekdo vyhodil srovnavaci kalkulace a je po Linuxu. Proste vyjde par clanku, jak se to nevyplati s konkretnimi srovnanimi a je konec. Jenze ty kalkulace nikdo porad neudelal. Nebo nezverejnil. Obe strany maji strach anebo se jim nechce delat neco navic.

Co se tyce tech prechodu na jiny OS, tak Cesi potrebuji jeden fenomen v IT. "Mit na co nadavat, kdyz to nejde". Cilize, kdyz mate Microsofty, tak je to dogma, ktere plati a Vy take platite za nej. Zatimco ode me jako Linuxaka se pocita, ze to skoro vzdy vyresim. Proste takova snaha prehodit odpovednost jinam a mit klid. A to Microsoft velmi dobre umoznuje.

Podle me nejvetsi problem prechodu na Linux jsou funkcni aplikace bezici jen na Windows (.NET architektura) s tim, ze firma niz vic nepotrebuje. S tim pak nic moc neudelate. Viz nazor, ktery mi rikal jeden muj dobry znamy pracujici v cizine.

Co se tyce tech uspor, tak si myslim, ze by nebyly ze zacatku videt. Projevi se tak za 1-2 roky. A na to se tu v Cechach moc neslysi.

Fajna diskuze. Nicmene musim jit neco delat. Ono celkove mam pocit, ze skoro nikdo nic poradne nezkusil v tomto oboru. Kalkulace hodne napovi. Ale jeste podle me vice vyresi funkcni implementace. A to je to, co nikdo poradne nedela. Sednout, udelat funkcni reseni, prodat, olepsit a tocit to dokolecka.

Sice ty kalkulace, co uvadite, vyznivaji v neprospech toho linuxoveho desktopu. Osobne si ale myslim, ze kdyz prijdu na trh a reknu, ze delam komplexni reseni na Linux od aplikaci po spravy masin, tak ze jsem za vodou. Problem neni, ze by nikdo ten Linux nechtel. Ale ze ho nikdo poradne nenabizi...

gf

[pavlix]

A toto minimalni cislo je ten duvod, proc se nemuze rozsirit linux desktop v podnikove sfere.

Proč mi toto tvrzení přijde jako úplná blbost?

Prave spise tam se podle meho nazoru rozsiri nez mezi uzivatele nekam domu.

Není to přesný opak než to předchozí tvrzení?

[jkb]

tady je to nyni nejake zamotane.

A toto minimalni cislo je ten duvod, proc se nemuze rozsirit linux desktop v podnikove sfere.

Proč mi toto tvrzení přijde jako úplná blbost?

Ta prvni cast je jen citace meho tvrzeni. Kde vidite nejaky problem, rozpor?

[pavlix]

To jsem neviděl.

[User682]

zdravim,

ocituji tyto 2 odstavce.

>>Příklad z praxe: farmaceutická firma X potřebuje v provozu mít počítač tisknoucí štítky. Nic víc, jen aby to fungovalo, není to kritické zařízení. Bez komplikovaného přemýšlení koupí běžné PC (10 tis. Kč) + OEM Windows (2 tis.- Kč) + tiskárnu na štítky (5 tis. Kč) a po instalaci z 1 CD a několika rebootech při aktualizaci Windows všechno funguje jak má (čas k nastavení = 1 hodina, řekněme 1 tis. Kč pro IT). Celkem 18 tis. Kč.

>>Všechno by samozřejmě fungovalo i v Linuxu, ale zde začínají problémy (řekněme, že IT oddělení je lehce pod průměrem zkušeností čtenářů tohoto fóra). Je možné použít starší hardware, není nutné kupovat OS (uspoříme). Liší se však tiskárny štítků. Zatímco Brother nabízí na internetu ovladače a editor pro řadu distribucí, DYMO nabízí pouze SDK (a je možné jednoduše během 2h doprogramovat aplikaci). Někdo musí před nákupem přemýšlet, po nákupu zkonfigurovat (řekněme 2 hodiny navíc). Pak je použitelnost systému stejná. Závisí však na kvalitě správce systému.

Tak vetsinou se predpoklada, ze Vam danou instalaci dela nejaka firma. A je otazka, jak to provede. Zda donesu na pocitac disk (nebo disk za disk) s nejakym obrazem, zapojim a dany OS jede. Nebo ze mi bude nejaky admin 100 klikat a 50 restartovat PC.

Pripadne, zda mam zkusenosti s danym SDK ci instalaci ovladacu. Zde bych rekl, ze v pripade Linuxu je moznost danou vec rozjet rychleji a dala by se delat instalace za polovicni cenu.

Osobne si myslim, ze nemusim delat dane veci vicekrat a tisickrat se proklikavat nabidkami. Zde bych videl usporu. A dost mozna, ze na strane linuxu to pujde podstatne lepe. Udelam si instalacni skripty. Konfiguraky muzu mit predpripravene. Doslova reseni (technologii "probiji") udelam jednou a pak jej, pokud to jde, kopiruji.

PS: napiste mi pripadne (pane Lesny), co konkretne potrebujete a za kolik na muj mail [goldenfish at linuxsoft dot cz], pokud jste danou vec popisoval jako nejakou realnou obchodni prilezitost.

Pavel Kysilka

[gtz]

víte sám jak to je, farmaceutická firma jede na Windowsech má nějaké malé IT oddělení nebo někoho kdo jim dělá outsorcing. A pro firmy co dělají outsorcing je lepší dát něco co znají než něco co by musel někdo dlouho nastavovat. V podobné firmě jsem měl jedno zařízení a tamější admin nebyl pomalu ani schopen udělat SSH tunel na vzdálený dohled. Tito admini chodí na školení jak správně klikat a ve své podstatě je nikdo nedonutí k nějaké změně. Jak jste mluvil ohledně té tiskárny tak admin do toho řešení moc nepůjde, protože to např. neumí a v případě dalších problémů by musel někam volat, aby mu to někdo opravil. Takto s widlema co zná má klid. Nainstaluje, udělá image systému, kdyby se něco stalo a je v pohodě. Proč by se on musel učit Linux když ho k tomu nic netlačí.

[User682]

To, ze se zamestnancum "nechce pracovat", tak to bych neresil.

Vedeni zajima, kolik to bude stat. Pak muze prijit jina firma, ktera bud nabidne reseni s odskolenim zamestnancu/adminu vcetne dokumentace nebo to prevezme cele.

Stav je takovej, ze jeden clovek (admin ci kdokoli) Vas muze stat stat milion rocne. A pokud to dovedete zaridit za podstatne mensi cenu, tak neni co resit.

Podle me je asi skoro jedinej rozumnej argument pro sefy, kolik to bude stat. Zbytek bud mate to levnejsi a klidne i lepsi reseni anebo nemate.

Pokud zamestnanci ridi firmu a nejsou zaroven vetsinovi akcionari, tak je neco ve firme blbe....

gf

[gtz]

vedení to zajímá, ale rozhoduje skoro vždy admin. tedy nastaví taková pravidla, aby vyhrál jeho známý nebo to co je jeho srdci blízké. A vedení se se mnou jako s potencionálním dodavatelem nebude ani bavit. Je to stejné jako s VR když to dělá nějaká firmy, vypíše to sice firma, ale zadání dělá skoro vždy firma toho admina. A ty s nabídkou se pak můžeš posrát.

[User682]

zdravim,

sice s Vami nesouhlasim, ale chapu Vas, ze to muze byt z praxe. Osobne mam jine zkusenosti. Soukroma firma, kterou ridi zamestnanci si nezaslouzi nic jineho nez zkrachovat. Predpokladam, ze jsme se bavili o soukromych a ne o statnich subjektech...

Ona ta pozice adminu neni zase tak neotresitelna. Dnesni doba nabizi hodne reseni.

Podle me je to o marketingu. A s tim se chodi na vedeni nebo na obchodni oddeleni. Ne na IT oddeleni se ptat zamestnancu, zda bych neco mohl prodat a tak....

gf

[gtz]

Dodával jsem převážně do státního sektoru (cca 80%). Vždy o něčem rozhodoval nějaký boss z IT a ne obchodní oddělení. Obchodní nemá na starosti nákup systémů atd. to se všechno skoro vždy i v soukromém sektoru řeší přes šéfa IT. Ten Vám řekne, ano můžeme se o tom pobavit, ale již z hovoru vidíte odkud vítr vane. Obchodní oddělení je pouze proto, aby prodávalo a ne nakupovalo a realizovalo něco takového. Vždy je tam čára poptávka-schválení-IT. Setkal jsem se s tím, že obchodní jen potvrdilo objednávku. IT se ptá nějaký šéf když přijdu s nabídkou. Dělám obchod již celkem hodně dlouho a vím dobře jak to funguje a to se zatím nemění.

[User682]

Aha, tak to par veci vysvetluje. Osobne se statni sprave vyhybam, co se tyce svych obchodu.

gf

[gtz]

Ale takto to funguje i v soukromém sektoru. Vy jako dodavatel musíte jít za tím s kterým budete dále jednat. Obchodní oddělení nebo i ředitel řekne, že o tom nic neví a odkážou Vás na šéfa IT. Pak jen záleží na tom kdo tam dodává, kdo tam má nějaké další vztahy a zda máte něco co by toho šéfa mohlo zaujmout.

[Martin Mareš]

Podle me je asi skoro jedinej rozumnej argument pro sefy, kolik to bude stat. Zbytek bud mate to levnejsi a klidne i lepsi reseni anebo nemate.

Problém je, že téměř všechny analýzy ceny silně podceňují životnost systémů. Obvykle se proprietární systémy vyhazují dlouho před uplynutím očekávané životnosti, protože se buďto nějaká drobnost pokazí nebo se změní podmínky a něco je potřeba upravit. Výhodou otevřených systémů je, že v takovém případě nejste vydán na milost výrobci či dodavateli a i když třeba úpravu sám nezvládnete, není těžké najít a zaplatit někoho, kdo to dovede.

[User682]

Tak ono to mimo jine zalezi dost na tom, kolik zakaznik usetri na zadani, analyze a firemnim pravnikovi, zpracovanim rizik.

Zda je to otevreny nebo uzavreny system, tak to je obcas jedno. Dodani zdrojaku/dokumentace je dost casto bezne i u uzavrenych aplikaci.

gf

[dad]

opet se v teto tematice zapomina na zeny - linuxacky. Rec o nich byla ale nedavno, kvuli te nakaze v Nemecku, co se puvodne myslelo ze je z tech okurek ze Spanelska. To je tak:

prijde linuxacka do zeleniny: 'prosim, jednu okurku'

prodavac: 'kupte si rovnou dve, jednu muzete snist'

[gtz]

linuxacky

to mi nedělejte, málem jsem se neudržel smíchy

[w4rr10r]

Licence (nemusím nic platit a řešit, mám to legálně), flexibilita (můžu se v tom vrtat, když mi něco nepasuje, nahradím to něčím jiným), otevřenost (podpora standardů u aplikací, když je někde chyba, můžu se ji pokusit opravit), komunita (to je jasné), částečně podpora hardware (nainstaluju na notebook a často nemusím řešit ovladače grafiky, zvukovky, síťovky, wifiny a X dalších věcí) a ergonomie (některé funkce třeba KDE Plasma Workspace jsou pro mě zásadní: třeba plochy, globální klávesové zkratky, konfigurovatelnost panelu, některé kompozitní efekty, možnost nastavení příjemného vzhledu).