Software LibrePods osvobozuje bezdrátová sluchátka AirPods z ekosystému Applu. Exkluzivní funkce AirPods umožňuje využívat na Androidu a Linuxu. Díky zdokumentování proprietárního protokolu AAP (Apple Accessory Protocol).
Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
přišel na mě jeden student při algoritmizaci. Při konci hodiny se zeptal, jaký mám jméno, vyhrknul jsem Jarda a pak on "Tak seš to ty"A podle čeho tě poznal?
oni nás to tam "nutí" spouštět na solarisu (s hnusným cde prostředím) na jakýchsi klientechNedalo by se s vyučujícím prostě domluvit, abys to moh dělat na vlastním NB? Argument, že bys tam dělal něco jiného, než máš, padá, protože tam stejně všichni brouzdají s Firefoxem.
(bracha, je to desnej kokot)
Co až na to přijde? Dostaneš do tlamy?
nemusí být špatné být na FELu slavný
Pokuď zrovna nejsi slečna z bufáče... 
Ta java, to je jazyk. Je to pomalej hnus.
Jak se to vezme. Spousta lidí tady na Javu nedá dopustit protože se jim v ní dobře programuje. Nicméně pro uživatele je to utrpení, ale koho to zajímá?! Dneska je nejdůležitější, aby co nejhorší (=nejlevnější) progrmátoři mohli vychrlit co nejvíce nejzbytečnějších "featur" v co nejkratším čase, které se prodají co nejvíce kravaťáckejm mrdkám za co největší peníze...
na solarisu (s hnusným cde prostředím)
Můžeš si tam ještě nastavit Gnome...který je stejně hnusný ale zato mnohem pomalejší 
Myslim, že ta už se plně věnuje pouze tomu druhému, jistě mnohem lukrativnějšímu, povolání... 
.
A co se týče té rychlosti: mám tady vlastní integrační komponentu, která dělá vzásadě to samé, co SQL*Loader od Oracle. Má komponenta je jen o něco málo pomalejší než SQL*Loader. Zato nabízí zhruba 50x víc možností než "konkurence". A to to celý běží přes blbej JDBC Thin Client.
) jsou tak tak přijatelně rychlé (komprimační program bych se v tom napsat neodvážil, protože by asi s rychlostí dopadl blbě). GUI je hlavní slabina javy, protože je nesnesitelně pomalé (a obzvláště, když ještě nekreslí nativně, ale použije si GUI wrapper pro GTK nebo WinAPI). No možná řeknete napiš si vlastní rychlou knihovnu, ale ta už by tu prostě měla být.
Ta java, to je jazyk. Je to pomalej hnus. Jako by nestačilo, že netbeans je pomalá mrcha i na Intel Core 2 Quad Q6600, oni nás to tam "nutí" spouštět na solarisu (s hnusným cde prostředím) na jakýchsi klientech. Fuj.Jo tak to jsem říkal taky. Akorát my jsme ještě používali JBuilder X (úplně stejně pomalá mrcha) Na výuku algoritmizace v prváku nicméně ideální jazyk - špatně se v něm učí algoritmizovat (kromě algoritmu je tam spousta nepochopitelného "to tam vždycky takhle opište" balastu), takže neprogramátoři tápou a opouští školu. Co víc si přát...
) říkal kámoš, že si můžu dát místo javy C++, tak snad bude lépe.
...) a a vše funguje krásně plynule.
Pokud ti funguje GUI opravdu tak znatelně pomaleji, pak bych se zaměřil na JRE. Jelikož mezi 1.5 a 1.6 je opravdu velký rozdíl v rychlosti
.
), tak jestli jste nemyslel, že rychlejší je JRE 1.5 ...
Ale po chvili behu jsou jak Eclipse tak NetBeans svizne jako bezne programy.Až do ukončení? No nevím, ale přijde mi, že běžný program, který je svižný hned od začátku, je pro práci příhodnější.
Tezko rict, zadny bezny program srovnatelny s Eclipse neznam.Tím jsem spíš chtěl říct, že by bylo vhodnější napsat Eclipse (a v podstatě jakoukoliv jinou GUI aplikaci) v něčem jiném než v Javě.
)
Napr. se nedokazete dostat na WiFiNa ČVUT nám všichni pořád říkali, že tam mámě něco dělat s certifikátama, abysme mohli na eduroam; já se na to vykašlal, nic to po mně nechtělo a jede mi to. OT: Jen to občas někoho na pár hodin zabanuje, někdy taky všechny naráz. Pak se musí měnit MAC adresa... nechápu smysl těch banů, ani za co to vlastně dělá.
Na ČVUT nám všichni pořád říkali, že tam mámě něco dělat s certifikátama, abysme mohli na eduroam; já se na to vykašlal, nic to po mně nechtělo a jede mi to.Mám pocit, že ten certifikát je pro tvoji bezpečnost -- aby jsi se nepřipojoval a neposílal heslo někomu, kdo se jen tváří jako eduroam.
predpokladam, ze nastavaji kdyz nekdo ukradne IP adresuJestli někdo něco krade, to nevím, ale zabanovat naráz třeba 25 lidí asi moc vhodné řešení není.
Studenti, kteri nedokazi zadat prihlasovaci udaje do dialogu, kde je Login: a Password:, protoze na stredni skole meli kombinaci Uzivatel: a Heslo:, se skutecne najdou, ale v tech tisicich jsou to fakt jednotky kusu. Vetsi orisek je, kdyz chteji v Novell Netware dialogu prepnout cestinu a ono tam nejde kliknout na ikonu, ale musi se znat klavesova zkratka.
Ta java, to je jazyk. Je to pomalej hnus. ... spouštět ... na jakýchsi klientech.Pokud to nejde lokálně, ale po síti, tak nemá cenu nadávat na Javu nebo Netbeans, ale spíš na pomalou síť nebo špatně navrženou infrastrukturu.
na solarisu (s hnusným cde prostředím)CDE je hnus. Jeho dnešní význam moc nechápu - snad jen jako nostalgie pro unixáře ze staré školy. Ale to tam není na výběr nic jiného?
Pokud to nejde lokálně, ale po síti, tak nemá cenu nadávat na Javu nebo Netbeans, ale spíš na pomalou síť nebo špatně navrženou infrastrukturu.Oni se ty programy v jave prekresluji opticky pomaleji, nez v ostatnich beznych toolkitech. IMO to zobrazovani je tam implementovano nejak neefektivne a prave pres tu sit to pak je videt.
CDE je hnus. Jeho dnešní význam moc nechápu - snad jen jako nostalgie pro unixáře ze staré školy. Ale to tam není na výběr nic jiného?Samozrejme ze je, ja tam pouzivam WindowMaker a dost lidi pouziva gnome. Akorat pan Smid si asi zapomnel zapsat predmet Zaklady klikani mysi, takze to jeste neumi zmenit.
Nejvetsi problem v tom je, ze uz jsem tak zvykly psat bez diakritiky, ze automaticky asi 2/3 pismen napisu bez diakritikyProblém tedy vidím na straně pisatele, nikoli čtenáře. Psaní bez diakritiky považuji za krátkodobou* deviaci, zatímco psát s diakritikou je normální stovky let. Dnešní technologie jsou na tom ale tak dobře (kódování UTF-8, dostatek fontů, podpora v OS a aplikacích), že se s klidem můžeme vrátit do normálu, tedy k psaní s háčky a čárkami. Dneska není problém si správně zobrazit** text s čínskými nebo jakýmikoli jinými znaky, proto nevidím důvod, proč bychom se měli ochuzovat o české znaky. *) cca přelom 80. a 90. let, kdy jsme kvůli technickým těžkostem ochuzovali svůj jazyk o háčky a čárky, protože je prostě počítač neuměl. **) s porozuměním už je to horší
A pro toho nahoře: U s kroužkem je tam, kde je středník na US klávesnici. U s čárkou je nad U s kroužkem — tedy na levé hranaté závorce. Na čárky a háčky nepotřebuješ umět to ěščřžýáíé — stačí použít mrtvou klávesu (rovná se je čárka, plus je háček). Takže stačí znát tři klávesy. To není tak moc. Běžná mikrovlnka má tlačítek víc.
Kombinaci Shift+Alt jsem schopný zmáčknout prakticky ihned, stejně mám ruce téměř neustále na klávesnici. Určitě neudělám 250 úhozů za minutu, ale pořád píšu dost rychle na to, abych občas musel na stroj čekat, takže mi to stačí
Pokud bych měl anglickou, přišel bych akorát o možnost psát české znaky, ty speciální bych psal se shiftem a dneska (s českou) je píšu s altem, což vyjde nastejno. V případě české klávesnice přijdu o možnost psát čísla pomocí horní řady kláves, ale na čísla mám numerickou klávesnici*.
Takže problém česká vs. anglická klávesnice se vlastně vůbec netýká zvláštních znaků, ale volby, zda mít na horní řadě kláves namapovaná čísla nebo české znaky. Já jsem dal přednost českým znakům, protože mi to umožňuje psát plnohodnotné texty v rodném jazyce, čísla můžu psát na numerické části klávesnice.
*) když programuji na notebooku, tak je to moje blbost, pořádnou klávesnici si tam můžu připojit.
Duvodem je zejmena to, ze jako programator potrebuji horni klavesy uplne na jine veci, nez jsou pismenka s carkami a hackami.Až na to, že ty jiné věci jsou přístupné i se zapnutou českou klávesnicí. Argument o lámání prstů neberu, protože na většinu těchto znaků stačí Alt+klávesa (což oproti Shift+klávesa není takový rozdíl)
Diakritika se do sveta PC proste prilis nehodi. Nejde o kodovani, ale o praci, kterou na danem stroji nekteri lide zastavaji.Nejde ani o kódování, ani o práci. Jde o lenost.
byl-li by web, kde by bylo v pravidlech, ze komentare musi byt s diakritikouNejde o nějaká striktní pravidla, ale, jak jsem psal, o slušnost. Když se tě někdo na ulici zeptá, kolik je hodin, a ty tuto informaci mu zakřičíš do ucha tak, že mu na pár minut zalehne... Případně mu to můžeš říct tak potichu a nesrozumitelně, že bude muset pekelně nastražit uši a třikrát tě požádat, abys mu to zopakoval. Taky jsi mu poskytl odpověď, kterou chtěl, a měl by být spokojený. Ale asi nebude... V případě hromadné komunikace v diskusích tenhle problém dostává nový rozměr: zatímco práci si ušetří* jeden pisatel, ale mnoho čtenářům kvůli své lenosti hází klacky pod nohy při čtení jeho textů. *) i když i to je pochybné, většina lidí, co se učila psát všemi deseti ještě na psacích strojích, umí psát s rychle a s diakritikou, protože se to naučili v normálním prostředí úředníků, písařek, policistů..., kde se prostě česky píše (ano, psát háčky a čárky je normální), zatímco někdo se učil psát všemi deseti v prostředí deformovaném tehdejší technickou nedokonalostí počítačů.
Jako ctenar nepoznam, je-li text cesky, nebo slovensky a s diakritikou, nebo bez ... pokud je tu tolik ctenaru, kteri s tim maji problem, tak bych sem mel asi prestat prispivat.Přestaň. Ale z jiných důvodů
Ad. html formatovani ... ja pisi plaintext, ukladam texty v plaintextu a grepuji v plaintextu. Html neumim ...HTML se nauč.
naopak bych mohl namitat, ze kdyz si nekdo bude chtit okopirovat diskusi psanou podle vaseho gusta, tak ztrati vsechny informace o tom, co bylo zvyraznene, zatimco bez toho staci oznacit mysi a vhodit do terminalu.Neztratí. Viz přiložený screenshot. Naopak — víš, jakou dá práci, vypreparovat ty tvoje obfuskace?
Myslim, ze mensi, nez ziskat v plaintextovem formatu zvyrazneniNe, html převedeš snadno na ten tvůj formát tím, že nahradíš* <strong> za _ a </strong> taky za _. Ale převod zpátky už tak snadný není
*) nebo pomocí XSLT transformací se s tím dá dělat prakticky cokoli, ale to ti asi nic říkat nebude, když píšeš, že neumíš ani HTML
Ale převod zpátky už tak snadný neníTo zavání Perlem?
Mohl bych odpovedet sedovym skriptemV podstatě by stačilo nahradit lichá podtržítka za otevírací značku strong a sudá za uzavírací a doufat, že ti to vyjde. Nicméně pakárna je právě v tom, že ty podtržítka obsahují méně informací než html značky (u nich poznáme, zda je to začátek nebo konec). U těch podtržítek bychom se to mohli snažit poznat podle toho, zda je mezera před nimi nebo za nimi, ale co když tam nebude mezera ale tabulátor? a spousta dalších ale... prostě tenhle "formát" se mi zdá dost nešťastný.
nepatrite nahodou mezi ty lidi, co posilaji html maily?Ani si nepamatuji, kdy jsem naposledy nějaký HTML mail posílal, ale obecně proti tomu nic nemám - používají-li se rozumně. Mailem většinou posílám krátké stručné zprávy, u kterých není potřeba žádné formátování, vystačím si s odřádkováním. Ale dovedu si představit HTML mail s pár odrážkami, tučným písmem, kurzívou, možná i pár nadpisů... tohle považuji za rozumné použití HTML v mailu (tzn. žádné obrázkové blikající potvory)
parsovat html z hlavy.Z hlavy? Vždyť většina mailových klientů HTML formátování umí a zobrazuje ho správně. Kolik klientů umí to tvoje formátování? Je popsané někde jako standard, aby se dal implementovat nějaký jeho převaděč nebo zobrazovač?
že ty podtržítka obsahují méně informací než html značky (u nich poznáme, zda je to začátek nebo konec)Nebudu tady pumpovat lamy, ale IMHO by stačil zásobníkový automat a výsledek je stejný.
To nevypada uplne, jako plaintext ...Pochopitelně, že to není plain text. Protože to zachovává formátování. Když ho chceš zahodit, tak zmáčkneš Command+Shift+T a máš to bez formátu
napsat nahrazovacku, ktera ho prevede na neco plaintextoveho a pak to zkonverotvat do plaintextu.Myslím, že ta klávesová zkratka je o malilinko jednodušší, ale jak sám píšeš, není třeba se o tom hádat
__VELMI__je zlozvyk, máme tu HTML formátování a není potřeba používat tyhle zaostalé metody (z dob, kdy to jinak nešlo) → můžeš napsat velmi případně velmi (pro ty, kterým tučný text příliš narušuje šeď sazby).
Ti, kteří to byli, věďí, o co jdeA tak já nebudu svinǎ a řeknu to všem
"Java je pomala". Kdyz to rekne moje teta, ktera bude spoustet 10 let stary java applet, ktery ke vsemu psal blbec, tak to pochopim. Ale kdyz takovou veci napise student vysoke skoly, ktera je na IT dost zamerena, tak nevim co si mam myslet.Naučit se Javu, není nic jednoduchého. Takže ten, kdo ji nepochopí, tak na ni nadává, protože když někdo před ním řekne "Java", tak se mu nevybaví to robustní funkční řešení, ale jeho osobní selhání a zákonitě to musí brát jako útok na svou osobu. Abych řekl pravdu — osobně si myslím, že algoritmy se mají učit třeba na Pascalu. Já jsem třeba konkrétně díky tomuto předmětu ze školy nadobro odešel.
System.out.println()?
Nejaka takova knihovna tam na to byla, po peti letech uz fakt nevim, jak se jmenovala. Jeji zakladni vlastnost byla, ze se musela stahovat z FELuOMG. Ty už o Javě radši nic nepiš
System.out.println() je základní součást Javy od Sunu*, učí se to i děcka, když píší svůj první Ahoj světe! program.
*) jestli ji náhodou nepsal někdo z FELu nevím, ale dost o tom pochybuji.
Neni nahodou ta originilni knihovna zcela nepouzitelna?Je použitelná, funkce println() dělá přesně to, co by od ní člověk čekal - vypíše text na standardní výstup (případně chybový, pokud místo
out dáš err). Nicméně moc se nepoužívá, protože v Javě děláš buď GUI nebo webové aplikace, tam to není potřeba. Textový výstup se pak používá převážně k logování, ale na to jsou zase vhodnější nástroje: Log4J, případně standardní logovací API, které je součástí Javy - tyhle API toho umí mnohem víc, než prostý výstup na konsoli.
V kazdem pripade to, ze v jave vubec neumim nemeni nic na faktu, ze aplikace nejsou prenositelne mezi architekturami, ackoliv to byl puvodne hlavni duvod, proc java vznikla ...Já takových aplikací používám hned několik. Tak nezobecňuj. Někdo umí napsat aplikaci přenositelnou, někdo nechce a dělá vše pro to, aby přenositelná nebyla.
Ano, java je velmi robustni resenia
Je to komplikovany pomaly kram narvany objekty, ktery neplni ucel, pro ktery byl vymyslenAle nevadí.
Disclaimer: autor prizpevku delal s javou pouze na FELu, coz mu stacilo k dostatecnemu znechuceni. Vyjebanych toolu jiz zazil peknou radku ... A nesnasi graficke programy, zvlastepak, nereaguji-li z lidskeho pohledu ihned (coz zpusobuje, ze v grafice potrebuje 4GHz CPU na to, na co si v terminalu bez problemu vystaci s 200MHz CPU, i pomalejsim), nebo vyplacavaji-li vetsinu strojoveho casu na animovani jakych si odpadku z pixelu.Já se Javu naučil na PIII 700MHz, 512MB RAM. Na tom samém stroji jsem se naučil také databázi Oracle 10g. Dovedeš si předtavit, jak dlouho jsem čekal na select z blbýho duálu? A přesto mě to neodradilo. Chtěl jsem to umět a znát, tak to teď znám a umím a je mi to úplně na hovno.
Ale to už se prý změnilo.
ktere vymyslel nekdo po prefrontalni lobotomii.Jaký může mít vliv prefrontální lobotomie na návrh programovacího jazyka? Nesídlí v čelním laloku náhodou emoční centrum, nějaké ty spojení udávající osobnost člověka a pro asociálního geeka, který by jazyk navrhovat měl, další podobné, naprosto zbytečné věci?
Tiskni
Sdílej: