Byla vydána (𝕏) nová verze 24.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 24.7 je Thriving Tiger. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Binarly REsearch upozorňuje na bezpečnostní problém PKFail (YouTube) v ekosystému UEFI. Stovky modelů zařízení používají pro Secure Boot testovací Platform Key vygenerovaný American Megatrends International (AMI) a jeho privátní část byla při úniku dat prozrazena. Do milionů zařízení (seznam v pdf) po celém světě tak útočníci mohou do Secure Bootu vložit podepsaný malware. Otestovat firmware si lze na stránce pk.fail. Ukázka PoC na Linuxu na Windows na YouTube.
Mobilní operační systém /e/OS (Wikipedie) založený na Androidu / LineageOS, ale bez aplikací a služeb od Googlu, byl vydán ve verzi 2.2 (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je rodičovská kontrola.
Společnost OpenAI představila vyhledávač SearchGPT propojující OpenAI modely umělé inteligence a informace z webů v reálném čase. Zatím jako prototyp pro vybrané uživatele. Zapsat se lze do pořadníku čekatelů.
Distribuce Linux Mint 22 „Wilma“ byla vydána. Je založená na Ubuntu 24.04 LTS, ale s desktopovým prostředím Cinnamon (aktuálně verze 6.2), příp. MATE nebo Xfce, balíkem aplikací XApp, integrací balíčků Flatpak a dalšími změnami. Více v přehledu novinek a poznámkách k vydání.
Příspěvek na blogu Truffle Security: Kdokoli může přistupovat ke smazaným a privátním repozitářům na GitHubu.
Byla vydána nová verze 14 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v cgitu. Vypíchnout lze podporu rozšíření v Lua.
Byla vydána verze 1.80.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Apple oznámil, že v beta verzi spustil své Apple Maps na webu. Podporován je také webový prohlížeč Chrome. Ne však na Linuxu.
Portál Stack Overflow po roce opět vyzpovídal své uživatele, jedná se především o vývojáře softwaru, a zveřejnil detailní výsledky průzkumu. Průzkumu se letos zúčastnilo více než 65 tisíc vývojářů. Z Česka jich bylo 710. Ze Slovenska 246.
The table of equivalents / replacements / analogs of Windows software in Linux.
http://linuxshop.ru/linuxbegin/win-lin-soft-en/
Je zde uvedeno spoustu ekvivaklentu pro nejznamejsi Widozi programy zarazeneho do techto jedenacti sekci:
1) Networking
2) Work with files
3) Desktop / System software.
4) Multimedia:
4.1) Audio / CD
4.2) Graphics
4.3) Video and other
5) Office/business
6) Games
7) Programming and development
8) Server software
9) Scientific and special programs
10) Emulators
11) Other / Humour :)
Vsetko, ale, co pre MS najdete je MSDN. MS hotline su len ludia co maju skusenost vo vyhladavani v MSDN. MSDN je rozsiahle a kadeco sa tam clovek moze dozvediet, ale malokedy je tam problem skutocne vysvetleny do detailov, odvovodneny a rozobraty z viacerych stran.
Keby MS mal podobne zazemie ako Linux, tak sa o tom da uvazovat.
klidne muze existovat stovky ruznych distribuci (coz uz ostatne je skutecnosti) a kazda muze byt zamerena na jineho uzivatele. jedna muze byt klikaci a podobat se windows - a vzhledem k tomu, ze si to stanovila za cil, tak pripadni BFU mohou prospivat dalsimu rozvoji treba i jen tim, ze poukazuji na to, kde by mela byt jeste vice klikaci.
kdyz se podivam na gnome, nezda se mi, ze by se ve verzi 2.x snazil priblizit windows - ostatne, kdyz si prectes (hojne debatovane) duvody gnome vyvojaru, proc se rozhodli cely desktop zjednodusit na ukor konfigurovatelnosti, nenajdes tam snahu o windowsizaci. na druhou stranu treba KDE, ktere spousta 'hardcore' linuxaku odsuzuje pro svou 'preslazenost/nafouknutost/podobu s win', ma s kazdou novou verzi vic a vic moznosti konfigurace (i kdyz klikaci) a opet se najde spousta lidi, kteri kritizuji prave to.
myslim, ze by bylo skoda zamerne zavirat dvere k linuxu tem, kteri neumeji (a ani nechteji) pouzivat rouru v shellu - linux totiz dokaze bez problemu zastat obe funkce -- jak nahrada win pro obycejneho uzivatele, ktereho na pocitaci zajima pouze prakticke vyuziti bez nutnosti se cokoliv ucit, tak pro ty, kteri systemu rozumeji vice a pocitace jsou pro ne nejen pracovni pomuckou, ale i konickem a objektem ke zdokonalovani (v tomto pripade jde samozrejme o zdokonalovani systemu).
nerovnovaha mezi prostymi uzivateli a temi, kdo napomahaji rozvoji vlastniho systemu, existovala vzdy a bylo by lichou snahou se ji snazit umele korigovat -- nevedlo by to ke zdokonaleni linuxu, nybrz k jeho izolaci.
Úplně to vidim:"Tak mi to tady přepište do Wordu, když říkáte, že s počítačema hodně umíte..."
"A ... jakym příkazem se to spouští?"
Případně:
"Prosím Tě, potřeboval bych se na něco kouknout doma, kde tady je SSHčko?"
Ten 'návrat' mezi 'normální' lidi bude bolet ;o)
ja sice inet banking nepouzivam vubec, takze z tohoto pohledu mi je to jedno, ale kdyz mi pred casem nevyhovaly sluzby moji predchozi banky v oblasti telebankingu a platebnich karet, proste jsem zrusil ucet a zalozil ho u jine. to je prece normalni. nebudu jako ovce u jedne spatne banky jenom proto, ze jsem liny podstoupit tu zmenu. takhle prece funguje trh - kdyz neni zakaznik spokojen s nabidkou, vytvori svymi penezi poptavku jinde.
tak takovy pristup nechapu. kdyz budes zvykly chodit do jednoho obchodu a jednoho dne dostanes chut na zmrzlinu, kterou tam nemaji (nebo reknou, ze ji lidem s pihou na nose - kdyby's ji mel - neprodaji), tak si radsi nechas zajit chut, nez aby's zacal nakupovat naproti?
zmena banky vubec neni tak komplikovana jako prodej stareho a nakup noveho auta. ale budiz, to muze kazdemu pripadat jinak. navic provozni naklady se vubec menit nemusi.
kazdopadne, abych se vratil k puvodni diskuzi: pripada mi zcestne akceptovat pozadavek banky, abych pouzival OS, za ktery musim zaplatit, misto abych si vybral jinou banku, ktera udela vstricny krok, a prizpusobi sve reseni tak, abych mohl pouzivat OS podle sveho vyberu.
kdyby neexistovala prijatelna alternativa, byla by situace jina (napr. chapu, ze treba ebanka je trochu predrazena, a proto si nekdo muze spocitat, ze by se mu to ani nevyplatilo). nicmene moznosti je vice a nejsou nikterak podradne, takze tvuj postoj nechapu.
Jinak mě ani nevadí, že se na školách (od Základky až po Univeristu) učí jenom ten jeden OS. Mě jenom vadí, že se o alternativách nikdo ani nezmíní.
Jo, podpora k distribuci je, ale je po omezenou dobu a jen na zakladni instalaci a konfiguraci. U 'slozitejsich' veci si musite priplatit. Pokud vam ale treba chybi nektera z vlastnosti, kterou mela standardne nektera z predchozich verzi, tak vam nejspise nabidnou misto standardne prodavane distribuce at si koupite SLES (SuSE Linux Enterprise Server) ktery s lisi od distra na nemz je zalozen vetsinou pouze drobnymi zmenami a nekolikanasobne vyssi cenou. V jinem pripade obcas ani nepochopi co chcete a doporuci poridit si jinou distribuci (jako napr. gentoo), kdyz uz mate k te jejich vyhrady.
cd ln -s .plocha plochaTo by mělo zabrat k Tvojí spokojenosti...
recode windows-1250:latin2 soubor.txt
Příspěk svou vulgaritou překračuje hranice věcné a slušné diskuse.
Zobrazit komentář
Tiskni
Sdílej: