Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Jinak k tomu rozliseni, k čemu to je (pominu-li nějakou speciální profi grafiku)?Obraz vypadá lépe. Podstatně lépe. Pořídil jsem si ke konci roku 2k, 27" IPS monitor a už bych asi nechtěl s menším rozlišením.
kdyz nevidis pixely, jak muze dalsi zjemnovani pixelu byt uzitecne?Ja na Full HD 24¨ monitoru pixely bez potizi vidim. Druha vec je otazka granularity. U bezne velkeho pisma mam pixelovou stroke-width a dvoupixelovou mezeru mezi znaky. Takze pokud chci tucnejsi pismo, muzu stroke-width zvysit minimalne na dvojnasobek (2 pixely) ale ne mene. Obdobne sazba znaku na obrazovku je velmi svazana s mrizkou, nebot odstup mezi znaky muze jit bud dolu na jeden pixel, nebo nahoru na tri, coz je obrovsky relativni rozdil, ktery je rusivy. Pokud bych mel trikrat vetsi PPI, tak mam trikrat vetsi granularitu - muzu mit krome bezneho pisma (stroke-width 3) trochu tucnejsi pismo (stroke-width 4).
zbytečná elektronika navíc, za kterou se musí platit výpalné mafiiNo jo vlastně, za tu dobu, co telku nemám, jsem na to málem zapomněl.
Nevím k čemu je ořezat obraz ze všech stran a následně přeškálovat na původní rozlišení.
IMHO je to relikt z dob analogového vysílání a analogového přenosu signálu (třeba z videa), protože tam obraz většinou neseděl úplně přesně a ono přeci jen vypadá lépe, když se kousek uřízne, než když obraz nedosahuje k okraji obrazovky. U CRT obrazovky byl určitý overscan "od přírody", u LCD se pak nasimuloval.
Nechápu, proč je potřeba doostřovat obraz, který přichází ve správném rozlišení a může tak být perfektně ostrý.
Ve správném rozlišení přichází málokdy, v podstatě jen když si pouštím BD nebo nějaké 1080p video z počítače. Jinak se provádí upscaling (v případě SD televizního vysílání dost výrazný) a ten bez přiostření moc hezky nevypadá.
Všeobecně jde ale hlavně o to, že smyslem továrního nastavení je především televizi prodat. Takže je potřeba, aby vypadal lákavě v prodejně, což je velká hala s podivnými světelnými podmínkami. Na laika, což je většina kupujících (a ti ostatní stejně vědí, že se nemohou řídit tím, co vidí v prodejně), prostě obraz se sytějšími barvami, ostřejšími hranami a nejspíš i mírně přetaženým jasem působí lépe. Koneckonců znám i lidi, kteří si radši roztáhnou 4:3 obraz do šířky, protože to podle nich vypadá lépe než "ty hnusný černý pruhy" (případně úžasný argument "přece jsme si nekoupili velkou televizi, abychom jí používali jen kus"). Tak to prostě je a výrobci se tomu jen přizpůsobili.
Osobně tovární nastavení vůbec neřeším, podstatné je pro mne jen to, jestli má televize (nebo monitor) dostatečně bohaté možnosti konfigurace, abych parametry obrazu mohl přizpůsobit tomu, co vyhovuje mně.
Ve správném rozlišení přichází málokdyVe správném rozlišení především přichází v případě, o kterém jsem mluvil, tedy prostřednictvím HDMI vstupu ze zařízení, které posílá video ve stejném rozlišení, jako je nativní rozlišení obrazovky. Samozřejmě se můžeme bavit o stovce jiných případů, že.
4k na 40" je ma skoro stejne PPI jako FHD na 24", a je to spis o tom, ze se ti tam toho vejde fakt hodne.
A přesně to je taky jediný důvod, proč bych o 4K monitor stál, takže 40" je zhruba tak ta úhlopříčka, o které bych byl ochoten uvažovat, kdybych zatoužil po 4K monitoru. Menší určitě ne.
Co se týká věrného podání barev, tak rozhodně neplatí, že by na něm běžným uživatelům nezáleželo. Jen doteď neměli tu možnost. TNka to nezvládají, ruční kalibrace je mimo možnosti BFU atd. A TV mají možnost nastavit si akorát tak barvy, ve kterých vypadá dobře nejnovější filmový trhák, což nemá s věrností nic společného.
A proč by to měl vlastně uživatel chtít? Typickým příkladem jsou fotky zboží v e-shopech. Člověk si nemůže koupit něco, u čeho záleží na barvě, když to na monitoru vůbec neodpovídá realitě.
Monitor lze kalibrovat na přesné barvy (v rámci možností) a zobrazuje signál co nejvěrněji umí (od toho je to taky monitor, že).Tohle zní jako moc dobrý nápad. Máš nějaký link?
je-li člověk ochoten za ni těch 4000-5000 Kč dátIMHO je lepší si ji půjčit, ne? Člověk nekalibruje monitor každý den.
Asi som divný ale stále robím na 17" 1280x1024. Keby som teraz mal meniť monitor tak by som asi premýšľal nad eizom 1920x1920 (chýba mi tam síce pivot ale no zvykol by som si).
Aby som nemal obraz prevrátený keď náhodou monitor namontujem obrátený o 90° :-P
Je to vysoká cena. Ja si osobne na monitor ktovie ako nepotrpím ale širokouhlé blbosti mi vadia. Takže do budúcnosti by som z princípu kúpil niečo čo sa podobá štvorcu aby som výrobcu podporil. Inak sa zatiaľ nechystám kupovať nič nové, tá stará 17" z roku 2004 za ktorou sedím funguje dobre, CCFL sú v dobrom stave (žiadna nebliká, farba je stále okolo 6500K), obraz pre programátora dostačujúci (lepšie než väčšina nových monitorov), pozorovacie uhly asi také isté ako u nových monitorov.
Ja nastavenie jasu nemám (teda je tam len softvérové, CCFL svietia rovnako), kontrast nastavený tak aby to nesprznilo všetko 
Keby som teraz mal meniť monitor tak by som asi premýšľal nad eizom 1920x1920Nad ním jsem hodně uvažoval, ale nakonec se mi nechtělo čekat a koupil jsem si toto: 27" Philips 272C4QPJKAB, protože byl zrovna ve slevě.
Začínaje letoškem, a zejména pak v dalších letech, "monitor" znamená v podstatě televizi bez zvuku a bez tuneru ale za stejný peníze.Minimálně na CZC to tak není.
Tiskni
Sdílej: