Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Co si myslíte o velké medializaci, která provází otevření zdrojových kódů aplikací od SUNU a IBM? A licencích, které pro uveřejněné zdrojové kódy používají? Byl by jste radši, kdyby použili GPL?
Co je svoboda? Kdyby te nekdo prastil na ulici tyci, tak to bude v poradku? Podle toho, co rikas totiz pouzil svobodne jeho svobodny nastroj, tyc. Az te nekdo bude omezovat v tom, co si myslis, az te nekdo zavre jen za to, co si myslis. Porad budes pochybovat, co je nejlepsi rezim? Pockas si na ten "idealni rezim"? Vime, ze demokracie neni idealni, ale vime taky, ze existuji jiny rezimy a spolecnosti, ktery jsou horsi. A to co se deje v Cine nema obdoby. Ale to je muj nazor. Podle tveho pristupu by nemusel existovat zbrojni pas, protoze vsichni jsou tak uvedomeli a na vysi, ze nejake zakony nejsou treba.
Silne pochybuju, ze by z Ciny nebo S. Koreje vzesla nejaka svobodna distribuce Linuxu.
Ano. Však také jeho čin neodporuje žádným smluvním podmínkám mezi ním a výrobcem tyče, ale úplně jiným právním předpisům. Proto je nesmysl, aby nesprávnému jednání za pomoci software bránily nějaké licenční podmínky; pak bychom totiž do nich museli přidat ustanovení, že se software nesmí používat pro defraudaci, krádež, vraždu… Ve výsledku by vznikl dokument, který by byl z větší části kopií trestního zákoníku.
Podle tveho pristupu by nemusel existovat zbrojni pas
Přehlížíte jeden podstatný rozdíl: GPL (nebo licence) upravuje vztah mezi vámi a výrobcem nebo distributorem software. Nutnost mít zbrojní pas vám nepředepisuje výrobce zbraně ani ten, kdo vám ji prodá. Předepisuje vám ji zákon, který vydal stát.
prijde mi cela ta vec s dalsimi omezenimi do GPL trochu nerealna a tim padem zbytecna, presto:
Jestli k tomu používá GNU software, komerční software nebo třeba software, který píší jeho zaměstnanci, není IMHO příliš podstatný rozdíl.
mozna je to treba chapat v tom smyslu, ze GNU, GPL ci podobne, jde uz z principu velmi obtizne omezovat (omezovaz uzivatele v nejake cinnosti). muze za to obvykle verejna existence zdrojoveho kodu a moznost jej menit 
Dá sa povedať, že je to ako pri pene...
Jedna bublina končí tam, kde začína druhá. Treba ich však rozložiť po hladine tak, aby mali všetky slobodu...
Ještě zásadnější otázka je, kdo by rozhodoval o tom, co je použití proti základním kamenům demokracie. Jinak naprosto souhlasím, že to je nesmyslný nápad. GPL se vůbec nezabývá podmínkami používání software, ale pouze podmínkami jeho šíření a šíření jeho modifikací.
Nemel by byt soucasti GNU GPL i odstavec, ktery by pravne znemoznil pouziti GNU nastroju proti zakladnim principum demokracie?Myslim si, že neměl. Viz. sekce "NO WARRANTY". Ale každopádně dobrá otázka. Zajímalo by mě, jak by odpověděl Ríša.
RMS nikomu neberie právo vraviet "Linux". Len nabadá a zdôrazňuje, že správne by sa malo hovoriť GNU/Linux, cs/sk" [GNU Linux].
RMS si uvedomil, že existuje mnoho výrazov, ktoré ľudí mätú a tý potom reagujú nesprávne ("softvérový patent" by ma byť "Patent na myšlienku na softvér", "Open Source" nevraví o slobode, ktorú má ponúkať).
IMHO RMS si uvedomuje, že "Linux" je pre komerciu lepší.
Berete ji spíš jako závazný právní dokument, který má pod hrozbou sankcí přimět někoho k jejímu dodržování, a myslíte si, že její porušení by mělo být soudně trestáno?
Nebo ji spíš berete jako určitý manifest, apel na uživatelovo svědomí a morálku, a její porušení by tedy mělo být viděno jako neetické jednání a odsouzeno jako takové, bez zásahu orgánů činných v trestním řízení?
Děkuji
Petr Břeň
Existuje niečo, čo ste pre slobodu softvéru a ľudí neurobil a cheli by ste?
Ja by som sa nemal v tejo diskusii vyjadrovať vôbec, ale čo už...
.
).
Výhoda OSS (a FLOSS) algoritmov je v tom, že sú nepriestrelné, neobíduteľné. Zdrojové kódy komerčných algoritmov môžeš ukrývať koľko chceš, ale keď niesú kvalitné, niesú bezpečné.
Ak by bankové systémy boli pod GNU GPL, museli by byť bezpečné... (možno práve preto niesú)
Dokážete si představit situaci, kdyby mohla licence GPL opustit pole softwaru a přejde i do jiných odvětvích?
Sice mě ted nenapadá do jakého odvětví by se dala zakombinovat, ale....
Brat GNU GPL je v dokumentoch (GNU FDL). Kandidáti sú film, hudba... ale ich vývoj je nákladný. Teoreticky genetika (šľachtenie rastín a inej zveri).
Každopádne produkt pod GNU xyL musí byť reprodukovateľný bez nákladov (< 1Sk?)
RMS nemá s Open Source Softwarom nič spoločné. OSS vzniklo z Free Softwaru, aby prinieslo myšlienky do komerčnej sféri. RMS vravý, že výraz OpenSource nehovorí niť o základnej myšlienke FSW - slobode, preto o ňom nechce nič počuť.
Používajte výraz "Free Libre Open Source Software" - FLOSS, čo je výborný kompromis. Inak otázka je v horných 50%.
Páči sa Vám celkový vývoj GCC systémov a ich dnešná podoba? Ešte sa niekedy do vývoja zapojíte?
Možno trochu off-topic, ale je to jeho veldielo.
Tiskni
Sdílej: