Byla vydána nová verze 8.8 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled oprav, vylepšení a novinek v oficiálním oznámení.
Byla vydána nová major verze 11.0.0 nástroje mitmproxy určeného pro vytváření interaktivních MITM proxy pro HTTP a HTTPS komunikaci. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Vypíchnuta je plná podpora HTTP/3 a vylepšená podpora DNS.
Richard Hughes na svém blogu představil nejnovější major verzi 2.0.0 nástroje fwupd umožňujícího aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. Přehled podporovaných zařízení, nejnovějších firmwarů a zapojených výrobců na stránkách LVFS (Linux Vendor Firmware Service).
Počítačová hra Kvark (Steam) od studia Perun Creative dospěla do verze 1.0 (𝕏). Běží také na Linuxu.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.94 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.94 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
O víkendu 5. a 6. října se koná ne-konference jOpenSpace. Pokud si chcete kouzlo živých přednášek vychutnat společně s námi, sledujte live streamy: sobota a neděle. Začínáme lehce po 9 hodině ranní. Zpracované záznamy jsou obvykle k dispozici do 14 dní na našem YouTube kanále.
Hodiny s unixovým časem dnes odbily 20 000 dnů. Unixový čas je počet sekund uplynulých od půlnoci 1. ledna 1970. Dnes ve 02:00 to bylo 1 728 000 000 sekund, tj. 20 000 dnů.
Notebook NitroPad V56 od společnosti Nitrokey byl oficiálně certifikován pro Qubes OS verze 4. Qubes OS (Wikipedie) je svobodný a otevřený operační systém zaměřený na bezpečnost desktopu.
Multiplatformní hororová adventura Whispering Willows je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 6. října.
Na čem aktuálně pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za září (YouTube).
ad Ovladač : instaluji jej pomocí binárky stažené z nvidia.com ... Je na tom něco špatně? Proč by měl systém kecat do toho jak instaluji ovladač? no nic... asi už si protiřečím.. Asi jsem přece jenom opravdu moc náročný..Ano, tohle...
push-kernel
ze strany centrálního serveru a bude to jak Windows. Nakonec i ten pád grafiky by odpovídal :D
Jinak chování tomu samozřejmě odpovídá, třeba něco užitečného by mohlo být zde:
Aktuální ovladače Nvidia a ATI po aktualizaci jádra
Co se tyce toho Tag a renme, tak to je jeden program na tagovani hudebnich souboru s vyhledavanim v nternetovych databazich a naslednem otagovani podlenich, zaroven dokaze romadne prejmenovavat soubory.EasyTAG na stahování tagů z databáze (doplní ID3 a případně přejmenuje soubory) a KRename na hromadný přejmenování.
ahoj, ano, linux umi bezne prehravat mp3, video, daji se stim stahovat data. S hrama to muze byt mirne problem, ty co jsou naprogramovane pro windows nativne pod linuxem nepobezi. Muzes vyzkouset wine (neco jako emulator widli) a zkusit pustit ty hry pod nim, ale funkcnost ti dopredu nikdo nezaruci.
Dulezitejch a beznejch programu najdes v zaklade velmmi mnoho, zkus se podivat do sekce software tady na abicku, pak by se ti mohly libit alternativy k softwaru co znas z widli. Jinak misto winampu muzers pouzit prehravace jako sou treba audacious, xmms (vim, uz se x let nevyvyji a sou v nem bugy, ale me vyhovuje, tak ho pouzivam).... misto prehravace videi muzes pouzit mplayer, ke kteremu si muzes pridat vice frontendu (kmplayer, smplayer). Tag nevim co je, ale hadam ze to je editor id3 tagu. Na to pouzivam kid3, ale jsou i jine. Rename? To prejmenuje soubor? na to se pouziva prikaz mv v konzoli . Na hromadny prejmenovani souboru podle nejakyho vzoru je krename. Firefox je jasnej a nejaky downloadmanagery taky jsou (wget ?).
Jak tvuj notebook pobezi nevim. Zaznam o notebooku chybi v nasi hw sekci. Az to vyzkousis, napis prosimte neco o tom do hw zde na abicku. Pravdepodobne budou vsechny potrebne ovladace (sitovka, zvukovka, acpi...) uz v jadru systemu takze se o nejake jejich shaneni, stahovani, instalaci nebudes muset starat. V horsim pripade je stahnes a v nejhorsim pripade si je budes muset naprogramovat
S vyberem distribuci maji vsichni na zacatku problem. Nejlepsi bude ta, kterou pouziva kamarad. Jinak zacatecnicke distribuce jsou mandriva, kubuntu (a ostatni buntu derivaty), opensuse. Kdyz jsem mandrivu zkousel naposledy prislo mi ze tam dost veci dost casto pada a rozhodne se mi nezdala jako program, kterej by me primel z windows odejit (imaginarne). *Buntu ma byt distribuce pro zacatecniky, nezkousel jsem ho vsak. Bratranec, se kterym jsem nejakou dobu bydlel, mel nejake buntu. Problem byl ze kazdou chvili potreboval nerjaky program, ktery v te distribuci nebyl, sehnal nejaky obskurni repozitar a dopadlo to zle. Chyba mohla bejt spis u nej, ale mel to neustale rozes***ny. Osobne mam pocit, ze v *buntu moc programu neni a vsestranost vubec (jestli se mylim, prosim buntysty o opravu). Opensuse se mi nelibi. vic ti o nem rict nemuzu. Velmi vsestrana distribuce je debian. Od zacatku sveho vyvoje je dbano na to aby byl pouzitelny kdekoliv a jakkoliv. Proto v nem najdes software od kancelarskejch baliku az po ctecky carkovejch kodu nebo sms gatewaye na gsm brany. Na druhou stranu je to ale distribuce, ktera nemysli na uplne zacatecniky, proto tam neni tolik specializovanych klikatek a nastavovatek na kazdou kravinu a clovek musi tu a tam do radky napsat nejake to zarikavadlo. proto nevim jestli ji mohu uplnemu zacatecnikovi poradit, zaprit ji vsak take nemohu, kdyz na 100% odpovida tomu co si od ni pozadoval (siroka skala moznosti). Po zhruba mesici zivota s linuxem (tehdy mandrake/mandriva) padla ma volba prave na debian, ktery jsem pak jeste nekolikrat diky sve neznalosti rozbil a opravil/preinstaloval. Nakonec jsem u nej i zustal a jsem spokojen.
Rozhodne ti doporucuji nejdriv nepreinstalovavat widle, spis jim jenom zmensi partition, a nainstaluj linux vedle (dualboot). Muzes pak mit na notebooku oboje a pokud ti jedno z jakehokoliv duvodu prestane vyhovovat muzes to bez obav smazat.
Preji ti hodne trpelivosti a nenech se odradit pocatecnimy nezdary. Linux je jiny system nez windows, proto se jinak chova a ma jinou logiku.
No o tom jsem premyslel ale ten odkaz nejede. A pripojeni mam docela slusne. Muzu pri instalaci z netu pouzit dualboot?Obecně: Debian nevychází až tak vstříc úplným začátečníkům, co chtějí všechno hned, takže se v tomto případě smiřte se samostudiem, např. Debian GNU/Linux — instalační příručka a další internetové zdroje Mandriva má např. tu výhodu, že si ji můžete koupit na DVD i s příručkou, která naprostému začátečníkovi objasní hodně z těch otázek, na které jste tu ptal.
Potrebuju distribuci, na ktere pujde bezproblemu - stahovani, surfovani, prehravani a uprava mp3, video,bez problemu. ackoli otazka, co chces stahovat
tvorba webu pomoci wysiwyg editoru(je vubec na linuxu podporovan dreamweaver nebo adobe dreamweaver CS3?).Mno tvorit web ve wysiwyg je sice prasarna, ale urcite se nejakej editor na to najde.
A do skoly potrebuju taky programy AutoCAD 2006 a archicad 11 to myslim taky nepodporuje. :-/mam pocit, ze ne, ale urcite najdes nejaky jiny CADy.
kdyz linux neuvidi sata disk, staci mit nainstalovane win, ktere uz ty ovladace v sobe mely?To asi ne, pokud to správně chápu. Ale nevím, proč by ho Linux neviděl. Většina sata řadičů je v Linuxu bez problémů podporována, záleží co konkrétně máš.
Pokud se tam ty winxp teprve budou instalovat a není tam zatím žádný operační systém, tak bych nejprve rozdělil disk např. pomocí gparted live cd. Záleží, kolik toho ve winxp bude chtít mít, ale řekl bych, že 10 GB jim bohatě postačí. Linux bude potřebovat minimálně dva oddíly - kořenový a swap (odkládání momentálně nepotřebných stránek operační paměti). Velikost swapu se doporučuje zvolit zhruba na dvojnásobek velikosti RAM. Kořenový oddíl pak přes zbytek disku, pokud nechcete zvlášť oddíl pro /home
(kam přijdou domovské adresáře uživatelů, vč. všech jejich dat), což asi nechcete, pokud jste začátečník.
Pokud už tam winxp máte na nějakém oddílu a máte další oddíl volný, využijte pro Linuxové oddíly místo získané odstraněním toho volného oddílu, opět např. pomocí gparted live cd, ačkoliv tohle jde i rovnou z instalačního programu debianu. Pokud už máte winxp na jednom oddílu přes celý disk, budete muset tento oddíl zmenšit (zase pomocí gparted live cd - tohle, pokud vím, z instalačního programu debianu nejde). Před jakýmikoliv zásahy do diskových oddílů (obzvláště, když zmenšujete oddíl, na kterém jsou data) se důrazně doporučuje všechna data z disku mít zálohována.
Vždycky je lepší instalovat první winxp (instalace winxp neumí rozdělovat disk, proto nejdřív použít gparted live cd) a pak Linux, mj. protože instalace winxp přepíše zavaděč Linuxu tak, že Linux nepůjde spustit, zatímco instalace Linuxu zapíše zavaděč, který dá při bootu na výběr mezi winxp a Linuxem.
Ještě mrkněte na tohle: http://www.us.debian.org/releases/stable/i386/ch03s05.html.cs. Jo a názory na to, jestli je lepší mít data, která budete chtít vidět z obou systémů, na linuxovém oddílu (a z winxp k nim přistupovat pomocí windowsového ovladače na linuxový filesystém) či na windowsovém oddílu (a z linuxu k nim přistupovat pomocí linuxového ovladače na ntfs) se dost různí. Osobní zkušenost nemám, protože v době, kdy jsem naposledy používal Windows, tyto ještě používaly jenom fat:).
Linux bude potřebovat minimálně dva oddíly - kořenový a swap (odkládání momentálně nepotřebných stránek operační paměti). Velikost swapu se doporučuje zvolit zhruba na dvojnásobek velikosti RAM.
To, že linux potřebuje swap oddíl je "urban legend". Linux lze provozovat velmi dobře i bez swapu, záleží na množství RAM a spouštěných programech (existují "scénáře", kdy je smysluplné mít řádově větší swap než RAM, ale při běžném využití desktopu a dostatku RAM absenci swapu nepocítíte, spíše naopak). Každopádně však lze swapovat do souboru, což umožňuje mnohem operativnější nastavení velikosti swapu. Oproti samostatnému oddílu to sice navíc přináší režii souborového systému, ale ta je v současnosti ve srovnání se samotnou režií načítání stránek z řádově pomalejšího disku zcela zanedbatelná.
To, že linux potřebuje swap oddíl je "urban legend". Linux lze provozovat velmi dobře i bez swapu, záleží na množství RAM a spouštěných programech (existují "scénáře", kdy je smysluplné mít řádově větší swap než RAM, ale při běžném využití desktopu a dostatku RAM absenci swapu nepocítíte, spíše naopak).No nevím, mám 1 GB RAM, což bych řekl, že není málo. Běží mi tu Krusader, Konqueror, Kmail, Audacious, Konsole, Psi, Licq, Skype, Kate, Kpdf, Ktorrent a aMule a něco ze swapu už je využito.
A ted bych mel posledni dotaz: Jak si rozdelit 40gbMůj tip: 10G Windows 64M /boot (ext2) - společný 512M swap - společný 9G /home ext3 - společný 10G / Debian ext3 10G / Ubuntu ext3 Vzhledem k tomu, že těžko budete dlouhodoběji provozovat Debian a Ubuntu vedle sebe, tak si udělejte společný /boot /swap a /home - to vám ušetří práci, až si budete instalovat místo jednoho nějaké to třetí distro. Kdyby vám to připadalo moc složitý, tak to prostě rozdělte na 3 (event. 4 stejně velké části). Pokud si dáte Windows na FAT32, budete moci využívat prakticky bez omezení z Linuxu i tento oddíl. Klíčové je nejdřív nainstalovat Windows a se zbytkem už vám pomůže instalátor (instalační příručka) Linuxu.
A ted me jeste mate co stahovat. Vsude je na vyber nake alpha, i386, amd64 a tak podobne. Mam amilo pi 1536 procesor je intel centrino s pridanym jadrem. Chipset intel nebo podle ceho se to urcuje :)Ber i386.
Bude mit linux pristup k mym ntfs souborum a moznost dale je na ten disk formatovany timto fs ukladat?Ano, pomocí ntfs-3g (userspace ovladač pro fuse).
Bude mit naky vliv, ze linux budu mit treba fs - xfs a ulozim v nem vytvorene soubory na disk ntfs?Půjde to normálně... akorát bacha na diakritiku.
akorát bacha na diakritiku.V názvech souborů samozřejmě, ne v obsahu
1. Je linux vhodny pro beznou praci? Tj. posloucháni hudby, prehravani videa, stahovani dat, hrani nejakych starsich her.
Pro práci samozřejmě vhodný je. Video a audio (včetně formátů Microsoftu) je samozřejmost. Současných her pro Linux je mnohem méně než těch pro Windows. (Řeč je pouze o hrách odpovídajících dnešnímu standardu.) Hry starší než cca jeden rok lze většinou zprovoznit díky emulátoru Cedega a jsou známy dokonce i případy, kdy byl v Linuxu dosažen vyšší framerate.
2. Funguji zakladni windowsacke programy v linuxu (winamp, bsplayer, tag a rename(dulezity), firefox a treba USDowloader(pouzivam permanentne na stahovani z rapidshare, tudiz bych ho nerad zahodil)
Abych řekl pravdu, toto je tak trochu RTFM otázka. Stručně řečeno: některé ano, některé ne. Jiná otázka: Proč by měly fungovat? (Zejména pokud nejsou open-source...) V mnoha případech existuje open-source řešení, které je mnohem lepší.
Firefox je open-source a existuje tedy (samozřejmě) i verze pro všechny možné UNIXy. Používám ho ve FreeBSD, Solarisu i Linuxu.
Pokud jde o Winamp, lze ho spouštět pod emulátorem Wine. Ale výběr přehrávačů pro Linux je natolik bohatý, že toto násilné řešení vůbec nemá smysl.
Nejrůznějších download managerů pro nejrůznější typy sdílecích sítí je taktéž na unixech spousta. Není tedy nezbytně nutné spoléhat jen na jednoho klienta.
Obecně lze říct, že u open-source programů není žádný problém a existuje i nativní verze (Firefox, OpenOffice, ...). U těch ostatních existují zpravidla zdarma dostupná, nezřídka mnohem pokročilejší a open-source řešení (Winamp, Nero, ...). No a pak jsou ještě zvláštní výjimky — closed-source, ale funkční (Opera, Adobe Reader, ...)
Kdybych měl tohle všechno shrnout do jedné věty: Nelze očekávat, že Linux bude stejný jako Windows, že bude možné jen tak „převzít“ software z Windows nebo že nebude potřeba naučit se velkou spoustu nových věcí.
3. Sezenu vubec ovladace? Na strankach vyrobce meho NB (FJS amilo pi 1536) jsem nenasel ovladace pro linux, a tak se obavam jestli by to vubec melo smysl instalovat linux bez ovladacu.
Drtivá většina jich bude v kernelu. Další spoustu ovladačů většinou dodávají a podporují přímo některé velké distribuce. No a pokud máš nějaký nestandardní hardware, není vyloučeno, že si budeš muset některé ovladače zkompilovat sám. Například ovladače mé webové kamery Logitech dodnes nejsou standardní součástí kernelu a u některých distribucí je tedy nutné je kompilovat zvlášť.
Mám-li být konkrétní, na mém notebooku Asus M2400N mi funguje téměř všechno (FireWire, PCMCIA, IRDA, WiFi (včetně WPA2/EAP), speciální tlačítka, pokročilé funkce touchpadu, rozšířené zobrazení na 2 monitory...). Jedinou smutnou výjimkou je proprietární čtečka MMC/SD/SM/MS karet na PCMCIA, dodávaná společně s notebookem. (Pravda ovšem je, že jsem ji už dlouho nezkoušel zprovoznit a driver by už mohl fungovat (sdricohcs).)
Shrnutí: Výrobci hardware často dodávají svou specifikaci pouze Microsoftu. Tím jsou vývojáři open-source systémů odkázaní na reverse-engineering, který může trvat měsíce. Ve výjimečných případech se může stát, že zprovoznění určitého typu hardware bude komplikované. (Tím chci říct: Hardware nebude okamžitě po instalaci sám od sebe fungovat.) Ve velké většině případů se ovšem dá problém vyřešit. Detekce hardware je dnes v Linuxu na skvělé úrovni.
4. Kdyby nahodou linux vse toto podporoval, jakou zvolit distribuci? Nejedna se mi zas tak o to aby byla jednoducha a pro uplne debily, ale aby byla hodne rozsahla a mela sirokou skalu moznosti. Nejde o vzhled, s tim se nejak vyrovnam.
Tohle je otázka, na kterou nelze odpovědět. Začátečníci většinou chtějí klikací distribuci, ve které se (téměř) nemusí do shellu (Mandriva, Suse, Fedora, (?) Ubuntu). (Kdybychom se nedrželi striktně Linuxu, jetště tam lze zařadit PC-BSD.) Po nějaké době si třeba uvědomí, že je ty klikací nástroje příliš omezují, a zkusí něco jiného (Gentoo, Debian, Arch). Teď mluvím z vlastní zkušenosti. Někdo to třeba vidí jinak.
Škála možností je věcí názoru a věcí schopností uživatele.
Pokud jde o vzhled, ten vůbec nesouvisí s operačním systémem. S trochou nadsázky lze konstatovat, že všechny dnešní UNIXy (xBSD, Solaris, Linux) mohou „vypadat“ stejně a podporují všechny dnes dostupné „vzhledy“. Jediný operační systém, který je v tomto ohledu nestandardní, se nazývá Windows.
Vim ze takovych temat bych tu mozna nasel ale neni to tak narocna otazka, tak bych par odpovedi ocenil. Ten win mi totiz pije krev dlouho, ale obavam se ze u nej budu muset zustat :(
Mám za to, že pokud ke své práci nepotřebuješ celý balík software od Adobe a pokud se nazabýváš aplikacemi typu Rhino, Maya nebo 3DMax, není prakticky žádný důvod k provozování Windows.
Zároveň nemůžeš očekávat, že se nebudeš muset nic nového učit. Opak je pravdou. Jde o jiný systém a je mnoho rozdílů, které nelze skrýt za pochybná grafická udělátka.
ano vsechny programy, ktere jsou v repozitari muzes instalovat pomoci apt-get (install nainstaluje, remove odinstaluje). Doporucuji ti, az budes mit chut, prozkoumat prikaz aptitude (rad ho pouzivam, obzvlast v interaktivnim modu je hledani programu velice pohodlne).
Programy se v linuxu neinstaluji do jednoho adresare jako ve windows, ale jsou roztrouseny po celem systemu (jednou me toto chovani donutilo premyslet nad tim kde vlastne system konci a kde zacinaji programy, kde je ta hranice. do ted jsem si na tuto otazku nedokazal odpovedet...). Nastaveni programu je v /etc/ spustitelne soubory jsou v /bin nebo /usr/bin, knihovny zas v /usr/lib atd.... ze zacatku se to muze zdat jako prasecina, ale casem prijdes na to, ze to vubec neni spatny pristup k veci, ze to je logicke. Ve skutecnosti ani nepotrebujes vedet kde jsou nainstalovane, je to jedno.... Jinak pokud te to opravdu zajima, kdyz si nainstalujes program apt-file, tak se prikazem apt-file list nazev_balicku muzes dozvedet kam se jednotlive soubory nainstalovali.
Software, ktery si stahnes v podobe deb balicku (pro ruzne distribuce jsou ruzne balicky) nainstalujes prikazem dpkg -i cesta_k_baliku
aptitude install název_programu(aptitude je lepší apt-get). Pouze tehdy, když program není v repozitáři, nebo máš jiné speciální důvody, se stahuje odjinud.
Tiskni Sdílej: