Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Server IDNES.cz popisuje, jak i Policie ČR využila identifikačních znaků, které za sebou tajně nechávají tiskárny, k vystopování autora výtisku. Typicky se jedná o "žluté tečky", podle kterých lze dohledat konkrétní tiskárnu, která dokument vytiskla. Informace o tomto nebezpečí uvádí EFF, které se snaží také shromažďovat dokumentaci k dekódování ukrytých informací.
Tiskni
Sdílej:
NijakAle no tak - Když už nic jiného tak každý bude vědět, na čem je. Kdyby existoval dokument dodávaný k tiskárnám "tiskárna tiskne mikrotečky v takovém a takovém formátu, obsahující takové a takové informace", tak to nikdo reverzovat nebude. A upřímně? Kdybych si koupil tiskárnu a zjistil, že tohle dělá bez mého souhlasu, tak ji výrobci omlátím o hlavu.
Jak píšu někde níže, o žádnou citlivou informaci nejde. Zveřejnili pouze algoritmus, na základě kterého si můžeš přečíst sériové číslo. Citlivou informací je spárování sériové číslo/zákazník a tu má k dispozici výrobce. EFF takovou databázi nikde nezveřejňuje a pochybuji, že by ji i mělo.
- K tomu ale přece nepotřebuješ mít popis formátu :)
- Ty znaky jsou (alespoň u některých tiskáren) každých pár centimetrů.
Teda, já z vás fakt rostu. Doufám že ten místní anarchismus vyplývá z toho, že se podobný čísla mají tendenci tady slejzat, a že to není znamení skutečné distribuce těchhle sentimentů v celý společnosti.Jakej anarchismus? To není žádnej anarchismus, si asi trochu pleteš pojmy a dojmy. Jinak zrovna teď je na idnesu tahle zpráva. A podobných se jistě najde...
Jakou má anarchismus souvislost s tím, že se někomu nelíbí, že mu tiskárna tajně podespisuje papíry?A jakou má tohle souvislost s předchozí diskuzí?
Naopak to, co by zdejší lidé imho chtěli by byl zákon na lepší ochranu soukromí lidí. Takže to naopak jde směrem od anarchismu.Moment, jakou máš definici anarchismu? Podle mě v anarchismu nějak moc neexistuje nic jako „zákon“ (ve smyslu pravidla enforcovaného vládou).
Tohle nema s elementarnim vymahanim poradku a zakona nic spolecneho.Pozor, téma diskuze se už poněkud posunulo od původního tištění barevných teček a morální otázky publikování 0-day. (teda… tohle mi přijde celkem v pohodě, takový 0-day na openssh by si takovou diskuzi zasloužil, ale nějaké tečky ne)
Ja bych proti teto funkci nic nemel pokud by to bylo kontrolovano uzivatelem, nikoliv nasazeno tajne bez jeho vedomi.K čemu by pak byla? Svoje jméno si do toho dokumentu můžeš napsat i bez této „funkce“.
morální otázky publikováníNikoliv.
K čemu by pak byla? Svoje jméno si do toho dokumentu můžeš napsat i bez této „funkce“.Tak pokud se jedna o firemni tiskarnu, kde mozne tisknou confidential dokumenty, muze to byt soucasti zabezpeceni. Nicmene kontroluje to vlastnik.
Právě. Kdykoli tu přijde řeč na v podstatě jakákoliv omezení, která je třeba postoupit (elementární vymáhání pořádku/zákona, zákon vůbec), tak se tu hned začnou vynořovat takoví ti kverulanti.Nějak jsem ztratil souvislost, jak jsme se k tomuto dostali, respektive jak to má vyvracet kralykovo prohlášení, že mezi policisty jsou lumpové.
Kdykoli tu přijde řeč na v podstatě jakákoliv omezení, která je třeba postoupit (elementární vymáhání pořádku/zákona, zákon vůbec)Jde taky o to, jaký ten zákon je. Zajdeme-li do extrému, Norimberské zákony byly také zákony. Proto u „vymáhání zákona“ možná stojí ještě za zvážení, co je to zač.
Pokud si tu někdo myslí, že v životě má nárok na to, aby ho nikdo neomezoval (a nebo v tom nedejbože ještě viděl nějaký étos), tak by měl rychle vystřízlivět.Já si myslím, že bych měl mít nárok na to, aby mě nikdo neomezoval, pokud činím věci, které ostatní neohrožují či neomezují v míře větší než zanedbatelné. A pak se můžeme bavit o tom, kde nastavit tu hranici.
Existence a akceptování různých omezení "svobody" je pro možnost žití většího množství lidí na jednom světě naprosto nezbytná.To určitě, to tu snad někdo popírá? Apropo diskutujeme v rovině „činnost EFF v tomto případu se mi nelíbí“ nebo „činnost EFF v tomto případu se mi nelíbí a mělo by proti nim být zakročeno násilím“? S prvním názorem nemám problém, s druhým jo.
Kdykoli tu přijde řeč na v podstatě jakákoliv omezení, která je třeba postoupit (elementární vymáhání pořádku/zákona, zákon vůbec), tak se tu hned začnou vynořovat takoví ti kverulanti.Neřekl si kteří lidi konkrétně kverulujou proti kterejm zákonům, takže to je takový hrozně obecný obvinění, se kterým se těžko diskutuje. Přijde mi, že to vidíš moc černě se zdejšími. Tady opravdu skoro nikdo anarchismus nechce a imho je každýmu jasný, že demokracie je o nějakém kompromisu co se svobod týče. Kde ta hranice leží, to už je na další sáhodlouhou diskusi...
Právě. Kdykoli tu přijde řeč na v podstatě jakákoliv omezení, která je třeba postoupit ...Tohle je strawman argumentace. Ta by davala smysl, kdybychom se bavili o demokraticky prijatem zakonu, ktery by takove markovani vyrobcum tiskaren narizoval. Tahle spolecnost si ale krome vymahatelnosti prava obecne vazi i ochrany soukromi a kde je spolecensky kompromis mezi temito dvema pozadavky urcuje parlament, ne nejaka klaka vyrobcu tiskaren jednajici proti zajmu jejich zakazniku. Porad tu ale zbyva otazka, proc vubec vyrobce takovou vlastnost do svych tiskaren implementuje. Vyrobce s tim ma zjevne naklady (at uz prime kvuli implementaci, tak neprime kvuli moznemu negativnimu PR), pritom to (AFAIK) zakon nevyzaduje a nejsou zde ani zrejme moznosti, jak by to vyrobci prinaselo zisk. Napadaji me v podstate tri moznosti: 1) Je to osobni rozhodnuti nekoho z vysokeho vedeni, to rozhodnuti primarne nesleduje cile korporace. 2) Korporace je k tomu neverejne a mimozakonne nucena statni exekutivou. 3) Korporace to dela za ucelem zisku - prodej udaju o tom, kdo vlastni tiskarnu s danym kodem. A vzhledem k tomu, ze policie by tyto udaje od korporace ziskala bezplatne na zaklade soudniho rozhodnuti, jde v teto moznosti primarne o prodej udaju nestatnim subjektum (napr. soukromym bezpecnostnim sluzbam). Jinak ta moznost 3 ukazuje, proc je nesmyslne argumentovat anarchii - v anarcholibertarianskem raji je #3 perfektne validni duvod, naopak pravni stat regulujici vyrobce ve jmenu ochrany soukromi/osobnich udaju #3 muze legislativne zatrhnout.
Moment, jakou máš definici anarchismu? Podle mě v anarchismu nějak moc neexistuje nic jako „zákon“ (ve smyslu pravidla enforcovaného vládou).Přesně tak. Z toho pohledu se výrobci tiskáren chovají "anarchističtěji" než lidi, kteří by si přáli ochranu soukromí. Možná jsem to špatně formuloval...
Teda, já z vás fakt rostu.Chápu, napsat veřejně všeobecně známý fakt není něco, co by někteří lidé dokázali pobrat.
Doufám že ten místní anarchismusHezké.
čísla mají tendenci tady slejzatKdyž se ti tu nelíbí, tak sem nechoď :), nic jiného ti poradit nemůžu.
Teda, já z vás fakt rostu.To je dobře. Takhle je aspoň šance, že z toho jednou vyrosteš.
EFF se snaží zveřejnit pouze algoritmus. Díky tomu můžeš zjistit, co je na papíru zakódováno, tj. nějaké nicneříkající sériové číslo. Abys mohl někoho vystopovat, potřeboval bys databází párující ta čísla na konkrétní zákazníky. Tvoje stížnost má asi stejný smysl, jako si stěžovat, že je k dispozici popis čárových kódů.
)
(nebo je bude mit nahodnyNebo nastavený na sériové číslo tiskárny v kanceláři policejního prezidenta :D)
Ta asi bude dělat černé tečky. Nicméně jestli si dobře pamatuju, tak lasejet III měla nějakej systém zvyšování DPI z 300 na subjektivních 600 DPI (prý podle náhodně rozdílný velikosti tečky po laseru). Tam by šlo uložit mnohem víc informací.
U starší černobílé (HP 1010) jsem žádné černé tečky (a technologicky by bylo asi dost obtížné tam zanechávat žluté tečky) nenašel ani pod mikroskopem.Ale to neznamená, že tam informace není vložená nějak jinak (jak píše pc2005).
.
Ne, bohužel snad všechny tiskárny znemožňují nahrání vlastního FW uživatelem.
).
.
Na A4 se to nevyplatí, pokud to někoho baví, tak si z A4 tiskárny může udělat třeba A1 tiskárnu 
.
P.S. No virtuálně ... ještě mám v šuplíku čtyři 24pin hlavy
.
Jehličkovky jsou nejlepší 
Já plánoval tiskárnu na hajzlpapír, vždycky jsem snil o tom, že odevzdám roličku s referátem 
Moje Epson LQ-1050 to nezvládala, stačilo do ní dát normální A4 a občas doslova zmizela v útrobách tiskárny 
P.S. Tak mě napadá, co nějakou opensource tiskárnu?
Jo, o tom už jsm uvažovl dávno, ale hlavně kvůli tristní podpory ovlačů a debilnímu chování tiskárny...
.
P.S. Tak mě napadá, co nějakou opensource tiskárnu?2D?
Ona se pro tist textů dá smysluplně použít nějaká ne-2-D tiskárna?No jasně!
ALFI II 
Koukám že jsem asi reagoval jinam, než jsem chtěl 
Mimochodem neni jednodussi kupovat tiskarny, ktere takovymi vlastnostmi netrpi?Tak na takové tiskárny ukaž, když existují. Jehličková tiskárna se na některé typy výtisků nehodí a staré tiskárny taky nejsou zrovna ideální řešení.
A "no" simply means that we couldn't see yellow dots; it does not prove that there is no forensic watermarking present. (For example, the HP Color LaserJET 8500 series does not include any yellow tracking dots that we can see, but it may still include some kind of forensic marking, since the majority of other Color LaserJET models do. Other forensic marking techniques have been invented, and we do not yet know how to determine whether these techniques are used by a particular printer.)
For example, the HP Color LaserJET 8500 series does not include any yellow tracking dots that we can see, but it may still include some kind of forensic marking, since the majority of other Color LaserJET models do. Other forensic marking techniques have been invented, and we do not yet know how to determine whether these techniques are used by a particular printer.Hmm. To zní jako dobrej challenge na programátorskou soutěž: Tady máte dva naskenované obrázky z dvou tiskáren stejného typu. Napište program, který je opticky porovná, najde shodné body ve vzoru který je na nich vytištěný a na základě nich pak zjistí co přebývá/chybí.
. To vlastně vylučuje tisk doplňku té informace na bezpečné tiskárně, protože ti tam téměř vždy vznikne detekovatelná systematická odchylka. Ale i kdyby se ti to povedlo, tak gratulace, ale tvůj výtisk je nyní jednoznačně identifikovatelný tak, že je celý potištěn žlutejma tečkama :-P.
Ak tieto suradnice uz budu dostatocne zlte, tak spravi co?Pokud se trefíš na pixel přesně (a půjde docílit stejného bodu jako od trojana) a ten trojan tu hodnotu přidává do obrazu aditivně, tak bude ten bod mít o něco vyšší objem barvy než ty falešné. Pokud trojan hodnotu tečky přidává nahrazením, tak by se ti to mohlo povést, ale viz identifikace samýma tečkama. Navíc myslím, že to bude spíš aditivně. Jinak pokud toho trojskýho koně navrhoval já, tak bych použil metodu tisku, která není dosažitelná přes tiskový interface a jde jedině přes řídící firmware. Například u jehličkárny by šlo budit elektromagnet jehličky jinou frekvencí/silou/mimo rastr; u laserovky (inkoustovky?) vytištěním tečky s třeba 120% objemem barvy. Taky bych implementoval proměnnou intenzitu tečky. Při tisku obrázku by mohl ten trojan přímo nacpat steganografický záznam regenerovatelný po naskenování
(ve fotografii se normální tečky imho nenávratně skryjí, i když jsou ve známé matici).
P.S. Trochu by s tím mohlo zamíchat to, když bude ten trojan tištěn v druhém průchodu hlavy než samotná předloha.
Uz len cakam na kym sa konecne prevali ze multifunkcne tlaciarne/kopirky maju harddisk odkial sa da potencialne obnovit vsetko co sa kedy tlacilo...Podle mě se to už ví (výzkum si najděte… někdo skupoval na e-bayi a po bazarech disky z kopírek).
Kazdopadne zajimava zpravicka :)
Kupříkladu moje maličkost, přestala používat tři telefony a používám již jen jeden a měním čtvrletně sim, emailovou schránku jen jednu a tu měsíčně měním, navíc si dávám sakra bacha co napíšu a pošlu
a používám již jen jeden a měním čtvrletně simTo je zbytečné.