Icaza a jeho reakce na plány na GTK+ 3.0

Miguel de Icaza zareagoval dvěma zápisky na úvahy o vytvoření GTK+ 3.0. Vadí mu, že nejsou do procesu zapojeni prodejci softwaru, ani patřičná část komunity, a obává se zbytečného rozbíjení kompatibility API kvůli novým funkcím. Chce vidět jasné plány.

17.7.2008 13:00 | Luboš Doležel (Doli) | Zajímavý článek

Komentáře

[extender]

Tenhle užitečný idiot vždycky překvapí

[Kamil Páral]

Mě přijdou některé jeho argumenty celkem rozumné.

[Michal Fecko]

Tenhle užitečný idiot vždycky překvapí

... a kolko neuzitocnych idiotov po svete chodi...

[TM]

Jasně. Nejlepší je u každého z několika nekompatibilních toolkitů ještě několik jeho nekompatibilních vzájemně "znepřátelených" verzí. A to všechno provozujme na alespoň 10 nekompatibilních distribucích a říkejme té kontraproduktivní anarchii svoboda
Až někteří z nás (hlavně ti mladíci s planoucím zrakem po vzoru velikého Che Guevary) pochopí o čem tady píšu, bude to pro některé OpenSource projekty velký svátek.

[extender]

Ano zrovna GTK+ je tak "dokonalý" toolkit, že jakýkoli vývoj je přímo nežádoucí!

[TM]

Vývoj (nikoliv bordel) je pro každý projekt zajisté žádoucí.

[extender]

a proto budeme bordel (čti GTK+) udržovat v duchu pomalých změn ála GNOME? já myslím, že radikální řez by zrovna GtK+ jen a jen prospěl.

[Nikola Ciprich]

radikalni rez ve stylu kde4? pekne dekuju.

[extender]

Nikdo ti nebrání sedět pořád na stromech a žrát banány. Do změn tě nikdo nenutí.

[Sid]

ok takze ked o pol roka KDE sa rozhodne ze znova prepise cele KDE na mega super KDE5 budes stat v rade prvy asi ako na IPhone :))) neviem ci si vsimol ze dost projektov ide cestou evolucie, tj nie ako KDE

[extender]

Nejsi ty taky užitečný idiot? KDE3 je tady od roku 2002. GTK+ 2.x je tu shodou okolností také od roku 2002. To uběhlo sakra mnoho "půlroků" než se to rozhodli změnit.

neviem ci si vsimol ze dost projektov ide cestou evolucie, tj nie ako KDE

Ano. Krome GNOME například Windows

[Sid]

Ano a Windows zastupenie na trhu? 95%? Inac btw preco myslite ze velke firmy su priklonene povacsine smerom ku Gnome a nie KDE? Myslim konkretne RedHat,Sun,Novell. GNOME ma pre nich stabilitu a predvidatelnost vyvoja ktoru potrebuju. a k tomu uzitecny idiot - ak je pre vas Miguel de Icaza tiez uzitecny idiot tak je celkom prijemne byt v takej spolocnosti :)

[Deleted [8409]]

Jen aby jim to gnome vydrželo, slyšel jsem od jednoho člověka co dělá v klobouku, že uvažujou v budoucnu o nasazení kde4 místo gnome, ale netuším jak to dopadne.

Druhá věc je ale ta, že distribuce můžou mít výchozí cokoliv, důležité je, co si vybere uživatel

[PMD]

Proč se hádáte s tím zacykleným spambotem?

[Milan Jurik]

Mohu se optat na vase zkusenosti v oblasti GTK? Pamatujete si treba na prechod z prvni rady GTK? Ja jen, ze se tu o tom tak zasvecene vyjadrujete.

[extender]

Chcete snad popřít, že Qt se díky mnoha faktorům vyvíjí mnohem dynamičtěji a rychleji než GTK+? Chcete mi snad tvrdit, že kdyby Qt vycházela pod BSD licencí, že by ještě někdo (podstatné množství) používal GTK+?

Máte pravdu. Mé zkušenosti s GTK+ nejsou odborné, to klidně přiznám.

[Milan Jurik]

Nevim, jak se vyviji Qt, osobne me to prestalo zajimat pred par lety (a to pritom v mnohych pripadech ostatni svet sleduji...). Ovsem, kdyby bylo az tak vyhodne oproti GTK+, tak by vetsina GPL programu vznikala pod Qt. Nedeje se tak.

Nerikam, ze GTK+ je ve stavajici situaci dokonale, ale, ac obvykle s MdI nemam shodne nazory, tentokrat se s nim shoduju.

[extender]

No jo. Jenže to by nesměli být fanatici, křičící něco o nesvobodné Qt, bubakovi Trolltechu a podobně. a že jich je!

[Milan Jurik]

Mno, nevim, jak pro vas, ale pro me je licence Qt hodne omezujici (ale to souvisi s tim, ze me GPL uz moc nebere). Ovsem nechce se mi verit, ze autori GPL projektu neuzivaji Qt jen kvuli FUDu, ktery byl platny naposled pred mnoha lety.

[Radek Miček]

Chcete mi snad tvrdit, že kdyby Qt vycházela pod BSD licencí, že by ještě někdo (podstatné množství) používal GTK+?

A proč si myslíte, že by se GTK+ nemělo používat?

[extender]

Zamyšlení z pera vývojáře konkrétního projektu, který řešil právě tento problém.

[Radek Miček]

Jediné místo v článku, kde jsem našel srovnání Qt a GTK+ je věta

The choice has been what the motivated coder had choose (zorglub), and also because Qt4 provides a shorter code and a bit easier to read. Zorglub wanted to test it, so let's go.

Navíc tvrzení, že kód je čitelnější, je dosti relativní záležitost. Tudíž zbývá tvrzení, že kód je kratší, což IMO je dost slabý důvod pro použítí Qt namísto GTK+.

[Luboš Doležel (Doli)]

Já jsem programoval v GTK+ i GTKmm, po roce a půl jsem přešel na Qt a rozhodně bych se nevracel. API Qt má eleganci, které GTK+ schází.

[hwsoft]

S timhle bohuzel musim souhlasit, opravdu je API Qt cistci a lepe navrzene. Na druhou stranu je mozne pouzit i GTK celkem jednoduse, ale je nutne pouzit dalsi mezi knihovnu tak, aby to byo efektivni.

Hlavne jde o ruzne casti, myslim, ze nejlepsi je kazdou cast SW programovat v jinem jazyku tak, aby jako celek byl efektivni. Nema cenu vysoce optimalizovat vykreslovani menu a ikonek, kdyz prakticky celou dobu jsou na svem miste. Zde se da pouzit jednoduchy i kdyz mene efektivny toolkit, ale vlastni multithreadove jadro programu by se melo vysoce optimalizovat, tak aby odezva / spotreba pameti byly co nejlepsi.

Dalsi veci je rozdeleni SW do mnoha malych casti, ktere funguji jak maji, nejlepe tak ze mam .so pro sdileny kod, CLI binarku pro scriptovani(terminal) a GUI prizpusobeno pro vsechny zadouci platformy, (KDE/Qt, Gnome/Gtk, win32, OSX .....)

[Radek Miček]

Souhlasím s tím, že používat GTK+ z C nebo C++ není příliš pohodlné. Na druhou stranu, používáte-li PyGTK nebo GTK#, tak oba bindingy působí navenek velmi elegantně.

[Kyosuke]

Já mám pocit, že Gtk+ vznikalo právě s ohledem na autory bindingů, spíš než s ohledem na "přímé konzumenty" jeho API... Ten design to už tak trošku naznačuje, a navíc přímo stránka Gtk+ tvrdí "[bindings] are relatively easy to create because GTK+ is designed with them in mind."

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Chcete mi snad tvrdit, že kdyby Qt vycházela pod BSD licencí, že by ještě někdo (podstatné množství) používal GTK+?

Treba kdokoliv, kdo pise programy v C a ne v C++.

[extender]

Já myslel, že dneska už se to dá všelijak kombinovat. Ale nejsem programátor.

(1) / (2) / (3)

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Jiste, daji se delat ruzne veci. Ale obvykle je nejjednodussi a nejlepsi pouzivat nativni rozhrani dane knihovny.

[extender]

Nemyslim, že toto by byl hlavní problém, ovlivnujicí majoritu grafického toolkitu na desktopu . Pokud převládají pozitiva, tak člověk oželí to svoje oblíbené C-čko. At má skutečně mnohem efektivnější kód.

[Radek Miček]

Ano, C jistě oželím, ale GTK knihovna měla donedávna (a možná stále má) větší počet bindingů do různých jazyků než Qt knihovna.

[Luboš Doležel (Doli)]

A kolik lidí ty jazyky používá? Drtivá většina věcí je v C/C++ nebo Pythonu.

[Radek Miček]

Nevím, kolik lidí ty jazyky používá, ale já jsem jeden z nich. Navíc donedávna neměla Qt4 binding ani pro C#, což IMO není až tak zanedbatelný jazyk.

[Luboš Doležel (Doli)]

C# je na Linuxu velmi zanedbatelný jazyk. IMO.

[Kyosuke]

Jasně, vždyť ještě pořád neumí ani stereo.

[Ilfirin]

To ano, ale také nejnadějnější, ale to nepřiznáme že?

[freshmouse]

O tom bych silně pochyboval.

[Kyosuke]

Takže Gnome 3 zase bude v Cčku, i přes původní plány?

[freshmouse]

Linux není jen GNOME a GNOME není jen Mono (GNOME není ani ze 2 % Mono).

Plány GNOME 3 jsem ještě nečetl, ale myslím, že hlavním jazykem opět bude C. De facto je výběr hlavního jazyka jen C nebo C++, a protože je GTK primárně v C, bude to C. Pochybuju, že by někdo psal knihovny a hlavní aplikace potřebující výkon v něčem jiném než kompilovaném (do strojového kódu) jazyku.

Jinak se v GNOME docela zabydlel Python; v tom se často píšou přídavné moduly aplikací a i některé aplikace.

Pak dlouho, dlouho nic a pak jsou Ruby, Perl, C# atd. Jediný, kdo C# prosazuje, je Novell. Nicméně z aplikací používajících Mono je součástí projektu GNOME jediná -- Tomboy.

[Pev]

No tak minimálně F-spot je na stejném seznamu GNOME Project Listing, pravda má vlastní webovky...

[freshmouse]

Tam je spousta projektů, co nejsou součástí GNOME jako takového.

[Ilfirin]

Tak zrovna ty, freshmousi, by si tendenci Gnome jít GTK# směrem (a vidím to tak, že tím směrem opravdu dost půjde) neměl moc přehlížet.

[freshmouse]

Aplikací zásadnějšího významu je v C#/Mono jen pár.

[Ilfirin]

Dnes. V rozhovoru s Miguelem bylo, že staré věci už předělávat nebudou (zmiňoval konkrétně Evolution, kde je hrozně moc odladěného kódu, než aby začínali znova) ale nové věci už psát v C nechtějí. A pluginy do Evolution už také dělají v Monu.

[Luboš Doležel (Doli)]

Tak to bych se zasmál

[Ilfirin]

Dobrá, bylo to odvážné tvrzení, ale uvidíme, kdo se bude smát naposled (P.S.: Nejsem Mono fanda, ale jeho rostoucí popularitu a schopnost lákat C# vývojáře z Windows bych nepodceňoval).

[Luboš Doležel (Doli)]

Dřív zase lidi lákalo VB.

[Kyosuke]

Mno až na to, že C# je v porovnání s VB docela dobrý jazyk, a především .NET má o dost lepší standardní knihovnu, než kdy měl VB? Možná v některých směrech o chloupek lepší, než Java (ale zase asi ne ve všem, třeba mi přišlo, že tam chyběly nějaké kontejnery, co v Javě byly, myslím, že stromy).

[Luboš Doležel (Doli)]

To je sice fakt, ale když vidím výtvory dělané v C#, tak je to podobný trashware, jako byly dřív programy ve VB. Tím neříkám, že programy v C# musejí být špatné, ale komentuju, co tak typicky vidím.

[Deleted [8409]]

C# je dobrý jazyk včetně standardní knihovny, problém ovšem je, že to je navržené pro Windows. Mono je jen zase další kopie něčeho, co vytvořil někdo jiný a zdaleka nedosahuje kvality originálního produktu.

Ale jednoznačně myšlenka spojit všechny jazyky a vytvořit jim stejný runtime se mi hodně líbí, to je prostě super nádad a uvítal bych něco takového pro linux (proč ne třeba sjednotit Python/Perl/Ruby runtime )

[Radek Miček]

proč ne třeba sjednotit Python/Perl/Ruby runtime

Parrot virtual machine

[Deleted [8409]]

Kdyby místo těch 100 jazyků radši podporovali 3 a pořádně. Tento projekt mě nenadchl:(

[Radek Miček]

Ačkoliv v C# programuji docela dlouho, pochyboval bych, že je to nejnadějnější jazyk. Respektive nevidím nic extra, co by C# přinášel k vývoji desktopových aplikací oproti kombinaci třeba Python/Ruby + C.

[Ilfirin]

Všichni Windowsaři co znám lítaj na C#/.Net. Asi se pohybuji ve špatné společnosti, ale přišlo mi, že právě tohle dnes frčí. Když koukám, na stahuj a podobné, tak (možná se blbě koukám) softwarů na této platformě tam přibývá víc než jiných. Když jsem těm lidem ukazoval Mono, slyšel jsem věci "Páni, moje aplikace fungují i pod Linuxem jo?" , "Ano, když si dáš pozor", "No tak to je super". Pravda, nejsou moc nadšení z GTK# a já nejsem moc nadšený z Windows Forms, ale co se dá ... .

[Radek Miček]

Všichni Windowsaři co znám lítaj na C#/.Net...

Měl jsem na mysli spíše nadějnost C# pod Linuxem, nesnažil jsem se rozporovat fakt, že může přitáhnout vývojáře z Windows.

[Ilfirin]

A já se snažil napsat, že tyto věci se doplňují. Moderní je programovat multiplatformně a vysokoúrovňově (což zaručuje onu multiplatformnost) a to C# splňuje, dle mě, velmi dobře.

A když vidím, co s tím Miguel předvádí na prezentačních videích, nebojím se, že by neuspěl. Vidím to na rok, dva , než se dostane tam, kde je dnes Python a jiní.

[Kyosuke]

To sice ano, ale když člověk používá Qt z Pythonu, Perlu nebo Ruby (nebo třeba Haskellu, pro mě za mě ), tak to de facto musí používat z Cčkového programu, takže se tam něco vložit musí. Nemyslím si přitom ale, že by napsání Qt aplikace v Pythonu bylo náročnější, než její napsání v C++. Tudíž napsat binding může být složitější, ale jeho používání už může být celkem příjemné, ne?

[Deleted [8409]]

Ono ale to skriptování začíná být zábavné, když začnete volat C++ metody, C funkce jsou přece ohrané

Zajímavé čtení je tady

[Kyosuke]

Ještě že stačí ten lepicí kód zkompilovat stejným kompilátorem a je to...

[Deleted [8409]]

Ovšem psát okenní aplikace v C++ je asi přirozenější než v C. Sám používám oba tyto jazyky a můžu říct, že na okenní aplikaci jen C++. Na nějakou malou knihovnu, která by se mohla hodit v C programech bych možná váhal nad C nebo bych udělal kombinaci (vnitřek C++, vnější funkce extern "C")

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Zda to je ci neni prirozene nevim, nicmene kdyz provedu jednoduchou pruzkum v mem /usr/bin tak zjistim, ze z 200 programu linkovanych s libX11.so (Xove programy) jich jen asi 20 je linkovanych s libstdc++ (C++ programy).

[Deleted [8409]]

Já bych mohl říct přesný opak... Dokonce i aplikace typu fluxbox jsou v C++

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

A opravdu jsi to pocital? Jake byly vysledky? Ja pomoci tohoto:

for A in /usr/bin/* ; do if [ -n "`ldd $A | grep libX11.so`" ] ; then echo $A ; fi ; done > xprogs

for A in `cat xprogs` ; do if [ -n "`ldd $A | grep libstdc++.so`" ] ; then echo $A ; fi ; done > xprogs-cpp

[Deleted [8409]]

Nepočítal, přiznávám

Ale vzhledem k tomu, že mám gentoo a jsem uživatelem KDE, tak bych řekl, že kromě gimpu tu nenajdu okenní aplikaci v C

Kdybych šel do detailu, tak libstdc++.so může být likovaná staticky, nebo nemusí být linkovaná vůbec, pokud ji aplikace nepotřebuje (existuje nějaká kihovna minc++ nebo tak něco), já sám bych se ve svých aplikacích této knihovny chtěl zbavit, protože ji sám nepoužívám;)

[Deleted [8409]]

Jo, možná bych ten skript i zkusil, ale v gentoo nejsou všechny aplikace v /usr/bin, takže bych to stejně nespočítal správně

stačilo by místo toho jen /usr/* ? (muselo by to být ale rekurzivní, já nejsem expert na bash) :)

[Käyttäjä 11133]

Tohle nebude fungovat třeba na openSUSE s KDE3...

for A in {/usr/bin/*,/opt/kde3/bin/*} ; do if [ -n "`ldd $A | grep libX11.so`" ] ; then echo $A ; fi ; done > xprogs

Tohle však již ano...

[Käyttäjä 11133]

marek@mantisha:~> wc -l xprogs-cpp
286 xprogs-cpp
marek@mantisha:~> wc -l xprogs
646 xprogs
marek@mantisha:~>  

[Deleted [8409]]

Ale stejně to nevypovídá téměř o ničem. K Xlib je nalinkovaných spousta programů (přímo z X distribuce, imlib2, gif..., různé konverzní programy atd)

Tento skript prostě nespočítá okenní aplikace.

387 xprogs
242 xprogs-cpp

[Filip Jirsák]

Např. v ekonomice se konkurence nezdá být zrovna kontraproduktivní. Jestli ony ty další verze téhož nevznikají proto, že někdo není se stávající verzí nespokojen. To chcete nařídit, že každý musí být spokojen s tím, co zrovna je, nebo se má každý vnitřně zaříci, že už nikdy nebude přemýšlet nad tím, jak něco zlepšit, aby náhodou nezjistil, že je potřeba něco předělat?

[TM]

Jenže plést do toho ekonomiku je jako míchat pověstné hrušky s jabkama. V ekonomice soutěží subjekty, které dávají na trh nějaké produkty. Při vývoji těch produktů ale zpravidla dodržují rozumně nastavené mantinely, aby netříštily své síly a šetřily svými zdroji (technika, kapacita vývojářů, čas, ...). Ten subjekt na trhu, který umí vnitřní mantinely nastavit nejlépe má konkurenční výhodu - dokáže inovovat a ještě zbytečně neplýtvat svými zdroji.
Bohužel řada OpenSource projektů výšepopsané neuznává, lépe řečeno lidé, kteří se v nich angažují to díky malým zkušenostem nechápou. A tak se stejná práce mnohdy dělá zbytečně na více místech, vznikají vzájemně nekompatibilní záležitosti určené k tomu samému nasazení, kapacita vývojářů je využita neefektivně. Prostě tomu mnohdy škodí absence pořádného projektového řízení a občas i absence pevného cíle. Mladíčci neustále něco "forkují" místo aby uzavírali rozumné kompromisy a táhli za jeden provaz. Je ale obdivuhodné, jak dobrý a užitečný software v tomto "mrdníku" (jemu navzdory) někdy vzniká. O to je větší škoda toho občas extrémního tříštění sil.

Na druhou stranu je pravda, že existují i projekty řízené velmi dobře nebo aspoň relativně dobře. To jistě. Být takových více, nemá Steve Ballmer a jemu podobní moc klidné spaní...

[Filip Jirsák]

Nepletu ekonomiku do toho, ukazuju ji vedle jako příklad, kde to funguje. A nesrovnávám jendu firmu s celou opensource komunitou, ale celou ekonomiku s celou opensource ekonomikou. A stejně, jako si konkurují jednotlivé firmy, a dělají to samé každá po svém, tak si konkurují i opensource projekty. A stejně, jako vznikají stále nové a nové firmy, které dělají totéž, co už spousta firem před nimi (a třeba vzniknou odchodem pár zaměstnanců z větší firmy), tak vznikají i nové projekty, které implementují znova, co už implementoval jiný projekt (případně mohou vznikat jako forky existujícího projektu). To netříštění sil a centrální plánování v ekonomice zkoušeli komunisté, a pokud srovnáte komunizmus s kapitalizmem, také platí, že je obdivuhodné, jak dobré a užitečné věci vznikají v tom chaotickém kapitalizmu. Takže by možná stálo zvážit, zda opravdu platí to „jemu navzdory“, když se to děje celkem pravidelně.

[TM]

Píšu tady mimo jiné o zbytečném "forkování".
Mimochodem důvodem vzniku GNU mimo jiné bylo dát světu svobodně použitelný otevřený operační systém. Šlo o protireakci na zlatokopeckou filosofii komerčních firem apod... Bohužel Linux (teď nemám na mysli jeho puristickou definici) dnes brzdí právě skutečnost, že se to tříští defakto do z pohledu uživatele více operačních systémů, které jsou mezi sebou dokonce od jisté úrovně nekompatibilní. A tak si komerční firmy dál mastí kapsy, dál přiohýbají standardy, dál mají z uživatelů dojnou krávu a rukojmí, dál si zajišťují budoucnost pomocí nesmyslných patentů, dál se chovají přirozeně bez větší potřeby změny. A proč? Protože proti nim nestojí pevná a relativně jednotná alternativa (konkurenční platforma), ale dlouhá řada malinkých na kousíčky fragmentovaných a mnohdy dokonce znepřátelených skupin.
To se nedá někomu přikazovat. To je třeba chápat. Je třeba nad tím občas přemýšlet a nezatahovat do toho politiku jak je u nás zvykem. Nejde o neefektivní centrální plánování, jde o rozumnou míru koordinace, která životaschopnou platformu pomáhá budovat.
Nemá smysl asi dál plnit diskusi.

[Grunt]

A tak si komerční firmy dál mastí kapsy, dál přiohýbají standardy, dál mají z uživatelů dojnou krávu a rukojmí, dál si zajišťují budoucnost pomocí nesmyslných patentů, dál se chovají přirozeně bez větší potřeby změny. A proč? Protože proti nim nestojí pevná a relativně jednotná alternativa (konkurenční platforma), ale dlouhá řada malinkých na kousíčky fragmentovaných a mnohdy dokonce znepřátelených skupin.

A až značky budou?Tak se prostě přesuneme za ně. Přece jen nějaké výhody toto prostředí má.

BTW.:Na maštění je potřeba mast, na ohýbání je potřeba prut a na dojení je potřeba dojná.

Nemá smysl asi dál plnit diskusi.

Proč? Vždyť od toho tu je, ne?

[xm]

Je ale obdivuhodné, jak dobrý a užitečný software v tomto "mrdníku" (jemu navzdory) někdy vzniká. O to je větší škoda toho občas extrémního tříštění sil.

Ten "mrdník" jak vy říkáte je naopak prospěšný, je to krásná ukázka evoluční teorie. Ten kvalitní software nezvniká navzdory tomutu "mrdníku", ale právě díky tomuto "mrdníku". Evoluce v praxi.

[TM]

Ta vaše "evoluce" ale vůbec není stavěná na život uprostřed tvrdé tržní ekonomiky, kde uživatelé chtějí např. šetřit čas tím, že se neobtěžují zbytečným vybíráním z dlouhé řady nehotových produktů. Jim stačí výběr z několika instantně použitelných. Tak to prostě je. A bez těch uživatelů je třeba podpora OSS operačního systému pro výrobce hardwaru nezajímavá.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Bohužel řada OpenSource projektů výšepopsané neuznává, lépe řečeno lidé, kteří se v nich angažují to díky malým zkušenostem nechápou. Prostě tomu mnohdy škodí absence pořádného projektového řízení a občas i absence pevného cíle. Mladíčci neustále něco "forkují" místo aby uzavírali rozumné kompromisy a táhli za jeden provaz

A rada lidi, kteri nemaji dostatek zkusenosti z decentralizovanym dobrovolnym vyvojem, nechape, ze to jinak nejde (nebo presneji jine obecne funkcni modely nejsou znamy). Neplacene dobrovolniky proste nelze ridit stejne, jako se ridi programatori ve firme. Mnoho technickych i netechnickych otazek nelze rozhodnout jen na zaklade racionalni diskuze a ktera varianta je lepsi se proste musi vyzkouset. Pokud mezi vyvojari existuje osoba, ktere jsou pro ostatni autorita, tak to muze situaci znacne zjednodusit, ale obecne mit vhodne spolecenske mechanismy pro reseni takovych sporu je znacne netrivialni. Dohoda a kompromisy casto vedou k tomu, ze pro vysledny domluveny kompromis lide nemaji dost entuziasmu, aby ho implementovali a takova prace pak trva dele, nez kdyby se forkli a kazda skupina udelala svou variantu.

Krom toho nejde jen o psychologicky problem, ale i o technicky - spravny postup pro reseni problemu muze vest k cili za radove kratsi dobu nez spatny (i kdyz odhlednu od psychologickych faktoru), takze pokud se vyvojari forknou a pulka jiz zvoli tu spravnou cestu, tak k cili dojdou driv, nez kdyby se demokraticky dohodli na kompromisnim reseni.

Jinak velmi poucny je v tomto ohledu Linuxovy Documentation/ManagementStyle .

[David Jaša]

Nicméně Miguelovy připomínky mají něco do sebe, před velkými změnami by měla proběhnout diskuse jeho uživatelů (Gnome, ISV) a měla by být stanovena roadmapa. Pokud byl onen návrh skutečně na úrovni "uděláme 3.0 oholením o to, co nám překáží, a počkáme, co se z toho vyvrbí", tak to opravdu není dobrý přístup.

[pol128]

Tento človek má veľmi nesympatické vyhlásenia.

[Nikola Ciprich]

v cem konkretne?

[xm]

Kdyby ten šašek radši už mlčel...

[Karel]

Kdyby ten sasek xm uz radsi mlcel

[freshmouse]

Jo.

[Ilfirin]

[meap]

Až uděláte alespoň třetinu toho co Icaza, tak pak o někom takovém můžete psát, že je šašek. Zatím jste jen anonymní hňup bez kapky slušného vychování.

http://en.wikipedia.org/wiki/Miguel_de_Icaza

[David Jaša]

Tvá reakce buď měla mířit o příspěvek výš anebo její autor neumí číst.

[meap]

Pravda, přehlédl jsem se v úrovni, tak to se omlouvám ....

[alblaho]

Kdyby si zdejší idioti a šašci, co tu na Miguela nadávají raději přečetli ty jeho posty.

On má prostě pravdu, dělat nekompatibilní gtk 3.0, které nebude mít žádné nové fíčury je blbost. Protože nové fíčury v 3.x možná budou potřebovat nové změny v API.

[extender]

Miguel chce GTK+ na .NET Jen to neřekne na plnou hubu

[alblaho]

No, řekl bych, že v Gtk# se desktopovky píší hezky. Pár takových aplikací existuje a jsou úspěšnější než kdejaká Java+Swing.

[Luboš Doležel (Doli)]

Tak to je docela závažné prohlášení

[David Jaša]

Řekl bych, že se počet uživatelů jenom F-spotu a Banshee vyrovná počtu uživatelů desktopových javových programů.

[Luboš Doležel (Doli)]

Opravdu? Já když vidím giganta jako NetBeans... Banshee a F-Spot znám jen jménem, nikdy jsem je neviděl.

[alblaho]

Tomboy je v defaultní instalaci Ubuntu Dále Beagle, ale to je oproti Trackerovi děsný žrout.

Ty snad používáš nějakou Swing aplikaci, která není určená na vývoj programů?

[Luboš Doležel (Doli)]

Určitě - Google Video uploader, Jubler, občas něco dalšího. Mono tu vůbec nemám.

[cronin]

Ty snad používáš nějakou Swing aplikaci, která není určená na vývoj programů?

JEdit, Peki Dictionary, Squirrel-SQL, ...

[diskie]

este pouzivam FreeMind ... ale mono aplikacie su mi prijemnejsie zatial... ale snad uz bude java viac integrovana do prostredia

[changeit]

aj s eclipse ?

[Radek Miček]

To asi ne, ale alblahův komentář stále platí, neboť Eclipse je v SWT.