Konec OpenSolarisu

Zpráva, na kterou komunita kolem OpenSolarisu už několik měsíců čeká, konečně přišla. Rozhodně však nejde o dobrou zprávu. OpenSolaris končí, nahradí jej Solaris 11 Express. Bude sice i nadále (z větší části) open source, ale samotný vývoj bude probíhat „za zavřenými dveřmi“. Vývojáři mimo Oracle a OTN (Oracle Technology Network) už tedy nebudou moci pracovat s aktuálním zdrojovým kódem.

14.8.2010 09:35 | Andrej | Komunita

Komentáře

[andree]

ouch, stary dobry Sun fakt, som zvedavy kam to oracle cele dotiahne...

kazdopadne ale zaujimava strategia - v dobe ked vacsina podobnych firiem skor otvara vyvoj, tak oracle ide na vec opacne.. bud ma so solarisom fakt velke komercne plany, alebo.. neviem.. :)

[Bluebear]

IMHO je to pomerne pruhledny zpusob, jak postupne Solaris zlikvidovat. Nejdriv uzavrou vyvoj, tim se zmensi komunita, ktera by mela kecy, a pak to zahodi uplne.

Musis vzit v uvahu, ze manazeri vetsiny firem nejsou zadna velka inteligence a jejich intriky jsou vetsinou dost upocene a nablble. Zadny sofistikovany plan za tim nehledej.

[default]

A nebo: Uzavři vývoj a tím se zbavíš komunity, která má kecy. A soustřeď se na svůj business.

I tak to lze vnímat…

[Bluebear]

Ano, presne tak; videno uzkou perspektivou CEO, ktery neni zvykly na nic jineho nez svuj obchodni model, to dava perfektni smysl.

[Käyttäjä 11133]

Zapomínáš na to, že tohle je CEO jedné z nejúspěšnějších IT společností současnosti, proto to co se mu v hlavě honí asi nebudou blbosti, že.... :)

[mimi.vx]

zaroven oznacovany za nejvice precenovaneho managera na svete ...

[Bluebear]

To zalezi na tom, jak moc verime, ze jsou uspechy firmy dane kvalitami jejiho CEO.

[pools]

Tak tenhle byl dobrý, nechceš si otevřít zábavní pořad na nově?

[Luboš Doležel (Doli)]

Řekl bych, že úspěchy mnohých firem existují snaze jejich CEO navzdory...

[Xerces]

+1

[xkesh]

Řekl bych, že úspěchy mnohých firem existují snaze jejich CEO navzdory...

Kdepak, v tom je promyšlená strategie. Když je na vrcholku někdo schopný, tak všechnu práci oddře sám a zbytek hnije. Tak je třeba postavit nahoru vola nonplusultra - a pak už podle hesla, co firmu nezabije, to ji posílí. Univerzálně platné, např. i v politice.

[Petr Ježek]

Je dobré si uvědomit, že manažeři jsou hodnoceni za minulé určitými metodami kvantifikované výsledky. Hádejte, proč většina údajně skvělých CEO cirkuluje v intervalu zhruba 4 let po různých společnostech. Že by se dopad managementu projevoval právě s delším než čtyřletým zpožděním? Larry je manažerská ikona - pro manažery. Zaměstnanci mají trochu jiné názory, ale job je job a tak drží ústa.

[..... Izak .....]

No tak to je jasne, dosahnout ve spolecnosti zisk umim i ja, zredukovat vydaje na minimum, zredukovat benefity, zastavit rust mez .... a max. do 4 let je spolecnost bez lidskeho potencialu a vsichni jen trochu schopni zdrhnou )

[Vskutečnosti Saýc]

Presne jak jsem cekal.

[brutalniBommel]

jsem dost prekvapen, ze se pan prezident zucastnuje diskuzi uz i na abclinuxu ...

[Tian Ce Men]

[Jardík]

Teď je na řadě VirtualBox a OOo. Nějaký fork OpenSolarisu bude?

[Filip Pytloun]

Illumos http://www.illumos.org

Jsem zvědavý, kam to dotáhnou.

[Tian Ce Men]

Do sudnej siene ako odporca voci navrhovatelovi Oracle...

[Petr Ježek]

No, po právní stránce není problém pokračovat v nezbytné míře na bázi CDDL vlastním vývojem tak jako dosud a nové vyvíjet pod GPL. To, co je cenné na OpenSolarisu, bude cenné ještě pár let díky obrovské zpracovatelské (výkonnostní) rezervě tam, kde to je priorita (rutinní serverové, databázové a zálohovací operace). Uvědomme si, že jako desktop je OpenSolaris sám o sobě vysloveně nevhodný s ohledem na omezenou nabídku desktopových aplikací. Proto vznikl StormOS, což není nic jiného než cesta GPL směrem...

[..... Izak .....]

A na server uz nema na linux, ktery ne jen, ze jej dotah, ale uz mu tez utek ...

[Petr Ježek]

Chápu Izáku, ale jsou opravdu linuxové filesystémy stavěné na hafo strukturovaných dat, které migrují v nanovteřinách z databáze na hafo míst a z hafo míst do databáze? Kolik z úkonů, které jako admin provádíš by bylo s použitím OSOL zbytečných? OS/2 a OSOL byly dobré projekty přinášející to, co Linux přinést při nejlepší vůli nemůže - optimalizované komplexní a současně řízeně modulární systémy právě proto, že měly za sebou silné společnosti s dočasně inteligentním managenentem. Současný byznys je živ spotřebitelským balastem a budlovaným servisem pro společnosti, jejichž management nahradil znalosti vírou. Je dobré si vzpomenout, že v Berkeley a MIT se nedělaly projekty na toastery, ale zhmotňovaluy se nové myšlenky paralelně s technologickým vývojem, který je umožnil zhmotnit.

[thingie]

Nanosekundy stojí jeden jediný přístup do RAM…

[d.c.]

No, ale jestli dělal OSOL Chuck Norris...

[mrzout]

Podle toho popisu chtějí přepisovat uzavřené části Solarisu a snažit se o kompatibilitu. Možná jsem to pochopil špatně, ale připomíná mi to Wine.

Životaschopný dle mne může být projekt, který vezme poslední svobodné verze, udělá fork a půjde si svou cestou. Ignorujíce původní větev, tedy něco jako X.org.

[mimi.vx]

coz jee tandadni postup ... vezmete nejaky produkt a uzavrene casti prepisete tak aby neobsahovaly uzavreny kod

[Andrej]

Komunitní projekt, který nahradil všechny uzavřené binárky za open source, už dávno úspěšně skončil, splnil všechny POSIXové testy a další náležitosti a nic by nebránilo jeho začlenění. Oracle ale tento kód nepřijal. Momentálně používám build 146, který je stále závislý na closed source kódu.

[Milan Jurik]

Komunitní projekt, který nahradil všechny uzavřené binárky za open source, už dávno úspěšně skončil, splnil všechny POSIXové testy a další náležitosti a nic by nebránilo jeho začlenění. Oracle ale tento kód nepřijal. Momentálně používám build 146, který je stále závislý na closed source kódu.

Nic takoveho pravda neni. Komunitni projekt, ktery se timto zabyval, aka Emancipation projekt, nebyl nikdy dokoncen. Takze ani SUN ani Oracle nemel co odmitat. Pokud vite o nejakem jinem, sem s tim. Prvni, kdo se realne predvedl snahou tohle resit, byl az Garrett D'Amore v ramci Illumosu.

[Andrej]

Takže se na mailing listu lže? Pokud vím, příslušný projekt (mimo jiné) nahradil všechny uzavřené binárky.

[Milan Jurik]

Olgu znam trosku, ale jejiho manzela Rolanda Mainze velmi dobre. Nejaky cas jsem byl jeho OpenSolaris sponzorem a pomahal jsem integrovat jejich praci. Sorry, ale kvalita ksh93 projektu od prvotni integrace byla zoufala, stalo me to mesice prace, kterou jsem mohl venovat jinde smysluplneji, abych tu skupinku donutil k zahajeni skutecneho testovani toho, co z nich vypadavalo. Jejich prvni integrace primo naborila stabilitu systemu (pro lidi okolo OpenSolarisu slavny pripad "sleep forever"). Nemluve o sade design problemu a odmitani jakekoliv diskuze. Ne, Olga rozhodne nemela k dispozici otestovanou verzi libc_i18n (coz je nejkritictejsi cast, ktera je v ON zavrena (ne nasi vinou ) a prvni verejny pripad takoveho kodu dodal az Garrett D'Amore do Illumosu. Dale treba implementace sedu stale neni v AT&T hotova a ma zname chyby. O iconv problemu ani nemluve.

ksh93 tym si to cele v prve rade pokazil sam, kdyz pod tlakem hrnul kod, ktery dost zasadne rozbijel system a odmital posilat jednotlive opravy. Kdyby me Roland poslechl, nemusel si vyrobit tolik nepratel. Vse dovyvrcholilo na jare, kdy John Beck (ON techlead) rekl, ze ksh93 tym nema pokracovat k integraci ficur, ale soustredit se na bugfixy nejdrive.

Rozhodne ten tym nemel nahradu za vsechny uzavrene binarky. Verte si mi nebo ne, ale znam zrovna tuhle vec asi nejdetailneji, jak je to mozne.

A tohle je me osobni vyjadreni, Oracle a jeho dcerinne spolecnosti muzou mit zcela jiny nazor.

[Andrej]

Děkuji za podrobné vysvětlení.

Je velká škoda, že podobné zdůvodnění na mailing listu nikde nezaznělo. Byla tam pouze stížnost, že Oracle údajně odmítá začlenit kód bez objektivních (technických) důvodů. Podle toho, co píšete, bylo objektivních technických důvodů k odmítnutí toho kódu hned několik. Mlčení ze strany Oracle bylo v tomto případě zcela zbytečné. Kritizovat open-source kód vzniklý mimo Oracle se snad ještě smí...

Celá ta konspirace kolem OpenSolarisu i čekání na Godota (bájnou verzi 2010.05) byla podle mého názoru zbytečná. O spoustě věcí přece muselo být rozhodnuto už poměrně dávno (březen?) a včasné oznámení takto důležitého rozhodnutí by komunitě mohlo pomoct se trochu rozhlédnout kolem a postavit se na vlastní nohy. V pátek 13. srpna už je to spíš výsměch a kudla do zad, navíc ještě oznámená jakousi neoficiální cestou.

[Milan Jurik]

Ten prvni odstavec beru, ale ja osobne treba nemel naladu se nejak verejne hadat po te, co Roland Mainz obeslal nekolik vyznamnych lidi s e-mailem, ze zbytecne zdrzuju integraci (aby nakonec dana integracni faze probehla jeste pozdeji a tak, jak jsem ji stejne naplanoval ja). Jsem si vedom toho, ze styl komunikace, jaky implementuje Oracle, neni pro komunitni vyvoj vhodny. Jenze v pripade ksh93 maslo na hlave meli jak lide z venku, tak SUN.

Ten posledni odstavec bohuzel nejsem opravnen komentovat. I kdybych z Oracle odesel. Presto si dovolim rici, ze se nezaklada na realnych udalostech.

[Andrej]

Já se obávám, že moc daleko ne. Zpráva od Oracle „unikla“ nějaké dva týdny po založení tohoto projektu. Je to skutečně náhoda? Nebo zkrátka podřezaná větev?

Důvod mých pochybností je, myslím, zřejný: Oracle sice hodlá uvolňovat kód pod CDDL, ale jen s každým releasem. Zatím nespecifikovali, co přesně to znamená. Může to být major verze jednou za pět let, případně maintenance release jednou za rok... Těžko říct. V každém případě je od nynějška jakákoliv externí práce s kódem (externí == mimo Oracle a OTN) naprosto marná, protože bez přístupu k aktuální repository nemůže komunita ničím přispět. Ne bez rizika, že s následujícím releasem budou všechny změny naprosto k ničemu, tedy „nemergeovatelné“. (Fuj, to je odporné slovo.)

Představte si linuxovou distribuci, která by se omezovala pouze na dlouhodobě udržované verze kernelu (2.6.18, 2.6.27, ...) a mezi nimi by neměla žádné podstatné aktualizace. Kdo by takovou distribuci chtěl??? Obávám se, že k tomuto spěje Illumos, pokud se něco zásadního nezmění.

Kromě toho, každý pokročilý uživatel Linuxu asi tuší, že v kernelu se změní řádově tisíce až desetitisíce řádků kódu denně. To pochopitelně znamená, že uživatelé Linuxu (včetně mě, přiznám se) často považují kód starší než cca měsíc za poměrně zastaralý. Otázka tedy je: Jak přesvědčit někoho, kdo se vyzná v Linuxu, aby přispíval do Solarisu? „Podívej, tady máš nejnovější (rok starý) kód, zkus tam něco změnit a za další rok uvidíš, jestli už tu samou práci neudělal Oracle...“ Ne, tohle je fakt špatně.

Mimochodem, tímto prakticky zmizí veškerá komunita kolem OpenSolarisu, která byla v akademickém prostředí. Přednášející sice může mít OTN subscription, ale nemůže o aktuálním vývoji mluvit. To aby si dával pozor na každé slovo. (?!) No a studenti? Raději se budou zabývat jinými systémy, které taková omezení nemají. Důsledkem bude, že se neseznámí se Solarisem, nepoznají jeho kvality, neporozumí mu do hloubky. A později, až budou rozhodovat o IT řešeních, mu asi těžko dají přednost.

[Vskutečnosti Saýc]

Představte si linuxovou distribuci, která by se omezovala pouze na dlouhodobě udržované verze kernelu (2.6.18, 2.6.27, ...) a mezi nimi by neměla žádné podstatné aktualizace. Kdo by takovou distribuci chtěl???

Jako kdo by chtel debian? :)

[Ruža Becelin]

Nebo RHEL, OEL, SEL

[Andrej]

Přesně tak. To opravdu nechápu.

[J]

A z ceho myslite ze vznikaji zaplaty tehle systemu ? Zeby z kodu aktualne vyvyjenych komponent ?

[Drom]

+1 pro posledni odstavec, myslim si to same.

[Petr Ježek]

Andreji, jsem jen obyčejný uživatel obyčejného Archlinuxu jakožto obyčejný akademický člověk, jemuž je IT pouze jedním z jeho zájmů.

První otázkou je, proč je Oraclem financován vývoj btrfs jako GPL projektu, když nejde o nic jiného než GPL alternativu ZFS při CDDL charakteru dědictví po Sunu. Oracle v zásadě nepotřebuje z tohoto dědictví operační systém, ale pouze jeho užitečné součásti, které usnadní využití oraclovských produktů To ale koliduje se zájmem uživatelů, kteří v OSOL měli (a dosud mají) odladěnou platformu, u níž, když se na serverech neexperimentuje, vykazuje bezkonkurenční úrovně stability a výkonnosti.

Druhou otázkou je, proč se Illumos od počátku profiluje jako na Oracle potenciálně nezávislá a vlastního vývoje schopná komunita zahrnující i duše všech na OSOL postavených projektů (zejména Anil Gulecha).

Konečně bych poukázal na téměř absolutní absenci výuky GNU/Linux na aplikačních oborech manažerské orientace, což jasně říká, že o OSOL stejně jako o Linuxu takto "vzdělaní" manažeři nebudou vědět, pokud je někdo nepostaví před hotovou věc nebo je nepřesvědčí. IT obory to, co produkují, předurčuje spíše pro komerčně zajímavé zakázky bez ohledu na technologie nebo spíše pro obyčejnou zaměstnaneckou rutinu bez nápadu. Komunitu vývojářů nemůže zahubit ni jiného než ztráta motivace a kooperačního potenciálu uvnitř, nikoli vně komunity.

[Yenya]

Tak BTRFS dneska uz nastesti neni v pozici, kdy by slo o vyhradni projekt Oraclu. Red Hat, IBM a dalsi maji taky sve BTRFS vyvojare. Cili Linux (a BTRFS) neni vec, kterou by Oracle mohl kontrolovat. Takze jim nezbyva nez hrat podle pravidel nebo nehrat vubec.

-Yenya

[Vladimir]

Illumos je ambiciózní project. Ve projektu pracují nekolik lidí kteří pracovali nad OpenSolaris v Oracle.

[multi]

pokud by se nejak uzavrel OO, tak by se asi vyvojari presunuly k jiz existujicimu GO-OO

[Espinosa]

Go-oo je jen patchset nad aktuální verzí OOo. SUN platil většinu full-time vývojářů, tuším 2/3, Novell zbytek, ostatní jen přicmrndávají, jestli si doře pamatuju Meeksovy grafy. Pokud SUN platit přestal, pak by se vývoj OOo radikálně zpomalil, a to už nyní je pomalý i tak dost, pracuje na tom zlomek lidí co by bylo potřeba :(

[dustin]

Otázkou je, kolik z těch 2/3 bylo opravdu vývojářů a kolik psalo ty sáhodlouhé detailní specifikace a kolik to pak testovalo, že to je přesně dle nich implementované. Když jsem se svého času na devel web openoffice díval, docela mě překvapilo, kolik administrativy bylo kolem. Údajně právě z důvodu striktního řízení procesu vývoje v Sunu se moc externích patchů do openoffice nedostávalo, nebo s velikým zpožděním. Dovedu si představit, že kdyby se kódu ujala nadace typu mozilla foundation, mohlo by se to docela posunout dopředu. Je mi jasné, že jde o obrovský projekt, ale jádro je ještě větší a jde to, zapojení do vývoje nějakého ovladače není nijak komplikované, stačí chvíli sledovat příslušný mailing list.

[default]

No, ono to v Sunu vždycky tak trochu smrdělo. Když si vzpomenu na všechny ty Dream Teamy… Jasně. Na konference typu Java World (nebo jak se to jmenuje) je to skvělý. "Máme vizi! Bude to dokonalý!" Ale platit je celej rok kvůli pár dnům? A Oracle je to samý v červeným.

[Espinosa]

Na to lze odpovědět přesně, v roce 2008 udělal M. Meeks při migraci ze CVS na SVN (mno to si moc nepomohli :) detailní statistiky commitů od roku 2000: http://people.gnome.org/~michael/blog/ooo-commit-stats-2008.html ..a SUN tvrdě vede, od oka má na svědomí 80%-90% codérské aktivity. Zbytek Novell. Pokudmáte lupu, zkuste hledat RedHat, IBM, RedFlag. A Ubuntu/Canonical? leda ze srandy.

OO.o má podle všeho stále větší codebase než jádro, nebo minimálně srovnatelné. Podle http://stats.openoffice.org/product/loc.png už v roce 2004 měla OO.o 12mil řádků, bez go-oo! To má jádro dneska. Bohužel novější statistiku pro OO.o se mi nepodařilo najít :(

I přesto, že OO.o je (byl) rozsahem větší projet, má jen zlomek vývojářů co jádro.

Údaj z roku 2008, opět M. Meeks: "..OO.o peaked at around 70 active developers in late 2004 and is trending downwards, the Linux kernel is nearer 300 active developers and trending upwards.."

Výsledek podle toho prostě musí vypadat. Mimochodem, Meeks obviňuje SUN, že už od roku 2004 lidi z OOo stahuje. Pochybuju, že Oracle tento trend zastaví. Přitom bez kvalitního kancelářského balíku je desktopový linux odepsaný.

Ať už se OO.o ujme jakákolik organizace, musí být hlavně bohatá. Aby vývoj OO.o dosahoval dynamiky Linuxu, by počet full time vývojářů odpovídat, zvýšit z dnešních desítek na stovky.

[mm]

http://www.ohloh.net/p/openoffice/analyses/latest

[Espinosa]

Dík. Excelentní link!

Takže pokud porovnáme Linux (kernel) proti OOo:
http://www.ohloh.net/p/linux/analyses
http://www.ohloh.net/p/openoffice/analyses

Vychází nám podle metodiky ohlohu:
OOo (20.2.2010): 18,539,240 (respektivě 23,800,077) řádků kódu
Linux (13.8.2010): 8,853,289 (respektivě 8,910,556) řádků kódu

Čili stále platí co před lety, OOo je 2x až téměř 3x větší než Linux co do velikosti codebase! A to na OOo maká méně než třetina lidí co na jádře, poměr je obrácený.

[deda.jabko]

mozna, je to z toho duvodu, ze na OOo dela min vyvojaru a tak nemaji cas to udelat mensi. viz klasicky citat:

``I have made this letter longer than usual, because I lack the time to make it short.''---Blaise Pascal

napriklad mam jeden opravdu vypiplany projekt, ktery i presto, ze se do nej pridava nova funkcionalita ma porad priblizne konstantni pocet radku.

dalsi vec je, ze se srovnavaji naprosto nesrovnatelne veci. sice jsem zdrojaky OOo hodne dlouho nevidel a stahovat se mi to nechce. ale dokazu si predstavit, ze tam bude velke mnozstvi kodu souvisejiciho s GUI... coz je kod, ktery relativne rychle roste pod rukama bez intenzivnejsi namahy. navic jestli tam praktikuji, to ze kazdy objekt ma par desitek setteru a getteru jako v jave, kod budu rust jeste rychleji. na druhou stranu kernel obsahuje vcelku slusne mnozstvi kodu, kde zalezi na nastaveni kazdeho bitu a ladit takove veci, je opravdu prijemny zazitek...

[Espinosa]

Že pročišťování OOo od mrtvého kódu je důležitou činností a že na to nejsou lidi je fakt, o kterém jsou si lidé okolo OOo vědomi.

V praxi projekty kde při rostoucí funkčnosti klesá počet řádků jsou velmi vzácné. Může se to stát, když například použijete externí knihovnu místo nepesrpektivního kódování funkčnosti, kterou ta knihona dělá lépe. Občas se to stává, ale je to vzácné.

Nejen nové funkce ale i optimalizace, zrychlení programu, znamená *nárůst* kódu, (například použití cache, musíte pak dodělat strategii pro reset, extra konfigurace, etc.). Start OOo masivně zrychlil s verzí 3.2, musím potvrdit skoro na polovinu, to bych viděl jako hlavní příčinu nárůstu za poslední rok-dva, pak podpora pro nové formáty MS.

Naopak vámi zmiňované GUI, to mě rozesmálo, to se od dob 2.O (2005?) prakticky nezměnilo. A že by vylepšení bylo třeba jako soli (dotáhnout integraci nativních frameworků, vyhledávací dialog alá Oklular či alespoň Firefox, roztahovací dialogy, více dokovatelných panelů, vyhledávání v Options alá Eclipse atd. atd.). Jo bohužel nejsou lidi, optimalizace startu a podpora nových formátů od MS má prostě přednost a já to chápu.

Zda je komplikovanější, ladění jádra nebo komplexní GUI aplikace je hodně sporné. Koncová aplikace jako OOo musí být blbuvzdorná, to jádro, které uživatel nepoužívá přímo, si může být (a je) choulostivější. Komunita okolo jádra je více technicky erudovaná = lepší bugreporty. Ohalování chyb jako artefakty na canvasu, které se vyskytnou jen když je nečekáte a zásadně nikdy když to máte v debuggeru, prakticky to nejde nijak unit-testovat. Musíte podporovat hromadu cizích formátů, ke kterým není pořádná dokumentace a stále něčím dokážou překvapit, a jen to jakš takš doděláte, konkurence vydá další a jste zase na začátku, podporovat ho musíte neboť konkurence má většinu trhu a když podporovat nebudete, uživatelé utečou. Podporuje snad Linux drivery z Windows? OOo musí od MS kde co. Podpora pro hromadu jazyků, od interního StarBasicu, přes API pro C/C++, Python, JS, Javu až po opět cizí Visual Basic, velmi rozsáhlé API, extrémně velkou codebase ke keré nejsou lidi aby ji pročistli. A všechno děláte se zlomkem lidí co má k dispozici vývoj jádra. Mám k vývojářům OOo hluboký respekt.

[dustin]

Vypadá to, že se v OOffice orientuješ. Když jsem potřeboval upravit driver na svou částečně podporovanou zvukovku, stáhnul jsem zdroják alsí části kernelu, přečetl si pár (zastaralých) howtos, chvíli četl mailinglist alsa-devel a za pár dnů nebyl problém to dopsat. Poslal jsem patch do konference, hodili mi ho zpátky na hlavu kvůli štábní kultuře, opravil jsem, poslal znovu a bylo hotovo.

Kdybych chtěl něco podobného s OpenOffice (třeba roky Calc v automatických filtrech neměl položku "Prázdné" a muselo se to přes regexpy, dnes už je to myslím i v sunovské verzi opravené, to přeci nemohlo být nic složitého), jak bych měl postupovat? Znám řadu lidí, kteří posílají patche do kernelu, ale nikoho, kdo by aktivně přispíval do OOffice. Přitom ji všichni kolem používáme. Díky.

[deda.jabko]

V praxi projekty kde při rostoucí funkčnosti klesá počet řádků jsou velmi vzácné.

u dobre hlidaneho projektu nemusi dochazi k poklesu poctu radku... ale muze dochazet k tlaku at je kod co nejefektivnejsi do objemu... a tak nebude bobtnat tak rychle

Naopak vámi zmiňované GUI, to mě rozesmálo, to se od dob 2.O (2005?) prakticky nezměnilo.

to jsem dal jenom jako priklad... s kterym mam konkretni zkusenost a proto muze treba OOo mit od zacatku vetsi mnozstvi kodu. ale je fakt, ze podpora ruznych formatu obzvlast, pokud jsou postavene na XML taky dokaze nafukovat velikost kodu.

Ohalování chyb jako artefakty na canvasu, které se vyskytnou jen když je nečekáte a zásadně nikdy když to máte v debuggeru, prakticky to nejde nijak unit-testovat.

v nizkourovnovem programovani je zase podobna zabava treba s race-conditionama... a pokud v tom figuruje jeste nejaka HW komponenta je to jeste vetsi prdel.

Musíte podporovat hromadu cizích formátů, ke kterým není pořádná dokumentace a stále něčím dokážou překvapit, a jen to jakš takš doděláte, konkurence vydá další a jste zase na začátku, podporovat ho musíte neboť konkurence má většinu trhu a když podporovat nebudete, uživatelé utečou.

v jadre zase musíte podporovat hromadu hardwaru (vlastne jadro neni nic jineho), ke kterým není pořádná dokumentace a stále něčím dokážou překvapit, a jen to jakš takš doděláte, firma vydá další kus zeleza a jste zase na začátku, podporovat ho musíte neboť konkurence má většinu trhu a když podporovat nebudete, uživatelé utečou.

[xurfa]

Pak opravdu nechapu, jak mohli zplodit takhle zabugovanej a nepouzitelnej software...

[IEEE 802.1X]

s tim asi bude taky konec, co?

[Leinad]

Nemůžu mluvit za vývojáře FreeBSD, ale podle mě by to vůbec na to nemělo mít vliv. Naportují si poslední vydané ZFS (verze 23?) a upgradují to svoje (jejich FBSD 8.1 má prý ZFS v14). A pak už si to budou udržovat sami. Jo, vlastně vliv to trochu bude mít, ale jen, že ZFS ve FreeBSD nebude tak dobré, jako v Solarisu 11 - a ani tím si nejsem jistý, dkyž tady píšou, že Oracle bude mít opensource části Solarisu 11 a tak by ZFS mohla být jedna z nich.

[Andrej]

Problém je v tom, že kód se bude uvolňovat jako open source až po uplynutí blíže nespecifikované doby od binárního release. Tudíž FreeBSD bude stále „pozadu“, pokud jde o ZFS. Kompatibilita bude fungovat jen jedním směrem (FreeBSD -> Solaris), nikoliv opačně.

[thingie]

V podstatě mě nenapadá důvod, proč by FreeBSD nemohlo přilákat dost vývojářů, aby se samo stalo skutečným upstreamem pro ZFS, a Oracle nakonec stejně bude muset akorát přebírat co z nich vypadne a horečně se to snažit integrovat, s čímž bude nutně pozadu.

[Vskutečnosti Saýc]

To by i lepe sedelo k tomu, jak oracle funguje.

Ale BSD to taky nemusi resit, muze prohlasit ZFS za "bsdfs2 next generation" a vyrabet si vlastni verzi. Vzhledem k tomu, jak oracle zakazal provozovat solaris na jinem nez jejich hw nebo bez tucnych poplatku, tak kompatibilita nemusi nikoho zajimat.

[Andrej]

Obávám se, že to je pouhý sen.

[thingie]

V tomhle kontextu je především zásadní otázka, proč se vlastně na ZFS vykašlal Apple.

[Andrej]

Možná měl nějakou ošklivou předtuchu...

[..... Izak .....]

S tim uz byl konec davno, ZFS neni v linuxu ... tedy de fakto neni. *BSD ... to je minorita a muzou si dovolit jej udelat uplne nekompatibilni se vsim okolo ... asi tezko to bude nekdo sdilet se solarisem

Linux ma BTRFS, pak ma cVLM2 a pro SAN sdileni GFS2 ... no a nebo neco vykonneho pres NET, jako Lustre )

Pro me ... ZFS nevykonny a tezkopadny FS ... ze je v Linuxu blbe neimplementovan ? ... to me nezajima, v linuxu je to zmetek .... ze ho ma Solaris ? ... no tak at si jej pouziva, doted mel shit jmenem UFS, ktery se musle preformatovat, pokud chtel clovek vice, nez 2TB a nebo komercni VeritasFS ... ja nepouzival v linuxu ani jeden a nic mi neuteklo )

[Ruža Becelin]

Uvidime, co ma Oracle v planu se Solarisem. Kazdopadne by me stvalo, kdybych si nemohl stahnout DVD ISO Solaris 11 az vyjde. Co se OpenSolaris tyce, chvili jsem ho pouzival, prisla mi to jako uzivatelsky pritulnejsi Solaris, ale pokud bude k dispozici pouzitelny fork, tak s tim problem mit nebudu...

[..... Izak .....]

No to teda nemoh, uz ted nemuzes, pokud nemas zaplaceno ) ... pokud muzes, tak je to nejaka chyba na strane oracle a brzy ji opravi.

[Milan Jurik]

Ale muze, pokud to uziva pro nekomercni ci vyvojove ucely. Jak rekl Oracle.

[Martin]

Hmm. OpenSolaris jsem zkoušel několikrát, nikdy mi nepřišel dostatečně zralý pro běžné použití, ale přesto jsem mu docela fandil. Tímhle ale veškerá opensource aktivita kolem Solarisu definitivně chcípla, škoda. Další projektíky mimo OpenSolaris nemají šanci.

[xkucf03]

V patičce téhle stránky je pořád „Powered by Sun“

(odkaz vede aspoň na českou verzi webu, která ještě není tak zmršená)

[Jirkus]

Podle mě takhle brzy skončí OO a Virtualbox. Následovat budou MUSET Open Suse Fedora nakonec i Ubuntu, protože EU tyto velké společnosti jednoduše donutí platit. Bohužel to vypadá na pohřeb opensource projektů.

[Hue]

Moc silnej toluen, co?

[xkucf03]

To víš, na Rootu byl dneska moc vtipný komix, tak se tihle lidé přesunuli sem

[lukve]

nevyvija "náš" linuxovsky BTRFS filesystem do ktoreho tolky skladaju nadeje prave ten "dobrak" ORACLE ?

[mimi.vx]

jj, takze se muze stat ze v solarisu 11 bude vychozi brtfs a nebo nejaka smes tech dvou:)

 

OT: zajmavy je celkem HAMMER z DragonflyBSD

[Petr Ježek]

To není OT. Filesystémy vskutku potřebují nový přístup, který nahradí v době svého vzniku logický, leč dnes poněkud problematický extcosi. ZFS prostě přišel s novými užitečnými funkcionalitami. Btrfs je sice vyvíjen pod gescí Oracle, ale GPL je GPL, takže jeho kód je k dispozici nejen pro ty, kteří jej doposud vyvíjejí a jejich komandýry. Pokud Oracle těmto opensource vývojářům zhorší podmínky, mohou začít vyvíjet sami nebo pod někým vstřícnějším nebo je prostě někdo nahradí. Solaris byl u Sunu rozhodně dobrý projekt než aby zanikl z technologické a užitkové ignorance přeplacených a přihlouplých manažerů.

[Bluebear]

Vzdycky je tu nadeje, ze EU se znici sama driv, nez dokaze nejake opravdu devastujici zakony prosadit; anebo ze tyto zakony budou jeden z poslednich bodu jejiho ekonomickeho sebezniceni.

[mimi.vx]

v roce 2004 kdyz jsme vlezli do EU jeden anglan nam dekoval ze sme tam vlezli ....

 

S vysvetlenim "Kam vlezli Cesi .. TO SE ROZPADLO"

[Bluebear]

Mno, kdyby to tak bylo, tak bych skoro rekl, ze nase ceska povaha byla jednou k necemu dobra

Na druhe strane, obcane Velke Britanie si sami dokazali vyrobit tak nesvobodnou zemi, jak by se EU pravdepodobne sotva kdy podarilo.

[..... Izak .....]

No, vsak je to dobre .... vazeni vyvojari OpenSolarisu, vitam vas v komunite linuxu, muzete pokracovat v praci nad podobnym OS )

... no a nebo pokracovat v tom svem forku ....

[Andrej]

S tou podobností bych to nepřeháněl.

[..... Izak .....]

No pravda, ten kernel ma podobne jen to, ze je to posix ... + 90% nejakych pridavnych veci, ktere jsou uz jen pro linux )) ... ale furt lepsi, nez jit psat NTkernel )

Zase si priznejme, ze linux netahne tolik balastu, jako Solaris a celkove je to lepsi projekt, ktery ma budoucnost ... Solaris uz ma jen minulost.

[Andrej]

POSIX nemá s kernelem žádnou souvislost. Stačí se podívat v UTS kernelu na rozhraní pro semafory nebo vlákna. Podobnost s POSIXem bych tam opravdu nehledal. POSIX souvisí pouze s uživatelským prostorem. Je implementovaný standardními knihovnami, které tvoří vrstvu mezi standardním a portovatelným API a syscally specifickými pro daný kernel. Struktura syscallů ani jejich implementace uvnitř kernelu není žádnou normou stanovená. Proto se může zásadně lišit.

Open source NT kernel vytváří projekt ReactOS. Nikdy jsem ten systém nezkoušel, takže nevím, zda je prakticky použitelný.

Zda je Linux „lepší“ projekt než Solaris, s tím nemůžu ani souhlasit, ani nesouhlasit, protože netuším, jak je definováno „lepší“.

Pokud jde o ten údajný balast v Solarisu, asi by to chtělo nějaké konkrétní příklady. Pokud jde o samotný kernel UTS, žádného balastu jsem si nevšiml. Pokud jde o orthodoxní přístup ke 32-bitové kompatibilitě a o podporu pro spouštění binárek ze SunOS 4.x (konec 80. let) na dnešním Solarisu, to není balast, ale prostě feature. Zpětná kompatibilita je prostě důležitá vlastnost toho systému. Kdyby ji zákazníci nežádali, asi by tam nebyla, že jo.

Já bych jednoznačně uvítal distribuci Solarisu, která by byla výhradně 64-bitová, bez dvojí verze knihoven, bez isaexec a bez podpory pro 20 let staré closed-source programy. I přesto se ale zdráhám nazývat zpětnou kompatibilitu balastem. Všechno má svůj důvod.

[Petr Ježek]

Mám za to, že projekt Illumos, který úzce souvisí s Nexentou, brzy napoví, zda si sluneční komunita vývojářů sama odpíská své perspektivy nebo (což mi díky samotnému vzniku Illumosu připadá pravděpodobné) se cestou postupného vymanění se z CDDL omezení postupným přechodem na GPL (když to jde v podobě btrfs...) bude pokračovat v původní filozofii, byť z právních důvodů znovuzrozením třeba kompletně vlastního OSOL-nástupce. Ostatně, StormOS by bez takové perspektivy postrádal na rozdíl od Milaxu či Belenixu smysl. Časem se od Larryho stejně uživatelé odvrátí, pokud bude pokračovat zvolenou cestou...

[Andrej]

Časem se od Larryho stejně uživatelé odvrátí, pokud bude pokračovat zvolenou cestou...

Už dvacet let se vypráví, jak se co nevidět (asi tak do roka) uživatelé odvrátí od nějakého Billa a Steva. Faktem je, že se nic takového nekoná.

[xkucf03]

Billa a Steva je drží jejich „legacy“ aplikace, to u Solarisu moc není. Přechod Solaris→Linux je oproti přechodu Windows→Linux velmi snadný, navíc většina aplikací, co funguje na Solarisu, funguje i v Linuxu.

P.S. Solaris a hlavně OpenSolaris mi byl dřív dost sympatický (hlavně kvůli ZFS a Zónám), ale po vstupu Oraclu do hry vidím budoucnost dost nejistě a tenhle systém je pro mne čím dál míň perspektivní – prostě jít radši budovat lepší zítřky s Linuxem, než jít někam do temnoty nebo v lepším případě do nejistoty se Solarisem. Bohužel.

[..... Izak .....]

Zony jsou ovsem v solarisu extremne zrave a support vse nad 10 zon odmita malem resit )

Na zony ma linux jednoduchou odpoved: OpenVZ ... na jednom beznem x86 serveru jich bylo pusteno pokud vim pres 150.000 a porad v pohode ... pravda, prazdnych zon )

A ZFS neni zase takovy zazrak, za ktery se vydava ... ja osobne moc nemam rad spojovani veci dohromady, radeji samostatne celky )) ... takze Sw_RAID, LVM a FS

[VSi]

Zony jsou ovsem v solarisu extremne zrave a support vse nad 10 zon odmita malem resit

Na druhou stranu implementace zón v Solarisu je v produkční kvalitě, což se o OpenVZ úplně říct nedá. Support OpenVZ pod linuxem pokud vím žádná enterprise distribuce taky nemá.

Na zony ma linux jednoduchou odpoved: OpenVZ ... na jednom beznem x86 serveru jich bylo pusteno pokud vim pres 150.000 a porad v pohode ... pravda, prazdnych zon

OpenVZ je dobrá technologie s malou režií, ovšem jak už jsem napsal, není to úplně rock-stable (ve srovnání se samotným jádrem).

A ZFS neni zase takovy zazrak, za ktery se vydava

ZFS možná není takový zázrak, ale o ničem lepším nevím. Tvrdí se, že btrfs by mohl být dokonce lepší, ale k produkčnímu nasazení mu chybí ještě nekolik let. ZFS je velmi dobře otestovaný v reálném prostředí, a to se počítá.

ja osobne moc nemam rad spojovani veci dohromady, radeji samostatne celky )) ... takze Sw_RAID, LVM a FS

Idea samostatných celků je dobrá. Ovšem v tomto případě integrace těch komponent přináší skutečně zásadní výhody: při přepočítávání raidu se např. ví, které bloky jsou nevyužité; u LVM jsou snapshoty ve srovná se ZFS těžce nepoužitelné - LVM snapshot např. přináší degradaci výkonu, snapshoty ZFS jsou levné, lze jich vytvořit velké množství jako zálohy; snapshoty zabírají tolik místa kolik je potřeba, není třeba alokovat prostor předem jako u LVM. Kvalitní podpora NFSv4 ACL. A tak by se dalo pokračovat.

[xkucf03]

P.P.S. vlastně souhlas s tímhle:

Mimochodem, tímto prakticky zmizí veškerá komunita kolem OpenSolarisu, která byla v akademickém prostředí.

[Milan Jurik]

Drobna technicka - postupny prechod na GPL rozhodne neni plan Illumosu tak, jak jej prezentoval zakladatel projektu. Nehlede na to, ze GPL neumoznuje mixovani se CDDL.

[Jose]

Nebyl možný problém v tom že je potřeba pokračovat ve vývoji který v reálném čase k něčemu vede a otevřená komunita se v tom spíše vrtá něž aby to někam směrovala ?