Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
OSS Alliance pořádá ve čtvrtek 15. listopadu konferenci Moderní škola na Linuxu. Ve spolupráci s Ministerstvem školství České republiky představí zástupcům českého školství možnost, jak postavit výuku na svobodném softwaru.
Tiskni
Sdílej:
Výhodou je nulová pořizovací cenaa
Vzhledem k tomu, že open-source software je zadarmoZ falešné představy, že je open source zdarma, vycházejí mnohá nedorozumění a mnohdy i nedůvěra vůči otevřeným řešením. Open source _nesouvisí_ s cenou. Je sice pravda, že _může_ být zdarma, ale to mohou být za určitých okolností i Windows. Nízké pořizovací náklady mohou hrát roli, ale je hloupé to uvádět jako hlavní výhodu open source. Nejenže to nemusí být pravda, ale předvším to ani není ta největší výhoda.
To vzdycky resime, zda tam napsat vetsinou je porizovaci cena nulova nebo v 90 %... Snad vzdy jde najit open-source aplikaci na urcity ucel zadarmo... pri takove pausalizaci je to vyjadreni pravdive. Pri stavbe linuxove ucebny v Decine jsme za software nedali ani korunu a to na konferenci budeme mj. prezentovat.A reknete taky kolik ta skola zaplatila vam za tu akci? Vy jste nedali za SW ani korunu a to berete jako podpurny argument, ze ten SW byl zadarmo? Naopak, misto pausalizace, ze je to vsechno zadarmo, by byla spise relevantni pausalizace smerem k "nikdy to neni zadarmo"...protoze zadarmo je to tak mozna kdyz to tamhle pepik jenikovi instali doma. Nemam absolute nic proti tomu, aby nekdo vydelaval na FOSS, ale nasazovat pri tom lidem ruzove bryle, to je hovadina.
nebo skoly ci urady s tim, ze kdyz je open-source komercni/za penize, tak to si muzou nechat klidne Windows.Pak je vas ukol vysvetlit jim, proc je tohle blbost. A ne to vsechno zbagatelizovat.
V neposledni rade novinari hrozne radi zjednodusuji a napsat tam, ze misto Windows si mohou skoly koupit open-source, by melo katastrofalni nasledky.Napsat to takhle jednou vetou by asi nebylo dobre, jenze ona je to v podstate pravda. Stacilo by to psat tak, aby pochopili, ze i kdyz porizovaci cena open source neni nulova, ve vysledku je to investice lepsi.
to je úplně ten samý případ.
.
Nikde jsem neřekl, že souhlasím, pouze jsem napsal, že tvrzení o nulové ceně open-source je stejné lhaní do kapsy. Nic víc, nic méně. Nepíši nikde o zkoumání zdrojových kódů ani o ničem jiné, v tomto naopak souhlasím s vámi, že jde o argument mimo chápání těchto uživatelů. Rozumím i dalším vašim ostatním argumentům a v zásadě jim neodporuji.
To, proti čemu se ohrazuji, je zavádějící tvrzení, že open-source je zdarma a mám výhrady vůči tomu, aby tak byl prezentován. Cena softwaru není dána jen cenami licencí a Vy sám to potvrzujete odstavcem o školení atd. Problém nastává například tehdy, když vyšlete informatika kvůli pěti novým počítačům na tři certifikované kursy SUSE Linuxu, za které v klidu dáte 30-50 tisíc Kč. Tehdy je pro školu finančně výhodnější nasazení OEM varianty Windows (bez nutného školení informatika) doplněné nějakými bezplatnými aplikacemi v nich.
Prosazování kompletního open-source řešení nevidím v podobném případě pro školu jako přínosné a rozhodně není zadarmo. V praxi jsem bohužel několikrát podobný případ viděl a to je důvod, proč se mně to tak nelíbí. Nic na světě není dokonalé a nejlepší na všechno, ani Linux, ani open-source. Na věci bychom se měli dívat především realisticky a posuzovat opravdová fakta.
lhat si do kapsy ale nikdy nebylo reseni.Lhaní si do kapsy je především tvrzení, že je open source zadarmo.
Zejmena: možnost zkoumání vnitřností, modifikací, sdílení atd ... tak o tom vi kazdy uzivatel, ze je mu to na backoru.A proto jsem mluvil specificky o akademickém prostředí, kde je tohle velká výhoda. Pro domácího uživatele to skutečně v naprosté většině případů nemá hodnotu. Ale pro školy - zvláště ty odborné - a také pro podnikové prostředí, kde se používají verze systémů upravené na míru, případně pro OEM, kteří použijí systém v různé spotřební elektronice apod, to má význam velký a je dobré tuto výhodu vyzdvihnout. S FSF to nemá nic společného.
Pak tu mame pouzivani otevrenych standardu. To je sice krasne, ale nekteri admini a i ti co o tom rozhoduji si mozna prectou prave aktualni zpravu o stavu upgradu na Linux v Mnichove. A jiste je zarazi , proc po 3 letech bezi OpenOffice pouze na 5000 pocitacu (s win) a na linuxu bezi jen 2000 desktopu. Ze by byl prave problem s tim pouzivanim tech otevrenych standardu?Tohle je dost podivná argumentace, protože nějaký úspěch nebo neúspěch nasazování open source může souviset s mnoha věcmi, ale rozhodně není chyba v používání otevřených standardů. Možná je chyba v nekompatibilitě s uzavřenými standardy, ale to by se samozřejmě nespravilo vyhlašováním, že je open source zadarmo. Ten tvůj odstavec nemá s debatovaným tématem žádnou souvislost.
A svobodne nakladani se softwarem neni nic jineho, nez ze nemusim platit dodatecne licence!A napsal jsem snad někde něco jiného? Já se ohrazuji proti propagaci open source zakládané na tom, že je zadarmo. Není. Ale to, že se smí se softwarem svobodně nakládat (neboli neplatit za další licence, jak tomu říkáte), je něco jiného.
Ja vim, Stallman rika 'soudruzi, nesmime argumentovat s nizkou cenou, to je kratkozrake. Protoze zly uzavreny svet jednoho dne to sve software bude davat take lacino a pak jsme namydleni. Argumentujme svobodou!' Ale ja se obavam, ze tomu nikdo nebude rozumnet.Patrně jsi přehlédl, jak jsem ve svém komentáři psal, že není na škodu zmínit jako jednu z výhod nižší cenu. Ale kromě toho jsem přesvědčen, že ta "argumentace svobodou", kterou odsuzuješ, může být velmi účinná a spousta lidí, kteří slyší na náklady, peníze a obrat, jí porozumí. Například proto, že ta "svoboda" znamená možnost vyhnout se vendor lock-in, což je nepříjemná situace, která se organizacím nakonec většinou nepříjemně prodraží.
Například proto, že ta "svoboda" znamená možnost vyhnout se vendor lock-in, což je nepříjemná situace, která se organizacím nakonec většinou nepříjemně prodraží.Tak, tak. Viz. Schools warned off Microsoft deal
Jak bys to tedy napsal ty? Jednoduse pro lidi, kteri ani nevi co je to open-source a co nejstrucneji. Rad opravimJe opravdu tak složité sdělit, že v případě open-source neplatíte za licenci (= povolení k užívání), ale případně za skutečně dodané produkty či služby (instalační média, příručky, instalaci a správu), které si sami vyberete? Pověra, že open-source řešení je "zadarmo", je podle mě jedna z největších překážek rozšiřování svobodného software: ať už tím, že "zadarmo" nebudí důvěru, anebo často tím, že se údajné "zadarmo" ukáže jako "očista dočista". Osobně považuji "Linux je zadarmo" za druh FUD kampaně.
Presne to vidim na jedny slecne (vid Veroniko
), ktera nikdy s Linuxem nedelala, ale proste vi ze je na nic. Kdyby ji ho ve skole predstavili, treba by ten nazor zmenila.
A v rozumně právních zemí by to bylo i nezákonné...Jj tak tady si to asi perfektne vystih!
No, bohuzel popisovany pripad se nejedna pouze zakladnich a strednich skol, ale i nekterych vysokych. Byl to sice jeden predmet s akreditaci Tabulkove a textove procesory, nicmene spis by se hodilo oznaceni Word a Excel! A kdyz se k tomu jeste prida kantor, ktery neuznava FOSS a je takrka fanatickym propagatorem produktu MS... to je pak pozuznani neco takovyho studovat.
Otazkou zustava, kolik je toho schopna statni aparatura udelat, kdyz podle meho nazoru neni takova zakladna ucitelu, kteri by si s Linuxem poradili. Myslim tim predevsim zakladni skoly a stredni netechnickyho zamereni. Vzdycky je hezky, kdyz se nekde objevi, tahle skola jede na Linuxu. Ale je to bohuzel spis vyjimka, a je to jen a jen tim, ze dany spravce uceben je s Linuxem kamarad a nevadi to ucitelum, kteri na nich vyucuji. Zak ani student si tedy vybrat nemuze. Vse je to o vedeni skoly.
CD-romky nemame

.